3 VSOL 915/2013-B-30
KSOS 36 INS 4378/2011 3 VSOL 915/2013-B-30

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Lukáše anonymizovano , anonymizovano , bytem v Třinci-Starém Městě, Erbenova 798, PSČ 739 61, o zrušení schváleného oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.07.2013, č.j. KSOS 36 INS 4378/2011-B-16,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že oddlužení dlužníka se n e z r u š u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zrušil oddlužení dlužníka Lukáše anonymizovano schválené formou splátkového kalendáře (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), deklaroval, že konkurs na majetek dlužníka bude veden jako nepatrný (výrok III.) a uvedl, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že ze zpráv insolvenčního správce je patrné plnění hmotných podmínek oddlužení, oproti tomu však z těchto zpráv vyplývá i nevědomost o výši příjmů dlužníka. Usnesením ze dne 30.01.2013 proto bylo dlužníku uloženo, aby předložil doklady prokazující jeho příjmy za rok 2012. Jelikož dlužník tak neučinil, bylo nařízeno soudní jednání, na kterém byl dlužník upozorněn na to, že nedokládání výše svých příjmů v průběhu oddlužení je závažným pochybením s možným důsledkem v podobě zrušení oddlužení a prohlášení konkursu. Dlužník, ačkoli se u tohoto jednání zavázal, že předloží požadovaný přehled příjmů za rok 2012, tak neučinil. Protože dlužník byl v usnesení o schválení oddlužení ze dne 21.06.2011 výslovně poučen o tom, že musí prokazovat příjmy, insolvenční soud pro své rozhodnutí dovodil, že z důvodů neposkytnutí přehledu příjmů za rok 2012 dlužník ve smyslu ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) insovlenčního zákona neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, mezi něž prokazování příjmů dle ustanovení § 412 insolvenčního zákona patří. Soud dále konstatoval, že k tíži dlužníka je třeba uvést, že v případě jeho pochybení jde o dlouhodobý stav, který přes upozornění nijak neřešil. Soud proto rozhodl o zrušení schváleného oddlužení a současném prohlášení konkursu na majetek dlužníka, který bude veden jako konkurs nepatrný.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, kterým se domáhá podle svého obsahu toho, aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo změněno tak, že schválené oddlužení nebude zrušeno. Uvedl, že poté, co mu bylo schváleno oddlužení, po nějaké době odcestoval do Švýcarska, protože si myslel, že své oddlužení rychleji splatí, ale později pochopil, že udělal velkou chybu. Svou chybu spatřuje v tom, že neměl jak doložit pracovní smlouvu a příjmy. Poté si uvědomil, že i přesto, že oddlužení platil, by mohl mít problémy, proto co nejrychleji odcestoval zpět do České republiky, kde si našel práci. Uvedl, že moc lituje toho, co způsobil, žádá, aby odvolací soud k tomu přihlédl a umožnil mu nadále pokračovat v plnění splátkového kalendáře.

Insolvenční správce u jednání odvolacího soudu uvedl, že dlužník projevil snahu situaci napravit, a proto navrhuje, aby dlužníku bylo umožněno i nadále v plnění splátkového kalendáře pokračovat. Uvedl, že od doby podání poslední zprávy z července 2013 obdržel od zaměstnavatele dlužníka splátky, v srpnu 2013-1.204 Kč, v září 2013-4.372 Kč, v říjnu 2013-4.458 Kč a v listopadu 2013-6.316 Kč. Správce konstatoval, že míra uspokojení věřitelů odpovídá 30,41 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), doplnil dokazování a poté dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

V projednávané věci z obsahu insolvenčního soudu vyplývá, že usnesením ze dne 11.04.2011, č.j. KSOS 36 INS 4378/2011-A-7 byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenčním správcem ustanoven Mgr. Daniel Siwy a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne 21.06.2011, č.j. KSOS 36 INS 4378/2011-B-4 ve znění opravného usnesení ze dne 21.10.2011, č.j. KSOS 36 INS 4378/2011-B-7 soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, uložil plátci mzdy, to je společnosti REFRASIL, s.r.o., se sídlem v Třinci, aby po doručení usnesení počínaje měsícem červencem 2011 po dobu trvání účinků schváleného oddlužení, prováděla ze mzdy dlužníka srážky ve stejném rozsahu jako při výkonu rozhodnutí pro uspokojení přednostní pohledávky. Insolvenčnímu správci pak bylo uloženo, aby z částky sražené dlužníku si ponechal částku 900 Kč jako zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů, uhradil případné pohledávky za majetkovou podstatou a zbývající část vyplatil nejpozději do konce měsíce nezajištěným věřitelům ve stejném poměru, podle výroku usnesení se jedná celkem o 6 věřitelů. Insolvenční správce ve své první zprávě z ledna 2012 uvedl, že dlužník za období června až listopad 2011, to je za 6 měsíců, uhradil nezajištěným věřitelům dle splátkového kalendáře celkem 31.974,63 Kč, to je 5,01 % z celkové výše přihlášených pohledávek. V další zprávě z 15.07.2012 insolvenční správce uvedl, že dlužník za červen 2011 až květen 2012 uhradil nezajištěným věřitelům 53.317,96 Kč, to je 8,35 % celkové výše přihlášených věřitelů, tudíž věřitelé budou za předpokladu dalšího řádného plnění splátkového kalendáře uspokojeni minimálně ve výši požadované zákonem, očekávané plnění je 41,77 %. V další zprávě z 15.01.2013 insolvenční správce uvedl, že od června 2011 do listopadu 2012 uhradil dlužník nezajištěným věřitelům celkem 66.710,66 Kč, to je 10,45 % z celkové výše přihlášených pohledávek a nezajištění věřitelé by tak po dobu trvání oddlužení byli uspokojeni v rozsahu částky odpovídající 34,85 %. Insolvenční správce však uvedl, že není přesvědčen o tom, že dlužník mu poukazuje celou (plnou) částku, kterou lze použít pro účely plnění splátkového kalendáře. Dle správce dlužník bydlí a pracuje ve Švýcarsku, kontakt s ním je velmi problematický a v rovině poukazování finančních částek ve prospěch bankovního účtu insolvenčního správce se uskutečňuje prostřednictvím třetí osoby v České republice. Donutit dlužníka, aby prokázal výši svých měsíčních příjmů, je bohužel velmi problematické. Na tuto zprávu reagoval soud prvního stupně tak, že uložil dlužníku usnesením z 30.01.2013, aby doložil přehled svých příjmů za jednotlivé měsíce roku 2012, a to písemným potvrzením zaměstnavatele (možno předložení výplatních lístků podepsaných zaměstnavatelem). Protože dlužník tak neučinil, soud prvního stupně nařídil jednání dne 23.05.2013, u kterého dlužník sdělil, že se domníval, že zaměstnavatel požadované údaje poslal, žádal o to sekretářku zaměstnavatele, adresu zaměstnavatele však nebyl schopen uvést a uvedl, že požadované příjmy soudu doloží. Dlužníku byla uložena lhůta do 14.06.2013. Protože tak dlužník neučinil, rozhodl soud prvního stupně napadeným usnesením. Poté byla předložena insolvenčnímu soudu další zpráva insolvenčního správce z 15.07.2013, ve které insolvenční správce uvedl, že za 24 měsíců trvání oddlužení, to je od června 2011 do května 2013, uhradil dlužník nezajištěným věřitelům dle splátkového kalendáře celkem 80.865,66 Kč, to je 12,67 % z celkové výše přihlášených pohledávek; nezajištění věřitelé by tak po dobu trvání oddlužení byli uspokojeni v rozsahu částky odpovídající 31,68 %.

Odvolací soud doplnil dokazování listinami, které předložil dlužník v rámci odvolacího řízení.

Z pracovní smlouvy ze dne 15.07.2013 zjistil, že byla uzavřena mezi obchodní společností REFRASIL, s.r.o., se sídlem v Třinci, IČ 48395862, jako zaměstnavatelem a Lukášem anonymizovano , anonymizovano , bytem v Třinci, jako pracovníkem s tím, že smlouvou se zakládá pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na dobu určitou od 15.07.2013 do 31.10.2013, v pracovní smlouvě bylo sjednáno místo výkonu práce Třinec, druh práce, byla upravena práva a povinnosti včetně mzdových nároků.

Z pracovní smlouvy ze dne 31.10.2013 odvolací soud zjistil, že byla uzavřena mezi obchodní společností REFRASIL, s.r.o., se sídlem v Třinci, IČ 48395862, jako zaměstnavatelem a pracovníkem panem Lukášem anonymizovano , anonymizovano , jako pracovníkem, uzavřenou smlouvou byl sjednán pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem tak, že byl sjednán na dobu neurčitou od 01.11.2013, byl dohodnut druh práce, místo výkonu práce, byla upravena některá práva a povinnosti včetně mzdových nároků.

Z potvrzení o výdělku vystaveného společností REFRASIL, s.r.o., se sídlem v Třinci dne 12.11.2013, odvolací soud zjistil, že zaměstnanec Lukáš anonymizovano , anonymizovano , má průměrný čistý měsíční výdělek 14.368 Kč za poslední čtvrtletí, ve společnosti je zaměstnán od 15.07.2013 na dobu neurčitou, není s ním vedeno jednání o ukončení pracovního poměru a z jeho mzdy jsou prováděny měsíční srážky č. exekuce měsíční splátka, 49 přednostní pohledávka .

Podle ustanovení § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Povinnosti, které je dlužník povinen po dobu trvání účinků schváleného oddlužení plnit, jsou vyjmenovány v ustanovení § 412 odst. 1 IZ tak, že po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, kdy je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat, b) hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání, d) vždy k 15. lednu a 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení, f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

Z výčtu povinností dlužníka vyplývá, že dlužník je povinen zejména plnit oznamovací a informační povinnost vůči soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému orgánu. Po celou dobu plnění schváleného splátkového kalendáře je dlužník povinen spolupracovat a být v kontaktu s ostatními procesními subjekty. Mimo jiné je povinen vždy k 15. lednu a k 15. červenci předkládat přehled o svých příjmech za uplynulých 6 měsíců. Předkládání těchto průběžných práv ze strany dlužníka má být základním informačním zdrojem o plnění splátkového kalendáře.

Soud prvního stupně uzavřel, že z důvodu neposkytnutí přehledu příjmů za rok 2012, dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení s tím, že v případě dlužníka jde o dlouhodobý stav, který přes upozornění nijak neřešil. To, že dlužník skutečně na výzvu soudu nepředložil přehled svých příjmů za rok 2012, je v projednávané věci nesporné a dlužník toto své pochybení také nikterak nerozporoval. U jednání odvolacího soudu dlužník objasnil za jakých okolností ve Švýcarsku pracoval, uvedl, že pracovní smlouvy neměl uzavřeny písemně, výplatní lístky nedostával, jednalo se o pracovní příležitosti časově omezené, příležitostní a sezónní práce; když žádal příslušnou pracovnici, aby mu výplatní lístky byly vystaveny, nestalo se tak.

Jak správně uvedl soud prvního stupně, o povinnost dokládat své příjmy byl dlužník poučen v usnesení o schválení oddlužení; ostatně se jedná o zákonnou povinnost vyplývající přímo z insolvenčního zákona. Neplnění této povinnosti proto jde plně k tíži dlužníka, bylo jeho povinností, pokud se rozhodl po určitou dobu pracovat v zahraničí, aby dostál všem svým povinnostem, které pro něho vyplývají ze schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře. Nicméně odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že nepředložení příjmů za rok 2012 představuje neplnění podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, v posuzované věci pro které by bylo nutno schválené oddlužení zrušit.

Odvolací soud při svém rozhodování vzal do úvahy, že ze strany dlužníka za celou dobu trvání oddlužení, se jednalo o první pochybení, které nemělo vliv na plnění splátkového kalendáře, protože dlužník po celou dobu trvání oddlužení uspokojuje své věřitele v minimální výši vyžadované zákonem, to je ve výši 30 % jejich pohledávek, popř. i v rozsahu nad hranici 30%. Odvolací soud také přihlédl k tomu, že dlužník si po návratu ze zahraničí našel nový pracovní poměr, nyní uzavřen na dobu neurčitou, a má dostatečný příjem na to, aby mohl i nadále plnit splátkový kalendář. Je proto zcela nepochybně v zájmu věřitelů, aby dlužníku bylo umožněno pokračovat v plnění splátkového kalendáře, když je zde reálný předpoklad, že dlužník po zbývající dobu trvání oddlužení bude schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení změnil (§ 220 odst. 1 o.s.ř.) tak, že rozhodl o nezrušení schváleného oddlužení s tím, že tímto měnícím rozhodnutím pozbývají účinnosti všechny ostatní výroky napadeného usnesení coby výroky závislé.

Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 19. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu