3 VSOL 89/2012-A-14
KSOS 14 INS 23788/2011 3 VSOL 89/2012-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Ing. Karla anonymizovano , anonymizovano , bytem Šumperk, Čsl. armády 1098/17, PSČ 787 01, IČ: 12101087, o insolvenčním návrhu navrhovatelů a) Libora anonymizovano , anonymizovano , bytem Rapotín, Nová 346, PSČ 788 13 Vikýřovice, b) Vojtěcha anonymizovano , nar. 4.9.1953, bytem Rapotín, Nová 346, PSČ 788 13 Vikýřovice, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.1.2012, č.j. KSOS 14 INS 23788/2011-A-5

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh navrhovatele a) Libora anonymizovano a insolvenční návrh navrhovatele b) Vojtěcha anonymizovano se n e o d m í t a j í.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh navrhovatele a) Libora anonymizovano a insolvenční návrh navrhovatele b) Vojtěcha anonymizovano (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že v daném případě insolvenční návrhy neobsahují náležitosti podle ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť v nich nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Z pouhého tvrzení, že dlužník navrhovatelům neuhradil mzdy za měsíce říjen a listopad 2011 nelze zjistit, zda navrhovatelé mají vůči dlužníkovi splatnou pohledávku ani zda tuto pohledávku dlužník není schopen plnit či jen ochoten plnit. Pohledávka ze mzdy za měsíc říjen byla splatná k 21.11.2011 a je tudíž ke dni podání insolvenčního návrhu pouze jeden měsíc po lhůtě splatnosti, pohledávka ze mzdy za měsíc listopad byla splatná k 21.12. a ke dni podání insolvenčního návrhu nebyla ani 30 dní po lhůtě splatnosti. Jak soud prvního stupně dále uvedl, nemá proto osvědčenu jednu ze základních podmínek úpadku, a to platební neschopnost dlužníka, neboť pohledávky navrhovatelů nejsou starší než tři měsíce po lhůtě splatnosti a jiný důvod platební neschopnosti dlužníka navrhovatelé netvrdí. Soud prvního stupně proto insolvenční návrhy podle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 146 odst. 3 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že podle obsahu spisu dlužníkovi v souvislosti s vedením insolvenčního řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení podali oba navrhovatelé odvolání. Odvolatel Libor Heděnec namítal, že dlužník, jako jeho zaměstnavatel, mu neuhradil mzdu za říjen a listopad 2011 ve výši celkem 31.261,-Kč, k čemuž doložil i potřebné listiny, a také doložil, že ukončil pracovní poměr. Mzda za říjen a listopad 2011 měla být zaplacena nejpozději v prosinci 2011, kdy uplynula 30 denní lhůta. Ve svém návrhu také uvedl, že dlužník dluží mzdu i dalším zaměstnancům, a to Vojtěchu Heděncovi (který rovněž podal insolvenční návrh) a dále Zdeňku Hlaváčkovi, Rudolfu Čepovi a Dobroslavu Procházkovi. Odvolatel Vojtěch Heděnec poukázal na to, že dlužník mu neuhradil mzdu za říjen a listopad 2011 celkem ve výši 25.431,-Kč, k čemuž doložil potřebné doklady a také doložil i skutečnost, že došlo k ukončení pracovního poměru. Namítal, že mzda za říjen a listopad 2011 měla být uhrazena nejpozději v prosinci 2011, kdy uběhla 30 denní lhůta. Ve svém návrhu také označil i další věřitele, jimž dlužník dluží mzdu, a to Libora anonymizovano (který podal insolvenční návrh), dále Zdeňka Hlaváčka, Rudolfa Čepa a Dobroslava Procházku. Odvolatelé shodně namítali, že osvědčili úpadek dlužníka, který má dluhy i na sociálním a zdravotním pojištění. Navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání insolvenčních navrhovatelů je důvodné.

V přezkoumávané věci bylo řízení zahájeno k návrhům navrhujících věřitelů, podaným u Krajského soudu v Ostravě téhož dne 19.12.2011. Navrhující věřitel Libor

Heděnec ve svém návrhu uvedl, že u dlužníka, který podniká v oboru podnikání realizace staveb začal pracovat na základě pracovní smlouvy ze dne 2.10.2006, která byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž dne 11.2.2011 došlo ke změně této pracovní smlouvy a pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 30.11.2011. Pracovní poměr skončil uplynutím doby v souladu s ustanovením § 65 zákoníku práce ke dni 30.11.2011, což také dlužník, jako zaměstnavatel, potvrdil ve svém přípise ze dne 30.11.2011. Za měsíce říjen 2011 a listopad 2011 však navrhovateli nebyla zaplacena mzda, takže dlužník dluží za říjen částku 17.473,-Kč a za listopad 2011 částku 13.788,-Kč, tj. celkem 31.261,-Kč. Navrhující věřitel dále uvedl, že je mu známo, že dlužník nezaplatil mzdu ani dalším bývalým zaměstnancům, například Vojtěchovi Heděncovi, kterému dluží 25.431,-Kč, Zdeňku Hlaváčkovi, Rudolfu Čepovi a Dobroslavu Procházkovi. Je tedy zřejmé, že existují skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka, když dlužník řádně neplní své finanční závazky, nedodržuje lhůty splatnosti. Navrhl, aby byl zjištěn úpadek dlužníka. Navrhovatel Vojtěch Heděnec ve svém návrhu uvedl, že u dlužníka, podnikajícímu v oboru podnikání realizace staveb, začal pracovat na základě pracovní smlouvy ze dne 10.10.2004, uzavřené na dobu neurčitou. Dne 11.2.2011 došlo ke změně pracovní smlouvy tak, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30.11.2011, a skončil uplynutím doby v souladu s ustanovením § 65 zákoníku práce ke dni 30.11.2011. Za měsíce říjen 2011 a listopad 2011 nebyla navrhovateli vyplacena mzda, za říjen 2011 dluží dlužník navrhovateli částku 13.355,-Kč a za listopad 2011 částku 12.076,-Kč, to je celkem 25.431,-Kč. Navrhovatel uvedl, že je mu známo, že dlužník nevyplatil mzdu ani dalším zaměstnancům, například Liborovi Heděncovi, jemuž dluží 31.261,-Kč, Zdeňkovi Hlaváčkovi, Rudolfu Čepovi a Dobroslavu Procházkovi, takže je zřejmé, že existují skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka, neboť dlužník řádně neplní své finanční závazky. Ke svým návrhům navrhovatelé doložili pracovní smlouvy, dohody o změně pracovní smlouvy, potvrzení o ukončení pracovního poměru, zápočtový list, potvrzení dlužníka o výši dlužné mzdy a výplatní lístky za měsíce říjen a listopad 2011.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Je třeba uvést, že nejen v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, nýbrž i při posuzování náležitostí věřitelského návrhu je nutno vyjít ze závěrů formulovaných Nejvyšším soudem ČR v jeho usnesení ze dne 27.1.2010, senátní značka 29 NSČR 1/2008 (jež je publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010), podle nichž se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů, kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Obdobně též v usnesení ze dne 21.12.2011, senátní značka 29 NSČR 14/2011 (přístupném veřejnosti na webových stránkách Nejvyššího soudu) Nejvyšší soud uzavřel, že také věřitelský návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, jednak konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka a také i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

V přezkoumávané věci byly insolvenční návrhy podány pro úpadek ve formě platební neschopnosti podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ. Z obsahu těchto návrhů tak, jak byly popsány shora, přitom podle odvolacího soudu nepochybně vyplývají údaje o existenci více věřitelů (nejméně dvou) se splatnými pohledávkami z titulu dlužné mzdy za měsíce říjen a listopad 2011, které jsou (s ohledem na to, že byly splatné dne 21.11.2011 a dne 21.12.2011) ke dni rozhodování odvolacího soudu po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není dlužník schopen plnit, neboť je neplní již po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Navrhujícími věřiteli uváděné údaje v insolvenčním návrhu plně postačují k vylíčení rozhodujících skutečností v míře, která činí insolvenční návrhy projednatelnými.

Ve vztahu k závěru soudu prvního stupně, že insolvenční soud nemá osvědčenu jednu ze základních podmínek úpadku, a to platební neschopnost dlužníka, neboť pohledávky navrhovatelů nejsou starší než tři měsíce po lhůtě splatnosti, považuje odvolací soud za potřebné zdůraznit, že taková skutečnost je-obecně-důvodem pro zamítnutí insolvenčního návrhu, nikoli pro jeho odmítnutí. V této souvislosti odvolací soud dodává, že skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soud rozhoduje o insolvenčním návrhu musí být rámci projednání insolvenčního návrhu osvědčeny (§ 131 IZ), přičemž je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že insolvenční návrhy věřitelů a) Libora anonymizovano a b) Vojtěcha anonymizovano se neodmítají, neboť jsou projednatelné a je třeba o nich rozhodnout věcně.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčním navrhovatelům se však též doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 26. března 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu