3 VSOL 920/2014-B-32
KSOS 31 INS 17433/2012 3 VSOL 920/2014-B-32

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Jaroslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Opava, Sokolovská 2888/9, PSČ: 746 01, identifikační číslo: 42073243, o neschválení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.2.2014, č.j. KSOS 31 INS 17433/2012-B-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, neschválil oddlužení dlužnice Jaroslavy anonymizovano (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs, který bude projednáván jako konkurs nepatrný (výrok II.) a uvědomil o tom, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok III.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 17.5.2013, č.j. KSOS 31 INS 17433/2012-A-12 rozhodl o úpadku dlužnice a povolil řešení úpadku oddlužením. Ve zprávě o činnosti, předložené soudu na schůzi věřitelů, konané dne 17.7.2013, insolvenční správkyně uvedla, že dlužnice je svobodná, má jedno již zletilé dítě a nemá žádnou vyživovací povinnost. Příjmy dlužnice tvoří pouze příspěvek na bydlení ve výši 3.030 Kč měsíčně a příspěvek na živobytí ve výši 3.410 Kč měsíčně, žádné další příjmy nemá. Dlužnice vlastní nemovitosti, bytovou jednotku 2888/5 v domě č.p. 2888 na pozemku parc. č. 2293/5 se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu o velikosti 1069/10000, spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. 2293/5 o velikosti 1069/10000 a spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. 2293/9 o velikosti 1069/10000, zapsané na LV č. 10335, č. 10166 a č. 10330 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava, na nichž váznou zástavní práva ve prospěch přihlášeného věřitele č. 6 RM Investiční družstvo se sídlem Zlín, Kvítková 3642, identifikační číslo: 26949067 k zajištění pohledávky ve výši 2.288.161 Kč, ve prospěch věřitele č. 8 Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, identifikační číslo: 00006963 k zajištění pohledávky ve výši 52.166,25 Kč a ve prospěch věřitele č. 9 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, identifikační číslo: 41197518 k zajištění pohledávky ve výši 24.135 Kč. Jiný majetek dlužnice nevlastní. V insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení dlužnice uvedla, že má celkem pět závazků, v seznamu závazků označila své nezajištěné závazky celkem ve výši 163.000 Kč s příslušenstvím, a zajištěný závazek ve výši 2.188.095,52 Kč, který popírá, přičemž tento seznam opatřila podepsaným prohlášením, že je správný a úplný. Z insolvenčního rejstříku však bylo zjištěno, že ve třicetidenní lhůtě stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku se do insolvenčního řízení přihlásilo celkem devět věřitelů s pohledávkami v celkové výši 3.356.553,58 Kč. U přezkumného jednání dne 17.7.2013 byly přezkoumány tyto přihlášené pohledávky celkem ve výši 3.356.553,58 Kč, z toho byly uznány insolvenčním správcem a dlužnicí pohledávky celkem ve výši 1.060.926,25 Kč. Věřitelé č. 6, č. 8 a č. 9 přihlásili své pohledávky jako zajištěné zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví dlužnice, a to pohledávky celkem ve výši 2.364.462,25 Kč. Věřitel č. 5 Statutární město Opava přihlásil do řízení svou pohledávku v celkové výši 907.806 Kč jako pohledávku částečně vykonatelnou co do částky 556.096 Kč. Tuto pohledávku dlužnice v seznamu závazků neuvedla. S ohledem na tato zjištění soud prvního stupně uzavřel, že v průběhu řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. V této souvislosti soud prvního stupně uvedl, že důvodem pro neschválení oddlužení je lehkomyslný a nedbalý přístup dlužnice k plnění povinností v insolvenčním řízení, jež spatřuje v tom, že informace uvedené dlužnicí v jejím návrhu jsou neúplné a nesprávné, když dlužnice v seznamu závazků neuvedla veškeré své věřitele a neuvedla skutečnou výši svých závazků. Neuvedením závazku nezajištěného věřitele ve výši 907.806 Kč-jak soud prvního stupně dále pokračoval-projevila dlužnice přinejmenším lehkomyslný, potažmo nedbalý přístup k plnění svých povinností v insolvenčním řízení (§ 395 odst. 2 insolvenčního zákona). Další důvod pro neschválení oddlužení shledal soud prvního stupně také v té skutečnosti, že dlužnice nemá příjem, z něhož by bylo možno provádět srážky pro účely oddlužení, dlužnice by nebyla schopna splátkami během následujících pěti let uspokojit minimálně 30 % svých nezajištěných závazků. V úvahu nepřipadá ani oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, když na nemovitostech ve vlastnictví dlužnice váznou zástavní práva ve prospěch věřitelů dlužnice. V případě schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by byl z výtěžku zpeněžení nemovitostí především uspokojen zajištěný věřitel (§ 167 a § 398 odst. 1 insolvenčního zákona). Podle ustanovení § 298 odst. 1 insolvenčního zákona totiž mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení, podle odstavce 2 téhož ustanovení by byli v případě zpeněžení nemovitostí nejprve odečteny náklady spojené se správou a zpeněžením (to je až 5 % a 4 % výtěžku zpeněžení-§ 298 odst. 3 insolvenčního zákona) a částky připadající na odměnu insolvenčního správce (to je minimálně 9 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli-§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce), zbývající výtěžek zpeněžení by byl vydán zajištěnému věřiteli. Teprve zbývající částka by mohla být v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty použita na uspokojení nezajištěných věřitelů dlužnice, a to až po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce (to je minimálně 25 % z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, nejméně však 45.000 Kč-§ 1 odst. 3 a § 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb.). Podle znaleckého posudku ze dne 15.9.2007, vypracovaného Ing. Šárkou Kovaříkovou, přitom byly nemovitosti oceněny na částku 1.010.000 Kč, přičemž celková výše přihlášených zajištěných pohledávek činí 2.364.462,25 Kč. I když insolvenční správkyně popřela pohledávku zajištěného věřitele č. 6 RM Investiční družstvo, nelze v tuto chvíli předjímat výsledek incidenčního sporu o pravost a pořadí popřené pohledávky, jež se vede u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 ICm 2700/2013, a je nutno předpokládat situaci, kdy z výtěžku zpeněžení nemovitostí budou uspokojeni pouze zajištění věřitelé. Tedy ani při zpeněžení majetkové podstaty zde není reálný předpoklad, že by dlužnice splatila nezajištěným věřitelům minimálně 30% jejich pohledávek. Soud prvního stupně proto podle ustanovení § 405 odst. 1 insolvenčního zákona oddlužení dlužnice neschválil, neboť v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 395 odst. 1, písm. b/ insolvenčního zákona) a rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem (§ 405 odst. 2 insolvenčního zákona), který bude řešen jako nepatrný, když jsou pro to splněny předpoklady podle ustanovení § 314 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, přičemž s ohledem na obsah podaného odvolání je zřejmé, že se jím napadají výroky I. a II. Odvolatelka poukázala na to, že pohledávku věřitele č 6. RM Investiční družstvo neuznává, věřitel č. 6 za 40.000 Kč vydražil směnku (vystavenou k zajištění úvěru) zaniknuvší První slezské banky v Opavě, která nezanikla zaplacením úvěru, nýbrž skončila v dražbě . Ani v tomto případě se nedá hovořit o liknavosti, neboť se asi 10 let snaží prokázat svou pravdu na všech soudních stupních. O tom byla také insolvenční správkyně podrobně informována. Pokud se týká pohledávky věřitele č. 5 Statutární město Opava, namítá, že nechápe důvody jejího pokárání , neboť tato pohledávka zanikla usnesením Krajského soudu v Ostravě vydaného 14.8.2007, č.j. 22 E 1091/2006 , (který připojila ke svému odvolání), dluh ve výši 556.096 Kč zanikl výkonem rozhodnutí postižením podílu dlužnice v obchodní společnosti MATHIOLA s.r.o. v plné výši. Podle odvolatelky postup tohoto věřitele svědčí buď o naprosté neschopnosti magistrátních úředníků nebo o promyšleném postupu vůči její osobě. Pokud se týká věřitele č. 8 Česká správa sociálního zabezpečení, má uzavřený splátkový kalendář. Odvolatelka se domáhá změny usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části.

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle Čl. II.-přechodného ustanovení zákona 294/2013 Sb., zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Je třeba uvést, že odvolací soud jednal v nepřítomnosti dlužnice (§ 101 odst. 3 o.s.ř.), neboť dlužnice, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila, a její žádosti o odročení jednání odvolací soud nevyhověl. Skutečnost, dlužnicí v žádosti o odročení jednání namítaná, že nemá dostatek finančních prostředků na cestu k jednání Vrchního soudu v Olomouci, není skutečností způsobilou neúčast dlužnice u jednání omluvit.

Z obsahu spisu vyplývá, že v přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Ostravě dne 18.7.2012 k návrhu dlužnice, která podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dlužnice v bodě 06 formulářového návrhu uvedla, že má celkem pět peněžitých závazků, z nichž většina je po splatnosti po dobu delší třiceti dnů a není schopna je splácet, po lhůtě splatnosti jsou tři závazky, jeden závazek je již vykonatelný. Jako své věřitele označila věřitele RM Investiční družstvo s.r.o., se sídlem Zlín, Kvítková 3642,

IČ: 41197518 s pohledávkou ve výši 2.188.095,52 Kč s příslušenstvím s tím, že tento závazek co do důvodu a výše popírá, dále VZP ČR, se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020 s pohledávkou ve výši 74.000 Kč s příslušenstvím, OSSZ Opava s pohledávkou ve výši 68.000 Kč s příslušenstvím, Provident Financial s.r.o., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 9/2006, IČ: 25621351 s pohledávkou ve výši 4.000 Kč s příslušenstvím a ČMSS a.s. se sídlem Praha 10, Vinohradská 3218, IČ: 49241397 s pohledávkou ve výši 17.000 Kč s příslušenstvím. Ke svým poměrům uvedla, že není vdaná, nemá žádné vyživovací povinnosti, v následujících pěti letech očekává příjmy, neboť jí bude vyplácen důchod, jehož výši zatím nezná, o přiznání důchodu se jedná. Pobírá existenční minimum ve výši 3.410 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 630 Kč měsíčně a doplatek na bydlení ve výši 2.147 Kč od Úřadu práce České republiky, jiné příjmy nemá, je však přesvědčena, že uhradí více jak 30 % svých nezajištěných závazků ve výši 163.000 Kč s příslušenstvím a odměnu insolvenčnímu správci. K návrhu dlužnice připojila-mimo jiné-seznam závazků a seznam majetku, jež jsou opatřeny podepsaným prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. V seznamu závazků označila dlužnice jako své věřitele RM Investiční družstvo s.r.o. se sídlem Zlín, Kvítková 3642, IČ: 26949067, s tím, že závazek vůči tomuto věřiteli ve výši 2.188.095,52 Kč s příslušenstvím neuznává a popírá jej, tento závazek označila dlužnice jako závazek zajištěný (zástavním právem zřízeným na nemovitostech ve vlastnictví dlužnice-bytové jednotce blíže označené a spoluvlastnickém podílu na pozemcích, rovněž blíže označených), jako své další věřitele označila Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020 s pohledávkou ve výši 74.000 Kč s příslušenstvím, Okresní správu sociálního zabezpečení Opava s pohledávkou ve výši 68.000 Kč s příslušenstvím, Provident Financial s.r.o. se sídlem Praha 4, Olbrachtova 9/2006, IČ: 25621351 s pohledávkou ve výši 4.000 Kč s příslušenstvím a ČMSS a.s. se sídlem Praha 10, Vinohradská 3218/169, IČ: 49241397 s pohledávkou ve výši 17.000 Kč s příslušenstvím, to je další závazky celkem ve výši 163.000 Kč s příslušenstvím, závazky celkem (včetně závazku zajištěného, který popírá ve výši 2.188.095,52 Kč s příslušenstvím) 2.351.095,52 Kč s příslušenstvím. Podle údajů, uvedených v seznamu majetku, dlužnice vlastní nemovitý majetek-bytovou jednotku č. 2888/5 v domě č.p. 2888 na pozemku p.č. 2293/5 spolu se spoluvlastnickým podílem 1069/10000 na společných částech tohoto domu a pozemku, vše zapsáno na LV č. 10335, a spoluvlastnický podíl 1069/10000 na pozemku p.č. 2293/9, zapsáno na LV č. 10166, (LV vedeny u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava), s tím, že na těchto nemovitostech bylo zřízeno zástavní právo soudcovské, a dále je vlastníkem movitých věcí-obvyklého vybavení domácnosti -v odhadované hodnotě 9.300 Kč, žádný jiný majetek dlužnice nemá. O návrhu rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 17.5.2013, č.j. KSOS 31 INS 17433/2012-A-12, jímž zjistil úpadek dlužnice Jaroslavy anonymizovano , insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Magdalenu Gebauerovou, povolil řešení úpadku oddlužením, vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, učinil další výzvy podle insolvenčního zákona a nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na den 17.7.2013. Z protokolu o přezkumném jednání a ze zápisu ze schůze věřitelů vyplývá, že u přezkumného jednání bylo přezkoumáno celkem devět přihlášek pohledávek, když, jak ze seznamu přihlášených pohledávek vyplývá, do insolvenčního řízení přihlásilo své pohledávky celkem devět věřitelů. Kromě dlužnicí označených věřitelů RM Investiční družstvo s.r.o., Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a Provident Financial s.r.o. přihlásil do insolvenčního řízení (mimo jiné) pohledávku i věřitel Statutární město Opava (číslo přihlášky P5), který přihlásil jako dílčí pohledávku č. 1 pohledávku ve výši 906.734 Kč, z čehož část pohledávky ve výši 556.096 Kč přihlásil jako pohledávku vykonatelnou na základě rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 29.6.1998, sp. zn. 9 C 219/96, který nabyl právní moci dne 28.10.1998, jako dílčí pohledávku č. 2 přihlásil pohledávku ve výši 1.072 Kč. Pohledávky uvedeného věřitele byly přezkoumány, přičemž-jak z příslušného listu seznamu přihlášených pohledávek (týkajícího se věřitele č. 5 Statutární město Opava, přihlášky č. 5), jež tvoří součást protokolu o přezkumném jednání, dále vyplývá-pohledávka č. 1 celkem ve výši 906.734 Kč nebyla popřena insolvenční správkyní ani dlužnicí, pohledávka č. 2 (přihlášená ve výši 1.072 Kč) byla popřena insolvenční správkyní a dlužnicí co do výše 676 Kč. Z přihlášené pohledávky celkem ve výši 907.806 Kč tak byla zjištěna pohledávka ve výši 907.130 Kč. Na schůzi věřitelů insolvenční správkyně odkázala na písemnou zprávu o své dosavadní činnosti ze dne 15.7.2013, ve vztahu k níž dlužnice uvedla, že údaje sdělené insolvenční správkyní jsou pravdivé. Soud prvního stupně poté konstatoval, že vzhledem k tomu, že se nedostavil žádný z konkursních věřitelů, další body programu nebudou projednávány, a vyhlásil usnesení, že funkci věřitelského orgánu bude vykonávat soud. Podle obsahu spisu insolvenční soud následně kontaktoval insolvenční správkyni s dotazem, zda dlužnici byl přiznán starobní důchod a zda se zlepšila její příjmová situace, k dotazu soudu insolvenční správkyně (dne 13.2.2014) sdělila, že podle údajů uvedených dlužnicí jí starobní důchod dosud přiznán nebyl a stále pobírá příspěvky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí ). Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Odvolací soud provedl dokazování sdělením obsahu přihlášky pohledávky věřitele Statutární město Opava, z níž zjistil, že tento věřitel přihláškou pohledávky, došlou soudu dne 13.6.2013, přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky celkem ve výši 907.806 Kč. Jako pohledávku č. 1 přihlásil pohledávku ve výši 906.734 Kč, sestávající z jistiny ve výši 556.096 Kč a příslušenství (úroky z prodlení, náklady řízení) ve výši 350.638 Kč, jako důvod vzniku této pohledávky věřitel uvedl, že se jedná o neuhrazené nájemné za pronájem nebytových prostor. Pohledávku ve výši 556.096 Kč přihlásil jako pohledávku vykonatelnou na základě rozsudku soudu. Jako pohledávku č. 2 pak přihlásil pohledávku ve výši 1.072 Kč, ve vztahu k níž jako důvod vzniku uvedl, že se jedná o neuhrazený místní poplatek za komunální odpad za rok 2011 až 2013. Podáním ze dne 26.7.2013, doručeným soudu dne 31.7.2013, vzal věřitel přihlášku pohledávky co do částky 676 Kč zpět, a Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18.9.2013, č.j. KSOS 31 INS 17433/2012-P5-6 částečné zpětvzetí přihlášky tohoto věřitele co do částky 676 Kč vzal na vědomí s tím, že právní mocí tohoto usnesení končí účast věřitele co do částky 676 Kč v tomto řízení a co do částky 907.130 Kč je pohledávka tohoto věřitele zjištěna.

Ze spisu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 22 E 1091/2006 odvolací soud dále zjistil, že na základě návrhu oprávněného Statutární město Opava proti povinné Jaroslavě anonymizovano o nařízení výkonu rozhodnutí postižením účasti povinné v obchodní společnosti, Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 7.2.2007, č.j. 22 E 1091/2006-7 nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 29.6.1998, č.j. 9 C 219/96-49, který nabyl právní moci dne 28.10.1998, k uspokojení pohledávek oprávněného v celkové výši 556.096 Kč s 3% úrokem z prodlení z částky 241.169 Kč od 1.4.1994 do 14.7.1994, to je 2.081 Kč, a dále se 16% úrokem z prodlení z částky 259.384 Kč od 1.10.1994 do zaplacení, výkon rozhodnutí postižením podílu povinné v obchodní společnosti MATHIOLA spol. s r.o., se sídlem Opava, Otická 101, IČ: 49608908. K odvolání dlužnice proti tomuto usnesení Okresního soudu v Opavě Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14.9.2007, č.j. 9 Co 499/2007-35, které nabylo právní moci dne 27.11.2007, usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 7.2.1007, č.j. 22 E 1091/2006-7 jako věcně správné potvrdil.

Podle ustanovení § 404 IZ, o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhoduje insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 2 a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání.

Podle ustanovení § 405 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2).

Podle ustanovení § 395 odst. 1 a odst. 2 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Z výše citovaných zákonných ustanovení plyne, že i v případě, kdy insolvenční soud rozhodne (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli) o povolení oddlužení, může následně, vyjdou-li v průběhu insolvenčního řízení najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 395 IZ), rozhodnout o neschválení oddlužení a o řešení dlužníkova úpadku konkursem.

V přezkoumávané věci-jak se z odůvodnění odvoláním napadeného usnesení podává-založil soud prvního stupně své rozhodnutí na závěru, že výsledky řízení dokládají lehkomyslný a nedbalý přístup dlužnice k plnění povinností v insolvenčním řízení, a dále na závěru, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek.

Odvolací soud-na rozdíl od soudu prvního stupně-má za to, jednání dlužnice, která v seznamu závazků neuvedla svůj další nezajištěný závazek vůči věřiteli Statutární město Opava, nelze hodnotit jako lehkomyslné a nedbalé plnění povinností v insolvenčním řízení, nýbrž v takovém jednání je nutno spatřovat nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ.

Ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ, jež zakotvuje podmínku poctivosti záměru sledovaného návrhem dlužníka na povolení oddlužení, patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to je k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Nepoctivost dlužníkova záměru při podání návrhu na povolení oddlužení lze dovozovat z různých jednání dlužníka. Může jít např. o jednání směřující k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, o zatajování skutečností týkajících se majetkových poměrů dlužníka apod. (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.7.2011, sen. zn. 29 NSČR 1/2009, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2012). Vzorovým příkladem toho, že dlužník sledoval oddlužením nepoctivý záměr je pak také i to, že dlužník v seznamu závazků zamlčel některé své věřitele (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.4.2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod č. 86/2013).

Námitky odvolatelky, koncentrující se do tvrzení, že pohledávka věřitele Statutární město Opava již neexistuje (zanikla v rámci výkonu rozhodnutí), neobstojí. Dovozovala-li odvolatelka zánik uvedené pohledávky z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.8.2007, sp. zn. 9 Co 499/2007, je třeba uvést, že tímto usnesením, to je usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.8.2007, č.j. 9 Cmo 499/2007-35 Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací pouze potvrdil usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 7.2.2007, č.j. 22 E 1091/2006-7, jímž byl nařízen podle vykonatelného rozhodnutí Okresního soudu v Opavě k uspokojení pohledávek oprávněného v celkové výši 556.096 Kč s příslušenstvím, výkon rozhodnutí postižením podílu povinné v obchodní společnosti MATHIOLA spol. s r.o. Pohledávka v rámci výkonu rozhodnutí však uspokojena nebyla, proto také věřitel Statutární město Opava poté, co bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužnice Jaroslavy anonymizovano , přihlásil tuto svou vykonatelnou pohledávku do insolvenčního řízení. Ostatně odvolatelka (stejně jako insolvenční správkyně) uvedenou pohledávku, přihlášenou v celkové výši (včetně příslušenství) 906.734 Kč, ani nepopřela.

Ve smyslu shora citovaného ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ představuje požadavek dlužníkova poctivého záměru základní podmínku oddlužení, tedy již absence této podmínky je důvodem pro postup podle ustanovení § 405 odst. 1 IZ.

Nicméně dlužnice rovněž neosvědčila, že je naplněna i podmínka zakotvená v ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ, jež přestavuje požadavek minimální 30% míry uspokojení pohledávek dlužníkových nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení. Pokud se týká oddlužení plněním splátkového kalendáře, dlužnice ani v podaném odvolání netvrdila, že by došlo na její straně ke změně, a že by kromě dávek státní sociální podpory, jež pobírala, dosahovala dalšího příjmu. S ohledem na strukturu majetku dlužnice, která sice vlastní nemovitosti, ty jsou však zatíženy zástavním právem zřízeným k zajištění pohledávek věřitelů dlužnice, kteří se s těmito svými pohledávkami rovněž přihlásili do insolvenčního řízení přitom nepřichází v úvahu ani oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. V tomto směru odvolací soud odkazuje na přiléhavé závěry soudu prvního stupně v odůvodnění jeho rozhodnutí, s nimiž se ztotožňuje.

Za tohoto stavu tak soud prvního stupně postupoval správně, pokud podle ustanovení § 405 odst. 1 IZ oddlužení dlužnice neschválil a podle ustanovení § 405 odst. 2 IZ na majetek dlužnice prohlásil konkurs.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, to je ve výrocích I. a II. jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 7. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu