3 VSOL 892/2013-A-8
KSBR 38 INS 24707/2013 3 VSOL 892/2013-A-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Ing. Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Třebíč, Javorová 1022, PSČ 674 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.9.2013 č.j. KSBR 38 INS 24707/2013-A-3

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že řízení se n e z a s t a v u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. řízení zastavil.

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že dne 5.9.2013 byl soudu doručen insolvenční návrh dlužníka ze dne 3.9.2013. V rámci zkoumání podmínek řízení však bylo zjištěno, že dne 1.7.2013 podal dlužník u Krajského soudu v Brně insolvenční návrh, který byl usnesením ze dne 23.7.2013 č.j. KSBR 38 INS 18451/2013-A-3, jež dosud nenabylo právní moci, odmítnut. Řízení vedené pod sp. zn. KSBR 38 INS 18451/2013, které dosud nebylo pravomocně skončeno, je tak překážkou zahájení nového řízení v téže věci. 3 VSOL 560/2013-A-8

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítá, že má za to, že podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení je úplné a dostačující k zahájení insolvenčního řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno změnit.

Podle ustanovení § 83 odst. 1 o.s.ř., zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

Podle ustanovení § 103 o.s.ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle ustanovení § 104 o.s.ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány (odstavec 1). Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (odstavec 2).

V přezkoumávané věci bylo řízení zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka, došlým soudu dne 5.9.2013. Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že dlužník však podal insolvenční návrh již dne 1.7.2013. V tomto řízení, jež bylo vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 38 INS 18451/2013, krajský soud usnesením ze dne 23.7.2013 č.j. KSBR 38 INS 18451/2013-A-3 insolvenční návrh dlužníka ze dne 28.6.2013 odmítl, k odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28.8.2013 č.j. KSBR 38 INS 18451/2013, 2 VSOL 724/2013-A-8 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.9.2013. 3 VSOL 560/2013-A-8

Závěrům soudu prvního stupně je možno přitakat potud, že překážka litispendence (zahájeného řízení) je jednou z podmínek řízení, v níž je vyjádřen zákaz, aby současně probíhalo více řízení buď o téže věci, nebo i v jiné věci, týká-li se sice různých žalobců, ale stejného předmětu řízení a téhož žalovaného, a je-li její projednání v dalších řízeních nepřípustné. Nastala-li překážka litispendence, brání tomu, aby se pokračovalo v řízení, které bylo zahájeno později. Překážka litispendence, jak soud prvního stupně správně konstatoval, je skutečně neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro nějž soud usnesením řízení zastaví.

Nicméně v přezkoumávané věci je nutno vzít v úvahu, že dříve zahájené řízení se skončilo odmítnutím insolvenčního návrhu podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ pro vady tohoto návrhu (tedy nebylo rozhodnuto ve věci samé), s tím, že toto řízení již bylo v mezidobí pravomocně skončeno.

Za tohoto stavu proto odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení se nezastavuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Olga Chlebková předsedkyně senátu