3 VSOL 879/2012-A-15
KSBR 30 INS 15873/2012 3 VSOL 879/2012-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Květoslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Velká Losenice, Račín 18, PSČ 592 11, zastoupené JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem Žďár nad Sázavou, V Lískách 1065/31, PSČ 591 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11.10.2012 č.j. KSBR 30 INS 15873/2012-A-10

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zastavil řízení podle ustanovení § 108 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), neboť dlužnice v soudem určené lhůtě nezaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, jejíž úhrada jí byla uložena usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.8.2012 č.j. KSBR 30 INS 15873/2012-A-7.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že již ve svém insolvenčním návrhu poukázala na to, že je nemajetná, nemá žádný majetek vyšší hodnoty, je samoživitelka a má vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Insolvenční soud však tuto nepříznivou finanční situaci nevzal v úvahu a uložil dlužnici zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v plné výši. Tato záloha je však nepřiměřeně vysoká, uvedenou zálohu není schopna zaplatit, neboť příjmy z pracovního poměru

činí asi 11.500 Kč měsíčně, a z tohoto příjmu platí veškeré náklady na domácnost a pečuje o nezletilé dítě. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a dlužnici uložil zálohu na náklady insolvenčního řízení v přiměřené výši .

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odstavec 3).

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem, došlým soudu dne 29.6.2012, domáhá zjištění úpadku. V návrhu uvedla, že má celkem sedmnáct věřitelů a celková výši závazků vůči těmto věřitelům představuje částku 1.157.929,20 Kč. Závazky vůči věřitelům vznikly z podnikatelské činnosti dlužnice, která podnikala v oboru hostinské činnosti. Závazky dlužnice pochází jednak z úvěrových smluv uzavřených u bankovních domů a také z dodavatelsko odběratelských vztahů v rámci podnikání. Podnikatelskou činnost v oboru hostinská činnost ukončila dlužnice dne 30.4.2012, v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona podnikatelskou činnost přerušila od 9.5.2012 do 30.4.2013. Od 16.5.2012 do 21.6.2012 byla evidována u Úřadu práce ve Žďáru nad Sázavou, od 22.6.2012 nastoupila do pracovního poměru a její hodinová mzda činí 65 Kč a prémie. Dlužnice je samoživitelka, má jednu vyživovací povinnost. Nemá žádný majetek vyšší hodnoty, žádné úspory. Soud prvního stupně uložil dlužnici usnesením ze dne 13.8.2012 č.j. KSBR 30 INS 15873/2012-A-7, aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila na blíže označený účet Krajského soudu v Brně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, když uzavřel, že v daném případě je uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení nezbytné. Úpadek dlužnice bude řešen konkursem, přičemž minimální odměna insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem činí podle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. 45.000 Kč, s tím, že insolvenční správce má dále právo na náhradu hotových výdajů podle § 7 uvedené vyhlášky. Současně byla dlužnice poučena o tom, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání. Usnesení o uložení povinnosti dlužnice k úhradě zálohy nabylo právní moci, neboť dlužnice proti tomuto usnesení odvolání nepodala.

Za situace, kdy dlužnice nesplnila soudem pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení (což v podaném odvolání ani nezpochybňuje), byť byla poučena o možnosti zastavení řízení předtím, než soud rozhodne o insolvenčním návrhu, soud prvního stupně postupoval správně, pokud v souladu s ustanovením § 108 odst. 3 IZ insolvenční řízení zastavil.

Námitkami odvolatelky, že z finančních důvodů není schopna zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč zaplatit, se odvolací soud již nezabýval.

Ze shora citovaného ustanovení § 108 odst. 3 IZ vyplývá, že jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nesplní, pak-pokud nevyšly najevo nové skutečnosti, pro něž není důvodu na zaplacení zálohy trvat-insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu zváží, zda pro nezaplacení zálohy insolvenční řízení zastaví nebo přikročí k jejímu vymáhání. V posuzované věci podle obsahu spisu takové skutečnosti v mezidobí, před rozhodnutím insolvenčního soudu o zastavení řízení, najevo nevyšly (ostatně odvolatelka žádné takové skutečnosti ani v podaném odvolání netvrdí). Za tohoto stavu věci je tak-z hlediska posouzení správnosti postupu soudu prvního stupně-pro rozhodnutí odvolacího soudu významné pouze to, zda záloha na základě pravomocného rozhodnutí byla či nebyla zaplacena.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že důvodem pro neuložení povinnosti k zaplacení zálohy nemůže být skutečnost, odvolatelkou namítaná, že nemá dostatek finančních prostředků k její úhradě. Záloha na náklady insolvenčního řízení není soudním poplatkem, tudíž dlužnici, jako insolvenční navrhovatelku, nelze od povinnosti k úhradě zálohy osvobodit, případně její výši snížit.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 11. prosince 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu