3 VSOL 928/2013-A-28
KSOL 16 INS 291/2013 3 VSOL 928/2013-A-28

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Těšetice, Vojnice 95, PSČ 783 46, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 12.8.2013, č.j. KSOL 16 INS 291/2013-A-19,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odův odně ní:

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zamítl návrh dlužníka na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem. S odkazem na ustanovení § 30 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. a § 138 o.s.ř. uzavřel, že v případě dovolání, podaného dlužníkem, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť je zřejmé, že dlužníkovi nemůže být ve věci vyhověno. Dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek nebo jeho hrozící úpadek, jež je podle § 103 odst. 2 insolvenčního zákona nezbytné. Proto soud insolvenční návrh podle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl usnesením, č.j. KSOL 16 INS 291/2013-A-4, proti němuž bylo podáno dlužníkem včasné odvolání. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21.3.2013, č.j. 3 VSOL 223/2013-A-11 usnesení soudu prvního stupně potvrdil, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí také uvedl, že listinami předloženými dlužníkem v odvolacím řízení se odvolací soud nezabýval již z toho důvodu, že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží. Z uvedeného-jak soud prvního stupně dále pokračoval-je tedy zřejmé, že Nejvyšší soud dlužníkovi rovněž nevyhoví, neboť odmítnutí insolvenčního návrhu je rozhodnutím, jímž se řízení končí a není možné následně odstraňovat vady až v odvolacím řízení a tyto, pro dlužníka nepříznivé následky, úspěšně sanovat až v dovolacím řízení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání v němž namítá, že si nemůže advokáta dovolit , neboť je ve finanční tísni. Z obsahu podaného odvolání je zřejmé, že odvolatel považuje rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání, za nesprávné.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník podal u Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Tento insolvenční návrh soud prvního stupně usnesením ze dne 15.1.2013, č.j. KSOL 16 INS 291/2013-A-4 podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21.3.2013, č.j. KSOL 16 INS 291/2013, 3 VSOL 223/2013-A-11 usnesení soudu prvního stupně potvrdil, když shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že v insolvenčním návrhu dlužníka chybí konkrétní údaje o splatnosti pohledávek jednotlivých označených věřitelů tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů, a že v insolvenčním návrhu absentuje i konkrétní tvrzení o tom, že dlužník není schopen své závazky plnit, jež by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ, a tudíž, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán. Na rozhodnutí odvolacího soudu reagoval dlužník podáním ze dne 18.6.2013, došlým soudu prvního stupně dne 19.6.2013, označeným jako dovolání s tím, že se k Nejvyššímu soudu tímto dovolává a žádá zrušení usnesení o odmítnutí jeho insolvenčního návrhu. Krajský soud následně usnesením ze dne 1.7.2013, č.j. KSOL 16 INS 291/2013-A-15 vyzval dlužníka, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2013, č.j. KSOL 16 INS 291/2013, 3 VSOL 223/2013-A-11, a to spolu s poučením, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Současně byl dlužník poučen i o tom, že má-li za to, že jsou u něho splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může před uplynutím stanovené lhůty u soudu navrhnout, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a aby mu byl pro podání dovolání na náklady státu ustanoven zástupce z řad advokátů, a bude-li účastníku řízení v této věci odmítnuto poskytnutí právních služeb advokátem, může požádat Českou advokátní komoru, aby mu určila advokáta. Na výzvu soudu prvního stupně reagoval dlužník podáním ze dne 17.7.2013, došlým soudu dne 18.7.2013, v němž žádá z důvodu finanční tísně o přidělení advokáta pro podání dovolání.

Podle ustanovení § 30 o.s.ř., účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem, ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle článku 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, a to od počátku řízení. Naplnění tohoto základního práva pak představuje shora citované ustanovení § 30 o.s.ř.

Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že soud může ustanovit účastníku zástupce jen na jeho žádost. O ustanovení zástupce může účastník požádat kdykoliv v průběhu řízení, ale i před jeho zahájením, jestliže hodlá prostřednictvím ustanoveného zástupce podat žalobu (návrh na zahájení řízení). V žádosti o ustanovení zástupce podané před zahájením řízení přitom musí žadatel uvést, jakého práva se chce v řízení, které má být zahájeno, domáhat, aby mohlo být posouzeno, zda nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

Ustanovit účastníku zástupce z řad advokátů na jeho žádost lze pouze v případě, jde-li o účastníka, u něhož jsou jednak předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (pro takový závěr pak jsou významná hlediska uvedená v ustanovení § 138 o.s.ř., na základě nichž soud rozhoduje o žádosti účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, to je, zda poměry účastníka odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, a okolnost, že u účastníka nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva), a dále, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů (například jde-li o věc po stránce skutkové nebo právní složitou a v jiných podobných případech) nebo jde-li o věc, v níž je předepsáno povinné zastoupení advokátem nebo notářem (to je pro podání dovolání).

V přezkoumávané věci podal dlužník návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2013, č.j. KSOL 16 INS 291/2013, 3 VSOL 223/2013-A-11, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 15.1.2013, č.j. KSOL 16 INS 291/2013-A-4 o odmítnutí insolvenčního návrhu dlužníka jako věcně správné potvrzeno. Žádá-li tedy dlužník o ustanovení zástupce z řad advokátů o ustanovení zástupce pro dovolání, nelze pochybovat o tom, že je splněna druhá podmínka zakotvená v ustanovení § 30 odst. 1 o.s.ř., a sice, že se jedná o věc, v níž je předepsáno povinné zastoupení advokátem.

Pokud se týká naplnění podmínky, že jde o účastníka, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud prvního stupně uzavřel, že v případě podání dovolání jde u dlužníka o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, neboť nemůže být se svým dovoláním úspěšný ani v dovolacím řízení (s ohledem na to, že by ani v této fázi řízení nemohl vady svého insolvenčního návrhu odstranit).

Nutno zdůraznit, že soud prvního stupně při rozhodování přihlíží k tomu, zda nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva po zahájení řízení, když vychází z rozhodujících skutečností obsažených v návrhu na zahájení řízení. Ve fázi, kdy však bylo soudem prvního stupně ve věci rozhodnuto, a kdy bylo rozhodnuto i o odvolání proti takovému rozhodnutí soudu prvního stupně, již k této okolnosti přihlížet nelze, neboť je vyloučeno, aby soud prvního stupně (a soud odvolací) předjímal výsledek rozhodnutí dovolacího soudu (srov. obdobně závěry v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.4.2001, sp.zn. 1Co 65/2001).

S ohledem na to, že soud prvního stupně nevyhověl žádosti dlužníka o ustanovení zástupce z řad advokátů pouze z tohoto důvodu, postupoval odvolací soud podle ustanovení § 219a odst. 1 o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V tomto dalším řízení soud prvního stupně opětovně posoudí žádost dlužníka z hlediska naplnění předpokladu osvobození účastníka od soudních poplatků podle ustanovení § 138 o.s.ř. pro poměry účastníka.

P o uč en í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil

od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však také doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu