3 VSOL 927/2012-A-9
KSOS 34 INS 20469/2012 3 VSOL 927/2012-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Ondřeje anonymizovano , anonymizovano , bytem Senice na Hané, Vodní 369, PSČ 783 45, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.8.2012, č.j. KSOS 34 INS 20469/2012-A-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění svého rozhodnutí uzavřel, že návrh dlužníka má vady, pro které nelze pokračovat v řízení, proto návrh podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) odmítl. V této souvislosti uvedl, že z dlužníkem vylíčených okolností v návrhu nelze posoudit, zda dlužníku skutečně úpadek reálně hrozí, zda je či není objektivně schopen plnit své závazky, nebo je pouze plnit nechce, neboť se domnívá, že insolvenční řízení pro něj znamená výhodnější či rychlejší řešení jeho situace. Návrh postrádá uvedení konkrétních okolností, z nichž by bylo možno usoudit, že dlužník nebude v budoucnu objektivně schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (například neobsahuje údaj o konkrétní výši měsíčních splátek vzhledem k výši příjmů dlužníka).

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž pouze namítal, že je schopen v nejbližší době doložit listiny chybějící v jeho návrhu na oddlužení s tím, že chybějící listiny doloží do 10.10.2012.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník insolvenčním návrhem, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, došlým soudu dne 22.8.2012, se domáhá rozhodnutí o jeho hrozícím úpadku a dále rozhodnutí o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V popisu rozhodujících skutečností, osvědčujících úpadek či hrozící úpadek (bod 21 insolvenčního návrhu) dlužník uvedl, že není podnikatelem a nemá zaměstnance, má přislíben hlavní pracovní poměr u společnosti Panav a.s., Nádražní 212, Senice na Hané, IČ: 476 72 731. Jeho průměrný čistý měsíční příjem za rok 2011 činil 12.144 Kč. V současné době má dva věřitele a dva závazky, závazek č. 1 vůči CETELEM ČR ve výši 29.006 Kč a závazek č. 2 vůči Smart Capital, a.s. ve výši 15.000 Kč. Dále uvedl, že není schopen závazky hradit v plné výši, včas a řádně, s tím, že uvedené okolnosti jsou doloženy v listinách a prohlášeních v přílohách k návrhu. Na základě těchto skutečností žádá, aby soud rozhodl o jeho úpadku a zároveň o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V bodě 07 formulářového návrhu uvedl, že výše jeho závazků nezajištěným věřitelům činí 44.006 Kč, pracuje nyní u firmy Josef Brach, Bohuslavice, IČ: 661 87 257 na základě pracovní smlouvy na dobu určitou od 12.5.2008 a jeho průměrný měsíční příjem činil asi 12.260 Kč, od října má přislíben hlavní pracovní poměr s nástupní mzdou 10.000 Kč, což za pět let představuje částku 600.000 Kč. Z toho vyplývá, že bude schopen za dobu následujících 60 měsíců zaplatit 101.520 Kč, což je přes 100 % jeho závazků.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (odstavec 1). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud (odstavec 2).

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (odstavec 4).

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel dovolává.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Ze shora citovaného ustanovení § 3 odst. 1 IZ vyplývá, že stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to mnohostí věřitelů (nejméně dvou), existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, a objektivní neschopností dlužníka své závazky splácet. Čtyři vyvratitelné domněnky dlužníkovy platební neschopnosti jsou konstruovány v ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

O hrozící úpadek pak půjde tehdy, jestliže s ohledem na všechny okolnosti bude možno důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu, tedy že v budoucnu nastane dlužníkova neschopnost ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ.

Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 27.10.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 88/2010) formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). V otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) přitom může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Podle dalších závěrů Nejvyššího soudu ve shora citovaném usnesení ze dne 27.10.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, u insolvenčního návrhu podaného dlužníkem (který není podnikatelem) proto, že mu úpadek teprve hrozí (§ 3 odst. 4 insolvenčního zákona), se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít (se zřetelem ke všem okolnostem případu), že lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, že v budoucnu nastane dlužníkova platební neschopnost ve smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, přičemž k podmínce, aby dlužník i v tomto případě měl nejméně dva věřitele s pohledávkami, jež se v budoucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů týkala podstatné části dlužníkových peněžitých závazků.

Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně, že takové požadavky v daném případě insolvenční návrh dlužníka nesplňuje.

Dlužník ve svém insolvenčním návrhu, jímž se domáhá rozhodnutí o hrozícím úpadku, pouze uvádí, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za rok 2011 činil 12.144 Kč a že má přislíben hlavní pracovní poměr u jiné společnosti, s tím, že nástupní mzda bude činit 10.000 Kč, a dále, že má v současné době dva věřitele a dva závazky, ve výši 29.006 Kč a ve výši 15.000 Kč, a že není schopen závazky hradit v plné výši, včas a řádně.

Takový popis rozhodujících skutečností ovšem k závěru, že dlužníkovi hrozí úpadek (ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4 IZ) neopravňuje, na druhé straně však nevede ani k závěru, že dlužník je v úpadku (ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ).

K tomu, aby bylo možno z údajů obsažených v insolvenčním návrhu uzavřít, že dlužník má nejméně dva věřitele s pohledávkami, které jsou alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti, a že tyto závazky není schopen plnit, to je, že se nachází v platební neschopnosti, chybí v insolvenčním návrhu konkrétní tvrzení o tom, že dlužník není schopen tyto své závazky (ve vztahu k nimž v seznamu závazků uvedl, že závazek vůči věřiteli CETELEM ČR, a.s. ve výši 29.006 Kč je splatný 10.8.2012 a závazek vůči věřiteli Smart Capital, a.s. dne 4.9.2012) splácet, které by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nutno zdůraznit, že takové konkrétní údaje nemohou být nahrazovány pouze obecným tvrzením, že dlužník není schopen závazky hradit v plné výši, včas a řádně.

Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, neboť tento insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužníkovi běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 17. prosince 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu