3 VSOL 891/2012-A-19
KSOS 14 INS 7956/2012 3 VSOL 891/2012-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Richarda anonymizovano , anonymizovano , bytem Krnov, Tyršova 2a, PSČ 794 01, IČ: 73887340, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.9.2012 č.j. KSOS 14 INS 7956/2012-A-14

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zastavil řízení podle ustanovení § 108 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), neboť dlužník v soudem určené lhůtě nezaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jejíž úhrada mu byla uložena usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.4.2012 č.j. KSOS 14 INS 7956/2012-A-3.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že takovou částkou nedisponuje. Poukázal na to, že v jeho případě se bude jednat o konkurs nepatrný, protože kromě závazků není co vypořádávat, není co zpeněžovat atd., a tedy podle názoru odvolatele, ani činnost insolvenčního správce nebude nijak náročná . Podle odvolatele by měl soud výši zálohy snížit na minimum, aby ji nějakým způsobem mohl uhradit nebo ji splácet tak, aby konkurs mohl proběhnout a byl dokončen.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odstavec 3).

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem, došlým soudu dne 2.4.2012, domáhá zjištění úpadku a prohlášení konkursu. Uvedl, že ze své, již ukončené podnikatelské činnosti eviduje závazky po lhůtě splatnosti ve výši 4.403.792,86 Kč vůči věřitelům, blíže označeným v seznamu závazků (opatřeném údajem o tom, že se jedná o seznam úplný a správný, a podpisem dlužníka), s tím, že tyto peněžité závazky jsou déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, když v podstatné části zastavil jejich platby a v podstatné části těchto splatných závazků je v prodlení s jejich placením déle jak tři měsíce. Soud prvního stupně uložil dlužníkovi usnesením ze dne 12.4.2012 č.j. KSOS 14 INS 7956/2012-A-3, aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, když uzavřel, že uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je nezbytné ke krytí budoucích nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Současně byl dlužník poučen o tom, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit. Usnesení o uložení povinnosti dlužníka k úhradě zálohy přitom nabylo právní moci, neboť k odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 14.6.2012 č.j. KSOS 14 INS 7956/2012, 3 VSOL 405/2012-A-10 rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení zálohy jako věcně správné potvrdil.

Za situace, kdy dlužník nesplnil soudem pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, byť byl poučen o možnosti zastavení řízení předtím, než soud rozhodne o insolvenčním návrhu, soud prvního stupně postupoval správně, pokud v souladu s ustanovením § 108 odst. 3 IZ insolvenční řízení zastavil.

Námitkami odvolatele se odvolací soud nezabýval, neboť tyto námitky uplatnil dlužník již ve svém odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.4.2012 č.j. KSOS 14 INS 7956/2012-A-3 (o uložení povinnosti dlužníka zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení), s nimiž se Vrchní soud v Olomouci, jako soud odvolací, vypořádal ve svém usnesení ze dne 14.6.2012 č.j. KSOS 14 INS 7956/2012, 3 VSOL 405/2012-A-10, jímž usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Ze shora citovaného ustanovení § 108 odst. 3 IZ vyplývá, že jestliže insolvenční navrhovatel ve stanovené lhůtě pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nesplní, pak-pokud nevyšly najevo nové skutečnosti, pro něž není důvodu na zaplacení zálohy trvat-insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu zváží, zda pro nezaplacení zálohy insolvenční řízení zastaví nebo přikročí k jejímu vymáhání. V posuzované věci podle obsahu spisu takové skutečnosti v mezidobí, před rozhodnutím insolvenčního soudu o zastavení řízení, najevo nevyšly (ostatně odvolatel žádné takové skutečnosti ani v podaném odvolání netvrdí). Za tohoto stavu věci je tak-z hlediska posouzení správnosti postupu soudu prvního stupně-pro rozhodnutí odvolacího soudu významné pouze to, zda záloha na základě pravomocného rozhodnutí byla či nebyla zaplacena.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu