3 VSOL 928/2014-A-11
KSBR 32 INS 19323/2014 3 VSOL 928/2014-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužníka Erika anonymizovano , anonymizovano , bytem v Jihlavě, Na Hliništi 5655/15, PSČ: 586 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.7.2014, č.j. KSBR 32 INS 19323/2014-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má dva peněžité závazky u dvou věřitelů. Podání však neobsahuje dostatečné vylíčení skutečností, které by svým obsahem osvědčovalo úpadek tak, jak je vymezen v ust. § 3 insolvenčního zákona. Podání obsahuje pouze dlužníkovo konstatování, že má závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti a tyto není schopen plnit. Tato tvrzení jsou však nedostatečným sdělením a citací zákona a bez uvedení konkrétních údajů o pohledávkách dlužníka z návrhu nelze jednoznačně uzavřít, že dlužník neplní své peněžité závazky alespoň vůči dvěma svým věřitelům po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, ve kterém uvedl, že zpřesňuje podaný insolvenční návrh, a to pokud jde o skutečnosti uvedené v bodě popisující rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek, kdy uvádí, že kromě výše závazků je povinen platit i příslušenství, tedy zákonný úrok ve výši 7,75 % do zaplacení, což činí měsíční částku 23.215 Kč. Tvrdí, že aktuálně probíhají srážky z příjmů z jeho závislé činnosti ve výši cca 42.000 Kč. Z jeho přerušené podnikatelské činnosti žádné příjmy nejsou a s příjmy manželky, jako kadeřnice, nejsou schopni závazky uhradit v přijatelném termínu, jsou v prodlení větším než 30 dnů, a tudíž prokazatelně nejsou schopni své dluhy reálně splatit. Závazky, které označil v insolvenčním návrhu se podle jeho názoru staly splatnými nabytím právní moci jednotlivých exekučních titulů, a to u 081 EX 16380/13 k 5.11.2013 a u 148 EX 776/13 k 5.1.2014. K seznamu majetku doplňuje, že uvedený seznam majetku obsahuje majetek, mající smysluplnou hodnotu, to je majetek, který je předmětem zajišťovacích práv a osobní automobil BMW 525 TDS. Ostatní věci movitého charakteru má v pronájmu, jelikož v průběhu exekučního řízení uhradil k 31.7.2014 částku 1.401.000 Kč, kterou získal právě prodejem drobných movitých věcí. Ostatní drobné movité věci jsou ve společném vlastnictví s manželkou a mají zanedbatelnou hodnotu. Podle obsahu odvolání lze dovodit, že dlužník se domáhá toho, by odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že jeho návrh odmítnut nebude.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka důvodné není.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat i označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ust. § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že návrh dlužníka neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nutno vyjít ze závěrů, které ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, sen zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010, formuloval Nejvyšší soud ČR. Ten ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně 2), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některých ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Soud prvního stupně správně uzavřel, že z insolvenčního návrhu dlužníka lze dovodit, že dlužník má více věřitelů, to je nejméně 2 věřitele. Ani tyto věřitele však dlužník neoznačil řádně uvedením obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla tak, jak předpokládá ustanovení § 103 odst. 1 IZ. V návrhu dlužníka dále absentují údaje, z nichž by bylo možné uzavřít, že závazky vůči označeným věřitelům dlužníka jsou alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti, neboť v návrhu údaj o splatnosti závazků chybí. V insolvenčním návrhu v bodě 06, který je určen pro vylíčení rozhodujících skutečností, dlužník žádné údaje ohledně splatnosti závazků neuvedl a v bodě 21 pak u označených věřitelů uvedl pouze výši závazku a označil exekuční rozhodnutí, to je uvedl spisové značky těchto rozhodnutí. Z tvrzení v bodě 21 návrhu však není zřejmé, o jaká rozhodnutí se jedná, kdy byla předmětná rozhodnutí vydána, jakým orgánem a jakým způsobem bylo rozhodnuto. V insolvenčním návrhu pak také nejsou uvedena žádná tvrzení o tom, že dlužník se nachází v platební neschopnosti, to je tvrzení, že dlužník není schopen své peněžité závazky hradit. Pouze obecné tvrzení, že není schopen splácet své závazky již po dobu delší tří měsíců, řádné specifikaci platební neschopnosti nevyhovuje, a vzhledem k tomu, že nejsou uvedena konkrétní data splatnosti závazků, nelze ani dovodit, že u dlužníka by byla dána platební neschopnost dle ust. § 3 odst. 2, písm. b) IZ.

Teprve až v podaném odvolání dlužník upřesnil podaný insolvenční návrh, když uvedl data splatnosti svých závazků a blíže se vyjádřil k probíhajícím exekucím. K těmto doplněním však již nelze v odvolacím řízení přihlížet, neboť rozhodovací praxe soudů je již ustálena v závěru, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen, dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle ust. § 128 odst. 1 IZ, a že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Soud prvního stupně proto nijak nepochybil, jestliže insolvenční návrh dlužníka odmítl podle ust. § 128 odst. 1 IZ proto, že neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo

je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužníku běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 10. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu