3 VSOL 877/2013-A-9
KSBR 24 INS 22598/2013 3 VSOL 877/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Petry anonymizovano , anonymizovano , bytem v Kyjově, Koliba 2630/17, PSČ 697 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.8.2013 č.j. KSBR 24 INS 22598/2013-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice společně s insolvenčním návrhem podala návrh na povolení oddlužení, který musí v první řadě splňovat náležitosti samotného insolvenčního návrhu podle ustanovení § 103 insolvenčního zákona, zejména obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek. Dlužník musí mít nejméně dva věřitele, z nichž každý má proti němu pohledávku po lhůtě splatnosti; o úpadek v žádné z jeho forem nepůjde například tehdy, má-li dlužník jen jediného věřitele s (více) pohledávkami po lhůtě splatnosti, avšak pohledávky dalších věřitelů dosud splatné nejsou (doba plnění dosud neuplynula). Soud uzavřel, že z insolvenčního návrhu lze dovodit první znak úpadku, to je mnohost věřitelů, když dlužník v políčku 18 návrhu (a rovněž přiloženém seznamu závazků) označil dva věřitele, vůči kterým má čtyři závazky. Pro osvědčení úpadku je ovšem nezbytné, aby alespoň dva závazky dlužníka vůči dvěma různým věřitelům, byly více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Z přiloženého seznamu závazků, který je opatřen prohlášením o úplnosti a správnosti, vyplývá, že toliko u dvou závazků vůči jednomu věřiteli (GE Money Bank, a.s.) lze dovodit, že jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti; splatnost nezaplacených splátek nastala 15.6.2013 a 20.6.2013. Závazek vůči věřiteli Home Credit, a.s. dosud není více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jelikož splatnost neuhrazené splátky nastala teprve 16.8.2013. Dlužnice tedy v insolvenčním návrhu řádně netvrdí skutečnosti, mající osvědčit její úpadek. Uvedené nedostatky způsobují vadnost insolvenčního návrhu, které brání pokračování v řízení. Insolvenční zákon ve vztahu k insolvenčnímu návrhu vylučuje použití ustanovení § 43 o.s.ř., proto nelze odstranit chybějící náležitosti insolvenčního návrhu prostřednictvím výzvy. Insolvenční soud tedy v souladu s ustanovením § 128 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodl o odmítnutí insolvenčního návrhu.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, ve kterém uvedla, že nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, protože podle jejího názoru podaný insolvenční návrh je perfektní a splňuje tak podmínku pro projednání návrhu soudem. Tvrdí, že podmínka plurality věřitelů je nezpochybnitelně splněna, což je uvedeno v bodě 06 návrhu. Rovněž tak podmínka mít peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti je v jejím případě rovněž nezpochybnitelně naplněna, protože má spolu s manželem v rámci společného jmění po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti celkem dva peněžité závazky vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. Také podmínka platební neschopnosti je v jejím případě naplněna, protože uvedla, že všechny závazky nejsou schopni s manželem řádně a včas plnit, a proto museli tak zastavit podstatnou část (tři ze čtyř jejich plateb). Domnívá se, že uvedená tvrzení zcela konkrétně individualizují a osvědčují její platební neschopnost. Poukazuje na to, že soud prvního stupně nedostatečně pracoval s ustálenou rozhodovací praxí soudů vyšší instance. Tvrdí, že ke svému návrhu přiložila řádný seznam majetku i řádný seznam závazků a soud v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (rozhodnutím sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010) postupoval chybně, když ke skutečnostem uvedeným v seznamech nepřihlédl. Uzavírá, že v jejím případě nebyly žádné důvody pro odmítnutí jejího insolvenčního návrhu, protože její návrh obsahoval všechny zákonem stanovené náležitosti, je srozumitelný a určitý a tedy způsobilý k projednání. Navrhuje proto, aby jejímu insolvenčnímu návrhu bylo vyhověno.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 6), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, přičemž v bodě 06 formulářového návrhu uvedla, že insolvenční návrh podává proto, aby soud rozhodl o jejím úpadku, a skutkově tvrdí, že společně s manželem mají v rámci společného jmění manželů celkem čtyři peněžité závazky u dvou věřitelů, v celkové výši cca 609.361,92 Kč a mají dva peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Dále uvádí, že není schopna řádně a včas plnit své závazky, museli tak zastavit podstatnou část (tři ze čtyř) plateb, protože z jejich pravidelných příjmů, které nyní činí cca 13.664 Kč, nezvládají tyto závazky splácet, když kromě splátek musí platit pravidelné měsíční životní náklady rodiny. Poukazuje na to, že všichni věřitelé jsou identifikováni v bodě 18 formulářového návrhu na povolení oddlužení, kde je rovněž tak uvedena výše jednotlivých závazků a jejich charakteristika. Žádá o spojení insolvenčního řízení s insolvenčním řízením svého manžela Romana Vodrážky, protože všechny závazky vznikly za dobu trvání jejich manželství. V bodě 18-závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné, dlužnice popsala, že vůči věřiteli GE Money Bank, a.s., který je řádně označen obchodní firmou a sídlem včetně identifikačního čísla, má tři závazky, první závazek je úvěrový závazek, který nesplácí, poslední splátka proběhla 15.5.2013, datum splatnosti tohoto závazku je 15.6.2013 a výše splátky činí 7.335,74 Kč měsíčně s tím, že zůstatek tohoto závazku představuje 342.651,76 Kč, druhým závazkem je rovněž závazek z úvěru, který nesplácí, poslední splátka 20.5.2013, datum splatnosti 20.6.2013, výše splátky 1.999 Kč, zůstatek závazku 98.676,23 Kč a třetím závazkem je kontokorentní úvěr, který nesplácí, je nevykonatelný a splatný, výše tohoto závazku je 21.367,93 Kč. Jako svého druhého věřitele dlužnice označila společnost Home Credit, a.s., která je rovněž tak řádně označena identifikačním číslem a svým sídlem a vůči tomuto věřiteli dlužnice uvedla, že se jedná o závazek z úvěru, který dlužnice splácí, je nevykonatelný, poslední splátka 16.7.2013 a datum splatnosti 16.8.2013, výše splátky 4.612 Kč měsíčně, zůstatek závazku představuje 146.666 Kč. Společně s insolvenčním návrhem předložila dlužnice též povinné seznamy podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, údaje uvedené v seznamu závazků, který je opatřen podepsaným prohlášením dlužnice o správnosti a úplnosti, odpovídají údajům, které dlužnice uvádí v bodě 18 formulářového návrhu na povolení oddlužení.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící

úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje tvrzení, jež by byla způsobilá osvědčit úpadek dlužnice.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, nutno vycházet ze závěrů, které formuloval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010 sen. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010. Nejvyšší soud uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

V přezkoumávané věci dlužnice v podaném insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení v bodě 06, který je určen pro vylíčení skutečností osvědčujících úpadek s přihlédnutím k údajům, které uvádí v bodě 18 tvrdí, že má dva věřitele, tj. GE Money Bank, a.s. a Home Credit, a.s. Vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. pak tvrdí celkem tři závazky, u nichž uvádí, že je nesplácí, přičemž u dvou závazků tvrdí konkrétní datum splatnosti-15.6.2013 a 20.6.2013. U věřitele Home Credit, a.s. pak uvádí, že tento závazek splácí a tvrdí také konkrétní datum splatnosti -16.8.2013. Z hlediska platební neschopnosti obsahuje insolvenční návrh tvrzení v tom směru, že závazky společně s manželem nejsou schopni řádně a včas plnit a museli tak zastavit podstatnou část plateb závazků tj. tři ze čtyř závazků, protože ze svých pravidelných příjmů které činí cca 13.664 Kč, nezvládají tyto závazky splácet.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje rozhodující skutečnosti, které by byly způsobilé (doloženy listinami) osvědčit úpadek dlužnice. Jak vyplývá ze shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu za rozhodující skutečnosti, které by byly schopny osvědčit úpadek dlužníka, se rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soudu, pokud je shledá pravdivými, bude moci uzavřít, že jsou naplněny všechny znaky úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ. V přezkoumávané věci z tvrzení uvedených v insolvenčním návrhu dlužnicí je možno dovodit, že dlužnice má dva věřitele, není již však možno dovodit, že vůči těmto dvěma věřitelům má dlužnice závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti. Dlužnice totiž tvrdí, že závazek vůči jednomu ze dvou jejich věřitelů, to je vůči společnosti Home Credit, a.s. splácí, což je v souladu s jejím tvrzením o platební neschopnosti, když dlužnice uvádí, že zastavila platby tří ze čtyř svých celkových závazků. Na základě skutkových tvrzení dlužnice by proto nebylo možno uzavřít, že by byl naplněn znak úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, písm. b) IZ, to je existence alespoň dvou závazků po lhůtě splatnosti více než 30 dnů vůči dvěma různým věřitelům. Z hlediska osvědčení úpadku není rozhodující, že dlužnice má více závazků po lhůtě splatnosti vůči jednomu věřiteli, tak, jak se dlužnice mylně domnívá v podaném odvolání, proto aby bylo možno uzavřít, že jsou naplněny znaky úpadku, musí z podaného insolvenčního návrhu vyplývat, že dlužnice má alespoň dva závazky vůči dvěma různým věřitelům více než 30 dnů po lhůtě splatnosti tak, jak správně uzavřel soud prvního stupně.

Soud prvního stupně proto rozhodl správně o odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice a odvolací soud jeho rozhodnutí jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 24. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu