3 VSOL 935/2012-B-186
KSBR 27 INS 4997/2009 3 VSOL 935/2012-B-186

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Dufestav spol. s r.o., se sídlem v Brně, Rooseveltova 584/9, PSČ 602 00, IČ: 25921053, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně, o uložení pořádkové pokuty, o odvolání jednatele dlužníka Mgr. Dalibora Dufka, bytem v Litomyšli, Osevní 324, PSČ 570 01, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.10.2012 č.j. KSBR 27 INS 4997/2009-B-147

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že jednateli dlužníka Mgr. Daliboru Dufkovi se pořádková pokuta ve výši 10.000 Kč n e u k l á d á.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil jednateli dlužníka Mgr. Daliboru Dufkovi pořádkovou pokutu ve výši 10.000 Kč (výrok I.) a rozhodl, že tuto pokutu je povinen zaplatit na účet Krajského soudu v Brně blíže specifikovaný ve výroku usnesení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.). V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 22.1.2010 č.j. KSBR 27 INS 4997/2009-B-9 ustanovil odděleného insolvenčního správce pro úkony spojené s přezkoumáním pohledávky věřitele město Polička a pro případné účastenství v soudních sporech, správních řízeních a další komunikaci s tímto věřitelem Ing. Lucií Horskou. Dne 19.8.2011 byl na místo Ing. Lucie Horské ustaven do funkce odděleného insolvenčního správce Mgr. Tomáš Gartšík, který podal proti svému jmenování odvolání z důvodu podjatosti, takže dalším usnesením z 31.8.2011 č.j. KSBR 27 INS 4997/2009-B-124 byl nově ustaven oddělený insolvenční správce JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D., advokát se sídlem v Brně. Podáním doručeným soudu dne 8.10.2012, sdělil oddělený insolvenční správce, že ve sporech s městem Polička, kde figuruje z titulu odděleného insolvenčního správce jakožto žalobce, mu jednatel dlužníka neposkytuje příslušnou součinnost spočívající v tom, že mu neposkytuje dostatek informací ke splnění povinnosti důkazní, jakož i povinnosti tvrzení. Oddělený insolvenční správce uvedl, že na místo toho jednatel úpadce opakovaně sděluje údaje neupotřebitelné, obecného charakteru, pravidelně se svojí představou či náměty na další postup správce, pokouší se vyvolat jednání, aniž by jakkoliv dostál svým zákonným povinnostem. K podání odděleného insolvenčního správce se vyjádřil jednatel dlužníka tak, že dle jeho názoru příslušnou součinnost oddělenému insolvenčnímu správci poskytuje. Nato pak reagoval dalším podáním oddělený insolvenční správce a uvedl, že Mgr. Dufek neustále mění svá stanoviska a neplní povinnosti, k nimž se dříve zavázal a na místo účinné spolupráce iniciuje spoustu různých podání vůči různým institucím k tíži osob, které jsou povinny zabývat se problémy způsobené v minulosti dlužníkem. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 53 občanského soudního řádu uvedl, že jednání Mgr. Dalibora Dufka považuje za hrubé, bezpříkladné až výsměšné ztěžování postupu řízení. Protože jednateli dlužníka Mgr. Daliboru Dufkovi již byly insolvenčním soudem uděleny pořádkové pokuty z důvodu nesoučinnosti, přičemž nadále jednatel dlužníka dlouhodobě neplní povinnost poskytovat součinnost oddělenému insolvenčnímu správci, přistoupil insolvenční soud k pořádkovému opatření k zajištění řádného průběhu řízení a uložil mu podle § 53 odst. 1 o.s.ř. pořádkovou pokutu doufaje, že tentokrát její citelná výše povede k nápravě.

Proti tomuto usnesení podal jednatel dlužníka Mgr. Dalibor Dufek včasné odvolání, ve kterém namítal, že dřívější oddělená insolvenční správkyně Ing. Lucie Horská si na jeho případnou nesoučinnost nikdy nestěžovala a naopak docházelo k plodné spolupráci, kterou může prokázat jejím sdělením k rukám soudu a věřitelskému orgánu ze dne 15.4.2011. Popírá, že by na výzvy odděleného insolvenčního správce nereagoval, uvádí, že na výzvy správce pravidelně reaguje, když ovšem není schopen dát k dispozici materiály, které po něm správce požaduje. Konkrétně se jedná o projektovou dokumentaci k oběma sporům a také nemá k dispozici soudně znalecké posudky prokazující finanční nároky žalobce. Tvrdí, že další materiály JUDr. Ševčíkem požadovanými, tedy soudně znalecké posudky a projektová dokumentace ve věci sp. zn. 5C 51/2009 jsou součástí spisů vedených u Okresního soudu ve Svitavách. Dále odkazuje na případné zajištění těchto dokumentů prostřednictvím výzvy správce k součinnosti třetích osob. Rovněž tak odkazuje na spisový materiál z šetření orgánů činných v trestním řízení v oblasti zločinného spolčení konkursních správců. Také navrhuje provedení rekonstrukce spisu, a to jak prostřednictvím odděleného správce, tak insolvenční správkyně Ing. Polachové. Ohrazuje se proti tvrzení odděleného insolvenčního správce, že neustále mění svá stanoviska a neplní povinnosti, k nimž se dříve zavázal. Poukazuje na to, že soudní proces je neustále se vyvíjející proces a pouze aktuálně na něj reaguje se snahou při sporu uspět. Má za to, že beze zbytku splnil požadavky odděleného insolvenčního správce k zajištění materiálů a pravidelně a aktivně se účastní všech soudních řízení. Domnívá se, že správcovo napadání stran jeho domnělého obstruování a fabulování nelze jinak objektivně vyřešit, než si je tzv. osobně vyříkat. Dovolává se zrušení uložení pořádkové pokuty, protože má za to, že svou nesoučinnost dostatečně vyvrátil tvrzením o svých základních úkonech v řízení u Okresního soudu ve Svitavách, ve kterých správce vytýká jeho nesoučinnost. Rovněž tak poukazuje na to, že soud při stanovení pořádkové pokuty vycházel pouze z jednostranných tvrzení správce, která nepřispívají k objektivnímu hodnocení. Požaduje, aby odvolací soud přihlédl k okolnosti, že předchozí oddělená správkyně Ing. Horská byla s jeho součinností spokojená.

Oddělený insolvenční správce ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že odvolatel proti uložení pořádkové pokuty brojí způsobem, který věcně nezpochybňuje ani nevyvrací skutkový stav konstatovaný soudem prvního stupně, ani důkazy, na jejichž základě byl zjištěn. Netvrdí, že by byť v jediném konkrétním případě poskytl součinnost v rozsahu a způsobem, jak byla ze strany odděleného insolvenčního správce požadována, nepředkládá ani neoznačuje v tomto směru jediný důkaz. Má za to, že takové jednání neodpovídá pozici jednatele dlužníka vůči oddělenému insolvenčnímu správci, jehož pokynům je povinen dostát ani dalším povinnostem, které statutárnímu orgánu ukládá § 210 insolvenčního zákona. Poukazuje na to, že tímto způsobem komunikace je veden i obsah odvolání, v němž odvolatel opět odkazuje na jiná řízení, šetření jiných orgánů a setrvává na námětu rekonstrukce spisového materiálu, aniž by tvrdil cokoliv konkrétního a předestřel i jen jediný případ, kdyby poskytl součinnost skutečně tak, jak byla požadována. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné, byť poněkud z jiných důvodů, než je v odvolání namítáno.

Podle ustanovení § 53 o.s.ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294 a § 295 o.s.ř., může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000 Kč (odstavec 1). Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena (odstavec 2). Pořádkové pokuty připadají státu (odstavec 3).

V přezkoumávané věci se obrátil na insolvenční soud oddělený insolvenční správce JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D. podáním z 8.10.2012 ve věci sdělení k poskytování součinnosti jednatele dlužníka Mgr. Dalibora Dufka. Poukázal na to, že ve sporech vedených s městem Polička, kde figuruje z titulu odděleného insolvenčního správce jakožto žalobce, byl vyzván ke splnění povinnosti tvrzení, jakož i povinnosti důkazní, přičemž v tomto smyslu se obrátil na jednatele dlužníka k poskytnutí součinnosti s poučením, že bez této hrozí ztráta sporů. Poukazuje na své dřívější podání z 20.4.2012 (č.l. B-135) ve kterém se již jednou vyjadřoval k tomu, že jednatel dlužníka neposkytuje potřebnou součinnost, když neposkytl žádnou konkrétní a upotřebitelnou informaci s tím, že se omezuje pouze na obecná konstatování, jejichž obsah je však pro uplatňování v žalobách tvrzených pohledávek dlužníka vůči městu Polička irelevantní. Zdůrazňuje, že ve sporu vedeném pod sp. zn. 7C 46/2009 byl vyzván usnesením 2.10.2012 k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, k čemuž byl dlužník obratem vyzván. Na místo požadovaných informací se z jeho strany opětovně objevují toliko náměty na další postup, aniž by cokoliv upotřebitelného ve skutečnosti sdělil či poskytl. Tvrdí, že ústředním dokumentem pro unesení důkazního břemene v obou sporech je stavební deník. Pokud tento stavební deník má jednatel dlužníka k dispozici a nechce ho předložit, porušuje aktuálně povinnost poskytovat oddělenému insolvenčnímu správci součinnost v rozsahu a způsobem dle § 210 insolvenčního zákona. Argumentuje tím, že jednatel dlužníka dlouhodobě součinnost neposkytuje, což vyplývá z příloh k jeho podání ze dne 20.4.2012. Na sdělení odděleného insolvenčního správce reagoval jednatel dlužníka, ve kterém naopak poukázal na to, že oddělený insolvenční správce nechce akceptovat skutečnost, že projektovou dokumentaci k akcím za městem Polička nemá. Tvrdí, že tuto informaci mu poskytl, ovšem oddělený insolvenční správce ji nechce akceptovat. Tato projektová dokumentace je v držení insolvenční správkyně Ing. Jany Polachové nebo její vydání lze vyžádat u stavebního odboru na městě Polička. K tvrzení, že není k dispozici posudek pouze dodává, že je součástí spisu a prameny ze kterých znalecký posudek čerpal, jsou duplicitně k dispozici u společnosti A&CE Consulting.

Odvolací soud v první řadě nepřisvědčuje názoru bývalého odděleného insolvenčního správce, že povinnost jednatele dlužníka poskytnout mu součinnost při vedení sporů s městem Polička, ve kterých se dlužník coby žalobce domáhá nároků z uzavřených smluv o dílo, vyplývá pro jednatele dlužníka z ustanovení § 210 IZ. Podle názoru odvolacího soudu toto ustanovení, ve kterém se hovoří o tom, že dlužník je povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce, dopadá pouze na povinnost dlužníka poskytnout součinnost vůči insolvenčnímu správci, který provádí soupis majetkové podstaty, a nikoliv na povinnost poskytovat správci součinnost při vedení soudních sporů. Případné neposkytování součinnosti v jiných věcech než při zjišťování majetkové podstaty, pokud by bylo možno uzavřít, že v důsledku toho dochází ke ztěžování postupu řízení, lze sankcionovat postupem dle ustanovení § 53 občanského soudního řádu.

Smyslem uložení pořádkové pokuty je výchovně působit na toho, jemuž je ukládána tak, aby se jednání, které jí bylo sankcionováno, v budoucnu neopakovalo. Nutno souhlasit s odvolatelem, že soud prvního stupně rozhodl o uložení pořádkové pokuty na základě vyjádření odděleného insolvenčního správce, aniž by se vypořádal s argumentací odvolatele, kterou vůči vyjádření odděleného insolvenčního správce vznesl a aniž by v důvodech svého rozhodnutí blíže specifikoval za jaká konkrétní pochybení jednateli dlužníka pořádkovou pokutu ukládá. Z obsahu podání bývalého odděleného insolvenčního správce vyplývá, že si stěžoval na nesoučinnost jednatele dlužníka ve smyslu neposkytování zcela konkrétních údajů (jako je doplnění skutkových tvrzení, označení a předložení důkazů) nezbytných pro další vedení soudních sporů, kdy v důsledku prohlášení konkursu na majetek dlužníka v těchto sporech na místo dlužníka coby žalobce vystupuje oddělený insolvenční správce. Obecně platí, že nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní v soudním řízení je pravidelně sankcionováno rozhodnutím, které vyznívá nepříznivě pro účastníka, který tzv. důkazní břemeno neunesl. Nesplnění uvedené povinnosti však nelze sankcionovat pořádkovými opatřeními a jmenovitě uložením pořádkové pokuty dle ustanovení § 53 odst. 1 občanského soudního řádu.

Z příloh, které oddělený insolvenční správce předložil ke svým podáním nevyplývá, že by dlužník byl zcela nečinný, to je že by na žádosti odděleného insolvenčního správce vůbec nereagoval. Jednatel dlužníka na výzvy odděleného insolvenčního správce sice reagoval, nikoliv však způsobem, že by poskytl oddělenému insolvenčnímu správci odpovědi na zcela konkrétní požadavky stran vedení příslušných soudních sporů z hlediska vylíčení potřebných skutkových tvrzení a označení a doplnění jednotlivých důkazů.

Z obsahu odvolání jednatele dlužníka vyplývá, že není schopen dát k dispozici materiály, které po něm oddělený insolvenční správce požadoval a zřejmě ani není schopen konkrétně reagovat na požadavky odděleného insolvenčního správce ohledně doplnění vylíčení skutkových tvrzení. Nemožnost či neschopnost jednatele dlužníka poskytnout oddělenému insolvenčnímu správci informace nutné pro vedení soudních sporů, nelze podle názoru odvolacího soudu sankcionovat uložením pořádkové pokuty. Dlužník si však musí být vědom toho, že neposkytnutí součinnosti z jeho strany může mít za následek neúspěch v soudních sporech v důsledku neunesení důkazního břemene, když bez poskytnutí zcela konkrétních informací se oddělený insolvenční správce, který v těchto sporech vystupuje na místo dlužníka coby žalobce, zřejmě neobejde.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně změnil (ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř.) tak, že jednateli dlužníka pořádkovou pokutu neuložil; v důsledku měnícího usnesení pak pozbývá účinnosti i výrok II. napadeného usnesení o povinnosti zaplatit tuto pořádkovou pokutu na účet insolvenčního soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčním správcům, státnímu zastupitelství a věřitelskému orgánu se však též doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 11. března 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu