3 VSOL 869/2014-A-12
KSOS 22 INS 17349/2014 3 VSOL 869/2014-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem v Ostravě--Výškovicích, Šeříkova 623/32, PSČ 700 30, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1.7.2014, č.j. KSOS 22 INS 17349/2014-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník podává insolvenční návrhy opakovaně zřejmě veden pouze snahou blokovat exekuční řízení. Dále uvedl, že dlužník v návrhu v bodě 7 neuvedl rozhodující skutečnosti, na základě kterých by bylo možno osvědčit jeho úpadek, když v kolonce uvedl pouze viz přihlášená pohledávka . Podle závěru soudu prvního stupně v insolvenčním návrhu dlužníka chybí konkrétní označení alespoň dvou věřitelů, uvedení výše jejich pohledávek a chybí údaj splatnosti závazků dlužníka tak, aby bylo zřejmé, že konkrétně označené závazky jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů. V návrhu absentuje i konkrétní tvrzení o tom, že dlužník není schopen své závazky splácet, které by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 insolvenčního zákona. Tyto údaje nelze zjistit ani ze seznamu závazků, který není připojen. Dlužník neosvědčil svůj úpadek, neuvedl alespoň dva své věřitele, vůči kterým má peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tento není schopen plnit, neboť nesplnil jednu z vyvratitelných právních domněnek své objektivní platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, kterým se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

V přezkoumávané věci podal dlužník insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, a to na předepsaném formuláři návrhu na povolení oddlužení. V bodě 07, který je určen pro vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, dlužník uvedl, že navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku, přičemž pokud jde o popis rozhodujících skutečností, dlužník pouze uvedl viz přiložená přihlášená pohledávka . Další body formulářového návrhu 17, 18, 19 a 20, které se týkají popisu závazků dlužníka, zůstaly nevyplněny. Pokud jde o zákonné přílohy insolvenčního návrhu ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 IZ, tyto k insolvenčnímu návrhu přiloženy nebyly.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospívá odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že návrh dlužníka neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka.

V insolvenčním návrhu dlužníka, jak zcela správně uzavřel soud prvního stupně, nejsou uvedeny žádné údaje o tom, ze kterých by bylo možno dovodit, že dlužník má více věřitelů, to je nejméně dva. V insolvenčním návrhu pak dále chybí i jakékoliv konkrétní údaje, z nichž by bylo možno uzavřít, že závazky dlužníka vůči případným jeho věřitelům jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti a rovněž tak absentují údaje o platební neschopnosti dlužníka, popřípadě jiné údaje, z nichž by bylo možno uzavřít, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky. Seznam závazků dlužníka, ze kterého by bylo možno vycházet pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, dlužníkem předložen nebyl.

Soud prvního stupně proto nijak nepochybil, jestliže insolvenční návrh dlužníka odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ proto, že neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužníků běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 21. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Petra Šlajsová předsedkyně senátu