3 VSOL 871/2012-P90-12
KSBR 38 INS 23831/2011 3 VSOL 871/2012-P90-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Kopřiva-Revitalizace panelových domů s.r.o., se sídlem Brno, Písečná 509/5, PSČ 620 00, IČ: 49446509, zastoupeného Mgr. Tomášem Pelíškem, advokátem, advokátní kancelář PELÍŠEK, NAVRÁTIL & PARTNEŘI s.r.o., se sídlem Brno, Bašty 416/8, PSČ 602 00, IČ: 26941724, o přihlášce pohledávky věřitele č. 88 ŠkoFIN s.r.o., se sídlem Praha 5, Pekařská 6, PSČ 155 00, IČ: 45805369, zastoupeného JUDr. Thu Nga Haškovcovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 33, PSČ 110 00, o návrhu věřitele na opravu zjevné nesprávnosti rozhodnutí, k odvolání věřitele ŠkoFIN s.r.o. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.8.2012 č.j. KSBR 38 INS 23831/2011--P90-5

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zamítl návrh věřitele na opravu zjevné nesprávnosti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.5.2012 č.j. KSBR 38 INS 23831/2011-P90-3.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 30.5.2012 č.j. KSBR 38 INS 23831/2011-P90-3 Krajský soud v Brně vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky č. 90 (věřitele ŠkoFIN s.r.o.) ve výši 492.287 Kč a ukončil účast tohoto věřitele v řízení. Podáním ze dne 10.7.2012 navrhl uvedený věřitel opravu zjevné nesprávnosti uvedeného usnesení s odůvodněním, že dne 10.5.2012 vzal svoji přihlášku pohledávek zpět pouze v rozsahu pohledávky č. 2 a č. 4. S odkazem na ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a ustanovení § 164 o.s.ř. soud prvního stupně vyložil, že na základě ustanovení § 164 o.s.ř. lze opravit pouze zjevné nesprávnosti písemného vyhotovení soudního rozhodnutí, s tím, že takový charakter mají podle judikatury pouze chyby, k nimž došlo v důsledku zjevného a okamžitého selhání v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozsudku, a které jsou každému zřejmé. Takto postupovat však nelze v případě, kdy soud rozhodne podle jiného předpisu, než rozhodnout měl, podle jeho jiného ustanovení nebo v jiném rozsahu, než účastník požaduje, neboť podle § 156 odst. 3 o.s.ř. je soud vázán rozsudkem, jakmile jej vyhlásil. Nejde-li o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, je soud usnesením vázán, jakmile je vyhlásil, nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li je třeba doručovat, jakmile bylo písemně vyhotoveno. Rozhodnutí o zpětvzetí bylo věřiteli řádně doručeno do datové schránky jeho zástupkyně dne 30.5.2012, měl-li věřitel či jeho zástupkyně pochybnosti o správnosti tohoto rozhodnutí soudu, mohl ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení podat odvolání. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nesprávnost spočívající v chybě v psaní, kterou lze opravit postupem podle ustanovení § 164 o.s.ř., soud návrh věřitele na opravu rozhodnutí zamítl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel ŠkoFIN s.r.o. odvolání. Namítal, že dospěl-li soud prvního stupně ke zjištění, že se nedopustil chyby v důsledku zjevného a okamžitého selhání v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozsudku, je takový závěr absurdní, neboť ve svém důsledku znamená, že soud jednal úmyslně. Podle přesvědčení odvolatele osoba vyhotovující příslušné rozhodnutí (o vzetí na vědomí částečného zpětvzetí přihlášky pohledávky a ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení) při této činnosti absolutně selhala, neboť reagovala na neexistující procesní návrh (co do obsahu). K prokázání této skutečnosti navrhl důkaz výslechem nebo písemným dotázáním svědků-Dany Brabcové a Renaty Crhové, které se na vyhotovení usnesení podílely. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ),nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29.2.2012 č.j. KSBR 38 INS 23831/2011-A-17 byl zjištěn úpadek dlužníka Kopřiva-Revitalizace panelových domů s.r.o. a insolvenčním správcem ustanoven VELEBA, MILICHOVSKÝ a spol., se sídlem Brno, Soběšická 151, IČ: 26309157. Následně, usnesením ze dne 30.5.2012 č.j. KSBR 38 INS 23831/2011-B-16, pak byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Přihláškou pohledávky, podanou u Krajského soudu v Brně dne 27.3.2012, přihlásil věřitel ŠkoFIN s.r.o. celkem čtyři pohledávky v celkové výši 492.287 Kč-pohledávku č. 1 ve výši 117.245 Kč, ve vztahu k níž jako důvod vzniku uvedl finanční vyrovnání při předčasném ukončení smlouvy č. 6501104 , pohledávku č. 2 ve výši 123.865 Kč, ve vztahu k níž jako důvod vzniku označil finanční vyrovnání při předčasném ukončení smlouvy č. 650938 , pohledávku č. 3 ve výši 171.610 Kč, ve vztahu k níž jako důvod vzniku označil finanční vyrovnání při předčasném ukončení smlouvy č. 663464 a pohledávku č. 4 ve výši 79.567 Kč, ve vztahu k níž jako důvod vzniku označil finanční vyrovnání při předčasném ukončení smlouvy č. 683267 . V podání ze dne 10.5.2012, označeném zpětvzetí přihlášky pohledávky , podaném u Krajského soudu v Brně dne 11.5.2012, advokátka věřitele sdělila, že od podání přihlášky došlo v rámci insolvenčního řízení k uhrazení dlužných částek a tedy k úplnému uspokojení věřitelem přihlášených pohledávek, s tím, že na základě uvedeného věřitel činí toto doplnění a bere přihlášku své pohledávky z titulu vypořádání po předčasném ukončení úvěrové smlouvy č. 650938 v plném rozsahu zpět , a dále činí toto doplnění a bere přihlášku své pohledávky z titulu vypořádání po předčasném ukončení úvěrové smlouvy č. 683267 v plném rozsahu zpět . Na základě tohoto dispozitivního úkonu věřitele rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30.5.2012 č.j. KSBR 38 INS 23831/2011-P90-3 tak, že bere na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky č. 90 ve výši 492.287 Kč (výrok I.), a že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele v řízení končí (výrok II.). V odůvodnění tohoto rozhodnutí krajský soud uvedl, že podáním doručeným soudu dne 27.3.2012 uplatnil věřitel (ŠkoFIN s.r.o.) v předmětném insolvenčním řízení přihlášku pohledávky ve výši 492.287 Kč, následně, tj. podáním doručeným soudu dne 11.5.2012, vzal věřitel svou pohledávku v celém rozsahu zpět, proto soud postupoval podle § 184 IZ a zpětvzetí pohledávky vzal v celé výši na vědomí s tím, že právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.5.2012 č.j. KSBR 38 INS 23831/2011-P90-3 bylo doručeno advokátce věřitele dne 30.5.2012. Dne 10.7.2012 bylo dodáno do datové schránky Krajského soudu v Brně podání ze dne 10.7.2012, označené jako sdělení přihlášeného věřitele č. 90 a návrh na opravu zjevné nesprávnosti usnesení soudu , v němž věřitel ŠkoFIN s.r.o. sděluje obsah svého podání ze dne 10.5.2012, jímž v plném rozsahu vzal zpět přihlášku své pohledávky z titulu vypořádání po předčasném ukončení úvěrové smlouvy č. 650938 a přihlášku své pohledávky z titulu vypořádání po předčasném ukončení úvěrové smlouvy č. 683267 s vysvětlením, že tak vzal zpět přihlášku pohledávky č. 2 ve výši 123.865 Kč a pohledávky č. 4 ve výši 79.567 Kč, tj. přihlášku pohledávek v celkové výši 203.432 Kč, a nadále zůstal v insolvenčním řízení přihlášen v rozsahu zbývajících dalších dvou pohledávek, tj. pohledávky č. 1 a pohledávky č. 3 celkem ve výši 288.855 Kč. Jak v uvedeném podání věřitel dále uvedl, podle jeho názoru došlo k administrativnímu nedopatření, v důsledku kterého je usnesení soudu prvního stupně ze dne 30.5.2012 zjevně nesprávné, neboť neodpovídá částečnému zpětvzetí přihlášky pohledávky věřitele, a navrhl, aby soud postupem podle § 164 vydal opravné usnesení, jímž by bylo usnesení ze dne 30.5.2012 opraveno tak, že soud bere na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky č. 90 v rozsahu 203.432 Kč, a že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele v řízení v rozsahu 203.432 Kč končí. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 164 o.s.ř., předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

Podle ustanovení § 167 odst. 2 o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

Nutno zdůraznit, že pokud se týká předpokladů pro opravu rozhodnutí postupem podle ustanovení § 164 o.s.ř., zákon tu má na mysli zjevné nesprávnosti, k nimž došlo při vyhlášení (vydání) nebo ve vyhotovení rozsudku (usnesení), jako jsou písařské chyby, omyly v součtech, chyby způsobené selháním techniky, která byla použita, a jiné podobné nesprávnosti, které jsou zcela zřejmé a snadno rozpoznatelné. Je však nepřípustné, aby soud postupem podle § 164 o.s.ř. měnil obsah rozhodnutí, například proto, že si uvědomil nesprávnost svého rozhodnutí.

V posuzované věci není pochybnosti o tom, že věřitel svým podáním ze dne 10.5.2012 nedisponoval svou přihláškou pohledávek v rozsahu všech čtyř přihlášených pohledávek, nýbrž vzal zpět pouze přihlášku těch pohledávek, které označil jako pohledávka č. 2 ve výši 123.865 Kč a pohledávka č. 4 ve výši 79.567 Kč, tedy vzal svou přihlášku pohledávky zpět toliko v rozsahu částky celkem ve výši 203.432 Kč. Rozhodl-li soud prvního stupně na základě tohoto dispozitivního úkonu věřitele tak, že podle ustanovení § 184 IZ vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky tohoto věřitele v celém rozsahu-ve výši 492.287 Kč, s tím, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele v řízení končí, je jeho rozhodnutí nesprávné, neboť, jak je zcela zřejmé i z písemného odůvodnění tohoto rozhodnutí, posoudil dispozitivní úkon věřitele jako zpětvzetí přihlášky pohledávek v celém rozsahu.

Domoci se změny tohoto nesprávného rozhodnutí soudu prvního stupně však bylo možno pouze prostřednictvím řádného opravného prostředku-odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, jímž vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky ve výši 492.287 Kč s tím, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele v řízení končí, nikoli postupem podle ustanovení § 164 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, odvolateli a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 19. prosince 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu