3 VSOL 917/2016-B-19
KSOS 34 INS 9403/2012 3 VSOL 917/2016-B-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužníka Zbyňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Československé armády 1946, 738 01 Frýdek-Místek, Místek, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.5.2016, č.j. KSOS 34 INS 9403/2012-B-14,

t a k t o:

Odvolání dlužníka se o d m í t á .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně zamítl žádost dlužníka o ponechání mimořádného příjmu. V odůvodnění uvedl, že usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 34 INS 9403/2012-B-5 ze dne 9.8.2012 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, které bude probíhat od září 2012 do srpna 2017. Dlužník podáním, doručeným soudu dne 09.05.2016, požádal o ponechání mimořádného příjmu na přeplatku na daních za rok 2015 ve výši 29.347 Kč s tím, že tato částka pomůže rodině dlužníka v už tak napjatém rodinném rozpočtu. Soud s odkazem na ustanovení § 412 odst. 1, písm. b) a § 407 odst. 3 insolvenčního zákona uzavřel, že z dlužníkova tvrzení nevyplývá, že se od schválení oddlužení podstatně změnily okolnosti rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek, proto žádosti dlužníka o ponechání mimořádného příjmu nevyhověl. Usnesení obsahuje poučení o tom, že proti němu může podat odvolání pouze dlužník.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání. Poukázal na to, že své povinnosti v oddlužení plní řádně a předpokládaná míra uspokojení věřitelů dosahuje cca 90% jejich pohledávek. Dále podrobně popsal náklady studia jeho dcery Patricie na střední škole a aktuálně zvýšené náklady na potřeby rodiny (koupě ledničky a notebooku), které byly důvodem jeho žádosti, s tím, že podle jeho názoru mimořádný příjem nebude mít zásadní vliv na míru uspokojení věřitelů a umožní hradit potřeby rodiny. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že jeho žádosti bude vyhověno. isir.justi ce.cz

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále též jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud se především zabýval otázkou, zda zákon proti napadenému usnesení připouští odvolání (v této souvislosti je třeba uvést, že odvolání dlužníka bylo podáno ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zvláštním způsobem).

Podle ustanovení § 201 o.s.ř., účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle ustanovení § 218 písm. c) o.s.ř., odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 IZ, při výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Podle ustanovení § 91 IZ, proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Podle ustanovení § 412 odst. 1, písm. b) IZ, po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

Ze shora citovaného ustanovení § 412 odst. 1, písm. b) IZ vyplývá povinnost dlužníka použít své jiné mimořádné příjmy k mimořádným splátkám svým nezajištěným věřitelům nad rámec splátkového kalendáře. Zákon sice nevylučuje, aby ve výjimečných případech soud svým rozhodnutím dlužníka plnění této povinnosti zprostil, pro takový případ však postup soudu speciálně neupravuje a při rozhodování o žádosti dlužníka o zproštění povinnosti použít své mimořádné příjmy k mimořádným splátkám pro věřitele je proto nutno postupovat podle ustanovení § 11 odst. 1 IZ, neboť se jedná o záležitost související s činností dlužníka jako procesního subjektu (§ 10 písm. b/ IZ).

Usnesení, jímž insolvenční soud zamítl žádost dlužníka o ponechání mimořádného příjmu, je tedy usnesením vydaným při výkonu dohlédací činnosti, proti němuž není odvolání přípustné, neboť zákon jinak nestanoví (§ 91 IZ). Nesprávné poučení soudu prvního stupně o tom, že dlužník je oprávněn podat odvolání proti předmětnému usnesení, přitom právo dlužníka k jeho podání nezakládá.

Odvolací soud (aniž se zabýval důvody podaného odvolání) proto postupoval podle ustanovení § 218 písm. c) o.s.ř. a odvolání dlužníka odmítl, neboť jeho odvolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníku, insolvenčnímu správci a zástupci věřitelů (věřitelskému výboru), případně státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje také zvláštním způsobem.

Olomouc 24. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu