3 VSOL 888/2012-A-9
KSOS 31 INS 21926/2012 3 VSOL 888/2012-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Karviná-Ráj, V Polích 1220/2b, PSČ 734 01, IČ: 76241548, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.9.2012, č.j. KSOS 31 INS 21926/2012-A-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice.

Na odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že podáním označeným jako návrh na oddlužení-osobní bankrot ze dne 6.9.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. a na ustanovení § 103, § 104 odst. 1, písm. d), § 3 odst. 1, § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a uzavřel, že návrh dlužnice nesplňuje náležitosti stanovené v ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť dlužnice neuvedla rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek. Soud prvního stupně konstatoval, že dlužnice v návrhu tvrdila pouze to, že podává návrh na oddlužení-osobní bankrot a pod bodem 1 návrhu odkázala na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.12.2000, sp. zn. 6Cm 72/98, věřitele AB-CREDIT, Na Pankráci 1658/1, Praha 4, IČ: 40502610, u něhož uvedla uspokojení pohledávky prodejem nemovitosti a pod bodem 2 návrhu odkázala na příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 29.11.2007,

č.j. 057EX 836/05-169, věřitele Mgr. Radima Opletala, u něhož rovněž uvedla uspokojení pohledávky prodejem nemovitostí . Takový návrh shledal soud prvního stupně nesrozumitelným a neurčitým s tím, že neobsahuje žádné rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice. Z důvodů shora uvedených proto soud prvního stupně návrh pro vady, které brání pokračování v řízení, dle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl. Soud prvního stupně poučil dlužnici, že návrh na povolení oddlužení lze podat jen na formuláři, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR a o náležitostech takového formuláře a o důsledcích pro případ, že návrh na povolení oddlužení není předepsaným způsobem podán.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž uvedla, že měla za to, že ji soud vyzve k doplnění návrhu a příloh. Dlužnice namítala, že nevěděla, že je třeba návrh podat na speciálním formuláři.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že dne 7.9.2012 bylo soudu prvního stupně doručeno podání dlužnice označené jako návrh na oddlužení-osobní bankrot, v němž dlužnice uvedla, že podává návrh na oddlužení-osobní bankrot, aniž by byla v podání obsažena další tvrzení. V návrhu je pouze pod bodem 1 uvedeno označení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.12.2000, sp. zn. 6Cm 72/98, s tím, že se jedná o věřitele AB-CREDIT, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1658/1, IČ: 40522610 a u tohoto věřitele je uvedeno uspokojení pohledávky prodejem nemovitostí . Pod bodem 2 návrhu je pak odkaz na příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 29.11.2007, č.j. 057EX 836/05-169, s označením věřitele Mgr. Ing. Radima Opletala, Exekutorský úřad Olomouc, Pavelčákova 14, IČ: 63729326, rovněž u tohoto věřitele je uvedeno uspokojení pohledávky prodejem nemovitostí . Povinné přílohy insolvenčního návrhu-seznam závazků, seznam majetku a seznam zaměstnanců dlužnice k návrhu nepřipojila.

Podle § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle § 42 odst. 4 věty první o. s. ř., pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje a musí být podepsáno a datováno.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nutno vyjít ze závěrů, které ve svém rozhodnutí formuloval Nejvyšší soud ČR ze dne 27.1.2010, senátní značka 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srovnej § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Nutno souhlasit se soudem prvního stupně v závěru o tom, že insolvenční návrh dlužnice je nesrozumitelný, neurčitý a neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice či hrozící úpadek dlužnice a je tudíž neprojednatelný. Insolvenční návrh dlužnice neobsahuje ucelené vylíčení rozhodujících skutečností, z nichž by bylo možné dovodit, že dlužnice má více věřitelů (tj. nejméně dva), kteří vůči ní mají peněžité pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopna plnit (§ 3 odst. 1 IZ).

Dlužnice sice v návrhu uvedla odkaz na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.12.2000, sp. zn. 6Cm 72/98 a na příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 29.11.2007, č.j. 057EX 836/05-169, aniž by však vysvětlila, z jakého důvodu odkaz právě na tato dvě rozhodnutí uvádí. Dlužnice dále v návrhu označila dva věřitele, aniž by však uvedla, zda se jedná o její věřitele. Nadto u každého z věřitelů je uvedeno uspokojení pohledávky prodejem nemovitostí a není tudíž ani zřejmé, zda případná pohledávka těchto věřitelů již byla uspokojena z prodeje nemovitostí či nikoliv a co tím vůbec dlužnice míní.

K námitce dlužnice, že předpokládala, že bude soudem prvního stupně vyzvána k odstranění vad návrhu, je třeba uvést, že dle ustanovení § 128 odst. 1, věty druhé IZ se v případě vad insolvenčního návrhu neuplatní ustanovení § 43 o.s.ř., jež stanoví povinnost soudu vyzvat navrhovatele k odstranění vad podání. Dle ustanovení § 128 odst. 1 IZ je insolvenční soud povinen neprodleně, ve lhůtě sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán, jej odmítnout, neobsahuje-li všechny náležitosti, nebo je-li nesrozumitelný a neurčitý, aniž by navrhovatele vyzýval k odstranění vad návrhu.

Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice jako nesrozumitelný a neurčitý dle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Nad rámec dané věci je třeba uvést, že soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí správně konstatoval, že návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí předpis a jehož podoba je zveřejněna ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 391 odst. 3 IZ), ani tato podmínka nebyla v případě insolvenčního návrhu dlužnice splněna.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 20. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu