3 VSOL 866/2014-B-20
KSOS 33 INS 17993/2013 3 VSOL 866/2014-B-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužníka Radima anonymizovano , anonymizovano , bytem Klimkovická 55/28, Ostrava-Poruba, PSČ: 708 00, t.č. věznice Ostrava-Heřmanice, P.S.2 IB-3, PSČ: 713 02, o způsobu řešení úpadku, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.6.2014, č. j. KSOS 33 INS 17993/2013-B-10,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníka (výrok I.) a na jeho majetek prohlásil konkurs (výrok II.). Na odůvodnění uvedl, že usnesením ze dne 11.3.2014 byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo mu povoleno oddlužení, dlužník je ve výkonu trestu odnětí svobody a nemá žádný příjem, jeho majetek (byt a automobil) je předmětem zajištění a očekávaný výtěžek zpeněžení nepostačí ani k úhradě pohledávek zajištěných věřitelů. Proto není splněn předpoklad dle § 395 odst. 1, písm. b) IZ pro schválení povoleného oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, ani splátkovým kalendářem, a soud podle § 405 insolvenčního zákona oddlužení neschválil a rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání. Namítal, že vzhledem k umístění a celkové rekonstrukci je jeho byt prodejný minimálně za 1,5 milionu Kč a částka získaná jeho zpeněžením postačuje k úhradě zákonného minima hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů. Podle názoru dlužníka krajský soud pochybil, pokud hodnota bytu nebyla zjištěna znaleckým posudkem, přičemž od roku 2004, kdy byl byt pořízen, ceny nemovitostí výrazně vzrostly. Napadené usnesení je dle dlužníka nesprávné, proto, podle obsahu odvolání, žádá v odvolacím řízení jeho změnu tak, aby mu bylo schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, přezkoumal i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 o.s.ř.), a po té, dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že v tomto řízení, které bylo zahájeno dne 26.6.2013 insolvenčním návrhem věřitele Hypoteční banka, a.s., soud prvního stupně poté, co dlužník podal návrh na povolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, usnesením ze dne 11.3.2014 č. j. KSOS 33 INS 17993/2013-A-16 zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil insolvenčním správcem AS Zizlavský v.o.s. Dne 22. května 2014 správce doručil soudu zprávu o své činnosti spolu se soupisem majetkové podstaty, ze které vyplývá, že do podstaty byla sepsána bytová jednotka číslo 1161/27, nacházející se v budově č.p. 1161 na pozemku p. č. 11560, v k.ú. Mariánské Hory, obec Mariánské Hory, a spoluvlastnický podíl o velikosti 313/2898 na budově a pozemku (dále též jen nemovitosti ), a to z titulu vlastnického práva dlužníka. Na nemovitostech vázne zástavní právo pro pohledávky věřitelů Hypoteční banka a.s., IČ: 13584324 a Mgr. Jaroslava Kocince, LL.M., IČ: 71468706. Dle odhadu správce mají nemovitosti hodnotu cca 600.000 Kč. Dále byl do soupisu majetkové podstaty dlužníka sepsán osobní automobil Škoda Octavia 1Z, na kterém vázne zástavní právo dlužníka pro pohledávku věřitele ŠkoFIN s.r.o., IČ: 45805369, jehož hodnota byla správcem odhadnuta na 230.000 Kč. Dne 2.6.2014 proběhlo přezkumné jednání a první schůze věřitelů, na přezkumném jednání byly přezkoumány přihlášené pohledávky evidované pod číslem 1 až 13 celkem ve výši 1.431.257,13 Kč, které byly zjištěny. Jako pohledávky zajištěné nemovitostmi dlužníka byly zjištěny pohledávky, evidované pod číslem P1 (věřitel Hypoteční banka, a.s., výše 505.086,56 Kč) a P2 (věřitel Jaroslav Kocinec Mgr.,

LL.M., výše 42.023,56 Kč). Pohledávka P6 věřitele ŠkoFIN s.r.o. IČ: 45805369, ve výši 312.211,74 Kč byla zjištěna jako zajištěná zajišťovacím převodem práva na osobním automobilu.

Dne 1. srpna 2014 doručil insolvenční správce soudu zprávu, podle které cena bytu ve vlastnictví dlužníka činí dle posudku znalce 940.000 Kč. Následně ve zprávě doručené soudu dne 20. srpna 2014 správce sdělil, že automobil Škoda Octavia 1Z, na němž vázne zajištění ve prospěch věřitele ŠkoFIN s.r.o., se nepodařilo dohledat a podle zprávy Policie ČR vozidlo není v evidenci hledaných vozidel. Pokud nebude ani následně (poté, co podal zprávu věřiteli ŠkoFIN s.r.o.) v průběhu insolvenčního řízení dlužníka dohledáno, bude insolvenční správce postupovat podle § 227 IZ a zajištěný věřitel bude uspokojován shodně jako věřitelé nezajištění. Dále insolvenční správce ve zprávě uvedl, že dle sdělení matky nezletilého syna dlužníka byl ke dni 18.3.2014 na výživném evidován dluh 47.500 Kč, který narůstá o běžné výživné 2.500 Kč měsíčně.

Ze sdělení insolvenčního správce, doručeného odvolacímu soudu dne 2.9.2014, vyplývá, že osobní automobil Škoda Octavia 1Z, na němž vázne zajištění ve prospěch věřitele ŠkoFIN s.r.o., dosud nebyl dohledán.

Podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Odvolací soud se zabýval přezkumem správnosti závěru soudu prvního stupně, podle něhož nelze oddlužení schválit, protože dlužník nemá dostatečný majetek, aby v oddlužení splnil minimální zákonný limit 30% hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů, se kterým dlužník nesouhlasí. Při přezkumu odvolací soud vycházel z následujících skutečností: -dlužník nemá žádný příjem; -hodnota do podstaty zapsaných nemovitostí dlužníka činí 940.000 Kč (výše zjištěná znalcem) hodnotu dosud zapsaného osobního automobilu insolvenční správce odhadl na částku 230.000 Kč; -v řízení byly zjištěny pohledávky věřitelů dlužníka celkem ve výši 1.431.257,13 Kč, z toho pohledávky, pro které vázne zajištění na nemovitostech dlužníka, činí 547.110,12 Kč (pohledávky č. P1 a P2), pohledávka, pro kterou vázne zajištění na osobním automobilu (pohledávka č. P6), byla zjištěna ve výši 312.211,74 Kč. -dluh na výživném do září 2014 včetně činí 62.500 Kč (dlužné výživné k 18.3.2014 ve výši 47.500 Kč + dluh na výživném za dobu od dubna do září 2014, ve výši 15.000 Kč/ 6 × 2.500 Kč/).

Na základě těchto skutečností odvolací soud posuzoval, zda dlužník by při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, neboť oddlužení plněním splátkového kalendáře je vzhledem k nulovým příjmům dlužníka vyloučeno, byl schopen splnit požadavek dle § 395 odst. 1, písm. b) IZ. Pokud by odvolací soud předpokládal, že nemovitosti by byly zpeněženy za částku 940.000 Kč dle znaleckého posudku, po odpočtu zjištěných pohledávek P1 a P2 zajištěných věřitelů ve výši 547.110,12 Kč a nákladů dle § 298 odst. 4 IZ ve výši 84.600 Kč, by bylo možno z výtěžku zpeněžení nemovitostí dlužníka pro uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů a pohledávek za podstatou a jim na roveň postavených (§ 168 a § 169 IZ) počítat pro uspokojení s částkou 308.289,88 Kč.

Vzhledem k tomu, že v době rozhodování odvolacího soudu nebyl dohledán osobní automobil Škoda Octavia 1Z, odvolací soud kalkuluje s variantou, že pohledávka P6 věřitele ŠkoFIN s.r.o. ve výši 312.211,74 Kč by byla uspokojována jako nezajištěná. Částka pohledávek věřitelů uspokojovaných jako nezajištěné by činila 884.147,01 Kč, hodnota jejich 30% potom představuje částku 265.244,10 Kč. K této částce je třeba rovněž připočítat částku dlužného výživného 62.500 Kč a minimální odměnu insolvenčního správce a náhradu jeho hotových výdajů ve výši 50.000 Kč (§ 5 odst. 5, § 7 vyhl. č. 313/2007 Sb.). Součet 30 % hodnoty pohledávek uspokojovaných jako nezajištěné, pohledávek za podstatou a pohledávek jim naroveň postavených tak podle předběžné kalkulace odvolacího soudu činí 377.744,10 Kč a převyšuje částku 308.289,88 Kč, která by (hypoteticky) zbyla pro jejich uspokojení po zpeněžení nemovitostí.

Pokud by i byl dohledán automobil dlužníka (k čemuž v době rozhodování odvolacího soudu nedošlo) a výtěžek jeho zpeněžení by činil 230.000 Kč, byla by z jeho výtěžku uspokojena zajištěná pohledávka P6 věřitele ŠkoFIN s.r.o. ve výši 209.300 Kč (částka 11.500 Kč představuje odměnu insolvenčního správce a částka 9.200 náklady se správou, § 298 odst. 4 IZ). Část pohledávky 102.911,74 Kč by byla uspokojována jako nezajištěná. Předpokládaná výše pohledávek nezajištěných věřitelů proto činí 674.847,01 Kč (571.935,27 Kč pohledávky nezajištěných věřitelů a 102.911,74 Kč část neuspokojené pohledávky zajištěného věřitele ŠkoFIN s.r.o.), 30 % hodnoty těchto pohledávek představuje 202.454,10 Kč, kterou by bylo třeba uspokojit z výtěžku zpeněžení nemovitostí dlužníka. K této částce je třeba připočítat částku dlužného výživného 62.500 Kč a minimální odměnu insolvenčního správce a náhradu jeho hotových výdajů ve výši 50.000 Kč (§ 5 odst. 5, § 7 vyhl. č. 313/2007 Sb.). Součet 30 % hodnoty pohledávek uspokojovaných jako nezajištěné, pohledávek za podstatou a pohledávek jim naroveň postavených tak podle předběžné kalkulace odvolacího soudu činí 314.954,10 Kč a převyšuje částku 308.289,88 Kč, která by v případě zpeněžení za cenu dle znaleckého odhadu mohla být k dispozici pro jejich uspokojení z výtěžku zpeněžení nemovitostí.

Z uvedených propočtů (ve druhém případě propočtu pro dlužníka nejvýhodnějšího, který ovšem dosud není skutkově podložen), vyplývá, že přes zvýšení odhadované hodnoty nemovitostí dlužníka (k níž došlo až v průběhu odvolacího řízení, kdy byl zpracován znalecký posudek) je třeba setrvat na závěru, že dlužník není schopen splnit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30% hodnoty jejich pohledávek (předpoklad dle § 395 odst. 1 písm. b/ IZ pro schválení povoleného oddlužení). Ekonomická nabídka dlužníka jeho věřitelům proto není dostatečná.

Odvolací soud proto shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že v průběhu řízení o schválení povoleného oddlužení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu dlužníka na povolení oddlužení (§ 405 odst. 1 IZ), a proto soud prvního stupně správně povolené oddlužení neschválil a současně rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (§ 405 odst. 2 IZ). Odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně, které je věcně správné, podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému orgánu případně státnímu zastupitelství, které vstoupilo do řízení, se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 22. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu