3 VSOL 93/2013-A-9
KSOL 10 INS 27863/2012 3 VSOL 93/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Severovýchod 496/10, 789 01 Zábřeh, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 28.11.2012 č.j. KSOL 10 INS 27863/2012-A-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice, kterým bylo dne 9.11.2012 zahájeno insolvenční řízení, protože návrh neobsahuje rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice ve smyslu § 3 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále též jen IZ ). V bodě č. 6 návrhu dlužnice uvedla pouze značku, pod kterou jsou vedena čtyři exekuční řízení, v tomto bodě ani na jiném místě návrhu neuvedla nic, z čeho by vyplývalo, že má minimálně dva věřitele, vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto není schopna plnit. Proto soud postupoval dle ustanovení § 128 odst. 1 IZ a návrh odmítl, neboť rozhodující skutečnosti o úpadku dlužnice nelze dovodit ze seznamu závazků, protože dlužnice jej k návrhu nepřipojila. Pro úplnost soud uvedl, že návrh má i další nedostatky (nejsou k němu připojeny zákonem vyžadované přílohy, dlužnice nedoložila aktuální výši svého příjmu a nevyčíslila celkovou výši svých závazků).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, ze kterého vyplývá jen to, které rozhodnutí soudu prvního stupně napadá.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ), se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice doručila dne 9.11.2012 soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení zpeněžením majetkové podstaty. V bodě 6 návrhu popsala rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek tak, že své čtyři věřitele označila neúplně pouze částí kmene obchodní firmy a uvedla výši částky a spisové značky exekučních příkazů (z nichž vyplývá, že dvě exekuční řízení proběhla již v roce 2011). V bodě 18 návrhu uvedla jeden nezajištěný nevykonatelný závazek ve výši 223.030 Kč, který dále označila 137 Ex 6262/12-26 a věřitelem Rd Flame . V seznamu příloh neuvedla žádnou z povinných příloh a k návrhu připojila jen listiny, osvědčující její úpadek a doklady o svém příjmu (mzdový list a rozhodnutí Úřadu práce).

Rozhodujícími skutečnostmi v případě úpadku pro platební neschopnost, které musí být z návrhu patrny, jsou existence více věřitelů (nejméně dvou), peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, a konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat platební neschopnost dlužníka.

Jak vyplývá z rekapitulace návrhu, dlužnice v návrhu neuvedla žádná konkrétní tvrzení, která by svědčila o jejím úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedla nic, z čeho by vyplývalo, že má minimálně dva věřitele, protože žádného z nich v návrhu neoznačila alespoň tak, aby bylo zřejmé, o koho se jedná. Z údajů o rozhodujících skutečnostech osvědčujících úpadek dlužnice, uvedených v bodě 6 návrhu, její věřitele identifikovat nelze. Již vůbec z návrhu nelze dovodit, že dlužnice má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto není schopna plnit, protože v návrhu neuvedla nic o splatnosti svých závazků. Tato tvrzení jsou nezbytná pro závěr o existenci úpadku a musí z návrhu vyplývat konkrétně. Tvrzení o úpadku nelze dovodit ani ze seznamu závazků, protože není připojen k návrhu. Proto návrh dlužnice neobsahuje rozhodující tvrzení o jejím úpadku (§ 103 odst. 2 IZ).

V této souvislosti je možno odkázat na závěry formulované Nejvyšším soudem ČR, který v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek sv. 7-8, ročník 2010 na straně 878 pod číslem 88, vysvětlil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu (§ 3 odst. 1 písm. a/, b/,c/ IZ), soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice, který pro jeho nedostatky nemůže být věcně projednán a nelze pokračovat v řízení o něm, odmítl podle ust. § 128 odst. 1 IZ.

Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 26. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu