3 VSOL 928/2015-B-20
KSOS 22 INS 24348/2013 3 VSOL 928/2015-B-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Vodní 138, Háj ve Slezsku-Smolkov, PSČ: 747 92, o schválení konečné zprávy, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.7.2015, č.j. KSOS 22 INS 24348/2013-B-13,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. m ě n í jen tak, že výše pohledávek za majetkovou podstatou a jim na roveň postavených, včetně nároku insolvenčního správce, činí 32.246,50 Kč a odměna insolvenčního správce Mgr. Daniela Tomíčka se s c h v a l u j e ve výši 30.250 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 1996,50 Kč včetně DPH.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně schválil konečnou zprávu a vyúčtování insolvenčního správce ze dne 8.6.2014, založenou ve spise na č.l. B-11, podle níž příjmy majetkové podstaty činí 0 Kč, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené činí (včetně nároku insolvenčního správce) 56.446,50 Kč a na zálohách na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce bylo v průběhu oddlužení vyplaceno 6.944 Kč. Částka k rozdělení mezi věřitele je 0 Kč (výrok I.). Dále soud schválil odměnu insolvenčního správce Mgr. Daniela Tomíčka ve výši 45.000 Kč, DPH ve výši 9.450 Kč, hotové výdaje ve výši 1.650 Kč, DPH ve výši 346,50 Kč (výrok II.). Výrokem III. soud deklaroval, že po právní moci usnesení bude rozhodnuto o zrušení konkursu z důvodu nepostačujícího majetku. Na odůvodnění rozhodnutí uvedl, že insolvenční správce předložil konečnou zprávu včetně vyúčtování, kterou soud zprávu zveřejnil vyhláškou, aniž by proti konečné zprávě byly v zákonné lhůtě podány námitky. Konečnou zprávu a vyúčtování správce soud schválil v souladu s ust. § 304 odst. 4 písm. a) insolvenčního zákona, a to bez nařízení jednání.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal včasné odvolání dlužník. Brojil proti výši schválené odměny insolvenčního správce, když se domnívá, že je povinen insolvenčnímu správci zaplatit částku 56.446,50 Kč. Uvedl, že tuto částku odmítá zaplatit, neboť insolvenční správce pro dlužníka a jeho finanční situaci nic neudělal a neporadil mu jak se z této situace dostat . Proto s rozhodnutím nesouhlasí.

Insolvenční správce se k podanému odvolání nevyjádřil.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním k přezkumu otevřené části výroku I. a ve výroku II., přezkoumal i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je opodstatněné, byť ze zcela jiných důvodů, než uvádí v odvolání.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že na základě insolvenčního návrhu dlužníka, doručeného insolvenčnímu soudu dne 2.9.2013, bylo zahájeno insolvenční řízení, v němž byl usnesením ze dne 25.9.2013 č.j. KSOS 22 INS 24348/2013-A-5 zjištěn úpadek dlužníka a povoleno oddlužení. Dne 17.12.2013 proběhlo u insolvenčního soudu přezkumné jednání, na němž byly přezkoumány přihlášky pohledávek přihlášených věřitelů, podléhající přezkumu (celkem 20 přihlášek), do insolvenčního řízení se nepřihlásil žádný zajištěný věřitel. Následně soud usnesením ze dne 14.3.2014 č.j. KSOS 22 INS 24348/2013-B-4 schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, které bude probíhat od dubna 2014. Dle zprávy o plnění oddlužení ze dne 2.2.2015 (kterou insolvenční správce předložil na jednání dne 3.2.2015, jehož se dlužník neúčastnil) nebyly pohledávky nezajištěných věřitelů dlužníka v oddlužení splátkovým kalendářem uspokojovány. Oddlužení splátkovým kalendářem bylo zrušeno a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs usnesením ze dne 6.2.2015 č.j. KSOS 22 INS 24348/2013-B-10, zveřejněným téhož dne v insolvenčním rejstříku. Dne 8.6.2015 insolvenční správce doručil soudu konečnou zprávu, z níž vyplývá, že v průběhu insolvenčního řízení nebyly vedeny žádné incidenční spory, insolvenční správce provedl dvakrát šetření o majetku dlužníka (druhé šetření po prohlášení konkursu), do majetkové podstaty nebyl sepsán a nebyl zpeněžen žádný majetek, pohledávky za majetkovou podstatou představuje pohledávka na odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 56.446,50 Kč z níž bylo uhrazeno 6.944 Kč (na zálohách uhrazených v době trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře), neuhrazená část činí 49.502,50 Kč, k rozdělení mezi věřitele nezbývá žádná částka. Současně insolvenční správce předložil vyúčtování své odměny a náhrady hotových výdajů; na odměně vyúčtoval 45.000 Kč, na hotových výdajích 1.650 Kč, to vše včetně náhrady DPH 9.796,50 Kč představuje 56.446,50 Kč. Dne 24.6.2015 soud konečnou zprávu zveřejnil v insolvenčním rejstříku a současně účastníky poučil o možnosti podat ve lhůtě 15 dnů od zveřejnění námitky. Po té, aniž by námitky byly podány, rozhodl napadeným usnesením.

Podle § 38 odst. 1 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 38 odst. 2 IZ, odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce.

Podle ustanovení § 38 odst. 3 IZ, vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval.

Vzhledem k tomu, že k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka došlo 14.3.2014, je při určení výše odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce třeba postupovat podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen vyhláška , srov. čl. II., bod 1. vyhlášky č. 398/2013 Sb.). Odměna podle § 2a vyhlášky však insolvenčnímu správci nepřísluší, neboť do dne nabytí účinnosti vyhlášky č. 398/2013 Sb., došlo k přezkoumání přihlášek pohledávek insolvenčním správcem podle insolvenčního zákona (čl. II., bod 2. vyhlášky č. 398/2013 Sb.).

Podle § 1 odst. 5 vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45 000 Kč.

Podle § 3, písm. b) vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1 125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře.

Podle § 4 odst. 2 vyhlášky, pokud dojde ke zrušení schváleného oddlužení a k rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, činí odměna insolvenčního správce částku určenou podle § 1, nejméně však částku určenou podle § 3.

Podle § 5 vyhlášky, nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Pro posouzení, zda soud prvního stupně určil výši odměny insolvenčního správce dlužníka správně ve výši 45.000 Kč bez DPH (§ 1 odst. 5 vyhlášky), či zda je tuto odměnu třeba určit v jiné výši je zásadní, zda v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zpeněžování majetkové podstaty a pokud nikoli, zda přesto bylo dosaženo výtěžku zpeněžení dle § 1 odst. 1, 4 vyhlášky. Jak uzavřel Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 29.9.2010, sen. zn. 29 NSČR 27/2010 (které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 64/2011), v insolvenčním řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, ve kterém nebyl zpeněžován majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, nelze odměnu insolvenčního správce určit podle § 1 vyhlášky a je namístě postupovat podle § 5 vyhlášky. Tento závěr se v řízeních, v nichž bylo rozhodnuto o přeměně oddlužení na konkurs, uplatní pouze v situaci, kdy nebylo dosaženo žádného z výtěžku zpeněžení dle § 1 odst. 1, 4 vyhlášky, což je v této věci splněno, neboť dle obsahu spisu v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře nebyli nezajištění věřitelé dlužníka vůbec uspokojováni. Proto je odměnu insolvenčního správce třeba určit dle § 5 vyhlášky s tím, že soud je vázán minimální částkou odměny určenou dle § 3 vyhlášky.

V této věci oddlužení dlužníka splátkovým kalendářem probíhalo po dobu od dubna 2014 do února 2015, to je po dobu jedenácti započatých měsíců. Minimální výše odměny insolvenčního správce proto činí 8.250 Kč (750x11=8.250). Účinky konkursu trvaly (do vydání přezkoumávaného rozhodnutí) po dobu necelých šesti měsíců (od února 2015 do července 2015). Insolvenční správce po prohlášení konkursu provedl opakované šetření o majetku dlužníka, zpracoval konečnou zprávu (v rozsahu cca 2 stran textu) a navrhl zrušení konkursu. Dle obsahu spisu, s výjimkou obtížného kontaktu s dlužníkem, nevykazovala činnost správce znaky zvýšené náročnosti. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl odvolací soud k závěru,

že výši odměny insolvenčního správce je třeba, z hledisek dle § 5 vyhlášky, určit částkou 25.000 Kč, z níž přísluší náhrada DPH 5.250 Kč. Spolu s částkou náhrady hotových výdajů 1.650 Kč a DPH z této částky ve výši 346,50 Kč, činí nárok insolvenčního správce 32.246,50 Kč.

K odvolací námitce dlužníka, že odmítá hradit vyčíslenou odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce odvolací soud uvádí, že soud svým usnesením neuložil dlužníkovi žádnou povinnost k placení, pouze určil výši nároků správce, které, v případě že je nelze hradit z majetkové podstaty, hradí stát (§ 38 odst. 2 IZ, § 8 vyhlášky). Zcela nevýznamné jsou námitky dlužníka, že insolvenční správce pro jeho osobu a jeho finanční situaci nic neudělal a neporadil mu jak se z této situace dostat . Insolvenční správce není právním rádcem či průvodcem dlužníka insolvenčním řízením. Je jedním ze subjektů insolvenčního řízení a při výkonu své funkce je povinen plnit povinnosti, které mu ukládá zákon nebo insolvenční soud (ust. § 36, §11 odst. 2 IZ), přičemž při své činnosti respektuje principy insolvenčního řízení zakotvené v ust. § 5 IZ, včetně principu spravedlivosti.

Odvolací soud z výše uvedených důvodů změnil napadené usnesení soudu prvního stupně ve vzájemně závislých výrocích I. a II. v částech, které byly odvoláním dlužníka otevřeny k přezkumu tak, jak uvedeno ve výroku jeho usnesení (§ 220 odst. 1 o.s.ř.).

V dalším řízení soud prvního stupně neopomene rozhodnout o částce, která bude na nároky správce uhrazena z rozpočtových prostředků insolvenčního soudu, a to za předpokladu, že v mezidobí nedojde k takové změně rozsahu majetkové podstaty, která umožní jejich pokrytí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však také doručuje zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 28. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu