3 VSOL 894/2013-A-19
KSBR 44 INS 13454/2013 3 VSOL 894/2013-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Ladislava anonymizovano , anonymizovano , bytem v Ostrožské Lhotě 418, PSČ 687 23, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.9.2013, č.j. KSBR 44 INS 13454/2013-A-14,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že dlužníku se ukládá, aby do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč (slovy desettisíc Kč) na účet Krajského soudu v Brně vedený u ČNB Brno-město, č. účtu 6015-5720621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 4449134543 nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně-pracoviště Husova 15.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníku zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000 Kč. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník splňuje podmínky pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. Poukázal však na to, že dlužník vedle nezajištěných věřitelů má též i zajištěné věřitele, kteří se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jíž byla jejich pohledávka zajištěna. Bez ohledu na to, jaká by byla zvolena forma oddlužení, zajištěný věřitel i při oddlužení se uspokojuje z výtěžku zpeněžení zajištění. Při zohlednění těchto skutečností je třeba již v této fázi řízení zajistit finanční prostředky, které by pokryly počáteční náklady insolvenčního správce související především se zpeněžením předmětu zajištění (vypracování nového znaleckého posudku, cestovné a poštovné insolvenčního správce, náklady na inzerci prodeje apod.), protože lze důvodně předpokládat, že bude v průběhu insolvenčního řízení přistoupeno ke zpeněžení zajištěného majetku dlužníka. Soud postupoval podle ustanovení § 108 insolvenčního zákona a stanovil zálohu v přiměřené výši ke krytí nákladů řízení s tím souvisejících, protože dlužník sám dle předloženého seznamu majetku nedisponuje žádnými pohotovými finančními prostředky.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, ve kterém namítal, že rozhodnutí považuje za nesprávné, nedůvodné a uložení povinnosti zaplatit zálohu za předčasné, když zástavní věřitel svou pohledávku dosud nepřihlásil a není jisté, jestli vůbec pohledávku jako zajištěnou přihlásí. Poukazuje na to, že je v tíživé finanční situaci a není schopen zálohu ve výši 15.000 Kč uhradit, domnívá se, že postupem soudu prvního stupně bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, když ve stanovené lhůtě není schopen uloženou povinnost splnit. Tvrdí, že zálohu v požadované výši je schopen uhradit do tří měsíců. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné pouze zčásti.

V přezkoumávané věci podal dlužník insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a ke svému insolvenčnímu návrhu předložil povinné seznamy dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ. Ze seznamu majetku vyplývá, že dlužník je vlastníkem majetku, který je předmětem zajišťovacích práv, jedná se o nemovitosti na LV č. 1743 v katastrálním území Ostrožská Lhota, které jsou předmětem zástavního práva smluvního věřitele České spořitelny, a.s. a exekutorských zástavních práv věřitelů Kooperativa pojišťovna, a.s. a Home credit a.s., a dále je předmětem zajišťovacích práv movitý majetek-lednice, kombinovaný sporák Mora a pračka, tyto movité věci jsou předmětem zástavního práva pro věřitele SMART Capital a.s. Ostatní majetek tvořící běžné vybavení domácnosti, předmětem zajišťovacích práv není, dlužník kromě toho ještě uvádí, že má pohledávku vůči Komerční bance, penzijní společnosti a.s. na základě smlouvy o penzijním připojištění se zůstatkem 17.674 Kč. Ze seznamu závazků potom vyplývá, že jako zajištěné věřitele uvádí dlužník Stavební spořitelnu České spořitelny, a.s. s pohledávkou ve výši 2.342.205 Kč s tím, že tato pohledávka je zajištěna nemovitostmi v jeho vlastnictví, dalším zajištěným věřitelem je společnost SMART Capital a.s., jejíž pohledávka ve výši 31.250 Kč je zajištěna movitými věcmi, a ostatní věřitelé jsou věřitelé, jejichž pohledávky jsou nezajištěné. Na výzvu soudu předložil dlužník znalecký posudek, který oceňuje nemovitosti ve vlastnictví dlužníka, jež jsou zapsány na LV č. 1743 v katastrálním území Ostrožská Lhota, obec Ostrožská Lhota, jedná se o rodinný dům č.p. 418 na parcele č. st. 643 a pozemky parc. č. st. 643, parcela č. 344, parcela č. 348 a parcela č. 4164/18. Dle znalce Ing. Jiřího Marka výsledná obvyklá (tržní) cena nemovitostí představuje 1.419.000 Kč. Dlužník také předložil znalecký posudek Ing. Ivo Vořechovského, který oceňuje movité věci-chladničku Samsung, pračku Samsung a kombinovaný sporák Mora, dle znaleckého posudku celková částka oceňovaných movitých věcí představuje 9.200 Kč. Dlužník dále předložil darovací smlouvu uzavřenou s panem Petrem Kožíkem, na základě které se pan Petr Kožík zavázal poskytovat dlužníku dar-pravidelné měsíční peněžité plnění ve výši 7.400 Kč za předpokladu, že dlužníku budce schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2, věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník splňuje podmínky pro oddlužení plněním splátkového kalendáře, když má dostatečný příjem na to, aby s ohledem na výši svých nezajištěných závazků zaplatil věřitelům za dobu 5 let více jak 30 % jejich pohledávek. Faktem je, že dlužník má závazky i vůči dvěma zajištěným věřitelům, celková výše závazků vůči zajištěným věřitelům představuje 2.649.797 Kč. Soud prvního stupně správně poukázal na to, že zajištění věřitelé se uspokojí ze zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna. Z ustanovení § 409 odst. 3 IZ vyplývá, že majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že vzhledem k tomu, že dlužník nedisponuje žádnými pohotovými finančními prostředky, je třeba, aby na případné zpeněžování nemovitostí v oddlužení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, když nelze po insolvenčním správci požadovat, aby veškeré náklady související se zpeněžováním zajištěných věcí nesl ze svého. I když se zajištění věřitelé dosud nepřihlásili, předpoklad, že tak učiní, zde je, a právě z tohoto důvodu je třeba zálohu na náklady zpeněžování nemovitostí zaplatit. Vzhledem k tomu, že dlužník již předložil vypracované znalecké posudky oceňující jak nemovitosti, tak také movité věci, dospěl odvolací soud k závěru, že by nebylo třeba provádět zcela nové znalecké oceňování, když podle názoru odvolacího soudu by stačilo provést pouze aktualizaci již vypracovaných znaleckých posudků. Z těchto důvodů proto dospěl k závěru, že bude zcela dostačující na počáteční náklady insolvenčního správce a jeho odměnu záloha ve výši 10.000 Kč, když lze očekávat, že zbývající část odměny správce bude dlužníkem hrazena každý měsíc v rámci splátkového kalendáře. Žádosti dlužníka o stanovení delší (tříměsíční) lhůty pro zaplacení zálohy nelze vyhovět, protože insolvenční zákon stanoví lhůty, ve kterých je třeba rozhodnout o jednotlivých nárocích.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené usnesení podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že uložil dlužníku zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však též doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 25. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu