3 VSOL 873/2012-P159-7
KSBR 39 INS 228/2011 3 VSOL 873/2012-P159-7

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka CE WOOD, a.s., se sídlem ve Zlíně, Zlínské Paseky 3662, PSČ 760 01, IČ: 60745479, o přihlášce pohledávky č. 159 věřitele Hasslacher Drauland Holzindustrie GmbH, se sídlem Feistritz 1, Sachsenburg 9751, Rakousko, reg. č. 115808, zastoupeného Mgr. Markétou Deimelovou, advokátkou trvale spolupracující s advokátní kanceláří TaylorWessing e n w c advokáti v.o.s., se sídlem u Prašné brány 1, Praha 1 PSČ 110 00, Česká republika, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.9.2012 č.j. KSBR 39 INS 228/2011-P159-2

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky č. 159 věřitele Hasslacher Drauland Holzindustrie GmbH, se sídlem Feistritz 1, Sachsenburg 9751, Rakousko, reg. č. 115808 ze dne 31.10.2011 ve výši 530.129,78 Kč (výrok I.) a rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v řízení končí (výrok II.). V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 7.1.2011 č.j. KSBR 39 INS 228/2011-A-2 bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka. Usnesením ze dne

11.2.2011 č.j. KSBR 39 INS 228/2011-A-23 byl zjištěn úpadek dlužníka a ve výroku IV. tohoto usnesení byli vyzváni věřitelé dlužníka, aby ve stanovené lhůtě přihlásili své pohledávky. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 11.2.2011; lhůta stanovená pro přihlášení pohledávek věřitelů uplynula dne 14.3.2011. Přihláškou pohledávky ze dne 31.10.2011, doručenou insolvenčnímu soudu dne 4.11.2011 a podanou k poštovní přepravě dne 3.11.2011, uplatnil věřitel Hasslacher Drauland Holzindustrie GmbH svou pohledávku ve výši 530.129,78 Kč. Soud uzavřel, že přihláška pohledávky č. 159 věřitele Hasslacher Drauland Holzindustrie GmbH byla podána po uplynutí lhůty stanovené insolvenčním soudem pro podávání přihlášek pohledávek, to je byla podána opožděně. Soud proto rozhodl o jejím odmítnutí ve smyslu ustanovení § 185 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení podal věřitel včasné odvolání ve kterém namítal, že soud prvního stupně při vydání usnesení nepostupoval správně, a to vzhledem k ustanovení § 430 insolvenčního zákona, dle kterého musí být známí věřitelé dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, insolvenčním soudem o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku vyrozuměni a vyzváni k podání přihlášek pohledávek. Tvrdí, že nebyl informován o zahájení insolvenčního řízení ačkoliv se jedná v jeho případě o známého zahraničního věřitele. To, že jde o známého věřitele podle jeho názoru vyplývá z řízení sp. zn. 7Cm 45/2007 vedeného u Krajského soudu v Brně, kdy jakožto žalovaný podal vzájemný návrh vůči dlužníku jakožto žalobci. Namítá, že povinnost insolvenčního soudu vyplývající z ustanovení § 430 insolvenčního zákona nebyla do dnešního splněna a přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení podává na základě oznámení o přerušení jiného řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 7Cm 45/2007, ze kterého je patrno, že proti dlužníku je vedeno insolvenční řízení. Má za to, že lhůta k podání přihlášky v rámci insolvenčního řízení nejen že neuplynula, ale nezačala ani běžet, a tedy ani nemohly být splněny předpoklady k vydání usnesení o odmítnutí jeho přihlášky pohledávky. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že jeho přihláška pohledávky se neodmítá.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. d/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání věřitele je opodstatněné, byť z jiných důvodů, než je v odvolání namítáno.

V přezkoumávané věci usnesením ze dne 11.2.2011 č.j. KSBR 39 INS 228/2011-A-23 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka a ve výroku IV. vyzval věřitele dlužníka, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky. Přihláškou pohledávky ze dne 31.10.2011, doručenou insolvenčnímu soudu 4.11.2011 věřitel Hasslacher Drauland Holzindustrie GmbH přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka svou pohledávku v celkové výši 530.129,78 Kč.

Jak vyplývá z obsahu odůvodnění napadeného usnesení, soud prvního stupně při svém rozhodování vůbec nevzal v potaz, že přihlášený věřitel Hasslacher Drauland Holzindustrie GmbH má sídlo na území Rakouska, tedy v členském státě Evropské unie.

Podle ustanovení § 136 IZ, rozhodnutí o úpadku musí obsahovat i výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání (odst. 2, písm. d/). Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší dvou měsíců (odst. 3). Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů (odst. 4).

Podle ustanovení § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle ustanovení § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ustanovení § 430 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odstavec 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odstavec 3).

Úprava obsažená v § 430 IZ vychází z přímo aplikovatelného nařízení (jeho článku 40) Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000, o úpadkovém řízení.

Odvolací soud se neztotožňuje s odvolací argumentací věřitele, že je známým věřitelem dlužníka, když je žalovaným ve sporu vedeném s dlužníkem coby žalobcem ve věci sp. zn. 7Cm 45/2007, u Krajského soudu v Brně.

Pojem známý věřitel dlužníka ve smyslu ustanovení § 430 IZ, definoval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 31.5.2012 sen. zn. 29 NSČR 13/2010 (které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) tak, že známým věřitelem dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, je v insolvenčním řízení takový věřitel, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka dozvěděl při obvyklém chodu věci buď z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu (typicky ze seznamu závazků ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1, písm. b/ insolvenčního zákona) nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo (typově u dlužníka, který nemá povinnost vést účetnictví) z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). Dlužník, který (lhostejno, zda jde o podnikatele) nekoná s péčí řádného hospodáře a nevede řádné záznamy o stavu majetku a o svých závazcích nebo který nesplní řádně a včas povinnost předložit soudu seznam závazků nemá právo spoléhat na to, že věřitel (jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám-při obvyklém chodu věcí-alespoň insolvenčnímu správci), přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávky do insolvenčního řízení.

Jinak řečeno, za známého věřitele dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, se v insolvenčním řízení v době do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení pokládá i takový věřitel, o kterém se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka v této fázi insolvenčního řízení ničeho nedozvěděl jen proto, že dlužník řádně nevedl účetnictví nebo jiné záznamy o stavu jeho majetku a závazků (závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.7.2012 sen. zn. 29 NSČR 20/2010).

Věřitel dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, o kterém však do uplynutí propadné lhůty určené k rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení nevyjde v insolvenčním řízení ničeho najevo ani s dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, není pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka. Tím, že okolnosti rozhodné pro závěr, že jde o známého věřitele dlužníka, vyjdou při obvyklém (řádném) chodu věcí najevo později (po uplynutí propadné přihlašovací lhůty), není insolvenční správce ani insolvenční soud zbaven povinnosti postupovat ohledně takového věřitele ve smyslu ustanovení § 430 insolvenčního zákona, respektive ustanovení článku 40 nařízení

(plnit vůči němu informační povinnost), zmeškaná lhůta k podání přihlášky se však takovému věřiteli nevrací (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2012 sen. zn. 29 NSČR 13/2010).

Jestliže dlužník označuje ve svém účetnictví, v jiných svých záznamech nebo v podáních adresovaných insolvenčnímu soudu svého věřitele, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, nepřesně (označí-li např. věřitele-fyzickou osobu pouze jeho fantazijní obchodní firmou), jde skutečnost, že takový věřitel se co do řádné identifikace stal známým insolvenčnímu soudu nebo insolvenčnímu správci až po uplynutí propadné přihlašovací lhůty, k tíži dlužníka a práva přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení ve lhůtě počítané ode dne, kdy mu bude výzva k podání přihlášky doručena zvlášť, takové věřitele nezbavuje (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.5.2012 sen. zn. 29 NSČR 13/2010).

S ohledem na shora uvedené judikaturní závěry nelze souhlasit s odvolací námitkou věřitele, že zahraniční věřitel se sídlem v některém z členských států Evropské unie může svou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení na majetek dlužníka jako včasnou kdykoliv po rozhodnutí o úpadku, jestliže nepředcházel postup dle § 430 IZ. Věřiteli, jenž se ve vztahu k dlužníku neprojeví do uplynutí propadné lhůty určené k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení rozhodnutím o úpadku tak, aby jej dlužník mohl znát, se poté, co (opožděně) vznese nárok vůči dlužníku (poté, co se jako dlužníkův věřitel projeví seznatelným způsobem) se již nevrací zmeškaná lhůta k podání přihlášky.

Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně se vůbec nezabýval tím, zda ve smyslu ustanovení § 430 IZ v případě odvolatele se jedná o známého věřitele, odvolací soud podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. a) o.s.ř. a ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Insolvenční soud v další fázi řízení ve světle judikaturních závěrů Nejvyššího soudu prověří, zda věřitel Hasslacher Drauland Holzindustrie GmbH je (a od kdy) známým věřitelem dlužníka; teprve poté (v závislosti na výsledku svého šetření) bude moci uzavřít, zda je důvod přihlášku pohledávky odmítnout jako opožděnou.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, odvolateli a insolvenčnímu správci se však též doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 20. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu