3 VSOL 901/2014-A-10
KSBR 47 INS 13865/2014 3 VSOL 901/2014-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužnice Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Vrahovicích, Čs. armádního sboru 390/19a, PSČ: 798 11, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.6.2014, č.j. KSBR 47 INS 13865/2014-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí soud uvedl, že dlužnice byla mimo jiné usnesením ze dne 27.5.2014 vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnila svůj insolvenční návrh tak, že předloží seznam závazků, který bude splňovat náležitosti stanovené pro tento seznam insolvenčním zákonem, ve kterém zejména uvede přesná data splatnosti jednotlivých závazků. Dále byla dlužnice stejným usnesením vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnila návrh na povolení oddlužení. Soud citoval ust. § 104 odst. 1 a 4 insolvenčního zákona a ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a uzavřel, že dlužnice byla soudem vyzvána k doplnění a opravě insolvenčního návrhu. Jelikož ale ve stanovené lhůtě dle pokynů soudu svůj insolvenční návrh nedoplnila a neopravila, postupoval soud podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, kterým se podle svého obsahu domáhá změny napadeného usnesení tak, že její insolvenční návrh odmítnut nebude. Tvrdí, že ve lhůtě, kterou jí určil soud nebylo možné uvést přesná data splatnosti jednotlivých závazků a doložit listiny prokazující existenci svých závazků. Poukázala na to, že o spoustu dokumentů přišla, a to hlavně díky špatné komunikaci s nevlastním otcem, od kterého se musela se svou matkou takřka den ze dne vystěhovat a než se vše vyřešilo, o spoustu listin přišla. Tvrdí, že i když s věřiteli komunikuje a zná dlužné částky vůči nim, musí všechny znovu žádat o zaslání potvrzení, že má vůči nim dluh a v jaké výši, což trvalo takřka čtrnáct dnů. Přikládá potvrzení od svých věřitelů Telefonica Czech republika a.s., dále potvrzení od advokátky společnosti Bohemia Factoring s.r.o. a od exekutorského úřadu, který vymáhá dluh pro společnost Profi Credit Czech a.s., kteří jí vystavili potvrzení o výši dlužných částek, jakož i o splatnosti pohledávek.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení u Krajského soudu v Brně 20.5.2014, v němž uvedla, že navrhuje, aby soud rozhodl o jejím úpadku, když má šest peněžitých závazků u šesti věřitelů s tím, že závazky jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna dlouhodobě plnit, z čehož vyplývá, že je v úpadku. Dlužnice k návrhu předložila čestné prohlášení , v němž uvedla, že nemá žádné zaměstnance, což stvrdila svým podpisem, a dále předložila seznam majetku, o němž prohlásila, že je úplný a správný, a rovněž tak tento seznam stvrdila svým podpisem a v tomto seznamu popsala svůj movitý majetek, který není předmětem zajišťovacích práv. Dále předložila seznam závazků, v němž označila své věřitele, a to obchodní firmou, sídlem a identifikačním číslem, u každého z věřitelů uvedla druh závazku a uvedla výši tohoto závazku a jako datum splatnosti uvedla rok 2010, rok 2011, rok 2012, dále 4.2011 a u věřitele Bohemia Factoring s.r.o. pak jako datum splatnosti uvedla dva měsíce. Prohlásila, že seznam závazků je úplný a správný s tím, že závazky jsou uvedeny v aktuální výši, ke dni podání návrhu včetně úroků, úroku z prodlení a smluvních pokut a rovněž čestně prohlásila, že žádný z věřitelů není jí osobou blízkou ani příbuznou. Usnesením ze dne 27.5.2014, č.j. KSBR 47 INS 13865/2014-A-4 insolvenční soud vyzval dlužnici, aby ve lhůtě do 7 dnů od doručení usnesení doplnila insolvenční návrh tak, že předloží seznam svých závazků, který bude splňovat náležitosti stanovené pro tento seznam insolvenčním zákonem a ve kterém zejména uvede přesná data splatnosti jednotlivých závazků, a dále předloží seznam zaměstnanců, který bude splňovat náležitosti stanovené pro seznam insolvenčním zákonem, ve výroku II. pak byla dlužnice vyzvána, aby ve stanovené lhůtě doplnila návrh na povolení oddlužení. V důvodech rozhodnutí byla dlužnice poučena o tom, že pokud ve stanovené lhůtě nebudou k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo nebudou-li přílohy obsahovat zákonem stanovené náležitosti, insolvenční soud její insolvenční návrh odmítne. Usnesení soudu prvního stupně s výzvou k doplnění návrhu bylo doručeno dlužnici dne 4.6.2014, do doby vydání napadeného usnesení ze strany dlužnice nebylo na toto usnesení reagováno.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 2 IZ, v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 104 odst. 4 IZ, nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné. Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen ke svému návrhu předložit zákonem vyžadované přílohy, to je seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, dále seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V přezkoumávané věci dlužnice sice tyto povinné přílohy ke svému insolvenčnímu návrhu přiložila, tyto přílohy, a to zejména seznam závazků, neobsahovaly zákonem stanovené náležitosti. Z ustanovení § 104 odst. 3 IZ výslovně vyplývá, že dlužník v seznamu svých závazků musí uvést nejenom údaj o výši, ale též údaj o splatnosti jednotlivých závazků. Dlužnice jako data splatnosti svých závazků neuvedla konkrétní data splatnosti, uvedla pouze rok, respektive měsíc určitého roku, ve kterém nastala splatnost závazků. Z takto vymezených dat splatnosti závazků lze podle názoru odvolacího soudu dovodit, že závazek se stal splatným buď posledního dne konkrétně označeného měsíce příslušného roku, nebo posledním dnem měsíce prosince, byl-li jako datum splatnosti uveden pouze určitý rok, z čehož by bylo možné také dovodit, zda závazky dlužnice ke dni podání insolvenčního návrhu jsou skutečně více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti. Bylo-li však jako datum splatnosti uvedeno dva měsíce , nutno ohledně takového údaje o splatnosti uzavřít, že se jedná o neurčitý údaj, z něhož splatnost závazku nevyplývá.

Soud prvního stupně proto postupoval správně, jestliže dlužnici vyzval usnesením k doplnění, respektive opravě příloh insolvenčního návrhu-seznamu závazků tak, aby uvedla data splatnosti jednotlivých závazků. Na výzvu soudu však dlužnice do doby vydání napadeného rozhodnutí nereagovala. Za této situace proto soud prvního stupně postupoval správně, jestliže insolvenční návrh dlužnice odmítl, protože přílohy připojené k insolvenčnímu návrhu-seznam závazků neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, přičemž tento nedostatek nebyl na základě výzvy insolvenčního soudu odstraněn. Pokud odvolatelka teprve až v rámci odvolacího řízení odstraňuje nedostatky seznamu závazků tím, že u některých ze svých závazků uvádí konkrétní data splatnosti, tak k tomu nutno uvést, že vady insolvenčního návrhu a jeho příloh může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu s tím, že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srovnej závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sen.zn. 1 VSPH 5/2008, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2009).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 24. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu