3 VSOL 893/2015-B-56
KSOS 33 INS 17993/2013 3 VSOL 893/2015-B-56

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Radima anonymizovano , anonymizovano , bytem Klimkovická 55/28, Ostrava-Poruba, PSČ: 708 00, t. č. Věznice Ostrava-Heřmanice, P.S. 2 IB-3, PSČ: 713 02, o vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.5.2015, č.j. KSOS 33 INS 17993/2013-B-33

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o udělení souhlasu insolvenčnímu správci AS ZIZLAVSKY v.o.s. s vydáním výtěžku zpeněžení předmětu zajištění věřiteli č. 1, číslo přihlášky P1 Hypoteční banka a.s. ve výši 505. 086,56 Kč a věřiteli č. 2, číslo přihlášky P2 Mgr. Jaroslavu Kocincovi, LL.M. ve výši 42.023,56 Kč ze zpeněžení bytové jednotky 1161/27 (č.p./č.jednotky) a spoluvlastnického podílu na společných částech domu č.p.1161-konkrétní specifikace a podrobnosti výpočtu uvedena v návrhu správce č.d. B-31 a uložil insolvenčnímu správci povinnost tuto částku zajištěným věřitelům vyplatit do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok I.). Dále soud uložil insolvenčnímu správci povinnost podat písemnou zprávu o provedeném vydání části výtěžku do 30 dnů od právní moci usnesení (výrok II.) a povolil insolvenčnímu správci čerpání zálohy na odměnu ve výši 59.580,30 Kč (výrok III.).

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání. Důvody obsažené v obsáhlém odvolání, které dle jeho obsahu směřoval do výroku I., lze stručně shrnout tak, že dlužník namítá nepravdivost sdělení insolvenčního správce, že s ním nespolupracuje a toto považuje za alibistické , neboť insolvenčním správcem nebyl kontaktován a ten jej dosud nenavštívil. Dlužník rozporoval výši pohledávky věřitele č. 1 Hypoteční banka, a.s.; k pohledávce věřitele č. 2 JUDr. Jaroslava Kocince, LL.M. uvedl, že podle sdělení svých rodičů, kteří jej o průběhu insolvenčního řízení informují, se má jednat o pohledávku na dlužném výživném, které bylo stanoveno Okresním soudem v Ostravě. Ve vztahu k této pohledávce však vnímá dva zásadní rozpory . Prvním je skutečnost, že výživné je vymáháno v exekučním řízení vedeném Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. 95 E 925/2011, proto není logické, aby shodná pohledávka byla vymáhána rovněž soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Kocincem. Navíc dle sdělení sociální pracovnice by měla být exekuce vedená soudním exekutorem pozastavena , neboť u Okresního soudu ve Frýdku-Místku probíhá pod sp. zn. OP 28/2015 řízení o snížení výživného. Není informován, jaká část výživného by měla být v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem vymáhána. Proto žádá, aby soud uložil insolvenčnímu správci, aby před vyplacením částek zajištěným věřitelům ho navštívil ve věznici a tyto rozpory vysvětlil, neboť nemá možnost průběžně kontrolovat internetové stránky . Návštěvu insolvenčního správce považuje za nezbytnou. Dále dlužník uvedl, že má opravdové pochybnosti o výši a pravosti některých registrovaných pohledávek.

Insolvenční správce s odvoláním dlužníka nesouhlasil, podle něj je jediným odvolacím důvodem nesouhlas dlužníka s výší plnění, které má být vydáno zajištěným věřitelům. Jak však vyplývá z upraveného seznamu přihlášených pohledávek, byla jak pohledávka věřitele č. 1 Hypoteční banka a.s., tak věřitele č. 2 Mgr. Jaroslava Kocince, LL. M. na přezkumném jednání zjištěna v plné výši jako pohledávka zajištěná. Poukazuje na to, že dlužník dle údajů v protokolu datovaném dne 23. 4. 2014 pohledávku věřitele č. 1 Hypoteční banka, a.s. uznal co do pravosti, výše i pořadí, pohledávku věřitele č. 2 Mgr. Jaroslava Kocince, LL.M. dlužník uznal co do pravosti a pořadí, rozporoval její výši. Pohledávka věřitele č. 2 Mgr. Jaroslava Kocince, LL.M. vznikla z titulu odměny soudního exekutora a jeho hotových výdajů v rámci exekuce vedené na majetek dlužníka před zahájení insolvenčního řízení pro pohledávku dlužného výživného na nezletilého syna dlužníka Jakuba Štetiara (spis soudního exekutora sp. zn. 142 EX 01927/12, sp. zn. exekučního soudu 53 EXE 12678/2012). V rámci exekuce vedené na základě rozsudku Okresního soudu v Ostravě vydaného v řízení sp. zn. 62 C 55/2008 bylo soudním exekutorem zřízeno k zajištění pohledávky zástavní právo k nemovitosti ve vlastnictví dlužníka. Insolvenční správce zásadně nesouhlasil s tvrzením dlužníka, že ve svých zprávách o činnosti uvedl, že mu dlužník neposkytuje součinnost; v rámci řešení agendy srážek z příjmu dlužníka je v kontaktu se zaměstnanci věznice v Ostravě-Heřmanicích. Osobní součinnost

dlužníka v této fázi insolvenčního řízení správce nepožaduje, neboť není nutná pro další vedení řízení, dlužník se na něj po dobu insolvenčního řízení s žádným dotazem neobrátil.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že řízení bylo zahájeno dne 26. 6. 2013 insolvenčním návrhem věřitele Hypoteční banka, a.s., usnesením ze dne 11. 3. 2014, č.j. KSOS 33 INS 17993/2013-A-16 byl zjištěn úpadek dlužníka, ustanoven insolvenční správce a povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením. Současně soud nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 2. 6. 2014. Dne 20. 5. 2014 bylo soudu doručeno podání dlužníka, v němž se omluvil z přezkumného jednání ze zdravotních důvodů a žádal, aby přezkumné jednání a první schůze věřitelů proběhla bez jeho přítomnosti. Dle soupisu majetkové podstaty dlužníka, doručeného soudu dne 22.5.2014, byla do podstaty zapsána nemovitost-bytová jednotka č. 116/27, nacházející se v domě č.p. 1161, stojícím na pozemku p.č. st. 1560, zapsaná na LV č. 2999 a spoluvlastnický podíl o velikosti id 313/20898 na domě č.p. 1161, stojícím na pozemku p.č. st. 1560, zapsaném na LV č. 2407, vše v k.ú. Mariánské Hory, jak vedeno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava (dále též jen nemovitosti ). Podle protokolu o přezkumném jednání ze dne 2.6.2014 a upraveného seznamu přihlášených pohledávek byla zjištěna pohledávka věřitele č. 1 Hypoteční banka, a.s., ve výši 505.086,56 Kč jako zajištěná zástavním právem váznoucím na nemovitostech zapsaných na LV č. 2999, v k.ú. Mariánské Hory. Pohledávka věřitele č. 2 Mgr. Jaroslava Kocince, LL.M. ve výši 42.023,56 Kč z titulu neuhrazených nákladů exekuce, nařízených na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě č.j. 53 EXE 12675/2012-8 ze dne 14. 11. 2012, která byla přihlášená jako zajištěná zástavním právem na nemovitostech zapsaných na LV č. 2407 a 2999, v k.ú. Mariánské Hory, byla rovněž zjištěna. Usnesením ze dne 14.6.2014

č.j. KSOS 33 INS 17993/2013-B-10 soud neschválil oddlužení dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs. Dne 6. 5. 2015 doručil insolvenční správce soudu návrh na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitostí zajištěným věřitelům. V návrhu se uvádí, že v souladu s pokynem zajištěných věřitelů zpeněžil nemovitosti formou prodeje mimo dražbu za částku 729.000 Kč, která byla uhrazena ve prospěch účtu majetkové podstaty dlužníka před uzavřením kupní smlouvy. Náklady na zpeněžení sestávají z částky 36.449 Kč (odměna zprostředkovatele Insolvency Real s.r.o., náklady na zpracování znaleckého posudku, včetně DPH), náklady na správu sepsaného majetku činí 29.160 Kč (jedná se o vyčleněnou částku v rozsahu 4 % dosaženého výtěžku zpeněžení, která bude určena k uspokojení pohledávky Stavebního bytového družstva Vítkovice spočívající ve výdajích spojených se správou, údržbou a opravami společných částí nemovitostí podle připojeného rozpisu úhrad). Odměna insolvenčního správce činí ze základu, zahrnujícího i částku připadající na tuto odměnu, 49.239,91 Kč (9 % z částky určené k vydání zajištěným věřitelům kteří budou uspokojeni v plné výši, to je z částky 547.110,12 Kč), včetně DPH v sazbě 21 % činí tato odměna 59.580,30 Kč. Návrh byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 7.5.2015, námitky proti němu podány nebyly. Z dotazníku datovaného 23. dubna 2014, jímž insolvenčního správce požádal dlužníka o součinnost, předloženého správcem k jeho vyjádření k odvolání, vyplývá, že insolvenční správce požádal dlužníka také o vyjádření k jednotlivým pohledávkám, které byly přihlášeny do insolvenčního řízení. K pohledávce věřitele č. 1 Hypoteční banka, a.s. ve výši (dle dotazníku) 476.398,22 Kč se dlužník vyjádřil tak, že tuto pohledávku co do pořadí a pravosti uznává, pohledávku věřitele č. 2 Mgr. Jaroslava Kocince, LL. M. ve výši 42.023,56 Kč dlužník uznal, co do pořadí, nikoliv však co do výše (aniž by tento svůj postoj blíže zdůvodnil). Svým podpisem dlužník potvrdil pravdivost údajů uvedených do dotazníku a to, že rozumí poučení o povinnosti součinnosti.

Podle ustanovení § 298 IZ, zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odstavec 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřitel (odstavec 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odstavec 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odstavec 4). Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odstavec 5). Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3 (odstavec 6). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odstavec 7).

Po zhodnocení shora uvedených zjištění odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně, vzhledem k tomu, že proti návrhu insolvenčního správce nebyly podány námitky, postupoval správně, když o návrhu rozhodl bez jednání (§ 298 odst. 4 IZ). Z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zpochybňovaly, že nemovitosti byly zpeněženy dle pokynů zajištěných věřitelů směřujících ke zpeněžení, rovněž není zpochybněna výše nákladů spojených se správou a zpeněžením, která nepřesahuje zákonný limit dle ust. § 298 odst. 4 IZ. Správný je i výpočet výše zálohy 59.580,30 Kč na odměnu insolvenčního správce, která byla stanovena z částky 547.110,12 Kč, určené k vydání věřitelům, jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna (srov. ust. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění vyhlášky č. 398/2013 Sb., 9% z částky 547.110,12 Kč činí 49.239,91 Kč, DPH v sazbě 21% činí 10.340,39 Kč).

Dlužník ostatně věcnou nesprávností návrhu na udělení souhlasu neargumentuje. Jeho zásadní odvolací námitka spočívá v tom, že rozporuje výši pohledávky věřitele č. 1 Hypoteční banka, a.s., která byla v řízení zjištěna ve výši 505.086,56 Kč jako zajištěná zástavním právem váznoucím na nemovitostech, a rozporuje pravost pohledávky věřitele č. 2 Mgr. Jaroslava Kocince, LL.M., která byla zjištěna ve výši 42.023,56 Kč rovněž jako zajištěná zástavním právem váznoucím na nich. Tyto skutečnosti dlužník mohl a měl uplatnit již v námitkách proti návrhu insolvenčního správce (ust. § 298 odst. 3 IZ), přičemž to, zda dlužník má či nemá přístup k údajům insolvenčního rejstříku, je nerozhodné. Odvolací soud však z dikce ust. § 298 odst. 7 IZ dovozuje, že zákon dlužníku nebrání, aby důvody, které mohl uplatnit v námitkách a neuplatnil, uvedl jako odvolací důvod v odvolání proti usnesení, kterým soud uděluje insolvenčnímu správci souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení.

K námitce dlužníka o výši pohledávky věřitele č. 1 Hypoteční banka, a.s. odvolací soud uvádí, že jeho pohledávka byla v řízení zjištěna ve výši 505.086,56 Kč jako zajištěná nemovitostmi a do této výše musí být v insolvenčním řízení dlužníka z výtěžku předmětu zajištění také uspokojována. Skutečnost, že v dotazníku insolvenčního správce ze dne 23. dubna 2014 byla tato pohledávka uvedena ve výši 476.398,22 Kč a dlužník pohledávku v této výši uznal, nemá na její zjištění žádný vliv. I kdyby dlužník nad částku 476.398,22 Kč pohledávku popřel (což se nestalo), byla by i tak zjištěna v uspokojované výši (ust. § 192 odst. 3 IZ). Ze stejných důvodů je bez významu skutečnost, že dlužník rozporoval pravost pohledávky věřitele č. 2 Mgr. Jaroslava Kocince, LL. M. Tato pohledávka byla v insolvenčním řízení zjištěna jako zajištěná nemovitostmi a do zjištěné výše 42.023,56 Kč musí být uspokojována z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. Odvolací námitky dlužníka, které vznesl proti výši pohledávky věřitele č. 1 Hypoteční banka, a.s. a pravosti pohledávky věřitele č. 2 Mgr. Jaroslava Kocince, LL. M., které jsou uspokojovány z výtěžku nemovitostí, hodnotí odvolací soud jako nedůvodné.

Pokud dlužník v odvolání uvedl, že má pochybnosti o výši a pravosti některých registrovaných pohledávek, jedná se o neurčité tvrzení, neboť dlužník tyto pohledávky nekonkretizuje. Vzhledem k tomu, že jako zajištěné nemovitostmi byly v insolvenčním řízení zjištěny jen dvě pohledávky a ve vztahu k nim byly odvolací námitky dlužníka posouzeny jako nedůvodné, lze dovodit, že námitky dlužníka proti jiným pohledávkám, než uspokojovaným z výtěžku zpeněžení nemovitostí, nemohou být pro posuzování správnosti napadeného usnesení významné.

Odvolací námitka dlužníka o nepravdivosti sdělení insolvenčního správce, že dlužník s ním nespolupracuje, je pro závěr o správnosti napadeného usnesení nevýznamná; ostatně z obsahu spisu neplyne, že by insolvenční správce takové hodnocení ve svých zprávách o stavu insolvenčního řízení uvedl. Bez právního významu je žádost dlužníka o vysvětlení a návštěvu insolvenčního správce ve věznici. Dlužník netvrdí a z obsahu spisu nevyplývá, že insolvenčního správce požádal o sdělení informací o pohledávkách zajištěných nemovitostmi; tvrzení dlužníka, že jej insolvenční správce nekontaktoval, vyvrací obsah dotazníku ze dne 24. dubna 2014. Možnosti vznášet proti pohledávkám námitky, případně získat požadované informace o nich, se dlužník dobrovolně vzdal tím, že se omluvil z účasti na přezkumném jednání. Jak ovšem vyplývá z vyjádření insolvenčního správce k odvolání dlužníka, je v něm vysvětlen důvod vzniku zajištěné pohledávky věřitele č. 2 Mgr. Jaroslava Kocince, LL. M.

Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od

ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 17. prosince 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu