3 VSOL 926/2016-A-20
KSOL 20 INS 5962/2016 3 VSOL 926/2016-A-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Olomouc, Přichystalova 113/71b, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby: 60296747, o insolvenčním návrhu věřitele Paribas s.r.o., se sídlem Ostrava, Mariánské Hory, Kravařská 453/11, PSČ 709 00, identifikační číslo osoby: 28649940, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 9.6.2016, č.j. KSOL 20 INS 5962/2016-A-14,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil insolvenčnímu navrhovateli Paribas s.r.o., aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na blíže označený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele, doručeným soudu dne 11.3.2016, jímž se domáhá zjištění úpadku dlužníka, neboť dlužník má podle tvrzení v návrhu více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. S odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) soud prvního stupně uzavřel, že je nutné uložit navrhovateli zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Z výpisu z katastru isir.justi ce.cz nemovitostí bylo zjištěno, že dlužník má ve společném jmění manželů nemovitost zapsanou na LV č. 1010 pro obec a katastrální území Olšany u Prostějova, která je však předmětem zajištění, nevyšlo najevo, že by dlužník měl nějaký další majetek, když přes výzvu soudu seznam svého majetku nepředložil. Zálohu na náklady insolvenčního řízení určil soud ve výši 50.000 Kč s přihlédnutím k tomu, že minimální odměna insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem činí 45.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýká, že mají být vzaty v potaz všechny okolnosti. Odvolatel poukázal na to, že dlužník má ve společném jmění manželů nemovitost, stavební pozemek, na němž je již započata stavba-základová deska s přípojkami, nacházející se v obci a katastrálním území Olšany, což také doložil výpisem z katastru nemovitostí, s tím, že také uvedl, že hodnota tohoto pozemku činí asi 500.000 Kč, což dokládá k odvolání připojeným oceněním pozemku, jež vypracovala realitní kancelář HP 2002 Real, s.r.o. Podle odvolatele dlužník vlastní takový majetek, z jehož zpeněžení v průběhu insolvenčního řízení budou zcela jistě uhrazeny pohledávky za majetkovou podstatou (náklady insolvenčního řízení) včetně odměny insolvenčního správce. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, případně aby usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se navrhovateli ukládá záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že věřitel se insolvenčním návrhem došlým soudu dne 11.3.2016, (doplněným k výzvě soudu podáním ze dne 16.3.2016), domáhá zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Ve vylíčení rozhodujících skutečností uvedl, že má vůči dlužníkovi pohledávku ze smlouvy o úvěru č. 551/04538/11/1/01 ze dne 22.7.2011, uzavřené mezi právním předchůdcem navrhovatele-Raiffeisenbank a.s., identifikační číslo osoby: 49240901 a dlužníkem, na základě které Raiffeisenbank a.s. poskytla dlužníkovi úvěr ve výši 1.600.000 Kč. Dlužník úvěr řádně nesplácel, proto věřitel Raiffeisenbank a.s. přípisem ze dne 27.10.2015 vyzval dlužníka ke splacení úvěru včetně úroků, úroků z prodlení, smluvních pokut a poplatků, dlužnou částku dlužník neuhradil, proto byl úvěr zesplatněn a stal se splatný dnem 27.10.2015. Na základě smlouvy uzavřené dne 11.12.2015 mezi Raiffeisenbank a.s. a navrhovatelem se stal věřitelem pohledávky navrhovatel. Ke dni 11.3.2016 tak má věřitel pohledávku, jež sestává z jistiny ve výši 469.515,14 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni 27.11.2015 ve výši 9.270,14 Kč, smluvního úroku ve výši 4,89 % p.a. z částky 469.515,14 Kč od 28.11.2015 do 11.3.2016 ve výši 6.529,79 Kč, dlužného úroku z prodlení ke dni 27.11.2015 ve výši 453,14 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 469.515,14 Kč od 28.11.2015 do 11.3.2016 ve výši 10.852,72 Kč a dlužných poplatků za správu úvěru ke dni 27.11.2015 ve výši 750 Kč. Tato pohledávka je pohledávkou zajištěnou na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. 551/04538/11/2/01 ze dne 22.8.2011, předmětem zajištění je nemovitá věc, kterou má dlužník ve společném jmění manželů se svou manželkou Andreou Makowskou, a to pozemek parc. č. 528/24-orná půda, zapsaný na LV č. 1010 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, pro obec a katastrální území Olšany u Prostějova. Jako další věřitele dlužníka označil insolvenční navrhovatel věřitele Finanční úřad pro Olomoucký kraj s pohledávkou ve výši 69 Kč s příslušenstvím, věřitele Coleman S.I., se sídlem Vsetín, Smetanova 1484, identifikační číslo osoby: 25350048, kdy k vymožení pohledávky tohoto věřitele je vedeno exekuční řízení soudním exekutorem Mgr. Janem Svobodou, Exekutorský úřad Olomouc, se sídlem Olomouc, Dvořákova 222/32 pod sp. zn. 164 Ex 2415/2014, a to pohledávky ve výši 31.521 Kč, která je splatná od 13.5.2014, a věřitele Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, kdy k vymožení pohledávky tohoto věřitele je vedeno exekuční řízení soudním exekutorem Mgr. Alanem Hlavicou, Exekutorský úřad Jeseník, se sídlem Jeseník, Otakara Březiny 229/5 pod sp. zn. 197 EX 16673/2015, a to pohledávky ve výši 41.727 Kč splatné od 10.11.2015. Dlužník je tedy v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. K návrhu věřitel připojil listiny, jimiž osvědčuje svou tvrzenou pohledávku vůči dlužníkovi, a dále výpis z katastru nemovitostí, vedeného u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, LV č. 1010 pro obec a katastrální území Olšany u Prostějova, z něhož vyplývá, že dlužník a jeho manželka Andrea Makowská jsou vlastníky (majetek ve společném jmění manželů) pozemku parc. č. 528/24 o výměře 533 m2, orná půda, přičemž tento majetek je zatížen zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ve výši 1.600.000 Kč s příslušenstvím věřitele Paribas s.r.o. na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 22.8.2011, a zástavním právem z rozhodnutí správního orgánu k zajištění pohledávky ve výši 69 Kč s příslušenstvím věřitele České republiky-Finančního úřadu pro Olomoucký kraj na základě (blíže označeného) rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva Finančního úřadu pro Olomoucký kraj. Usnesením ze dne 21.3.2016, č.j. KSOL 20 INS 5962/2016-A-8 uložil soud dlužníkovi, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení podal ve věci návrhu, který je k usnesení připojen, písemné vyjádření, a aby v téže lhůtě, kromě jiného, předložil soudu seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců s podrobným poučením o náležitostech těchto seznamů. Dalším usnesením ze dne 30.3.2016, č.j. KSOL 20 INS 5962/2016-A-12 poskytl soud prvního stupně dlužníkovi poučení o tom, že má-li za to, že splňuje podmínky pro povolení oddlužení dle § 389 a násl. insolvenčního zákona, může podat návrh na povolení oddlužení nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen insolvenční návrh věřitele, s poučením o tom, že návrh musí být podán na formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách ministerstva spravedlnosti, a o tom, že bude-li návrh na povolení oddlužení podán opožděně nebo někým, kdo k tomu není oprávněn, soud návrh na povolení odmítne podle § 390 odst. 3 insolvenčního zákona. V odůvodnění tohoto rozhodnutí soud prvního stupně rovněž poskytl dlužníkovi poučení podle ustanovení § 389 insolvenčního zákona. Na výzvu soudu prvního stupně dlužník nereagoval, seznamy závazků, majetku a zaměstnanců nepředložil, a nepodal ani návrh na povolení oddlužení dle poučení soudem prvního stupně. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Po vyhodnocení údajů, uvedených v insolvenčním návrhu, lze předběžně uzavřít, že dlužník se nachází v úpadku. Vzhledem k tomu, že dlužník po poučení soudem prvního stupně, jehož se mu dostalo v usnesení Krajského soudu v Ostravě -pobočka v Olomouci ze dne 30.3.2016, č.j. KSOL 20 INS 5962/2016-A-12, návrh na povolení oddlužení ve smyslu ustanovení § 389 a násl. IZ ve lhůtě 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu nepodal, je zřejmé, že způsobem řešení jeho úpadku bude konkurs. Při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem přitom činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč podle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Insolvenčnímu správci také náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Účelem složené zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty. Institut zálohy má bránit tomu, aby náklady insolvenčních řízení byly přenášeny na stát (§ 38 odst. 2 IZ).

Potřebu složení zálohy na náklady insolvenčního řízení je nutno zkoumat na základě zjištění o předpokládaném rozsahu a skladbě majetkové podstaty dlužníka. Tato činí soud zpravidla z obsahu insolvenčního návrhu, jeho příloh a dalšího obsahu spisu. V případě věřitelského návrhu je určující především dlužníkem k výzvě soudu předkládaný seznam majetku.

V přezkoumávané věci dlužník ani přes výzvu soudu řádný seznam majetku, opatřený podepsaným prohlášením o jeho úplnosti a správnosti, nepředložil. To, že by dlužník měl k dispozici pohotové peněžní prostředky, se z obsahu spisu nepodává, jediným majetkem dlužníka, jehož existence vyplývá ze spisu, je pozemek parc. č. 528/24 v katastrálním území Olšany u Prostějova. Tento majetek je však zatížen zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky insolvenčního navrhovatele, tvrzené v návrhu. Výtěžek ze zpeněžení uvedené nemovitosti tedy bude použit primárně k úhradě pohledávky tohoto zajištěného věřitele, nákladů, které přímo souvisí se zpeněžováním nemovitostí, a odměny insolvenčního správce, související s tímto zpeněžením (§ 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb.). Výtěžku ze zpeněžení věcí, sloužících k zajištění pohledávek lze podle ustanovení § 305 odst. 2, věta druhá IZ použít k uspokojení pohledávek za podstatou, mezi něž náklady insolvenčního řízení patří, teprve po plném uspokojení zajištěných věřitelů. Byť tedy insolvenční navrhovatel, který je zajištěným věřitelem, doložil ke svému odvolání tzv. odborné posouzení nemovitosti, podle něhož činí hodnota nemovitosti 500.000 Kč, nelze v této fázi řízení předjímat, zda výtěžek ze zpeněžení nemovitostí bude zcela použit na úhradu zajištěných pohledávek, či zda případně bude postačovat také k úhradě nákladů insolvenčního řízení, které se zpeněžením zástavy nesouvisí. S ohledem na to, že insolvenční navrhovatel tvrdí zajištěnou pohledávku celkem ve výši 497.370,96 Kč, lze důvodně předpokládat, že tento majetek dlužníka (nadto ve společném jmění manželů) k úhradě (všech) nákladů insolvenčního řízení nepostačuje.

Za tohoto stavu tedy nemůže být důvodná námitka odvolatele, že majetek dlužníka-shora uvedená nemovitost, bude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

Odvolací soud tak shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je v daném případě nezbytné.

S ohledem na konstrukci způsobu výpočtu odměny insolvenčního správce v ustanovení § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., kdy minimální odměna správce-jak shora vyloženo-činí vždy nejméně 45.000 Kč, a s přihlédnutím k tomu, že správce má kromě toho právo na náhradu hotových výdajů, jež mu v průběhu insolvenčního řízení vzniknou, je plně opodstatněn požadavek na úhradu zálohy ve výši 50.000 Kč.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu navrhovateli se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 26. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu