3 VSOL 886/2013-A-16
KSBR 30 INS 10576/2013 3 VSOL 886/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Alice anonymizovano , anonymizovano , bytem v Kostelci u Holešova 74, PSČ 768 43, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení a insolvenčním návrhu věřitele IT credit, s.r.o., se sídlem v Praze 8, Pernerova 502/50, PSČ 186 00, IČ 26444437, zastoupeného Mgr. Dagmar Beníkovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Legionářská 797/3, PSČ 779 00, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 04.09.2013, č.j. KSBR 30 INS 10576/2013-A-11,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl návrh na povolení oddlužení doručený insolvenčnímu soudu dne 16.04.2013. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužnice má závazky vůči věřitelům v celkové výši 1.625.230,29 Kč, jedná se o závazky nezajištěné. Dlužnice sama již ve svém návrhu uvedla, že některé závazky pocházejí z podnikání. Z předloženého seznamu závazků ze dne 24.09.2012, označeného Seznam závazků, které jsou z podnikání , bylo zjištěno, že dlužnice uvádí závazky ve výši 610.242,71 Kč. Soud dále zjistil z výpisu z živnostenského rejstříku, že dlužnice ukončila svou podnikatelskou činnost ke dni 04.01.2012. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, a to konkrétně rozhodnutí ze dne 21.04.2009, senátní značka 29 NSČR 3/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 79/2009, soud uzavřel, že dlužnice má závazky z podnikání, a to nejméně ve výši 610.242,71 Kč, což je asi 37,5 % z celkového objemu závazků dlužnice, netvoří tedy nepatrnou část ze závazků dlužnice a jedná se tudíž o překážku, která by bránila povolení oddlužení. Proto postupoval podle ustanovení § 390 odst. 3 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl .

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, ve kterém uvedla, že žádá o přezkoumání usnesení soudu prvního stupně, když v den podání návrhu na povolení oddlužení nebyla podnikatelkou, a proto žádá o zrušení tohoto usnesení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ IZ) a dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba zrušit, byť z jiných důvodů, než uvádí dlužnice v podaném odvolání.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Brně dne 16.04.2013 insolvenčním návrhem dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení. Dlužnice v bodě 06 formulářového návrhu, který je určen pro vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek, uvedla, že má 25 závazků u 24 věřitelů. Tvrdí, že její celkové zadlužení je 1.625.230,29 Kč a část těchto dluhů pochází z podnikání s tím, že živnost zrušila počátkem roku a do finančních problémů se dostala během svého podnikání, kdy provozovala potraviny. Dlužnice předložila seznam závazků, přičemž v tomto seznamu závazků rozlišila, které závazky pochází z podnikání a které nikoliv, celková částka závazků pocházejících z podnikání je 610.242,71 Kč, zbývající část závazků pak tvoří závazky nepodnikatelské. Návrhem ze dne 24.05.2013 přistoupila k insolvenčnímu řízení podle ustanovení § 107 IZ společnost IT credit, s.r.o., se sídlem v Praze, která tvrdí, že má vůči dlužnici směnečnou pohledávku. Poté rozhodl soud prvního stupně nyní napadeným usnesením s odůvodněním, jak výše uvedeno.

Podle ustanovení § 148 odst. 3 IZ jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

Podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Podle ustanovení § 396 IZ jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně nepostupoval procesně správně, jestliže odmítl návrh dlužnice na povolení oddlužení, aniž by současně rozhodl o způsobu řešení jejího úpadku konkursem. Insolvenční zákon v zájmu naplnění základní zásady rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení, předpokládá určitý sled úkonů. Insolvenční řízení je zahájeno insolvenčním návrhem, a je tudíž nutno se nejprve zabývat tím, zda byl vůbec podán řádný návrh na zahájení insolvenčního řízení; v případě, že by nebyl podán řádný insolvenční návrh, nebylo by důvodu se zabývat návrhem na povolení oddlužení, když insolvenční řízení by skončilo odmítnutím insolvenčního návrhu. To má podle přesvědčení odvolacího soudu odraz nejenom v ustanovení § 134 IZ, z něhož vyplývá, že o insolvenčním návrhu dlužníka je třeba rozhodnout nejpozději do 15dnů od jeho podání, ale též v ustanovení § 148 odst. 3 IZ, podle něhož pokud dlužník podal společně s insolvenčním návrhem návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

V přezkoumávané věci dlužnice ve svém insolvenčním návrhu uvedla, že má závazky z podnikání, protože před podáním insolvenčního návrhu provozovala podnikatelskou činnost. Ze seznamu závazků dlužnice vyplývá, že dlužnice zde uvedla celkem 25 závazků, z toho 11 závazků označila jako závazky podnikatelské a 14 závazků jako závazky nepodnikatelské; procentuálně vyjádřeno závazky z podnikání představují zhruba 37,5 % z celkového objemu závazků. Takový závěr o výši závazků dlužnice z podnikání i podle názoru odvolacího soudu by byl důvodem k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení, neboť dlužnice sice ke dni podání insolvenčního návrhu není podnikatelkou, nicméně má závazky vzešlé z jejího dřívějšího podnikání, a to v takové výši, které tvoří překážku jejího oddlužení (srovnej závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.04.2009, senátní značka 29 NSČR 3/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 79/2009). Závěr o odmítnutí návrhu dlužnice na povolení oddlužení by však, podle názoru odvolacího soudu, bylo možné učinit až ve spojení s rozhodnutím o úpadku dlužnice podle ustanovení § 148 odst. 3 IZ a současném rozhodnutí o prohlášení konkursu na její majetek podle ustanovení § 396 IZ. Z těchto důvodů odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. a ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., tj. rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci 14. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu