3 VSOL 909/2015-A-110
KSOS 37 INS 33533/2014 3 VSOL 909/2015-A-110

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava -Nová Bělá, Krmelínská 364/164, PSČ: 724 00, identifikační číslo osoby: 64992837, zastoupeného Mgr. Petrem Knittelem, advokátem se sídlem Ostrava, Sokolská třída 871/6, PSČ: 702 00, o insolvenčním návrhu věřitelů a) Sberbank CZ, a.s., se sídlem Praha 4-Nusle, Na Pankráci 1724/129, PSČ: 140 00, identifikační číslo osoby: 25083325, zastoupeného Mgr. Davidem Urbancem, advokátem se sídlem Praha 1-Nové Město, Na Poříčí 1046/24, PSČ: 110 00 a b) Komerční banka, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ: 114 07, identifikační číslo osoby: 45317054, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.6.2015, č.j. KSOS 37 INS 33533/2014-A-58, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.7.2015, č.j. KSOS 37 INS 33533/2014-A-60,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I., II. a III. potvrzuje .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zjistil úpadek dlužníka Václava anonymizovano (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Ing. Evu Hepperovou (výrok III.), uložil navrhovatelům a) a b), aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně soudní poplatek za podaný insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč (výrok IV.), učinil další potřebné výzvy a poučení a nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (výroky V. až XI.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uzavřel, že jsou naplněny zákonné podmínky úpadku dlužníka podle ustanovení § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, když bylo osvědčeno, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, když je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. V této souvislosti uvedl, že se zřetelem na zjištění, učiněná z provedeného dokazování, má za osvědčenou pohledávku navrhovatele a) ve výši 25.275.287 Kč ze směnky č. KA 1306932, jež je splatná dne 29.10.2014, a má za osvědčené i pohledávky navrhovatele b)-pohledávku ve výši 1.167.376,81 Kč ze směnky č. 10000359156, jež je splatná dne 10.9.2014, pohledávku ve výši 708.509,46 Kč ze směnky č. 10000422196, jež je splatná dne 10.9.2014,a pohledávku ve výši 497.185,85 Kč ze směnky č. 10000455691, jež je splatná dne 10.9.2014. Námitky dlužníka, jimiž zpochybňoval existenci těchto směnečných pohledávek, vyhodnotil soud prvního stupně jako nedůvodné. K námitce dlužníka, že směnka vystavená dne 21.8.2013 výstavcem CS Data, s.r.o., na řad navrhovatele a) na částku 25.275.287 Kč je nesprávně vyplněna-když byla vystavena jako zajišťovací blankosměnka, která neobsahovala směnečnou částku a datum splatnosti a vyplněná částka je výrazně vyšší než výše zajištěného závazku-soud prvního stupně uvedl, že podle bodu 2 Ujednání k této směnce výstavce udělil bance oprávnění k pozdějšímu vyplnění náležitostí směnky vlastní ve smyslu zákona č. 191/1950 Sb., mimo jiné směnečné sumy a data splatnosti. K námitce, že vyplněná částka je výrazně vyšší než výše zajištěného závazku, přitom dlužník blíže neuvedl, z čeho tuto skutečnost dovozuje. Podle vyjádření navrhovatele a) byla směnka vyplněna dne 21.10.2014 a k tomuto dni činila splatná jistina úvěru poskytnutého na základě smlouvy o víceúčelové lince pro úvěry a bankovní produkty KA 1306932 ze dne 21.8.2013 25.275.287,62 Kč, jistina se stala splatnou dne 11.8.2014. K námitce dlužníka, že ve směnce vystavené výstavcem CS Data, s.r.o., na řad navrhovatele b) na částku 4.914.778 Kč splatnou dne 10.9.2014, ve směnce vystavené výstavcem CS Data, s.r.o., na řad navrhovatele b) na částku 2.386.150 Kč splatnou dne 10.9.2014 a ve směnce vystavené výstavcem CS Data na řad navrhovatele b), na částku 1.003.115 Kč splatnou dne 10.9.2014, jsou vyplněné částky výrazně vyšší , než zajišťovaný závazek, soud prvního stupně uvedl, že podle vyjádření navrhovatele b) ze dne 11.5.2015 došlo po podání insolvenčního návrhu k plnění ručitelů na úhradu směnkami zajištěných úvěrových pohledávek tak, že pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru reg. č. 99003715635 ze dne

28.6.2012 (ve znění dodatků), jež je zajištěna směnkou vystavenou dne 28.6.2012, byla dne 5.1.2015 zaúčtována částka 2.904.731,28 Kč jako plnění od ručitele Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., a z tohoto důvodu má navrhovatel b) za dlužníkem pohledávku ve výši 1.167.376,81 Kč. Na pohledávku ze smlouvy o úvěru reg. č. 99006747182 ze dne 29.8.2013, jež je zajištěna směnkou vystavenou dne 29.8.2013, byla zaúčtována částka ve výši 1.653.190 Kč jako plnění od ručitele Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., a z tohoto důvodu má navrhovatel b) za dlužníkem pohledávku ve výši 708.509,46 Kč. Na pohledávku ze smlouvy o úvěru reg. č. 99008337449 ze dne 22.4.2014, která je zajištěna směnkou vystavenou dne 22.4.2014, bylo dne 21.1.2015 zaúčtováno plnění od ručitele EUROPEAN INVESTMENT FUND a z tohoto důvodu má navrhovatel b) za dlužníkem pohledávku ve výši 497.185,85 Kč. Jako nedůvodné posoudil i námitky, v nichž dlužník namítal, že navrhovatel a) nebyl oprávněn vyplnit datum a místo vystavení směnky, kterou dlužník avaloval, a jež byla vystavena dne 21.8.2013 výstavcem CS Data, s.r.o. na směnečnou sumu 25.275.287 Kč, a v nichž dále namítal, že v ujednání k této směnce byl dodatečně opraven rok 2012 na rok 2013, a dále, že uvedené ujednání je neplatné, když plná moc ze dne 9.4.2013, na jejímž základě Ing. Jiřina Holická a Ing. Šárka Zavadilová měly jako osoby oprávněné za navrhovatele a) uzavřít ujednání ke směnce, neopravňovala tyto osoby k uzavření ujednání, jelikož k podpisu ujednání mělo dojít podle dlužníka již v roce 2012. V této souvislosti soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel a) byl oprávněn sám vyplnit datum a místo vystavení směnky, jak vyplývá z ujednání k této směnce, pokud se týká dodatečné opravy údaje o roku 2012 na údaj rok 2013, je zjevné, že k tomu došlo pouze u podpisu banky z důvodu opravy chyby v psaní, námitka zpochybnění platnosti ujednání ke směnce rovněž není důvodná, neboť k podpisu tohoto ujednání došlo prokazatelně v roce 2013. K námitce dlužníka, podle níž splatnost úvěru ze smlouvy č. 99003715635 a tím rovněž i směnky, jež byla vystavena dne 28.6.2012 výstavcem CS Data, s.r.o. na směnečnou sumu 4.914.778 Kč, soud prvního stupně dovodil, že tato námitka není důvodná, neboť podle dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru reg. č. 99003715635 ze dne 29.8.2013 došlo ke změně splatnosti jistiny úvěru do 29.8.2014. Jako nedůvodné posoudil i námitky dlužníka, podle nichž podpisy na směnkách nejsou jeho podpisy (jako avala), ale podpisy osoby za něj se vydávající nebo jiným způsobem předstírající, že je oprávněna dlužníkovým jménem jednat, a že ani podpisy na ujednání o údajích na směnce KA 1306932 nejsou jeho podpisem, a podle nichž podpisy za Hanu Krůčkovou na směnce, jež byla vystavena dne 21.8.2013 na směnečnou sumu 25.275.287 Kč a na ujednání k této směnce, stejně jako podpisy osoby oprávněné jednat za výstavce na ostatních směnkách nebyly učiněny Hanou Krůčkovou, a že ani podpisy avalisty-společnosti SARA TRANUM a.s., se sídlem Ostrava, Výstavní 1377/44, na směnkách vystavených dne 28.6.2012, dne 29.8.2013 a dne 22.4.2014 nebyly učiněny předsedkyní představenstva společnosti, Alžbětou Klimešovou. Vyšel přitom z údajů, uvedených svědkyní Ing. Danielou Jarošovou, která ve své výpovědi potvrdila, že byla osobně přítomna podpisu směnky vystavené dne 29.8.2013 a byla přítomna prohlášení avala k této směnce, uvedenou směnku i smlouvu o zajištění blankosměnkou č. 10000422196 ze dne 29.8.2013 podepsali dlužník, Hana

Krůčková a Alžběta Klimešová, k podpisu došlo v sídle společnosti CS Data, s.r.o. Svědkyně Ing. Daniela Rigerová ve své výpovědi potvrdila, že byla osobně přítomna podpisu směnky vystavené dne 22.4.2014 a byla přítomna podpisu smlouvy o zajištění blankosměnkou č. 10000455691, při podpisu této směnky a smlouvy o zajištění blankosměnkou byl kromě ní přítomen dlužník, Hana Krůčková a Alžběta Klimešová. Soud prvního stupně na základě obsahu listin výpisu z účtu společnosti CS Data, s.r.o. č. 4200343962/6800 vedeného Sberbank CZ, a.s., ze dne 30.9.2014, notářského zápisu NZ 173/2010, N 184/2010, sepsaného notářkou Mgr. Šárkou Otipkovou dne 13.5.2010, a rejstříkového spisu vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 23938 dospěl k závěru , že podpisy dlužníka na těchto listinách nevykazují výrazných odlišností od podpisů, které dlužník rozporuje. Soud prvního stupně konstatoval, že dlužník nedoložil navrhovaná čestná prohlášení osob Hany Krůčkové a Alžběty Klimešové, kdy tyto odmítly takové prohlášení učinit s tím, že poskytnou svědeckou výpověď, k jednání se však nedostavily. Z obsahu seznamu majetku, seznamu zaměstnanců a seznamu závazků ze dne 31.12.2014 soud prvního stupně dále zjistil, že dlužník sám deklaruje svůj závazek vůči věřitelce Alžbětě Klimešové ve výši 350.000 Kč z titulu nevrácené půjčky a závazek vůči věřitelům Marku anonymizovano , anonymizovano , a Ondřeji anonymizovano , nar. 2.12.2009, ve výši cca 300.000 Kč podle rozsudku Okresního soudu v Ostravě, č.j. 42 P a Nc 172/2012, 0 P 632/2012-139 ze dne 30.4.2013. Soud proto insolvenčnímu návrhu věřitelů vyhověl, zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs, neboť dlužník nepodal návrh na povolení oddlužení ani nepředložil schválený reorganizační plán ve lhůtě stanovené v § 316 odst. 5 insolvenčního zákona, a dále vyslovil související výroky dle ustanovení § 136 odst. 2 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení, výslovně proti výrokům I., II. a III., podal dlužník odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýká, že neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, a že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Odvolatel poukázal na to, že pohledávky navrhovatelů a) a b) od počátku rozporuje, neuznává je, což je také jediný důvod, proč je nehodlá uhradit. Navrhovatelé a) a b) tvrdí údajné pohledávky z titulu avalu směnek, které však dlužník nepodepsal. Veškerá svá zjištění v tomto směru učinil soud prvního stupně pouze na základě jediného důkazu, výpovědi svědkyně Daniely Rigerové, z níž nadto plyne, že si při podpisu smlouvy ani totožnost dlužníka neověřovala. Soud se nezabýval údajem, uvedeným v rozporu s tím v čestném prohlášení, podle něhož svědkyně totožnost dlužníka ověřila podle občanského průkazu. Svědkyně Daniela Rigerová i Ing. Daniela Jarošová jsou zaměstnankyněmi navrhovatele b), a jejich svědecké výpovědi proto mohly být podle názoru odvolatele ovlivněny právě touto skutečností. Podle odvolatele byla krácena jeho práva v rámci spravedlivého procesu, jež mu zaručuje Listina základních práv a svobod, a to konkrétně právo na spravedlivý proces. Odvolateli nebylo umožněno klást svědkyním otázky, před nařízeným jednáním s tím, že budou u jednání vyslechnuty, nebyl ze strany soudu obeznámen, a ani při jednání mu nebyl poskytnut čas na přípravu. Na jednání dne 11.6.2015 mu nebyla poskytnuta možnost vyjádřit se k čestným prohlášením, předloženým navrhovateli, nebylo mu umožněno vyjádřit se k těmto provedeným důkazům. Soud provedl důkazy, navržené navrhovateli a) a b), důkaz k zásadní otázce, zda jsou tvrzené podpisy na směnkách podpisem dlužníka navrhovaným grafologickým posudkem však neučinil. Odvolatel poukázal na rozhodovací praxi obecných soudů v České republice, rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, z nichž, mimo jiné, plyne závěr, že pokud jsou mezi účastníky sporné skutkové okolnosti případu, ze kterých má být činěn závěr o tom, zda navrhující věřitel doložil splatnou pohledávku vůči dlužníku nebo zda osvědčil existenci některé z forem jeho úpadku, nemůže konkursní soud nahrazovat sporné řízení, a to v těch případech, kdy sporné skutečnosti nebude možno urychleně osvědčit pouze listinami. Provedením věcně opodstatněných důkazních návrhů, výslechem účastníků či svědků, ohledáním apod. by konkursní soud nahrazoval sporné řízení. Soud prvního stupně proto měl návrh navrhovatelů a) a b), kteří neosvědčili své splatné pohledávky, zamítnout. Odvolatel soudu prvního stupně také vytýkal, že sám posuzoval podpisy dlužníka na připojených listinách s tím, že podle něj podpisy nevykazují odlišnosti, přesto, že soudce není vzdělán v oboru grafologie nebo písmoznalectví . Odvolatel rovněž namítal, že mu soud neumožnil vyjádřit se v rámci jednání k dalším soudem prvního stupně uváděným závazkům, závazkům vůči věřitelce Alžbětě Klimešové a vůči věřitelům Marku anonymizovano a Ondřeji anonymizovano . Podle odvolatele soud prvního stupně postupoval také v rozporu s ustanovením § 128 odst. 3 insolvenčního zákona, neboť seznam majetku zveřejnil dne 19.1.2015, tedy ještě před rozhodnutím o úpadku. Dále odvolatel napadá výrok II. o prohlášení konkursu, s tím, že splňuje podmínky podle ustanovení § 389 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona pro to, aby mu bylo povoleno oddlužení, návrh na povolení oddlužení však nepodal, neboť nebyl soudem řádně poučen o této možnosti tak, jak je stanoveno v § 390 odst. 1 insolvenčního zákona. Odvolatel napadá i výrok III. o ustavení Mgr. Ing. Evy Hepperové insolvenční správkyní. Podle odvolatele nesplňuje insolvenční správkyně podmínky pro ustanovení, neboť nebyl dodržen procesní postup podle § 25 odst. 2 insolvenčního zákona. Mgr. Ing. Eva Hepperová byla ustanovena jako insolvenční správce dlužníka CS Data, s.r.o., identifikační číslo: 61973629. Odvolatel namítá, že však nelze dovozovat, že by jeho osoba se společností CS Data, s.r.o. tvořila koncern podle § 79 zákona o obchodních korporacích a družstvech. Odvolatel zdůraznil, že nikdy nevystupoval jako společník či statutární orgán společnosti CS Data, s.r.o., v napadeném usnesení se však soud prvního stupně s ustanovením insolvenčního správce ve vztahu ke koncernu nijak nevypořádal. Podle odvolatele se jedná o prolomení rotačního principu. V opatření o určení osoby insolvenčního správce ze dne 17.6.2015 je pouze uvedeno, že insolvenčním správcem je určena Mgr. Ing. Eva Hepperová s odůvodněním, že řízení dlužníka a řízení společnosti CS Data, s.r.o. jsou věci personálně propojené se stejnými přihláškami pohledávek. Přihlášené pohledávky však podle odvolatele nejsou stejné , navrhovatelé a) a b) v insolvenčním řízení dlužníka přihlásili (údajné) pohledávky směnečné, v rámci insolvenčního řízení společnosti CS Data, s.r.o. jsou však přihlášeny pohledávky kauzální z titulu nesplacených úvěrů. Nebylo ani prokázáno personální propojení osoby dlužníka se společností CS Data, s.r.o., a to v souvislosti s pohledávkami navrhovatelů a) a b), když tyto pohledávky odvolatel zcela popírá. Se společností CS

Data, s.r.o. měl pouze pracovněprávní vztah. Podle odvolatele ustanovení insolvenční správkyně Mgr. Ing. Evy Hepperové odporuje zákonu. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a III. zrušil.

Navrhovatel a) v písemném vyjádření k podanému odvolání, s argumentací podrobně rozvedenou, navrhl usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit.

Navrhovatel b) se s vyjádřením navrhovatele a) ztotožnil a navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části jako věcně správné potvrdil.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 11.12.2014 na základě insolvenčního návrhu věřitelů Sberbank CZ, a.s., a Komerční banky, a.s. Věřitel a) Sberbank CZ, a.s. v návrhu tvrdí, že dlužník avaloval směnku vystavenou dne 21.8.2013 výstavcem CS Data, s.r.o., se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Výstavní 1377/44, IČ: 61973629 na řad navrhovatele a) znějící na částku 25.275.287 Kč splatnou dne 29.10.2014. Na tuto směnku nebylo ničeho uhrazeno, a navrhovatel a) tak má za dlužníkem z titulu neuhrazené směnky pohledávku ve výši 25.275.287 Kč, která je od 29.10.2014 po splatnosti. Navrhovatel b) Komerční banka, a.s. ve vylíčení rozhodujících skutečností uvedl, že dlužník avaloval směnku vystavenou dne 28.6.2012 výstavcem CS Data, s.r.o. na řad navrhovatele b) znějící na částku 4.914.778 Kč splatnou dne 10.9.2014, přičemž na tuto směnku bylo dosud zaplaceno pouze 842.669,91 Kč a navrhovatel b) tak má za dlužníkem z titulu této neuhrazené směnky pohledávku ve výši 4.072.108,09 Kč, jež je od 10.9.2014 po splatnosti. Dlužník dále avaloval směnku vystavenou dne 29.8.2013 výstavcem CS Data, s.r.o. na řad navrhovatele b) znějící na částku 2.386.150 Kč splatnou dne 10.9.2014, přičemž na tuto směnku bylo zaplaceno pouze 24.450,54 Kč, takže navrhovatel b) má za dlužníkem z titulu této neuhrazené směnky pohledávku ve výši 2.361.699,46 Kč, jež je po splatnosti od 10.9.2014. Dlužník také avaloval směnku vystavenou dne 22.4.2014 výstavcem CS Data, s.r.o. na řad navrhovatele b) znějící na částku

1.003.115 Kč splatnou dne 10.9.2014, přičemž na tuto směnku bylo zaplaceno pouze 8.742,61 Kč a navrhovatel b) má za dlužníkem z titulu této neuhrazené směnky pohledávku ve výši 994.372,39 Kč, která je od 10.9.2014 po splatnosti. Dlužník tedy má více věřitelů, vůči nimž má závazky, které jsou po splatnosti déle než 30 dnů. Neschopnost dlužníka plnit své závazky se předpokládá, neboť dlužník nehradí své dluhy vůči navrhovatelům a) a b), jež dosahují celkem částky 32.703.466,94 Kč, takže představují zřejmě podstatnou část závazků dlužníka, a dlužník tyto závazky neplní déle než tři měsíce po lhůtě splatnosti. Navrhovatelé a) a b) navrhli, aby bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Usnesením ze dne 18.12.2014, č.j. KSOS 37 INS 33533/2014-A-5 vyzval Krajský soud v Ostravě dlužníka, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitele a aby v téže lhůtě předložil soudu seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců s podrobným poučením o náležitostech těchto jednotlivých seznamů. Současně bylo dlužníkovi poskytnuto (ve výroku IV.) poučení o tom, že dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 a násl. IZ, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, návrh na povolení oddlužení s tím, že později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne. Usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo dlužníkovi doručováno na adresu Ostrava-Nová Bělá, Krmelínská 164/366, protože adresát nebyl zastižen, byla zásilka (písemnost) uložena a připravena k vyzvednutí dne 22.12.2014, a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Vzhledem k tomu, že si adresát zásilku nevyzvedl v úložní době, došlo k jejímu doručení v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 o.s.ř. desátým dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí, to je v daném případě, kdy desátý den připadl na den 1.1.2015 (státní svátek), dne 2.1.2015 (srov. § 57 odst. 2 o.s.ř.). Na výzvu soudu reagoval dlužník podáním ze dne 30.12.2014, došlým soudu dne 2.1.2015, v němž se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu dlužníků tak, že tento návrh je nedůvodný a musí být zamítnut. Dlužník uplatnil řadu námitek, jejichž prostřednictvím zpochybňuje existenci tvrzených pohledávek věřitelů a) a b), mimo jiné tvrdí, že podpis směnečného rukojmího není jeho pravým podpisem, že směnky musela dlužníkovým jménem podepsat jiná osoba vydávající se za něj, nebo jiným způsobem předstírající, že je oprávněna dlužníkovým jménem jednat. Dne 16.1.2015 předložil dlužník do spisu seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, opatřené podepsaným prohlášením o jejich úplnosti a správnosti. V seznamu závazků uvedl jako svůj závazek z titulu dlužného výživného pro nezletilé děti, s uvedením údaje o tom, že přesná výše těchto závazků není dlužníkovi známa, půjde o částku v celkové výši asi 300.000 Kč podle (blíže označeného) rozsudku Okresního soudu v Ostravě. Jako další svůj závazek označil závazek vůči své matce Alžbětě Klimešové, bytem Ostrava-Nová Bělá, Krmelínská 364/164 ve výši cca 350.000 Kč z titulu nevrácené půjčky. K těmto závazkům uvedl, že svůj závazek z titulu dlužného výživného pro nezletilé děti se snaží podle svých možností splácet, a podává návrh na snížení výživného, také závazek vůči matce Alžbětě Klimešové se snaží průběžně splácet. Podáním ze dne 7.4.2015 došlým soudu dne 9.4.2015, doplnil navrhovatel a) svůj insolvenční návrh tak, že označuje další věřitele dlužníka, a to nezletilé děti dlužníka s pohledávkami z titulu neuhrazeného výživného, pohledávka nezletilého Marka anonymizovano činí asi 225.000 Kč, pohledávka Ondřeje anonymizovano asi 125.000 Kč, tyto pohledávky jsou splatné od 30.4.2013, a věřitelku Alžbětu Klimešovou s pohledávkou ve výši asi 350.000 Kč z titulu nevrácené půjčky, splatné nejpozději 31.12.2014. Soud prvního stupně nařídil k projednání návrhu jednání, jež se konalo dne 11.6.2015. U tohoto jednání provedl dokazování insolvenčními navrhovateli označenými listinami, a provedl dokazování výslechem svědkyně Ing. Daniely Jarošové a Ing. Daniely Rigerové. Návrh dlužníka na provedení důkazu výslechem svědků Hany Krůčkové, Alžběty Klimešové a Jiřího Navrátila a na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví soud prvního stupně nepřipustil, a na tomto základě rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Odvolací soud doplnil dokazování a z podání Mgr. Moniky Valíčkové ze dne 12.5.2015 zjistil, že neuhrazené pohledávky z titulu soudem stanoveného výživného, splatného k rukám matky nezletilých dětí Mgr. Moniky Valíčkové, činí ke dni podání této zprávy celkem 429.400 Kč, jedná se o neuhrazené výživné za dobu do 31.12.2013 ve výši 228.100 Kč, neuhrazené výživné za dobu šesti měsíců roku 2014, kdy výživné nebylo hrazeno, což představuje 109.800 Kč, a dále dlužné výživné za dobu pěti měsíců roku 2015, kdy dlužná částka činí 91.500 Kč. K tomuto podání byl připojen rozsudek Krajského soudu v Ostravě, jako soudu odvolacího, ze dne 6.12.2013, č.j. 14 Co 532/2013-170, kterým byl (k odvolání otce nezletilých dětí Václava anonymizovano ) potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 30.4.2013, č.j. 0 P 632/2012-139, jímž bylo otci nezletilých dětí Václavu anonymizovano určeno platit výživné s účinností od 1.4.2011 pro nezletilého Marka částkou ve výši 10.500 Kč měsíčně a pro nezletilého Ondřeje částkou ve výši 7.800 Kč měsíčně, s tím, že dlužné výživné ke dni 31.12.2013 činí pro nezletilého Marka 150.500 Kč a pro nezletilého Ondřeje 77.600 Kč.

Z přihlášky pohledávky č. P6 věřitelky Alžběty Klimešové odvolací soud zjistil, že věřitelka Alžběta Klimešová přihláškou pohledávky, došlou soudu dne 26.8.2015, uplatnila pohledávku vůči dlužníkovi ve výši 350.000 Kč, splatnou dne 1.1.2013, ve vztahu k níž jako důvod vzniku označila bezdůvodné obohacení a k dalším okolnostem uvedla, že částku 350.000 Kč předala dlužníkovi z důvodu jeho příslibu, že tyto prostředky uloží výhodně na spořícím účtu s vysokým úročením, v prosinci 2012 na její naléhání dlužník sdělil, že peníze užil pro svou potřebu, ihned jej proto v prosinci 2012 vyzvala k vrácení celé částky, avšak bezvýsledně, přičemž ve věci podala na dlužníka trestní oznámení. K přihlášce pohledávky připojila věřitelka trestní příkaz Okresního soudu v Ostravě ze dne 20.7.2015, č.j. 9 T 131/2015-52, jímž byla obviněnému Václavu anonymizovano , mimo jiné, uložena podle ustanovení § 228 odst. 1 trestního řádu povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Alžbětě Klimešové částku ve výši 350.000 Kč.

Podle ustanovení § 105 IZ, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Doložením splatné pohledávky insolvenční navrhovatel prokazuje své oprávnění podat insolvenční návrh (srov. § 97 IZ), tedy aktivní legitimaci, a současně zčásti naplňuje základní předpoklad podmiňující vydání rozhodnutí o úpadku, neboť zjištění existence splatné pohledávky má význam jakožto jedno ze zjištění, potřebných k osvědčení úpadku dlužníka.

Je možno přisvědčit námitkám odvolatele, že v přezkoumávané věci navrhovatelé a) a b) svoji aktivní věcnou legitimaci na základě těch důkazů, které byly v řízení označeny a soudem prvního stupně provedeny, svoji aktivní věcnou legitimaci neprokázali.

Nutno odkázat na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17.6.1998, Cpjn 19/98, uveřejněné pod č. 52/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek k výkladu zákona o konkursu a vyrovnání, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že konkursní soud není povolán k tomu, aby v řízení o návrhu na prohlášení konkursu vedl dokazování o tom, zda pohledávka věřitele po právu vůbec existuje, a aby tímto způsobem řešil spor o existenci a výši pohledávky věřitele proti dlužníkovi. K závěrům vyjádřeným v tomto stanovisku se pro účely insolvenčního řízení přihlásil Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 24.9.2009, sen. zn. 29 NSČR 30/2009 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2011), v němž uzavřel, že důvodem zamítnutí insolvenčního návrhu věřitele v řízení před soudem prvního stupně je i to, že v insolvenčním řízení vyjde najevo, že sporné skutečnosti týkající se pohledávky, kterou je insolvenční navrhovatel povinen doložit (§ 143 odst. 2, věta první, IZ), nebude možné osvědčit pouze listinami, a že provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů (výslechem účastníků, výslechem svědků, znaleckými posudky, ohledáním apod.) by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce. Situaci, kdy insolvenční zákon (oproti zákonu o konkursu a vyrovnání, který takovou úpravu neobsahoval) zbavuje dlužníka, jehož věřitel s insolvenčním návrhem uspěl, pro odvolací řízení námitky vážící se k doložení splatné pohledávky insolvenčním navrhovatelem (srov. § 141 odst. 2 IZ), jsou na požadavek osvědčení pohledávky insolvenčním navrhovatelem kladeny vyšší nároky, než tomu bylo v předchozí zákonné úpravě. Je věcí insolvenčního navrhovatele zvážit před podáním insolvenčního návrhu, zda i bez důkazních prostředků, jejichž prováděním by insolvenční soud s přihlédnutím k míře sporných skutečností v insolvenčním řízení nahrazoval nalézací řízení o pohledávce před k tomu povolaným orgánem, bude schopen doložit po skutkové stránce svou pohledávku vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení.

V přezkoumávané věci tvrdí navrhovatelé a) a b) vůči dlužníkovi pohledávky ze směnek, jejichž zaplacení je zaručeno směnečným rukojemstvím dlužníka, který se podle tvrzení v návrhu na směnky podepsal. Dlužník přitom již ve svém vyjádření k insolvenčnímu návrhu popřel, že by směnky podepsal a namítá, že podpis na směnkách není jeho pravým podpisem.

Za tohoto stavu je zjevné, že sporné skutečnosti, týkající se pohledávek insolvenčních navrhovatelů a) a b) nebude možno osvědčit pouze listinami, které navrhovatelé k návrhu připojili (originály směnek, které předložili u jednání v řízení před soudem prvního stupně), a že k prokázání existence těchto směnečných pohledávek insolvenčních navrhovatelů by bylo třeba provádět další obsáhlé dokazování, a to nejen výslechem svědků (dlužníkem označených), ale také i znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, k němuž však insolvenční soud není povolán.

Odvolací soud-na rozdíl od soudu prvního stupně-proto uzavírá, že na základě těch důkazů, které byly dosud v řízení provedeny, navrhovatel a) a navrhovatel b) své splatné pohledávky vůči dlužníkovi nedoložili.

Nicméně tato skutečnost je v posuzované věci bez významu. I pokud insolvenční navrhovatelé své splatné pohledávky vůči dlužníkovi na základě dosud provedených důkazů nedoložili, nemůže to být důvodem pro změnu rozhodnutí o úpadku, jestliže i tak je možno uzavřít (ve vazbě na osvědčené pohledávky dalších dlužníkových věřitelů, kteří se nestali insolvenčními navrhovateli), že dlužník je v úpadku (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.10.2010, sen. zn. 29 NSČR 24/2009, které je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že byla osvědčena existence i dalších věřitelů dlužníka s pohledávkami, jež jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, a jež dlužník neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Těmito dalšími věřiteli dlužníka jsou jeho nezletilé děti, které mají vůči dlužníkovi pohledávku z titulu nezaplaceného výživného. Dlužné výživné za dobu od 1.4.2011 do 30.4.2011 ve výši 129.500 Kč pro nezletilého Marka a ve výši 62.000 Kč pro nezletilého Ondřeje byl dlužník povinen zaplatit do tří měsíců od doručení rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 30.4.2013 k rukám matky. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě byl přitom potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, s tím, že dlužné výživné ke dni 31.12.2013 činí pro nezletilého Marka 150.500 Kč a pro nezletilého Ondřeje 77.600 Kč. Je zřejmé, že ke dni zahájení insolvenčního řízení 11.12.2014 byly pohledávky uvedených věřitelů více jak tři měsíce po lhůtě splatnosti. Více jak tři měsíce po lhůtě splatnosti byla ke dni zahájení insolvenčního řízení pohledávka i dalšího věřitele dlužníka, Alžběty Klimešové, která přihláškou uplatnila svou pohledávku ve výši 350.000 Kč splatnou 1.1.2013. Uvedený závazek vůči Alžbětě Klimešové uvádí dlužník také v seznamu závazků.

Námitka odvolatele, že nemohl dlužné výživné uhradit, neboť mu byly zajištěny peněžní prostředky v rámci trestního řízení, neobstojí, neboť, jak shora uvedeno, ke dni zahájení insolvenčního řízení (11.12.2014) byly uvedené pohledávky již více jak tři měsíce po lhůtě splatnosti, přičemž peněžní prostředky-podle tvrzení odvolatele-mu byly zajištěny až v březnu 2015.

Odvolací soud tak shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že v řízení bylo osvědčeno naplnění všech znaků úpadku dlužníka ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ. Byla doložena mnohost věřitelů a existence pohledávek déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky se předpokládá, neboť doložené závazky vůči svým věřitelům dlužník neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (srov. § 3 odst. 2, písm. b/ IZ).

Námitky odvolatele, jimiž zpochybňoval správnost rozhodnutí soudu prvního stupně o prohlášení konkursu na jeho majetek, neobstojí.

Podle ustanovení § 390 odst. 1 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

S odvolatelem lze souhlasit potud, že dlužníku, jemuž byl doručen věřitelský insolvenční návrh, aniž se mu současně dostalo řádného poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, začne běžet 30denní lhůta k tomuto úkonu určená zákonem až ode dne, kdy se mu dostane řádného poučení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.6.2012, sp. zn. KSPL 27 INS 5504/2011, 29 NSČR 39/2012-B-27, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 98/2013).

Námitka odvolatele, že se mu řádného poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení ještě před doručením věřitelského insolvenčního návrhu nedostalo, důvodná není.

Jak vyplývá z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.12.2014, č.j. KSOS 37 INS 33533/2014-A-5, dlužník byl řádně poučen o tom, že může podat návrh na povolení oddlužení ve smyslu ustanovení § 389 a násl. insolvenčního zákona, byl poučen o tom, že tento návrh může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, a byl také řádně poučen o tom, že později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne.

Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně svou povinnost poskytnout dlužníkovi, který není insolvenčním navrhovatelem, poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení řádně splnil.

Vzhledem k tomu, že dlužník, o čemž není pochybnosti, v zákonem určené 30denní lhůtě návrh na povolení oddlužení nepodal, soud prvního stupně nepochybil, pokud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 IZ prohlásil na majetek dlužníka konkurs.

Námitky odvolatele, koncentrující se do tvrzení, že ustanovená insolvenční správkyně Mgr. Ing. Eva Hepperová nesplňuje podmínky pro ustanovení do funkce správce, rovněž neobstojí.

Podle ustanovení § 25 IZ platí, že insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24 a odst. 3. Ustanovení § 29 tím není dotčeno (odstavec 1). Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené a) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, b) pro obvod okresního soudu, který je obecným soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na povolení oddlužení (odstavec 2). Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu (odstavec 4). Nelze-li ustanovit osobu insolvenčního správce postupem podle odstavce 2 nebo je-li to nezbytné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního správce, jeho dosavadní činnosti a k jeho zatížení, může předseda insolvenčního soudu určit insolvenčního správce mimo stanovené pořadí; takový postup vždy odůvodní (odstavec 5).

Podle ustanovení § 26 IZ, proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

Z obsahu insolvenčního spisu dále vyplývá, že předsedkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Iva Hrdinová opatřením o určení osoby správce ze dne 17.6.2015 (č.l. A-57 spisu) určila insolvenční správkyní dlužníka Mgr. Ing. Evu Hepperovou, identifikační číslo: 47634588. V odůvodnění uvedla, že správce Ing. Petr Zbořil, identifikační číslo: 63013487 nebyl určen z důvodu nutnosti ustanovení totožného insolvenčního správce jako ve věci vedené pod sp.zn. KSOS 14 INS 24594/2014 dlužníka CS Data, s.r.o., jedná se o věci personálně propojené se stejnými přihlášenými pohledávkami.

Se zřetelem na omezené odvolací důvody proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce tak, jak jsou vymezeny v ustanovení § 26 IZ, odvolací soud uzavírá, že žádný z těchto důvodů není v přezkoumávané věci splněn.

Skutečnost, že by ustavená insolvenční správkyně nebyla nepodjatá, odvolatel netvrdí, a žádná taková skutečnost, která by mohla vzbuzovat pochybnosti o její nepodjatosti, se z obsahu spisu nepodává. Odvolatel pouze tvrdí, že Mgr. Ing. Eva Hepperová neměla být ustanovena insolvenční správkyní dlužníka, neboť se společností CS Data, s.r.o., jíž byla ustanovena Mgr. Ing. Eva Hepperová insolvenční správkyní, dlužník koncern netvoří.

Je třeba uvést, že insolvenční správkyni určila předsedkyně Krajského soudu v Ostravě svým opatřením, ve kterém zdůvodnila, proč právě tuto osobu insolvenční správkyní určila. Opatření předsedkyně soudu je opatřením orgánu státní správy soudů (§ 119 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů) vydaným na základě zákonného zmocnění v § 25 IZ. Nejedná se o soudní rozhodnutí, a nelze je tudíž napadnout odvoláním či jiným opravným prostředkem (srov. i závěry v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.3.2010, sp.zn. KSPL 27 INS 8406/2009, 3 VSPH 193/2010-B-12).

Ustanovil-li soud prvního stupně insolvenční správkyní osobu, kterou předsedkyně soudu určila, postupoval v souladu s ustanovením § 25 odst. 2 IZ, z něhož vyplývá, že soud je opatřením předsedy soudu vázán a nemá možnost toto opatření přezkoumávat ani ustanovit insolvenčním správcem jinou osobu. Oprávněn přezkoumávat opatření předsedy soudu, jímž určil insolvenčního správce, pak není ani odvolací soud, když, jak shora vyloženo, jedná se o opatření vydané orgánem státní správy soudů, jež přezkumu odvolacím soudem nepodléhá.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výrocích I., II. a III., jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; insolvenčním navrhovatelům, dlužníkovi, insolvenční správkyni a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 25. listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu