3 VSOL 885/2014-B-23
KSOL 16 INS 32575/2013 3 VSOL 885/2014-B-23

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Šumperk, Jugoslávská 2739/11, PSČ: 787 01, identifikační číslo 46099964, o schválení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 3.6.2014, č.j. KSOL 16 INS 32575/2013-B-8,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, neschválil oddlužení dlužníka Petra anonymizovano (výrok I.) a na majetek dlužníka prohlásil konkurs s tím, že bude projednán jako nepatrný (výrok II.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uzavřel, že dlužník ani jeho manželka (Marie Pospíšilová) nemají dostatečný příjem, aby byli schopni zaplatit za 5 let přihlášeným nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek. Dlužník je od června 2014 bez příjmu, neboť mu končí podpora v nezaměstnanosti, jeho manželka má příjem ve výši 9.637 Kč a přihlášení nezajištění věřitelé se přihlásili spolu s dlužníkovou manželkou Marií Pospíšilovou (řízení je vedeno u Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 32620/2013) do řízení s nezajištěnými pohledávkami v celkové výši 2.285.490,14 Kč (pohledávky ve výši 1.778.122,48 Kč přihlášeny do insolvenčního

řízení dlužníka, pohledávky ve výši 507.367,66 Kč přihlášeny do insolvenčního řízení dlužnice Marie Pospíšilové). Ze sdělení dárce Petra Sýkory ze dne 30.5.2014 vyplynulo, že nebude schopen poskytovat plnění z uzavřených darovacích smluv dlužníkovi a jeho manželce. Dlužník tak nesplňuje podmínky pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře ani zpeněžením majetkové podstaty podle § 395 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona. Podle názoru soudu prvního stupně dlužník podáním návrhu na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr, neboť jako jediný majitel a jednatel firmy JORDAN Group s.r.o. byl na základě rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 6. 2013, č.j. 6 T 28/2013-481 odsouzen pro trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4, písm. d) trestního zákona k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2,5 roku, s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 4 roky. Za tohoto stavu dospěl soud prvního stupně k závěru, že dlužník nesplňuje podmínky pro schválení oddlužení, proto v souladu s ustanovením § 405 odst. 1 insolvenčního zákona oddlužení dlužníka neschválil a podle ustanovení § 405 odst. 2 insolvenčního zákona prohlásil na majetek dlužníka konkurs s tím, že podle ustanovení § 314 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona bude konkurs řešen jako nepatrný, neboť dlužník je nepodnikající fyzickou osobou.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Odvolatel namítá, že soud prvního stupně nesprávně uzavřel, že nesplňuje podmínky dostatečného příjmu, neboť nevzal v potaz, že v době konání soudu se účastnil rekvalifikace u úřadu práce a pobíral podporu v nezaměstnanosti ve výši 8.000 Kč měsíčně, pečoval o invalidního syna své manželky a z tohoto titulu pobíral dalších 8.000 Kč za poskytovanou péči, a dále, že předložil darovací smlouvu, uzavřenou s Dagmar Raidovou, na částku 6.000 Kč. Vzhledem k tomu, že přihlášené pohledávky vůči němu a jeho manželce jsou v částce cca 600.000 Kč duplicitní a příjem jeho manželky přesahuje asi o 1.000 Kč životní minimum, jsou-podle názoru odvolatele -schopni splácet alespoň 30 % svých závazků. Odvolatel poukázal na to, že duplicita závazků vznikla tak, že za některé půjčky si vzájemně ručili, a poněvadž soud vede řízení o oddlužení zvlášť s dlužníkem a zvlášť s jeho manželkou, věřitelé přihlásili pohledávky jak vůči dlužníku, tak i vůči manželce jako ručiteli. Odvolatel dále uvedl, že od 1.1.2014 se stal pečovatelem syna své manželky, proto pobírá příjem ve výši 8.000 Kč a syn již nemá dostatek prostředků k darování. Ve vztahu k závěru soudu prvního stupně, že podáním návrhu na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr, odvolatel namítá, že v době podání návrhu nebyl ještě pravomocně odsouzen a pevně věřil, že bude v odvolacím řízení úspěšný, o čemž byl ubezpečen svým advokátem. Poněvadž se tak nestalo, podal proti tomuto rozhodnutí dovolání, a pokud s ním neuspěje, podá také stížnost k Ústavnímu soudu, neboť své odsouzení považuje za nespravedlivé. V momentě krachu firmy JORDAN Group s.r.o., jejímž byl jednatelem a jediným majitelem, zůstaly závazky ve vztahu k cca 40 věřitelům. Pouze ve vztahu k jedinému z nich, který podal žalobu pro podvod z důvodu, že se nemohl přihlásit do konkursu pro ztrátu státní dotace, kterou pobíral, byl uznán vinným, u ostatních 39 nikoliv. Odvolatel popřel nepoctivý záměr, s tím, že mimo zařízení bytu a automobilu nemá žádný majetek, vše ostatní bylo již exekutory zabaveno a zpeněženo, formou oddlužení se spolu s manželkou snažili své věřitele částečně odškodnit , v případě prohlášení konkursu věřitelé nemohou dosáhnout ani desetinu této částky .

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle Čl. II.-přechodného ustanovení uvedeného zákona, zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci dne 18.11.2013 k návrhu dlužníka, který podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V bodě 06 insolvenčního návrhu dlužník (mimo jiné) uvedl, že vůči devíti věřitelům má jedenáct peněžitých závazků v celkové výši 808.290 Kč. Dále uvedl, že je veden u Úřadu práce v Šumperku, pobírá podporu při rekvalifikaci ve výši 6.397 Kč, na základě darovacích smluv má zajištěn další příjem ve výši 7.000 Kč měsíčně a od svého syna ve výši 2.000 Kč měsíčně. Ze svých příjmů je tak schopen za dobu pěti let splnit více než 30 % svých závazků. V bodě 18 návrhu a v připojeném seznamu závazků ze dne 12.11.2013, který obsahuje podepsané prohlášení o jeho úplnosti a správnosti, dlužník jako své nezajištěné věřitele (s nevykonatelnými pohledávkami) označil MBA Finance s.r.o.-ČEZ Prodej s.r.o. se sídlem Jeseník, Masarykovo nám. 1346/15, IČ: 27407209 a výši závazku 5.606 Kč, GE Money bank a.s. se sídlem Praha, Vyskočilova 1422/1a, IČ: 25621351 a výši závazků 105.939 Kč, Provident Financial s.r.o. se sídlem Svitavy, Nerudova 204 a výši závazků 61.105 Kč, 20.335 Kč a 14.541 Kč, Severomoravská plynárenská a.s. se sídlem Ostrava, Plynární 2748/6,

IČ: 47675748 a výši závazku 3.428 Kč, dále věřitele (s vykonatelnými pohledávkami) CDV 3 Ltd. a závazek ve výši 139.428 Kč (exekuce vedena u Exekutorského úřadu Přerov, Komenského 38), CCRB a.s. a závazek ve výši 38.696 Kč (Exekutorský úřad Frýdek-Místek, Farní 19), Česká spořitelna a.s., se sídlem Praha, Olbrachtova 1929/62, IČ: 45244782 a závazek ve výši 239.886 Kč (Exekutorský úřad Praha 2, se sídlem Praha, Ve Studeném 117/5a), Raiffeisenbank a.s., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, IČ: 49240901 a závazek ve výši 104.226 Kč (Exekutorský úřad Klatovy, Za Beránkem 836) a CETELEM a.s., se sídlem Praha 5, Karla Engliše 5/3208, IČ: 25085689 a výši závazku 75.100 Kč (Exekutorský úřad Přerov, Komenského 38). Podle připojeného seznamu majetku dlužník nevlastní žádný nemovitý majetek, vlastní osobní automobil sloužící k dopravě invalidního syna, nar. v roce 1980, a dále 1/2 standardního vybavení domácnosti v odhadované hodnotě 15.000,-Kč. Podle připojené tzv. smlouvy o poskytování plnění ze dne 11.11.2013 se Petr Sýkora zavázal poskytovat dlužníkovi pro účely oddlužení měsíčně částku ve výši 2.000 Kč po dobu 60 měsíců, nejdéle po dobu trvání účinků schváleného oddlužení. Podle další smlouvy o poskytování plnění ze dne 8. 1.2013 se Dagmar Raidová zavázala poskytovat dlužníkovi plnění ve výši 7.000 Kč měsíčně pro účely oddlužení, a to po dobu 60 měsíců, nejdéle podobu trvání účinků schváleného oddlužení. Usnesením ze dne 5.3.2014, č.j. KSOL 16 INS 32575/2013-A-7 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka Petra anonymizovano , insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Ivanu Santariusovou, povolil řešení úpadku oddlužením, vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, učinil další výzvy podle insolvenčního zákona nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na den 3.6.2014, a uložil dlužníkovi počínaje měsícem březnem 2014 platit insolvenčnímu správci zálohu na odměnu a hotové výdaje s tím, že opravným usnesením ze dne 11.3.2014, č.j. KSOL 16 INS 32575/2013-A-8 stanovil výši této zálohy na odměnu a hotové výdaje částkou 675 Kč měsíčně případně zvýšenou o aktuální sazbu DPH. Usnesením ze dne 3.4.2014, č.j. KSOL 16 INS 32575/2013-B-3 soud prvního stupně odvolal z funkce insolvenční správkyni JUDr. Ivanu Santariusovou a ustanovil nového insolvenčního správce Mgr. Ing. Petra Konečného. Nově ustanovený insolvenční správce dne 27.5.2014 podal zprávu o své činnosti, v níž (mimo jiné) uvedl, že dlužník má 13 nezajištěných věřitelů, vůči nimž má závazky v celkové výši 1.778.122,48 Kč, s tím, že podle údajů uvedených v připojeném seznamu přihlášek pohledávek, přihlásili své pohledávky i další věřitelé -Kocinec Jaroslav, Mgr., soudní exekutor pohledávku ve výši 7.865 Kč, CP Inkaso s.r.o., IČ: 29027241 pohledávku ve výši 166.935,64 Kč, ČEZ Prodej s.r.o., IČ: 27232433 pohledávku ve výši 8.880,60 Kč, Stavební bytové družstvo Šumperk, IČ: 53465 pohledávku ve výši 83.737 Kč, Město Šumperk, IČ: 303461 pohledávku ve výši 612 Kč a CODIFIS s.r.o., IČ: 27179907 pohledávku ve výši 12.171,77 Kč. Insolvenční správce dále uvedl, že dne 8.5.2014 obdržel od společnosti AB-velkoobchod s.r.o., IČ: 25174738 podání, dokládající pravomocné odsouzení dlužníka k podmíněnému trestu odnětí svobody a k náhradě škody ve výši 689.920,70 Kč. Tato společnost však svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásila, takže s přihlédnutím k ustanovení § 416 odst. 1 insolvenčního zákona ponechává na úvaze soudu, zda jsou naplněny znaky nepoctivého záměru dlužníka, jak jsou definovány v § 395 insolvenčního zákona. Současně poukázal na to, že dlužník ve svém návrhu na povolení oddlužení uvedl závazky ve výši 808.290 Kč, věřitelé v insolvenčním řízení však uplatnili pohledávky v dvojnásobné výši, kromě toho dlužník ve svém návrhu neuvedl pohledávku společnosti AB velkoobchod s.r.o., IČ 25174738. Podle dalších údajů ve zprávě insolvenčního správce má dlužník příjem ve výši 16.500 Kč měsíčně, má jednu vyživovací povinnost, další příjem má ze smlouvy o plnění poskytované Petrem Sýkorou ve výši 2.000 Kč a Dagmar Raidovou ve výši 7.000 Kč měsíčně, takže s přihlédnutím k odměně insolvenčního správce předpokládané uspokojení věřitelů činí 46 %. Z protokolu o přezkumném jednání, jež se konalo dne 3.6.2014, vyplývá, že byly přezkoumány všechny přihlášené pohledávky, insolvenční správce popřel pohledávku P12 věřitele Provident Financial s.r.o. ve výši 95.369 Kč. Ze zápisu o první schůzi věřitelů ze dne 3.6.2014 dále vyplývá, že insolvenční správce přednesl zprávu o své dosavadní činnosti a odkázal na připojený soupis majetkové podstaty. Dlužník k dotazu soudu uvedl, že závazek vůči věřiteli AB velkoobchod s.r.o. v seznamu závazků neuvedl proto, že v době podání insolvenčního návrhu podal proti rozsudku, jímž byl odsouzen jako jednatel společnosti JORDAN Group s.r.o. odvolání, s tím, že insolvenčního správce informoval o probíhajícím trestním řízení. Současně poukázal na to, že pokud by v trestním řízení odsouzen nebyl, byl by to závazek společnosti JORDAN Group s.r.o. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Odvolací soud doplnil částečně dokazování listinami, z nichž zjistil:

-ze sdělení Úřadu práce České republiky-krajské pobočky v Olomouci ze dne 15.9.2014, že Petr Pospíšil nepobírá dávky státní sociální podpory, -ze sdělení Úřadu práce České republiky-krajské pobočky v Olomouci ze dne 23.9.2014, že Petr Pospíšil je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 31.1.2013 dosud, příspěvek na rekvalifikaci mu byl vyplácen ve výši 8.529 Kč v době od 1.4.2014 do 30.5.2014, ke dni 23.9.2014 mu nejsou vypláceny žádné dávky postižitelné výkonem rozhodnutí, -ze sdělení Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Olomouci ze dne 24.1.2014, že Petr Pospíšil poskytuje péči Petru anonymizovano , anonymizovano , příspěvek na péči byl přiznán od února 2014 ve výši 8.000,-Kč, -z listiny, označené jako smlouva o poskytování plnění ze dne 19.9.2014, že Petr Sýkora, nar. 1980 se zavázal poskytovat Petru Pospíšilovi plnění ve výši 4.000 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců, nejdéle po dobu trvání účinků schváleného oddlužení, -z listiny, označené jako smlouva o poskytování plnění ze dne 19.9.2014, že Dagmar Raidová se zavázala poskytovat Petru Pospíšilovi plnění ve výši 6.000 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců, nejdéle po dobu trvání účinků schváleného oddlužení. -z rozhodnutí Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Olomouci ze dne 23.9.2014, č.e.: SUA-8530/2013-SK-SUR, č.j. SUA-10499/2014-SK-SUR, že Petru Pospíšilovi, anonymizovano , uchazeči o zaměstnání, se podle § 40 odst. 1 a 3, § 41 odst. 1 a § 50 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 435/2004 Sb., se přiznává podpora při rekvalifikaci od 22.9.2014 ve výši 8.529 Kč měsíčně s tím, že podpora bude poskytována po celou dobu rekvalifikace, s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1 zákona, -z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.6.2013, č.j. 6 T 28/2013-481, že Petr Pospíšil byl uznán vinným, že v době od 12.11.2009 do 2.12.2010 jako jediný společník a jednatel společnosti JORDAN Group spol. s r.o. v likvidaci se sídlem Šumperk, Zemědělská 2520/16, IČ: 64084434, jednajíce jménem své společnosti se záměrem odebrat na faktury různé zboží, popř. služby na základě smlouvy o velkoobchodním sdružení AB uzavřené dne 16.10.2009 mezi společností AB-velkoobchod s.r.o. se sídlem Hraniční 6, České Budějovice, IČ: 25174738, jako dodavatelem, a společností JORDAN Group spol. s r.o., se sídlem Zemědělská 2520/16, Šumperk, IČ: 64084434, jako odběratelem, a toto zboží event. služby ve lhůtě splatnosti ani následně je neuhradit a odebrané zboží, popřípadě služby si ponechat a užít je pro potřebu svou či své společnosti, vědom si současně nepříznivé ekonomické situace společnosti JORDAN Group spol. s r.o., Šumperk neumožňující jí řádně a včas hradit splatné finančních závazky a nacházejíce se ve stavu svého předlužení, objednal a odebral od společnosti AB-velkoobchod s.r.o. na faktury za různé zboží a služby (ve výroku rozsudku blíže specifikované), které užil pro potřebu své společnosti a tím způsobil společnosti AB-velkoobchod s.r.o. celkovou škodu ve výši 737.584 Kč, kterou následně ponížil dílčí úhradou některých faktur, čímž spáchal zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákona, za což byl odsouzen podle § 209 odst. 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 4 roky, dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních společností a družstev v trvání 4 roků, a dále mu bylo uloženo zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti AB-velkoobchod s.r.o., České Budějovice, Hraniční 6, IČ 25174738 částku 689.920,70 Kč, se zbytkem uplatněného nároku byla poškozená společnost odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, -z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.1.2014, že odvolání obžalovaného Petra anonymizovano proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.6.2013, č.j. 6 T 28/2013-481, bylo podle § 256 trestního řádu jako nedůvodné zamítnuto, -ze seznamu závazků a věřitelů ze dne 12.11.2013 (obsahujícímu podepsané prohlášení dlužníka o jeho správnosti a úplnosti), že dlužník jako své věřitele označil MBA Finance s.r.o.-ČEZ Prodej s.r.o. se sídlem Jeseník, Masarykovo nám. 1346/5, IČ: 27407209 a výši závazku 5.606 Kč, GE Money bank a.s. se sídlem Praha, Vyskočilova 1422/1a, IČ: 25672720 a výši závazku 105.939 Kč, Provident Financial s.r.o. se sídlem Svitavy, Nerudova 204, IČ: 25621351 a výši (tří) závazků celkem 95.981 Kč, Severomoravská plynárenská a.s. se sídlem Ostrava, Plynární 2248/6, IČ: 47675748 a výši závazku 3.428 Kč, CDV 3 LTD a závazek 139.428 Kč (Exekutorský úřad Přerov), CCRB a.s. a závazek ve výši 38.696 Kč (Exekutorský úřad Frýdek-Místek), Česká spořitelna a.s., se sídlem Praha, Olbrachtova 1929/62, IČ: 45244782 a závazek ve výši 239.886 Kč (Exekutorský úřad Praha 2), Raiffeisen bank a.s. se sídlem Praha 4 Hvězdova 1716/2b, IČ: 49240901 a závazek ve výši

104.226 Kč (Exekutorský úřad Klatovy) a Cetelem a.s., se sídlem Praha 5, Karla Engliše 5/3208 a závazek ve výši 75.100 Kč (Exekutorský úřad Přerov), -ze seznamu přihlášených pohledávek, že kromě věřitelů uvedených v seznamu závazků dlužníka ze dne 12.11.2013 se do insolvenčního řízení přihlásili se svými pohledávkami věřitelé Mgr. Kocinec Jaroslav s pohledávkou 7.865 Kč (přihláška pohledávky 1), CP Inkaso s.r.o., IČ: 29027241 s pohledávkou 166.935,64 Kč (přihláška pohledávky č. 4), Stavební bytové družstvo Šumperk s pohledávkou 83.737,-Kč (číslo přihlášky 7) a COFIDIS s.r.o., IČ: 27179007 s pohledávkou 12.171,77 Kč (číslo přihlášky 10).

Podle ustanovení § 404 IZ, o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 2 a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání.

Podle ustanovení § 405 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2).

Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Z výše citovaných zákonných ustanovení plyne, že i v případě, kdy insolvenční soud rozhodne (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, případně se zřetelem ke skutečnostem doloženými věřiteli) o povolení oddlužení, může následně, vyjdou-li v průběhu insolvenčního řízení najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 395 IZ), rozhodnout o neschválení oddlužení a o řešení dlužníkova úpadku konkursem.

V přezkoumávané věci-jak se z odůvodnění odvoláním napadeného usnesení podává-založil soud prvního stupně své rozhodnutí na závěru, že dlužník svým návrhem na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr a dále na závěru, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi od dlužníka a jeho manželky nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek.

Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ, jež zakotvuje podmínku poctivosti záměru sledovaného návrhem dlužníka na povolení oddlužení, patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to je k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého předem neomezeného okruhu okolností. Nepoctivost dlužníkova záměru při podání návrhu na povolení oddlužení lze dovozovat z různých jednání dlužníka. Může jít například o jednání směřující k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, o zatajování skutečností týkajících se majetkových poměrů dlužníka, apod. (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.7.2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2012). Vzorovým příkladem toho, že dlužník sledoval oddlužením nepoctivý záměr, je pak také i to, že dlužník v seznamu závazků zamlčel některé své věřitele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.4.2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 86/2013).

Odvolací soud-na rozdíl od soudu prvního stupně-má za to, že pouze ta skutečnost, že dlužník byl v trestním řízení odsouzen pro trestný čin majetkové povahy sama o sobě k závěru, že svým návrhem na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr, neopravňuje.

Nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ však odvolací soud spatřuje v jednání dlužníka, který v seznamu závazků neuvedl své další věřitele.

V přezkoumávané věci dlužník v insolvenčním návrhu, doručeném soudu prvního stupně 18.11.2013, ani v připojeném seznamu závazků ze dne 12.11.2013, jenž obsahoval dlužníkem podepsané prohlášení o jeho správnosti a úplnosti, neoznačil svého dalšího věřitele AB-velkoobchod s.r.o., vůči němuž má závazek z titulu náhrady škody. Povinnost k náhradě škody ve výši 689.920,70 Kč přitom byla dlužníkovi uložena rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích, č.j. 6 T 28/2013-481 ze dne 10.6.2013, tedy ještě před podáním insolvenčního návrhu (18.11.2013).

Námitka odvolatele, že v době podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení nebyl rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích pravomocný, a že doufal, že bude se svým odvoláním proti němu úspěšný, důvodná není, neboť, jak se z dikce ustanovení § 104 odst. 3 IZ podává, dlužník je povinen uvést v seznamu závazků i ty pohledávky, jejichž pravost (důvodnost) zpochybňuje (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu, jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 83/2012).

Kromě toho dlužník v seznamu závazků neuvedl ani další své věřitele -Mgr. Jaroslava Kocince, CP Inkaso s.r.o., Stavební bytové družstvo v Šumperku a CODIFIS s.r.o., kteří mají vůči dlužníkovi splatné pohledávky. Námitky odvolatele (uplatněné u jednání odvolacího soudu), koncentrující se do tvrzení, že tito věřitelé nebyli uvedeni v seznamu závazků zpracovatelem návrhu rovněž neobstojí, když za správnost a úplnost údajů, uvedených v seznamech dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ odpovídá pouze dlužník (srov. ustanovení § 104 odst. 4 IZ).

Ve smyslu shora citovaného ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ představuje požadavek dlužníkova poctivého záměru základní podmínku oddlužení. Absentuje-li již tato podmínka-o čemž nemá ani odvolací soud pochybnosti-je to důvodem pro postup podle ustanovení § 405 odst. 1 IZ.

S ohledem na tento závěr se odvolací soud již dalšími námitkami odvolatele, že je schopen splnit požadavek minimální 30% míry uspokojení pohledávek jeho nezajištěných věřitelů podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ, nezabýval, a závěry soudu prvního stupně v tomto směru nepřezkoumával, neboť by to bylo nadbytečné.

K námitce odvolatele nicméně odvolací soud pro úplnost dodává, že insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podali dlužník a jeho manželka samostatně, v průběhu řízení nedošlo ke spojení věcí (to je insolvenčního řízení dlužníka s insolvenčním řízením jeho manželky), přičemž od 1.1.2014 podle ustanovení § 83a IZ spojit tato řízení již nelze, takže nelze hodnotit ekonomickou nabídku podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ dlužníka i jeho manželky Marie Pospíšilové společně.

Za tohoto stavu odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud podle ustanovení § 405 odst. 1 IZ oddlužení dlužníka neschválil, a podle ustanovení § 405 odst. 2 IZ rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, který bude projednáván jako nepatrný podle ustanovení § 314 odst. 1 písm. a) IZ (nikoliv podle ustanovení § 314 odst. 1, písm. b/ IZ, jak soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 7. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu