3 VSOL 909/2013-A-13
KSOS 25 INS 18423/2013 3 VSOL 909/2013-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Horní náměstí 382/69, 746 01 Opava-město (adresa pro doručování: Janáčkova 1209/112, 350 02 Cheb 2), o insolvenčním návrhu věřitelky Michaely anonymizovano , anonymizovano , bytem Ratibořská 1147/34, 747 05 Opava 5, o odvolání věřitelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.7.2013, č.j. KSOS 25 INS 18423/2013-A-4,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále též jen soud , či soud prvního stupně ) odmítl insolvenční návrh věřitelky ve věci insolvenčního dlužníka Petra anonymizovano (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo -A-30 na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Na odůvodnění uvedl, že věřitelka se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 28.6.2013 domáhala zjištění úpadku dlužníka. V návrhu (dle soudu) uvedla, že za dlužníkem eviduje pohledávku z titulu neplaceného výživného ve výši 209.599 Kč . Soud však dovodil, že věřitelka v návrhu dlužníkův úpadek netvrdí, neboť uvádí, že jí dlužník nevyplatil výživné pro nezletilé dcery Janu Františku a Terezii anonymizovano , stanovené pravomocnými soudními rozsudky. Věřitelka proto netvrdí skutečnosti o své aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu a dle soudu ani netvrdí dlužníkův úpadek, neboť neuvádí skutečnosti, z nichž by plynulo, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Proto soud podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční návrh věřitelky odmítl. Současně věřitelku upozornil, že smyslem insolvenčního řízení není vymáhání pohledávek a že v případě věcného rozhodnutí na základě jejího nového insolvenčního návrhu bude věřitelce uložena povinnost zaplatit soudní poplatek 2.000 Kč.

Proti usnesení podala věřitelka odvolání. Namítala, že návrh podávala podle informací insolvenční poradny, živí čtyři děti a snaží se plnit své závazky a že pan Lukašák mi dluží nyní už 136.859 Kč . Tato pohledávka je splatná více jak 30 dnů, neboť dluh je vyčíslen k 31.5.2013 a jedná se o dluh od roku 2005 . Dále tvrdila, že se pokoušela o plnění dluhu cestou občanskoprávního řízení a soudního výkonu rozhodnutí, avšak bezvýsledně. Věřitelce nikdo nesdělí, jaké má dlužník další věřitele, proto je nemůže označit. V návrhu však uvedla, že jeden věřitel jsem já, která zastupuje své dvě nezletilé dcery a jako další věřitelku označila dlužníkovu zletilou dceru Marii anonymizovano , vůči které má dlužník k 30.6.2013 závazek ve výši 77.740 Kč. Proto v odvolacím řízení žádá, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že bude zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud shledal, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, 6 o.s.ř.), aniž by nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a po té dospěl k závěru, že odvolání věřitelky není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dne 28.6.2013 byl soudu doručen insolvenční návrh, v němž je jako insolvenční navrhovatel označena věřitelka Michaela anonymizovano a jako dlužník Petr Lukašák. V bodě I. návrhu věřitelka tvrdí, že dlužník je povinen podle označeného rozsudku platit výživné pro nezletilou dceru Janu Františku anonymizovano 2.000 Kč měsíčně a pro nezletilou dceru Terezii anonymizovano 1.800 Kč měsíčně (původní výše výživného pro Janu Františku -A-30

anonymizovano činila 1.000 Kč měsíčně a pro Terezii anonymizovano 800 Kč měsíčně). Celková výše dlužného výživného, které bylo splatné ke dni 31.5.2013, činí 133.059 Kč, dlužník však dosud věřitelce pohledávky nezaplatil. V bodě II. věřitelka uvádí, že dlužník má splatné závazky vůči zletilé dceři Marii anonymizovano , nar. 19.5.1993, bytem Ratibořská 1147/34, Opava, a to na výživném dle označeného rozsudku ve výši 1.200 Kč měsíčně, ke dni 31.5.2013 činil dluh na výživném 76.540 Kč. Proto věřitelka žádá, aby soud zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs.

Dále z obsahu spisu vyplývá, že usnesením ze dne 22.8.2013, č.j. KSOS 25 INS 18423/2013-A-8 soud vyzval věřitelku Michaelu anonymizovano k zaplacení soudního poplatku 2.000 Kč za odvolání ze dne 4.8.2013, výši poplatku určil dle položky 22, bod 11 v návaznosti na položku č. 4, bod 1, písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Věřitelka byla poučena o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude odvolací řízení zastaveno. Dle sdělení účtárny ze dne 20.9.2013 nebyl k tomuto dni soudní poplatek za odvolání zaplacen.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit ( platební neschopnost ). Podle odst. 2 se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 97 odst. 3 IZ insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčí úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

V této věci je v návrhu jako insolvenční navrhovatelka označena Michaela anonymizovano , matka nezletilých dcer Jany Františky a Terezie anonymizovano . -A-30

V insolvenčním návrhu tvrdí, že dlužník si neplní svou vyživovací povinnost k nezletilým dcerám, uvádí měsíční výši výživného a to, že dlužník má celkový dluh na výživném ke dni 31.5.2013 ve výši 133.059 Kč. Jako další věřitelku dlužníka uvádí jeho již zletilou dceru, vůči níž dlužník rovněž neplní vyživovací povinnost, a tvrdí výši její měsíční pohledávky na výživném a jeho celkovou částku ke dni 31.5.2013. Z insolvenčního návrhu proto vyplývají tvrzení o tom, že dlužník má tři věřitelky-své dcery, vůči nimž má závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky neplní déle jak tři měsíce po lhůtě splatnosti (což lze dovodit z výše měsíčních částek výživného a celkové výše jeho dluhu na výživném vůči nezletilým dcerám a zletilé dceři). Tvrzení o úpadku dlužníka proto insolvenční návrh obsahuje (§ 3 odst. 1, odst. 2, písm. b/ IZ).

Pokud podává insolvenční návrh věřitel, musí být v něm být uvedeny takové skutečnosti, ze kterých vyplývá právo podat insolvenční návrh. Tvrzení o takových skutečnostech však návrh věřitelky postrádá, protože v něm není uvedeno nic o pohledávce věřitelky. Na tom nic nemění ani to, že věřitelka v návrhu uvedla, že dlužník mi pohledávky nezaplatil, protože z tvrzení o dlužném výživném vyplývá, že za dlužníkem mají pohledávku nezletilé dcery, nikoli však věřitelka, k jejímž rukám jako matky nezletilých je dlužník povinen měsíční částky výživného hradit (platební místo). Protože insolvenční návrh neobsahuje tvrzení o pohledávce samotné věřitelky za dlužníkem, nejsou v něm obsažena tvrzení o oprávnění věřitelky k podání insolvenčního návrhu (§ 103 odst. 2, § 97 odst. 3 IZ), proto nelze postupovat jinak, než takto vadný návrh podle § 128 odst. 1 IZ odmítnout, neboť pro tuto vadu nelze v řízení pokračovat (z návrhu neplyne, jakými skutečnostmi o aktivní legitimaci věřitelky by se soud měl zabývat).

Napadené rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst.1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když dlužníkovi v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Závěrem odvolací soud uvádí, že podáním odvolání věřitelce poplatková povinnost nevznikla, protože její odvolání směřuje proti usnesení jen procesní povahy (viz pol. 22, bod 14 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích). Proto přezkumu napadeného usnesení nebránila skutečnost, že věřitelka dle výzvy soudu soudní poplatek za podané odvolání nezaplatila.

Dále je třeba pro úplnost uvést, že nezletilá osoba není vyloučena z oprávnění podat insolvenční návrh, avšak k podání insolvenčního návrhu za nezletilého jeho zákonným zástupcem je třeba schválení soudu (§ 179 o.s.ř.), jehož nedostatek je nedostatkem jedné z podmínek řízení dle § 104 odst. 2 o.s.ř. K jejímu odstranění dává soud podnět, k němuž by však bylo možno přistoupit pouze v případě projednatelného insolvenčního návrhu, což v tomto případě splněno nebylo. -A-30

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Věřitelce a dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem a lhůta k podání dovolání začíná běžet od zvláštního způsobu doručení.

V Olomouci dne 14. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu