3 VSOL 904/2014-A-8
KSBR 27 INS 16444/2014 3 VSOL 904/2014-A-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužníků a) Ivana anonymizovano , anonymizovano , b) Elišky anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Brno, Kotulánova 18, PSČ 628 00, o insolvenčním návrhu dlužníků spojeném se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23.6.2014, č.j. KSBR 27 INS 16444/2014-A-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužníků.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 103 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uvedl, že insolvenční návrh dlužníků neobsahuje podstatné náležitosti, neboť v něm nejsou vylíčeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníků. Dlužníci v insolvenčním návrhu neoznačili řádně své věřitele, závazky dlužníků nejsou dostatečně konkretizovány, v insolvenčním návrhu chybí konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat, že závazky dlužníků jsou více než 30 dnů po splatnosti, chybí popis platební neschopnosti dlužníků. Jak soud prvního stupně dále uvedl, má dokonce i z takto vadného a neúplného návrhu za to, že dlužníci mají pouze jediného věřitele, pak by ani nebyla naplněna podmínka úpadku (mnohost věřitelů). Soud prvního stupně uzavřel, že uvedené nedostatky brání pokračování v řízení, proto podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužníků odmítl.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání. Namítali, že v návrhu byli označeni dva věřitelé, jedním věřitelem je JUDr. Anita Nejedlá a druhým věřitelem je Exekutorský úřad Prostějov, Mgr. Lenka Černošková, která má pohledávku z titulu nákladů exekučního řízení. Poukázali na to, že přesná specifikace pohledávek není ze strany odvolatelů možná, protože každý měsíc jsou prováděny srážky z důchodu u obou. Exekuce byla nařízena v roce 2003, a otázka splatnosti pohledávek více než 30 dní je tak vyřešená , s tím, že současně přikládají usnesení Městského soudu v Brně ze dne 12.12.2013. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníků není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dne 16.6.2014 došel insolvenčnímu soudu insolvenční návrh dlužníků spojený se společným návrhem dlužníků-manželů na povolení oddlužení. Dlužníci v bodě 07 ( popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek/ hrozící úpadek ) uvedli Exekuce vedená u Ex. úřadu Prostějov, Mgr. Lenka Černošková, Dolní 71, Prostějov, č.j. 018 EX 00031/04 pro částku 4.303.428,10 Kč s příslušenstvím . V bodě 20 ( závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné ) pak uvedli údaj k popisu závazku postoupení pohl., exekuční řízení , údaj k označení rozhodnutí 018 EX 00031/04, 69 Nc 5974/2003 , údaj k označení věřitele JUDr. Anita Nejedlá a údaj k výši závazku 4.303.428,10 Kč . Seznam závazků, opatřený prohlášením o jeho správnosti a úplnosti a podpisem dlužníků dlužníci k insolvenčnímu návrhu nepřipojili.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku (z důvodu insolvence) jestliže má: a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2 uvedeného zákonného ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Ze shora citovaného ustanovení § 3 odst. 1 IZ vyplývá, že stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to mnohostí věřitelů (nejméně dvou), existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po splatnosti, a objektivní neschopností dlužníka své závazky splácet. Čtyři vyvratitelné domněnky dlužníkovy platební neschopnosti jsou konstruovány v ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nejvyšší soud České republiky již ve svém usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 88/2010), na něž odkazoval v odůvodnění svého rozhodnutí i soud prvního stupně, formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Insolvenční návrh tak musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníků takové náležitosti neobsahuje.

K tomu, aby bylo možné z údajů obsažených v insolvenčním návrhu uzavřít, že dlužníci mají nejméně dva věřitele s pohledávkami, které jsou alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti, chybí v insolvenčním návrhu konkrétní označení alespoň dvou věřitelů dlužníků (dlužníci označují-neúplně-toliko jedinou věřitelku JUDr. Anitu Nejedlou) a uvedení výše jejich pohledávek, chybí také údaj o splatnosti závazků dlužníků tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů, a v návrhu rovněž absentuje i konkrétní tvrzení o tom, že dlužníci nejsou schopni své závazky plnit, to je že se nachází v platební neschopnosti. Ze skutečnosti, odvolateli uváděné, že je exekuce vedená u Exekutorského úřadu Prostějov , nelze usuzovat, že peněžité závazky dlužníků jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů. V návrhu chybí jakékoliv tvrzení o tom, že dlužníci nejsou schopni své závazky splácet, jež by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nutno uvést, že povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti v tomto směru není splněna tím, že dlužníci případně odkáží na listinné důkazy (srov. závěry v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.2.2009, sen. zn. 29 NSČR 7/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009), takže již z tohoto důvodu se odvolací soud listinou, předloženou spolu s podaným odvoláním-kopií usnesení Městského soudu v Brně ze dne 12.12.2003, č.j. 69 Nc 5974/2003-4-nezabýval. K tomu pro úplnost odvolací soud dodává, že vady insolvenčního návrhu (ani nedostatky příloh) nelze odstraňovat až v odvolacím řízení, k odstranění takových nedostatků v odvolacím řízení přihlížet ani nelze (srov. závěry v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sen. zn. 1 VSPH 5/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2009).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však také doručuje i

zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 20. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu