3 VSOL 895/2017-B-192
č. j. KSOS 37 INS 18483/2016 3 VSOL 895/2017-B-192

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci

dlužnice: VÍTKOVICE GEARWORKS a.s., IČO: 25877933 sídlem Ruská 83/24, 703 00 Ostrava, Vítkovice zastoupená advokátem Mgr. Petrem Kuhnem BADOKH-Kuhn Dostál advokátní kancelář s.r.o., IČO: 02553848 sídlem 28. října 767/12, 110 00 Praha 1-Nové Město

za účasti: Krajské státní zastupitelství v Ostravě

o návrhu věřitelky č. 3 KLEMENT a.s., IČO: 25016695 sídlem Hliňany 18, 400 02 Řehlovice zastoupené advokátem JUDr. Martinem Daňčišinem Glatzová & Co., s.r.o., IČO: 27405672 sídlem Husova 5, 110 00 Praha 1 na zrušení usnesení schůze věřitelů

o odvolání věřitelky č. 3 KLEMENT a.s. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2017 (správně ze dne 25. 7. 2017) č.j. KSOS 37 INS 18483/2016-B-119,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2017 (správně ze dne 25. 7. 2017) č.j. KSOS 37 INS 18483/2016-B-119 se potvrzuje.

II. Odvolací soud nařizuje soudu prvního stupně opravu odvoláním napadeného usnesení v datu jeho vyhlášení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zamítl návrh věřitelky č. 3 na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů ze dne 25. 7. 2017, kterým tato schůze věřitelů schválila znalecký posudek znalce Mazars Consulting, s.r.o. ze dne 26. 6. 2017, č. 138-06/2017, zveřejněný v insolvenčním rejstříku pod č. dokumentu B-110.

2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že schůze věřitelů, konaná dne 25. 7. 2017, přijala usnesení, kterým podle ustanovení § 155 odst. 3 insolvenčního zákona schválila znalecký posudek znalce Mazars Consulting, s.r.o. ze dne 26. 6. 2017, č. 138-06/2017, když pro schválení znaleckého posudku hlasovalo 87,52 % hlasů přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek, s nimiž bylo spojeno právo hlasovat. Proti schválení hlasovali věřitelé č. 11 a č. 3. Věřitelka č. 3 také bezprostředně podala návrh podle ustanovení § 54 insolvenčního zákona, aby soud toto usnesení schůze věřitelů zrušil, návrh odůvodnila tím, že nový znalecký posudek pracuje s jinými koeficienty než původní, třebaže tyto koeficienty byly vybrány samotným znaleckým ústavem, aniž by tato změna byla zdůvodněna. Podle věřitelky spočívá poškození práv věřitelů v tom, že znalecký posudek je nedostatečně odůvodněn a nemůže sloužit svému účelu. Soud prvního stupně nejprve dovodil, že věřitelka č. 3 je aktivně legitimována k podání návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů, neboť hlasovala proti přijetí napadeného usnesení. Námitky, jež byly věřitelkou vzneseny, však posoudil jako nedůvodné. V této souvislosti konstatoval, že znalec k ocenění majetkové podstaty byl určen schůzí věřitelů, konanou dne 1. 12. 2016, a znalecký posudek byl následně zadán v souladu s ustanovením § 153 insolvenčního zákona, ke zveřejnění znaleckého posudku došlo nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se konala schůze věřitelů v souladu s ustanovením § 155 odst. 2 insolvenčního zákona, ke schválení znaleckého posudku schůzí věřitelů dne 25. 7. 2017 došlo v souladu s ustanovením § 155 odst. 3 insolvenčního zákona. Soud prvního stupně vyložil, že zrušit takto přijaté usnesení schůze věřitelů lze jen z důvodu uvedeného v ustanovení § 54 odst. 1 insolvenčního zákona, tedy, že přijaté usnesení odporuje společnému zájmu věřitelů. V posuzovaném případě věřitelka č. 3 napadla závěry znaleckého posudku s tím, že nový znalecký posudek pracuje s jinými koeficienty, než původní, třebaže tyto koeficienty byly vybrány samotným znaleckým ústavem, aniž by tato změna byla zdůvodněna. Poškození práv věřitelů pak podle věřitelky spočívá v tom, že znalecký posudek je nedostatečně odůvodněn, nemůže tedy sloužit svému účelu. Jak soud uvedl, věřitelka svými námitkami při projednání znaleckého posudku schůzi věřitelů ani soud nepřesvědčila o tom, že znalecký posudek není správný (že při zohlednění jejích námitek by závěr posudku vypovídal o rozporu zvoleného způsobu řešení úpadku se společným zájmem věřitelů), resp., že nemá být schválen. Se závěry znaleckého posudku byla naprostá většina věřitelů srozuměna (hlasováním nebo mlčky neúčastí na schůzi věřitelů, na níž by svůj nesouhlas mohli projevit), svůj souhlas s těmito závěry pak vyjádřili přijetím znaleckého posudku. Podle soudu absence zdůvodnění použití odlišných koeficientů a z toho vyplývající odlišné závěry ve srovnání s předchozím (neschváleným) zněním posudku nelze považovat bez dalšího za takovou vadu, která by činila posudek nezpůsobilý pro účely stanovení hodnoty majetkové podstaty či fakticky nesprávným, a v důsledku toho jeho schválení schůzí věřitelů za odporující společnému zájmu věřitelů. Věřitelé mají možnost zpochybnit závěry znaleckého posudku v průběhu konání schůze věřitelů a dosáhnout tak i neschválení znaleckého posudku, pokud však schůze věřitelů znalecký posudek schválí, a nejsou zde okolnosti, které by důvodně zpochybňovaly řádný průběh schůze věřitelů,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

jakož i řádný průběh zpracování znaleckého posudku, a které by ve svém důsledku vedly k poškození společného zájmu věřitelů, jak je definován v ustanovení § 2, písm. j) insolvenčního zákona, nelze dovodit, že je zde dán zákonný důvod podle ustanovení § 54 odst. 1 insolvenčního zákona pro zrušení usnesení schůze věřitelů o schválení znaleckého posudku. 3. Po vyhlášení rozhodnutí věřitelka č. 3 podala proti němu odvolání, které blíže odůvodnila v podání ze dne 1. 8. 2017. Odvolatelka poukázala na to, že usnesení schůze věřitelů, jímž schválila uvedený znalecký posudek, odporuje společnému zájmu věřitelů, přičemž rozpor se společným zájmem věřitelů spatřuje v té skutečnosti, že určení hodnoty majetkové podstaty dlužníka není ve znaleckém posudku řádně odůvodněno, znalecký ústav v písemném vyhotovení posudku ani následně během schůze věřitelů nevysvětlil, jak dospěl ke zjištění hodnoty majetkové podstaty dlužníka, zejména s ohledem na jím uplatňovanou srážku za insolvenci a koeficient prodejnosti. Z porovnání původního znaleckého posudku uvedeného znalce a znaleckého posudku přepracovaného plyne, že výše srážky za insolvenci a koeficientu prodejnosti byla u jednotlivých aktiv určena arbitrárně. Odvolatelka poukázala na to, že Nejvyšší soud České republiky se ve své rozhodovací praxi zabýval odůvodněním znaleckého posudku opakovaně, a v této souvislosti odkázal na jeho rozhodnutí ze dne 9. 2. 2011 sp. zn. 22 Cdo 1561/2010, a ze dne 6. 1. 2010 č.j. 30 Cdo 5359/2007-2, z jejichž závěrů citovala. Podle odvolatelky znalecký posudek podle § 155 insolvenčního zákona významným způsobem ovlivňuje práva insolvenčních věřitelů a míru jejich uspokojení, neboť určení hodnoty předmětu zajištění stanovené ve znaleckém posudku určuje rozsah úročení podle § 171 odst. 1 a odst. 4 insolvenčního zákona. V insolvenčním řízení, ve kterém je způsobem řešení dlužníkova úpadku reorganizace, se neúročí smluvenou úrokovou sazbou jistina úvěru, ale pouze její část odpovídající hodnotě předmětu zajištění stanovené schváleným znaleckým posudkem, v závislosti za zjištěné hodnotě předmětu zajištění je proto uspokojována pohledávka zajištěného věřitele na zaplacení úroku a tím současně snižována část majetkové podstaty, která by byly jinak rozdělena mezi nezajištěné věřitele. Podle § 348 odst. 1, písm. d) insolvenčního zákona soud schválí reorganizační plán mimo jiné tehdy, pokud podle něj získají věřitelé plnění, jehož hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu činí více, než by obdrželi, pokud by byl úpadek dlužníka řešen konkursem. Při porovnání výše plnění u nezajištěných věřitelů vychází soud zejména ze schváleného znaleckého posudku podle § 155 insolvenčního zákona. Protože reorganizační plán může být schválen přesto, že s ním nevyslovili všichni nezajištění věřitelé souhlas, spoluurčuje hodnota majetkové podstaty zjištěná ve znaleckém posudku dolní hranici míry jejich uspokojení. Pro zajištěného věřitele je dále hodnota předmětu zajištění uvedená ve schváleném znaleckém posudku dokonce parametrem, pomocí kterého se zjišťuje spravedlnost reorganizačního plánu, zajištěný věřitel si tak může být jist, že podle reorganizačního plánu neobdrží nikdy méně, než činí hodnota předmětu zajištění zjištěná ve schváleném znaleckém posudku. V řízení insolvenčním je vyhotovení znaleckého posudku uloženo zákonem proto, že je třeba pro řádný průběh řízení a spravedlivé uspokojení věřitelů zodpovědět odbornou otázku, která nemůže být nahrazena vlastní úvahou soudu, insolvenčního správce či dlužníka. Insolvenční zákon dokonce pro případ reorganizace nařizuje vyhotovení znaleckého posudku obligatorně a jeho zpracování neponechává-na rozdíl od občanského soudního řízení-na uvážení soudu. Podle odvolatelky proto pouze řádně odůvodněný znalecký posudek může zajistit, že žádný z věřitelů nebude nespravedlivě a nedovoleně zvýhodněn a bude dodržena zásada stejného zacházení. Požadavky kladené na odůvodnění a logičnost znaleckých posudků v řízení podle občanského soudního řádu proto naleznou své uplatnění i v řízení

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. insolvenčním. Jestliže schůze věřitelů schválí znalecký posudek, který není dostatečně odůvodněn a v němž je hodnota majetkové podstaty dlužníka založena na domněnkách a blíže neodůvodněných poznatcích z praxe znalce, je takové usnesení v rozporu se společným zájmem věřitelů, resp. zájmem nadřazeným zájmům jednotlivců, jehož cílem je, aby byli spravedlivě a v co nejvyšší možné míře uspokojeni všichni věřitelé. V další části svého odvolání odvolatelka blíže rozvedla svou argumentaci, podle níž je odůvodnění znaleckého posudku ze dne 26. 6. 2017 nedostatečné. Poukázala na to, že za metodu ocenění zvolil znalecký ústav metodu likvidační hodnoty při ocenění jednotlivých aktiv, přičemž zvažoval i variantu, že by byla majetková podstata prodána jedinou smlouvou, ke které se však nakonec při ocenění nepřiklonil. Hodnota uvedených aktiv byla znaleckým ústavem určena tak, že jejich účetní hodnota byla ponížena o srážku za insolvenci , u dlouhodobého movitého majetku byly dále zohledněny technická hodnota a koeficient prodejnosti . Výše srážky za insolvenci a koeficientu prodejnosti proto podle odvolatele významným způsobem ovlivňují výslednou hodnotu majetkové podstaty. Odvolatelka demonstrovala způsob zjištění hodnoty jednotlivých aktiv na položce inv. číslo 0463424, ve vztahu k čemuž uvedla, že uplatnění srážky za insolvenci (ve výši 40 %) odůvodňuje znalecký ústav ve svém znaleckém posudku tím, že při ocenění bude zohledňovat to, že oceňuje společnost v insolvenci, takže ocenění likvidační metodou bude ještě upraveno o srážku za insolvenci, přičemž výši této srážky použili podle studie Behaviorální finance a ocenění majetkové podstaty v insolvenčním řízení autorů Romana Čibery a Tomáše Krabce, publikované v roce 2014, kdy autoři na základě analýzy dat uvádějí, že ocenění majetkové podstaty společnosti v insolvenci bylo v průměru o 20-30 % vyšší než reálné zpeněžení majetkové podstaty, v některých případech insolvence v ČR dosáhl tento rozdíl až 50 %, takže z tohoto důvodu znalec bude u každé položky, kde je to relevantní, uplatňovat diskont za insolvenci. Podle odvolatelky je však odůvodnění aplikace srážky za insolvenci znalcem zmatečné a překrucuje výsledky uvedené studie R. Čibery a T. Krabce, kteří ve své studii postupně uvádějí: Na základě našich zjištění dospíváme k závěru, že znalecký odhad hodnoty, resp. ceny obvyklé, by se v průběhu mohl lišit od reálně dosažené ceny o více než 30 %, a to oběma směry za situace, že majetková podstata byla zpeněžena v rámci konkursu na základě jediné smlouvy [ ]. Předmětem našeho průzkumu byly pouze skutečnosti, se kterými jsme se setkali během naší praxe v oboru oceňování podniků, a nejedná se tedy o reprezentativní vzorek, jedná se o společnosti, které se ocitly v insolvenčním řízení v letech 2008-2014. Během této doby jsme se setkali celkem s 21 případy insolvenčního řízení. Z těchto 21 případů pouze 6 pozorování je vhodných pro potřeby textu [ ]. V žádném případě se tak nejedná o reprezentativní vzorek, z jehož analýzy by bylo možné činit nějaké zobecňující závěry . Podle názoru odvolatelky jsou proto závěry uvedené studie na znalecký posudek nepřenositelné, neboť sami autoři zdůrazňují, že výsledky jejich zkoumání nejsou založeny na reprezentativním vzorku a omezily se na pozorování 6 insolvenčních řízení, proto varují před zobecňováním jejich závěrů, dále se omezili na insolvenční řízení, kdy byla majetková podstata zpeněžena na základě jediné smlouvy; u varianty A znaleckého posudku, která byla rozhodná pro výrok soudu však naopak znalecký ústav zdůraznil, že při ocenění vychází z prodeje jednotlivých aktiv, nikoliv prodeje závodu jako celku. Autoři studie také uvádějí, že z jejich pozorování plyne, že odhad hodnoty se od reálně dosažené ceny lišil o 30 % oběma směry, znalecký posudek znaleckého ústavu však pracuje pouze s negativní srážkou za insolvenci ponižující hodnotu jednotlivých aktiv. Podle odvolatelky založil-li znalecký ústav ocenění majetkové podstaty na uvedené studii R. Čibery a T. Krabce, vycházel z nevhodných podkladů, které tak činí znalecký posudek logicky vadný a nepřesvědčivý. Odvolatelka dále podrobně popisuje, že další části znaleckého posudku se

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. omezují na konstatování výše srážky za insolvenci, např. na straně 37 se uvádí, že zásoby považuje znalec za relativně snadno prodejné, na druhou stranu je však třeba podle znalce vzít v úvahu, že se jedná většinou o zásoby na konkrétní zakázky, proto i zde používá korekci ve výši 30 %, na straně 38 posudku však současně konstatuje, že u této položky odhaduje srážku za insolvenci ve výši 50 %, aby zohlednil riziko omezeného počtu potenciálních kupců apod. Znalecký posudek proto podle odvolatelky trpí vadou, na kterou poukazuje výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu, znalecký ústav opírá své závěry o pouhé domněnky a blíže neodůvodněné poznatky z praxe. Posudek je také vnitřně rozporný, neboť některé aspekty ovlivňující konečnou hodnotu majetkové podstaty jsou zohledněny dvakrát, čímž dochází k opakovanému snížení hodnoty majetkové podstaty z téhož důvodu. Na straně 32 znaleckého posudku je komentován uplatněný koeficient prodejnosti, kdy znalecký posudek stanoví, že tržní hodnota byla zjištěna úpravou časové ceny o koeficient prodejnosti, některé stroje jsou pevně zasazeny do podlahy výrobních hal a případná demontáž a přeprava by byla velice náročná a nákladná, a dále také zmiňuje, že často se jedná o specifické stroje vyrobené na zakázku pro dlužníka, pro které nemusí existovat kupec, který by pro ně našel využití. Na straně 33 posudku je u téže položky uplatněna srážka za insolvenci, k níž znalec uvádí, že u této skupiny majetku je nutno uvažovat i nízkou likviditu oproti běžným aktivům s tím, že některé stroje jsou vyrobeny na míru pro dlužníka a jedná se především o novější a tedy dražší zařízení. Podle odvolatelky znalecký ústav odůvodňuje výši koeficientu prodejnosti a srážku za insolvenci pomocí blíže nevysvětlených premis, a uplatnil jeden důvod (zakázkovou výrobu položky a s tím spojený užší okruh potenciálních kupců) jak u koeficientu prodejnosti, tak u srážky za insolvenci, takže tak z téže příčiny ponížil hodnotu movitého majetku dvakrát. Takto zpracovaný posudek je zatížen nepřesvědčivostí, neboť pouze arbitrárně určuje hodnotu majetkové podstaty dlužníka, a nemůže sloužit svému účelu-spravedlivému uspokojení insolvenčních věřitelů. Odvolatelky dále poukázala na to, že přepracovaný znalecký posudek ze dne 26. 6. 2017 oproti původnímu znaleckému posudku stanovil hodnotu části majetkové podstaty dlužníka určené k rozdělení mezi nezajištěné věřitele o 13.008.000 Kč nižší a hodnotu části majetkové podstaty dlužníka určené k rozdělení mezi zajištěné věřitele o 28.209.000 Kč vyšší, k čemuž znalecký ústav dospěl pomocí rozdílného použití koeficientu prodejnosti a srážky za insolvenci, u majetku sloužícího k rozdělení mezi nezajištěné věřitele uplatnil až na výjimky vyšší srážku za insolvenci a nižší koeficient prodejnosti, u majetku sloužícího k rozdělení mezi zajištěné věřitele byl naopak zásadně aplikován vyšší koeficient prodejnosti při stejné srážce za insolvenci. Odvolatel v tomto směru cituje ze strany 38 znaleckého posudku dole výsledné ocenění položky nedokončená výroba s tím, že ke srážce za insolvenci se zde uvádí, že u této položky odhaduje znalec srážku za insolvenci ve výši 50 %, aby zohlednil riziko omezeného počtu potenciálních kupců, zatímco předcházející znalecký posudek (na straně 40) k téže položce uvádí, že se u ní odhaduje srážka za insolvenci ve výši 30 %, aby znalec zohlednil riziko omezeného počtu potenciálních kupců, další zdůvodnění zde není, přičemž k dotazu odvolatele, jaké důvody vedly znalecký ústav k této změně, bylo znalcem uvedeno na schůzi věřitelů, že na základě nových informací provedli analýzy položek nedokončené výroby a dospěli k závěru, že je správnější uplatnit větší srážku; takové odůvodnění podle odvolatelky však nemá žádnou vypovídací hodnotu. I pokud by se za uplatněním srážky za insolvenci skrývalo logické a racionální odůvodnění, jež pouze není v posudku uvedeno, není pochybnosti o tom, že srážky a koeficienty jsou ve znaleckém posudku ze dne 26. 6. 2017 uplatněny nahodile. Odvolatelka odkázala na odůvodnění ocenění movitého majetku, citovala ze znaleckého posudku, strany 32 a 33, kdy znalec rozdělil za účelem přiřazení koeficientu prodejnosti movité věci do 6 kategorií s uvedením údaje, že od dlužníka (jeho

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

managementu) obdržel vyjádření k prodejnosti jednotlivých položek movitého majetku z jejich odborného pohledu a na základě těchto informací pak odhadl koeficienty, jež jsou citovány ve znaleckém posudku. Kromě změny výše koeficientu prodejnosti-jak odvolatelka namítá- přistoupil znalecký ústav ve znaleckém posudku ze dne 26. 6. 2017 rovněž ke změně kategorizace jednotlivých movitých věcí a z jejich porovnání pak plyne, že mnohá aktiva, která původně zařadil mezi ostatní položky , nově označil jako položky neprodejné. Na místo původního koeficientu prodejnosti 20 % uplatnil koeficient 5 %, přičemž odůvodnění původního, či alespoň nového zařazení majetku ve znaleckých posudcích, jak předcházejícího, tak i přepracovaného ze dne 26. 6. 2017, chybí. Z 228 položek obsažených v příloze č. 7 znaleckého posudku ze dne 26. 6. 2017 došlo u 182 z nich ke snížení jejich zjištěné hodnoty oproti předcházejícímu znaleckému posudku, u 23 aktiv byla zjištěná hodnota navýšena a u 23 zůstala stejná. Podle odvolatelky lze jednoduchým porovnáním textu původního a přepracovaného znaleckého posudku ze dne 26. 6. 2017 demonstrovat, že k užití srážek a koeficientů, které významným způsobem ovlivňují zjištěnou hodnotu majetkové podstaty, přistupoval ústav zcela arbitrárně. Dále odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že zamítnutí jejího návrhu na zrušení schůze věřitelů odůvodnil tím, že pokud měla odvolatelka na znalecký ústav otázky, na které očekávala odpověď, měla je zaslat s předstihem písemně. Tento závěr je však nesprávný. Zákon insolvenčním věřitelům neukládá, aby své otázky zaslali předem, znalec, jemuž zákon nařizuje zúčastnit se schůze věřitelů, by měl být připraven zodpovědět otázky insolvenčních věřitelů položených v průběhu schůze věřitelů. Není přitom ani povinností insolvenčního věřitele, aby prostřednictvím svých dotazů získal odpovědi tak, aby znalecký posudek byl ve svém výsledku přesvědčivý a řádně odůvodněný, tedy, jinak řečeno, i pokud by insolvenční věřitel znalci žádnou otázku nepoložil, může napadnout usnesení schůze věřitelů schvalující znalecký posudek podle § 54 insolvenčního zákona. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se usnesení schůze věřitelů ze dne 25. 6. 2017, kterým schválila znalecký posudek znalce Mazars Consulting, s.r.o. ze dne 26. 6. 2017, zrušuje, a dále se zrušuje navazující usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 37 INS 18483/2016-B-118, kterým byla určena cena majetkové podstaty dlužníka. 4. K podanému odvolání se žádný z účastníků nevyjádřil. 5. Odvolací soud předesílá, že s účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení Čl. II. bodu 1. Přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 64/2017 Sb. se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 6. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

a odst. 5 o. s. ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitelky č. 3 není důvodné. 8. Z obsahu spisu se podává, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2016, č.j. KSOS 37 INS 18483/2016-A-19 byl zjištěn úpadek dlužnice VÍTKOVICE GEARWORKS a.s. a insolvenčním správcem ustanoven Mgr. Bc. David Vandrovec. Usnesením ze dne 22. 12. 2016, č.j. KSOS 37 INS 18483/2016-B-46 Krajský soud v Ostravě povolil reorganizaci dlužnice a dále, mimo jiné, znalcem za účelem ocenění majetkové podstaty ustanovil znalecký ústav Mazars Consulting, s.r.o., IČO: 64944379, se sídlem Praha 8, Pobřežní 3/620, jemuž uložil, aby ve stanovené lhůtě vypracoval písemně znalecký posudek o ocenění majetkové podstaty dlužníka a předložil jej soudu. Soud prvního stupně vydal citované ustanovení ze dne 22. 12. 2016 na základě rozhodnutí schůze věřitelů podle § 151 IZ, jež se konala dne 22. 12. 2016, s tím, že schůze věřitelů-jak vyplývá z protokolu o schůzi věřitelů ze dne 22. 12. 2016-přijala rozhodnutí, jímž určila znalcem pro ocenění majetkové podstaty znalecký ústav Mazars Consulting, s.r.o. Dne 27. 4. 2017 byl soudu předložen znalecký posudek vyhotovený dne 26. 4. 2017 pod číslem 138-06/2017. Soud prvního stupně nařídil k projednání tohoto znaleckého posudku schůzi věřitelů, tato se však nekonala, neboť v mezidobí dne 22. 5. 2017 proběhla schůze věřitelského výboru, a podle sdělení znalce ze dne 22. 5. 2017, jež soudu došlo téhož dne, věřitelský výbor vznesl požadavek na doplnění znaleckého posudku. Následně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 5. 2017, č.j. KSOS 37 INS 18483/2016-B-94 uložil znaleckému ústavu, aby soudu předložil doplnění znaleckého posudku ve lhůtě 3 pracovních dnů od zveřejnění tohoto usnesení. Doplněný znalecký posudek č. 138-06/2017 ze dne 25. 5. 2017 byl soudu předložen dne 26. 5. 2017, a soud prvního stupně svolal k projednání tohoto znaleckého posudku schůzi věřitelů na den 14. 6. 2017. Ze zápisu ze schůze věřitelů, jež se konala dne 14. 6. 2017, vyplývá, že poté, co soud rozhodl o hlasovacích právech věřitelů a konstatoval, že je přítomno 667.210.316 hlasů , přistoupil k hlasování o schválení znaleckého posudku podle ustanovení § 155 insolvenčního zákona, vzhledem k tomu, že pro přijetí znaleckého posudku a proti přijetí znaleckého posudku nebyl nikdo z přítomných věřitelů, a všichni přítomní věřitelé se zdrželi hlasování, soud dále konstatoval, že schůze věřitelů znalecký posudek uvedeného znaleckého ústavu ze dne 26. 5. 2017 nepřijala. Věřitel č. 67, jako předseda věřitelského výboru, navrhl postup, že stávající znalec zapracuje do nového znaleckého posudku připomínky věřitelů, které ve lhůtě stanovené soudem budou předávány věřitelskému výboru k rukám jeho předsedy, a následně předloženy soudu, znalci a insolvenčnímu správci. Usnesením ze dne 16. 6. 2017, č.j. KSOS 37 INS 18483/2016-B-104 byli věřitelé vyzváni, aby ve lhůtě 5 dní předložili insolvenčnímu soudu návrhy na doplnění znaleckého posudku pro účely ocenění majetkové podstaty dlužníka, vypracovávaného znaleckým ústavem Mazars Consulting, s.r.o. Podáními doručenými soudu dne 21. 6. 2017 uplatnili návrhy na doplnění znaleckého posudku věřitelé č. 3 KLEMENT a.s. a č. 67 HSBS Bank plc., a Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 6. 2017, č.j. KSOS 37 INS 18483/2016-B-109 uložil znaleckému ústavu, aby nejpozději do 7. 7. 2017 soudu předložil písemné doplnění znaleckého posudku č. 13806/2017 podle pokynů, v usnesení uvedených. Dne 7. 7. 2017 došel soudu doplněný znalecký posudek č. 138-06/2017 ze dne 26. 6. 2017, téhož dne, to je 7. 7. 2017, byl znalecký posudek zveřejněn v insolvenčním rejstříku, a soud prvního stupně svolal schůzi věřitelů na den 25. 7. 2017. Podle údajů, uvedených v zápise ze schůze věřitelů, jež se konala dne 25. 7. 2017, byl schůze věřitelů přítomen i zástupce znaleckého ústavu Ing. Roman Malach, který se vyjadřoval k dotazům přítomných věřitelů-dotazy vznesl věřitel č. 3 a č. 104. Soud prvního stupně

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

konstatoval, že jsou přítomni věřitelé s hlasy v počtu 455.108.896 hlasů , následně bylo přistoupeno k hlasování o schválení znaleckého posudku s tím, že pro schválení znaleckého posudku hlasovali věřitelé č. 61, č. 67, č. 155 a č. 277, proti schválení znaleckého posudku hlasovali věřitelé č. 3 a č. 11, a hlasování se zdrželi věřitelé č. 182, č. 166 a č. 236. Soud prvního stupně konstatoval, že schůze věřitelů schválila znalecký posudek 87,52 % hlasy, proti bylo 10,08 % hlasů. Věřitelka č. 3 KLEMENT a.s., IČO: 25016695 uplatnila návrh na zrušení usnesení schůze věřitelů podle ustanovení § 54 odst. 1 IZ s odůvodněním, že toto usnesení odporuje společnému zájmu věřitelů, když znalecký posudek ve znění zveřejněném v insolvenčním rejstříku, o němž se na této schůzi hlasovalo (č. dokumentu B-110), stanovil koeficient a srážky za insolvenci arbitrárně, přičemž nedostatečně vysvětluje rozdíly mezi původním zněním znaleckého posudku, kdy právě ve srovnání s původním zněním nově vzrostla v posudku hodnota majetku pro zajištěné věřitele z původních 20 mil. na 40 mil., v případě uspokojení nezajištěných věřitelů hodnota majetku k tomu určenému poklesla z 52 mil. na 39 mil., a v novém znění znaleckého posudku toto nebylo vysvětleno. Absence zdůvodnění těchto rozdílů vede věřitelku č. 3 k domněnce, že ocenění majetku bylo pouze arbitrární. K tomu věřitelka upřesnila, že rozpor se zájmem věřitelů spočívá v tom, že nový znalecký posudek pracuje s jinými koeficienty než původní, třebaže tyto koeficienty byly vybrány samotným znaleckým ústavem, aniž tato změna byla zdůvodněna, a poškození práv věřitelů spočívá v tom, že znalecký posudek je nedostatečně odůvodněn a nemůže sloužit svému účelu. Věřitelka č. 11 ZVVZ-Enven Engineering, a.s., IČO: 25696882 se k návrhu věřitelky č. 3 na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů připojila . Na to vyhlásil soud prvního stupně, mimo jiné, usnesení, že návrh věřitelky č. 3 na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů ze dne 25. 7. 2017, kterým tato schůze věřitelů schválila znalecký posudek znalce ze dne 26. 6. 2017, č. 138-06/2017, zveřejněný v insolvenčním rejstříku pod č. dokumentu B-110, se zamítá. Věřitelka č. 3 po poučení, jehož se jí soudem prvního stupně dostalo podle ustanovení § 55 odst. 1 a odst. 2 IZ, uvedla, že proti vyhlášenému usnesení soudu prvního stupně podává odvolání. 9. Podle ustanovení § 54 IZ, odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů, může je insolvenční soud zrušit; to neplatí v případě uvedeném v § 29 odst. 1, § 51 odst. 1 a pro usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku, o reorganizačním plánu nebo o způsobu oddlužení (odstavec 1). Rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční soud vydat jen do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala, a může tak učinit jen na návrh insolvenčního správce nebo věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení schůze věřitelů (odstavec 2). 10. Podle ustanovení § 55 IZ, po vyhlášení rozhodnutí, kterým zruší usnesení schůze věřitelů, insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí usnesení schůze věřitelů, aby uvedl, zda se vzdává odvolání; současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud návrh na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů zamítl, uplatní postup podle odstavce 1 přiměřeně ve vztahu k osobě, která návrh podala (odstavec 2). Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů je pouze věřitel, který hlasoval pro přijetí tohoto usnesení. K podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů je oprávněna pouze osoba, která návrh podala (odstavec 3).

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

11. Úprava obsažená ve shora citovaném ustanovení § 54 odst. 1 IZ, které umožňuje insolvenčnímu soudu zrušit usnesení schůze věřitelů odporuje-li společnému zájmu věřitelů, chrání některé věřitele před prosazováním partikulárních zájmů věřitelů jiných, a také i před rozhodnutím odporujícím samotnému cíli a účelu insolvenčního řízení, ať již taková situace byla způsobena jedním nebo několika silnými věřiteli či absencí minoritních věřitelů, kteří ve snaze nevynakládat další čas a finanční prostředky, které se například právě v jejich případě mohou jevit jako nepřiměřené, na aktivní účast v insolvenčním řízení rezignovali (a nevyužili například možnost podílet se na rozhodování distanční formou prostřednictvím hlasovacího lístku). Pojem společný zájem věřitelů je definován jako zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku, přičemž zvláštní postavení některých věřitelů zaručené zákonem tím není dotčeno (srov. § 2 písm. j/ IZ). Soud by tak tedy především měl zkoumat, zda rozhodnutí učiněné schůzí věřitelů není v rozporu s § 2 písm. j) IZ, a zda jiný způsob řešení úpadku není pro věřitele spravedlivější a výnosnější než ten, který zvolili. (v této souvislosti je současně třeba uvést, že právě rozhodování o způsobu řešení dlužníkova úpadku je však jednou z výjimek, kdy zrušení usnesení schůze věřitelů soudem zákon nepřipouští). Společný zájem věřitelů není limitován pouze určením způsobu řešení úpadku, ale též postupu při něm. Nutno zdůraznit, že důvodem zrušení usnesení schůze věřitelů podle § 54 odst. 1 IZ není rozpor mezi zájmy jednotlivých věřitelů dlužníka (s tím, že je přirozené, že se zájmy věřitelů dílčím způsobem liší), nýbrž skutečnost, že přijaté usnesení odporuje společnému zájmu věřitelů, jehož cílem je podle § 2, písm. j) IZ, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku. 12. Po posouzení obsahu spisu se zřetelem na shora uvedený výklad dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že návrh věřitelky č. 11 ZVVZ-Enven Engineering, a.s., na zrušení usnesení schůze věřitelů, která schválila znalecký posudek označeného znalce ze dne 26. 6. 2017, není opodstatněný. 13. Podle ustanovení § 150 IZ, má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle § 149 odst. 1 a je-li dlužník podnikatelem, u kterého je podle tohoto zákona přípustná reorganizace, schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může též přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem nebo reorganizací. 14. Podle ustanovení § 153 IZ, jestliže insolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace, spojí s tímto rozhodnutím i rozhodnutí o ustanovení znalce za účelem ocenění majetkové podstaty; současně znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně. Obdobně insolvenční soud postupuje, jestliže schůze věřitelů vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290 (odstavec 1). Schůze věřitelů, která přijme usnesení o způsobu řešení úpadku reorganizací, nebo schůze věřitelů, která vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290, může též přijmout usnesení, kterým určí osobu znalce podle odstavce 1; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o ustanovení znalce podle tohoto usnesení (odstavec 2). Usnesení schůze věřitelů o určení osoby znalce je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek (odstavec 3).

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

15. Podle ustanovení § 155 IZ, pro účely ocenění majetkové podstaty na základě rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 153 platí, že provoz dlužníkova podniku skončil ke dni podání znaleckého posudku; části majetkové podstaty, ke kterým je uplatněno právo na uspokojení ze zajištění, se ve znaleckém posudku ocení i odděleně (odstavec 1). Znalecký posudek podle odstavce 1 předkládá znalec insolvenčnímu soudu, který neprodleně poté svolá za účelem jeho projednání a schválení schůzi věřitelů, ke které předvolá i znalce; znalecký posudek musí být zveřejněn v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se má schůze věřitelů konat (odstavec 2). Po projednání znaleckého posudku rozhodne schůze věřitelů o tom, zda jej schvaluje; usnesení schůze věřitelů o schválení znaleckého posudku je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek (odstavec 3). Podle usnesení schůze věřitelů o schválení znaleckého posudku vydá insolvenční soud rozhodnutí o ceně majetkové podstaty; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (odstavec 4). 16. Podle ustanovení § 153 odst. 1 IZ platí, že jestliže insolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace, spojí s tímto rozhodnutím i rozhodnutí o ustanovení znalce za účelem ocenění majetkové podstaty. 17. Provedení ocenění majetkové podstaty znalcem ustanoveným podle § 153 IZ je-pokud jde o reorganizaci-pro soud i pro věřitele důležitým podkladem pro jejich rozhodování se a hodnocení zejména ve vztahu k reorganizačnímu plánu. Ke dni, k němuž je znalecký posudek podáván (k datu, k němuž je ocenění provedeno) by znalecký posudek měl odrážet v maximální míře průměrný stav, respektive běžný stav provozovaného podniku. Struktura předloženého znaleckého posudku musí být taková, aby v ní bylo možno identifikovat jednotlivé podstatné složky dlužníkova podniku, přičemž podstatnou složkou je vždy každá část majetkové podstaty, vůči níž je uplatněno právo na uspokojení ze zajištění. Tyto položky ve znaleckém posudku musí být oceňovány odděleně, avšak jejich ocenění musí být provedeno v kontextu ocenění celého podniku, přičemž s ohledem na součást zajištění tvořící díl oceňovaného podniku musí být ve znaleckém posudku jasně patrné, z jakého důvodu a s jakým přihlédnutím k celkovému ocenění je znalecký posudek podáván. Ve vztahu k reorganizaci slouží znalecký posudek věřitelům i insolvenčnímu soudu k posouzení toho, zda navrhované uspokojení věřitelů v reorganizaci je vyšší než uspokojení, které by věřitelům náleželo při zpeněžení majetku způsobem obvyklým v konkursu. 18. Vypracovaný znalecký posudek předkládá znalec insolvenčnímu soudu, přičemž znalecký posudek musí být nejméně 15 dnů před konáním schůze věřitelů, která má o znaleckém posudku hlasovat, zveřejněn v insolvenčním rejstříku tak, aby se s ním věřitelé rozhodující o jeho schválení mohli s dostatečným předstihem seznámit. Schůze věřitelů projedná znalecký posudek předložený znalcem insolvenčnímu soudu a zveřejněný v insolvenčním rejstříku. V rámci projednání znaleckého posudku je také nutné, aby se přítomný znalec k předloženému posudku vyjádřil, vysvětlil postup, který při jeho vypracování zvolil, a podal příslušná vysvětlení, upozornil na případně sporné body ve vypracovaném znaleckém posudku a tyto vysvětlil. Je také možné, aby v rámci přípravy schůze věřitelů předložili věřitelé ke znaleckému posudku vyjádření, na jehož základě znalec doplní argumentaci tak, aby mohl podat vysvětlení k jejich případným námitkám. O schválení znaleckého posudku je hlasováno dvoutřetinovým kvorem všech přítomných věřitelů, počítaného podle výše pohledávek věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

věřitelů. Na základě usnesení soudu o schválení znaleckého posudku pak vydává insolvenční soud rozhodnutí o ceně majetkové podstaty, vůči němuž není odvolání přípustné. 19. Odvolací soud konstatuje, že znalecký posudek ze dne 26. 6. 2017 znaleckého ústavu v oboru ekonomika Mazars Consulting, s.r.o., jehož účelem bylo ocenění majetkové podstaty dlužníka VÍTKOVICE GEARWORKS a.s. (znalecký posudek č. 138-06/2017), byl předložen soudu prvního stupně dne 7. 7. 2017 a zveřejněn byl v insolvenčním rejstříku ve lhůtě stanovené v § 155 odst. 2 IZ, to je nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se (dne 25. 7. 2017) konala schůze věřitelů. Schůze věřitelů za účasti znalce, resp. zástupce znaleckého ústavu, znalecký posudek v přepracované podobě ze dne 26. 6. 2017 projednala, a potřebným počtem hlasů věřitelů také schválila, když pro schválení tohoto posudku hlasovalo 87,52 % hlasů přítomných věřitelů, počítaných podle výše pohledávek, s nimiž bylo spojeno právo hlasovat. Proti schválení hlasovali pouze věřitelé č. 11 a č. 3 (hlasování se zdrželi tři věřitelé). 20. Z předloženého znaleckého posudku ze dne 26. 6. 2017 vyplývá, že jeho účelem bylo ocenění majetkové podstaty podniku dlužníka-VÍTKOVICE GEARWORKS a.s., přičemž znalec stanovil hodnotu majetkové podstaty dlužníka k datu 20. 9. 2016. Znalec ve svém znaleckém posudku vyložil základní metody oceňování aktiv-majetku s tím, že současná teorie i praxe používá celou řadu metod, které lze začlenit do jedné ze tří velkých skupin metod-výnosových, majetkových a metod tržního porovnání; tyto metody dále blíže vysvětlil. Znalec použil ocenění metodou likvidační hodnoty, jež je začleňována do skupiny metod majetkových, a předmětem ocenění učinil majetek, který podrobně popsal v kapitole č. 2.1 znaleckého posudku a podrobně specifikoval v příloze posudku. Jak znalec vysvětlil, ocenění majetkové podstaty metodou likvidační hodnoty bylo zvoleno s tím, že se předpokládá ukončení činnosti dlužníka. Ocenění metodou likvidační hodnoty znalec provedl ve dvou variantách, ve variantě A-Ocenění majetkové podstaty při prodeji jednotlivých položek aktiv, a ve variantě B-Ocenění majetkové podstaty při jejím prodeji jako celku. Hodnotu majetkové podstaty dlužníka ve variantě A pak stanovil částkou 88.768.000 Kč, hodnotu zajištění věřitele HSBC bank částkou 40.732.000 Kč, hodnotu zajištění věřitele Komerční banka, a.s. částkou 8.083.000 Kč, s tím, že průměrné uspokojení nezajištěných věřitelů- při řešení dlužníkova úpadku konkursem-činí 0,22 % z nominální hodnoty pohledávek. Ve variantě B stanovil hodnotu majetkové podstaty dlužníka částkou 94.021.000 Kč, hodnotu zajištění věřitele HSBC bank částkou 45.354.000 Kč, hodnotu zajištění věřitele Komerční banka, a.s., částkou 8.083.000 Kč, s tím, že průměrné uspokojení nezajištěných věřitelů-při řešení dlužníkova úpadku konkursem-činí 0,32 % z nominální hodnoty pohledávky. Znalec také vysvětlil, že hodnota zjištěná na základě varianty A odpovídá dle jeho názoru nejvíce hodnotě majetkové podstaty v případě jejího rozprodeje, když hodnota zjištěná na základě varianty B odpovídá teoretické hodnotě majetkové podstaty v případě jejího prodeje jako celku. Podle znalce varianty ocenění uvedené ve znaleckém posudku se vzájemně doplňují a dochází k obdobným závěrům, rozdíl mezi jednotlivými metodami představují 5.253.000 Kč, to je necelých 5,92 %, což v případě komplexního ocenění, kterým je ocenění hodnoty majetkové podstaty dlužníka, považuje za přijatelné. Podle znalce nejlépe odpovídá hodnota ocenění majetkové podstaty částce 88.768.000 Kč. Pokud by byl úpadek dlužníka řešen konkursem, bude hodnota zajištění věřitele HSBC bank 40.732.000 Kč, hodnota zajištění věřitele Komerční banka, a.s. 8.083.000 Kč, průměrné uspokojení nezajištěných věřitelů, při řešení úpadku konkursem, činí 0,22 % z nominální hodnoty pohledávek.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

21. V daném případě ani odvolací soud neshledal žádné skutečnosti, jež by mohly vést k závěru, že usnesení schůze věřitelů ze dne 25. 7. 2017, kterým schválila uvedený znalecký posudek, odporuje společnému zájmu věřitelů, který jedině může být-jak shora vyloženo-důvodem jeho zrušení insolvenčním soudem. Z výše uvedených zjištění plyne, že na schůzi věřitelů byla projevena zcela jasná většinová vůle pro přijetí projednávaného znaleckého posudku. Z ničeho neplyne, že by měl (mohl být) dovozován rozpor tohoto stanoviska schůze věřitelů se společným zájmem věřitelů. Předložený (přepracovaný) znalecký posudek ze dne 26. 6. 2017 stanoví okamžik, ke kterému je prováděno ocenění majetkové podstaty dlužníka, ze znaleckého posudku je zřejmé, jaké jednotlivé podstatné složky dlužníkova podniku byly oceňovány, je také zřejmé, že tyto položky, specifikované ve znaleckém posudku, byly oceňovány odděleně, avšak v kontextu ocenění celého podniku, a ze znaleckého posudku je také seznatelné, z jakého důvodu a s jakým přihlédnutím k celkovému ocenění je znalecký posudek podáván. Podle přesvědčení odvolacího soudu předložený znalecký posudek splňuje zcela svůj účel, to je slouží k posouzení především toho, zda navrhované uspokojení věřitelů v reorganizaci je vyšší než uspokojení, které by věřitelům náleželo při zpeněžení majetku způsobem obvyklým v konkursu. 22. Odvolatelka prostřednictvím svých námitek, koncentrujících se do tvrzení, že znalec při oceňování majetkové podstaty vycházel z nevhodných podkladů (Behaviorální finance a ocenění majetkové podstaty v insolvenčním řízení autorů Romana Čibery a Tomáše Krabce), své závěry opírá o pouhé domněnky a blíže neodůvodněné poznatky z praxe s tím, že k výši srážek za insolvenci a koeficientu prodejnosti (jež ovlivňují výslednou hodnotu majetkové podstaty, a z nichž v rámci užité metodiky oceňování majetkové podstaty vycházel) přistupoval arbitrárně, ve svém důsledku zpochybňuje věcnou správnost předloženého znaleckého posudku. V tomto směru je ovšem nutno zdůraznit, že odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti hodnocení soudu nepodléhají; soud toliko hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání a logické zdůvodnění znaleckého posudku. V posuzované věci posudek znaleckého ústavu má všechny formální náležitosti, odvolací soud-na rozdíl od odvolatelky-má závěry uvedené v posudku za dostatečně odůvodněné, tyto závěry jsou podloženy i jeho obsahem, a úkol v tom rozsahu, jak byl znalci zadán, byl také vyčerpán; znalec své závěry odůvodnil včetně odůvodnění toho, proč se ve svém závěru přiklonil k tzv. variantě A. 23. K tomu odvolací soud dodává, že znalecký posudek ze dne 26. 6. 2017 představuje přepracovanou a doplněnou verzi původního znaleckého posudku znaleckého ústavu Mazars Consulting, s.r.o. (posudku ze dne 26. 4. 2017). Tato konečná verze znaleckého posudku přitom byla vypracována právě na základě připomínek věřitelů, přičemž se závěry znaleckého posudku oceňujícího majetkovou podstatu byla naprostá většina věřitelů srozuměna (hlasováním nebo mlčky neúčastí na schůzi věřitelů, na níž by svůj nesouhlas mohli projevit). Oponenty usnesení schůze věřitelů zůstali pouze věřitelé č. 3 a č. 11. 24. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. 25. Je třeba uvést, že soud prvního stupně vyhlásil odvoláním napadené usnesení na schůzi věřitelů, jež se konala dne 25. 7. 2017, v písemném vyhotovení usnesení je však uvedeno nesprávné datum jeho vyhlášení 28. 7. 2017. Odvolací soud proto podle ustanovení § 222 odst. 3 o. s. ř. nařídil soudu prvního stupně provést za podmínek § 164 o. s. ř. opravu napadeného usnesení v datu jeho vyhlášení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčnímu správci, státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, věřitelskému výboru a odvolatelce se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 28. února 2018

JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.