3 VSOL 862/2016-B-86
KSOS 36 INS 24/2013 3 VSOL 862/2016-B-86

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Žanety anonymizovano , anonymizovano , bytem Lhota u Vsetína 160, PSČ 755 01, identifikační číslo osoby: 71861033, o schválení konečné zprávy, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.5.2016, č.j. KSOS 36 INS 24/2013-B-68,

takto:

I. Odvolání dlužnice, pokud směřovalo proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně, se o d m í t á .

II. Usnesení soudu prvního stupně se v bodech b., c., d. a e. výroku I. mění takto: b) odměna insolvenčního správce Mgr. Lukáše Stočka činí 126.358 Kč, k níž přísluší náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 26.535,18 Kč; c) hotové výdaje insolvenčního správce Mgr. Lukáše Stočka činí 4.328 Kč, k nimž přísluší náhrada DPH ve výši 908,88 Kč; d) odměna insolvenčního správce Ing. Víta Baštána činí 5.000 Kč; e) hotové výdaje insolvenčního správce Ing. Víta Baštána činí 1.650 Kč.

V bodech a. a f. výroku I. se usnesení soudu prvního stupně p o t v r z u j e . isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, obsažené v jeho podání ze dne 10.12.2014, s tím, že celkový výnos zpeněžení činí 1.379.336 Kč, odměna insolvenčního správce Mgr. Lukáše Stočka činí 243.745,04 Kč včetně DPH, hotové výdaje insolvenčního správce Mgr. Lukáše Stočka činí 4.328 Kč včetně DPH, odměna insolvenčního správce Ing. Víta Baštána činí 5.000 Kč včetně DPH, hotové výdaje insolvenčního správce Ing. Víta Baštána činí 1.650 Kč včetně DPH, přičemž věřitelé se zjištěnými přihláškami pohledávek budou v řízení uspokojeni částkou 1.121.751,01 Kč v rozsahu 100 % pohledávek (výrok I.). Ve výroku II. soud uložil insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě tří týdnů od nabytí právní moci výroku I. předložil návrh na rozvrh.

Na odůvodnění svého rozhodnutí soud uvedl, že dne 10.12.2014 insolvenční správce předložil konečnou zprávu, která byla zveřejněna dne 16.12.2014. Dlužnice proti ní podala námitky, které soud po vyjádření insolvenčního správce projednal dne 5.3.2015. Dlužnice ve včas podaných námitkách proti konečné zprávě namítla, že odměna insolvenčního správce ze zajištěné pohledávky 615.070,66 Kč věřitele Daniela Prepsla měla být určena dle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., a nikoliv dle ustanovení § 1 odst. 3 této vyhlášky. Soud uzavřel, že odměnu insolvenčního správce je třeba určit dle příslušné vyhlášky ve znění účinném do 31.12.2013, neboť o způsobu řešení úpadku dlužnice bylo rozhodnuto dne 14.3.2013, kdy bylo povoleno oddlužení (v této souvislosti odkázal na přechodné ustanovení novely 398/2013 ). Pohledávka věřitele Daniela Prepsla byla zjištěna jako zajištěná, avšak v řízení nedošlo k prodeji předmětu zajištění a pohledávka bude uspokojována ze stejných zdrojů jako pohledávky nezajištěných věřitelů, tedy z výtěžku získaného využitím bankovních kont dlužnice. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky se odměna insolvenčního správce určuje z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění pohledávky, což v této věci není možné, je správcem vyčíslená výše jeho odměny podle ustanovení § 1 odst. 3 vyhlášky správná. K námitce dlužnice, že insolvenčnímu správci Ing. Vítu Baštánovi odměna za špatnou práci nenáleží, soud sdělil, že Ing. Vít Baštán vykonával v insolvenčním řízení svou funkci a provedl úvodní úkony (soupis majetkové podstaty, sestavení a předložení zprávy soudu) a přezkoumal 5 přihlášených věřitelů . Jeho odměnu ve výši 5.000 Kč soud pokládá za přiměřenou, navíc podíl každého ze správců na odměně má na dlužnici neutrální dopad . Sankcí za nedostatky při výkonu funkce tohoto správce bylo samo zproštění a za tutéž chybu tak správce nebude trestán dvakrát . Až u jednání dne 9.4.2015 dlužnice namítla, že do soupisu majetkové podstaty neměla být pojata částka 41.000 Kč (správně 42.000 Kč) složená Vasilem Deketem. Soud se tímto zabýval, přestože námitka nebyla uplatněna ve lhůtě, a uzavřel, že o oprávněnosti soupisu této částky svědčí mailová komunikace mezi insolvenčním správcem a zástupcem dlužnice ze dne 9.12.2014, v níž na dotaz správce o původu složených finančních prostředků zástupce uvedl, že tato částka je možná předčasný ježíšek v podobě peněžitého daru . Sepisem těchto prostředků proto správce nepochybil. Navíc jejich vyloučení z majetkové podstaty se může domáhat pouze osoba, jejíž právo k tomuto majetku vylučuje sepis, což dlužnice není. Vzhledem k uvedeným závěrům insolvenční soud schválil konečnou zprávu s tím, že návrh dlužnice na odvolání insolvenčního správce je vázán na závěry konečné zprávy, proto o něm bude rozhodnuto až po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy.

Proti usnesení soudu prvního stupně podala dlužnice odvolání, které výslovně směřovala proti oběma jeho výrokům. V odvolání nesouhlasila se správcem vyčíslenou výší výnosu zpeněžení majetkové podstaty 1.379.336 Kč a tvrdila, že v této částce není zohledněn úrok z vkladů složených na účtu majetkové podstaty, který je určitě úročený nějakou sazbou . Nesouhlasila s vyplacením odměny insolvenčního správce Mgr. Lukáše Stočka ve výši 243.745,04 Kč včetně DPH a tvrdila, že již od počátku řízení upozorňovala na nestandardní a nezákonné jednání insolvenčního správce , který z peněžité podpory v mateřství dlužnici strhával částky pro účely oddlužení v takové výši, že jí nezbývala ani částka životního minima, její majetek se snažil zpeněžit prodejem mimo dražbu, aniž by zjišťoval jeho skutečnou hodnotu, která se navýšila zejména změnou územního plánu v katastrálním území Hošťálková. Opakovaně žádala soud o zproštění správce Mgr. Lukáše Stočka jeho funkce, přičemž napadené usnesení konstatuje, že o návrhu bude rozhodnuto až po nabytí právní moci usnesení, nesouhlasí s tím, aby insolvenční správce Mgr. Lukáš Stoček předkládal návrh na rozvrh bez toho, že bude rozhodnuto o jejím návrhu na zproštění funkce. Nadále nesouhlasila s vyplacením odměny insolvenčnímu správci Ing. Vítu Baštánovi, neboť opravdu neví , proč by ji měla platit. Z těchto důvodů výslovně napadá výroky I. a II. usnesení, jehož zrušení se v odvolacím řízení domáhá tak, aby věc byla znovu projednána u soudu prvního stupně.

Insolvenční správce s odvoláním dlužnice nesouhlasil. Tvrdil, že dlužnice nevznesla námitku proti výši výtěžku zpeněžení v zákonné lhůtě a proto k ní nelze přihlížet. Stejně tak nelze přihlížet k námitce dlužnice, že nemá nárok na odměnu. S výší vypočtené odměny se soud řádně vypořádal, k novým námitkám o jeho nezákonném jednání rovněž nelze přihlížet, přičemž správce se ohrazuje proti nařčení , že neměl zájem o ocenění nemovitostí v k.ú. Hošťálková. Jak vyplývá z obsahu spisu, nebyla mu umožněna prohlídka budovy, což soudu sdělil. Srážky z příjmů dlužnice prováděla Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení, aniž by dlužnice proti jejich výši vznesla námitky. Nesouhlas dlužnice s vyplacením odměny správci Ing. Vítu Baštánovi není důvodný, když dlužnice nebyla krácena a předchozí insolvenční správce část práce provedl a ocenil ji částkou 5.000 Kč, s čímž stávající insolvenční správce souhlasí. Návrh dlužnice na zproštění funkce insolvenčního správce nemá odkladný účinek, proto není důvod, aby neprováděl rozvrh výtěžku zpeněžení.

Zástupce věřitelů Daniel Prepsl se ztotožnil s vyjádřením insolvenčního správce k odvolání a žádal potvrzení napadeného usnesení, když soud prvního stupně se s námitkami dlužnice řádně vypořádal.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda zákon připouští odvolání také proti výroku II., kterým soud uložil povinnost insolvenčnímu správci. Rozhodnutí, kterým insolvenční soud uložil insolvenčnímu správci, aby po té, co usnesení o schválení konečné zprávy nabude právní moci, předložil v určené lhůtě návrh rozvrhového usnesení, je rozhodnutím o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, a zákon proti takovému rozhodnutí odvolání nepřipouští (ustanovení § 11 odst. 1, § 91 IZ). Proto odvolací soud odmítl včas podané odvolání dlužnice, pokud směřovalo proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně (ustanovení § 218 písm. c/ o.s.ř.).

Vzhledem k tomu, že odvolání proti výroku I. usnesení je přípustné a bylo podáno včas osobou oprávněnou (§ 304 odst. 6 IZ), odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v této části včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), doplnil dokazování a poté dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

Odvolací soud pro stručnost odkazuje na zjištění o dosavadním průběhu insolvenčního řízení a obsahu námitek dlužnice proti konečné zprávě (včetně námitky vznesené u jednání soudu dne 9.4.2015), která jsou správná. Z obsahu insolvenčního spisu dále vyplývá, že v řízení byla zjištěna pohledávka zajištěného věřitele Daniela Prepsla ve výši 615.070,66 Kč.

Odvolací soud doplnil dokazování zprávou insolvenčního správce ze dne 3.10.2016 z níž zjistil, že v době po zpracování konečné zprávy, to je v období od 7.12.2014 do 7.5.2015, byla Úřadem práce Zlín na účet majetkové podstaty dlužnice zaslána částka celkem 3.086 Kč. Účet majetkové podstaty dlužnice nebyl úročen, neboť byl založen pro účely oddlužení, když tento produkt nabízí Československá obchodní banka, a.s. a je výhodný pro dlužníky, neboť se na nákladech podstaty ušetří 80 Kč měsíčně.

Podle ustanovení § 302 IZ, v závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Předložení konečné zprávy nebrání, jestliže a) dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy, b) se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat (odstavec 1). Konečná zpráva insolvenčního správce musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména a) přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b) přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo, d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo, e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g) přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení (odstavec 2). Konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce (odstavec 3).

Podle ustanovení § 38 odst. 1 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odstavec 3). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 6).

Podle ustanovení § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů ve znění vyhlášky č. 488/2012 Sb. (to je ve znění účinném do 31.12.2013, dále též jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele (odst. 1). Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli od 0-1 mil. Kč 9% (odstavec 2). Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při výtěžku od 0 do 10 mil. Kč 15 % (odstavec 3).

Odvolací námitky dlužnice, které vznesla proti výroku I. napadeného usnesení, směřují a) proti dosažené výši výtěžku zpeněžení a b) právu insolvenčních správců Mgr. Lukáše Stočka a Ing. Víta Baštána, kteří v řízení vykonávali svou funkci, na odměnu a její výši.

K odvolací námitce ad a) odvolací soud uvádí, že dlužnice brojila proti dosaženému výsledku zpeněžení a tvrdila, že výtěžek byl ve skutečnosti vyšší o úroky z částek vložených na účet majetkové podstaty, které však do výsledku zpeněžení nebyly zahrnuty. Tuto odvolací námitku shledává odvolací soud jako přípustnou, neboť to, zda účet majetkové podstaty č. 260568006/0300 zřízený insolvenčním správcem Mgr. Lukášem Stočkem v insolvenčním řízení je či není úročen, do uplynutí lhůty k podání námitek proti konečné zprávě z obsahu spisu nevyplývalo (viz obsah zprávy o činnosti správce ze dne 2.10.2013 č. dokumentu B-14, srov. závěry formulované v usneseních Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.8.2010 sp. zn. 29 Cdo 5037/2008 a ze dne 21.12.2010, sp. zn. 29 Cdo 4555/2009, obě dostupná na www.nsoud.cz, které lze aplikovat i v insolvenčním řízení). Námitka však důvodná není, neboť účet úročen nebyl, jak plyne ze sdělení insolvenčního správce ze dne 3.10.2016, což nebylo dlužnicí ani žádným z účastníků zpochybněno. V této souvislosti odvolací soud uvádí, že ohledně částky 42.000 Kč, která byla složena na účet majetkové podstaty Vasilem Deketem, se odvolací soud ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně uvedené v odůvodnění přezkoumávaného usnesení, na které odkazuje. Z uvedených důvodů odvolací soud uzavírá, že částka 1.379.336 Kč dosaženého výsledku zpeněžení, uvedená pod bodem a) výroku I. přezkoumávaného usnesení, je ke dni zpracování konečné zprávy správná.

K odvolací námitce dlužnice, že insolvenční správce Mgr. Lukáš Stoček a insolvenční správce Ing. Vít Baštán nemají právo na odměnu odvolací soud uvádí, že oba správci v insolvenčním řízení vykonávali činnost insolvenčního správce a proto jim právo na odměnu vzniklo (ustanovení § 38 odst. 1 IZ). S touto odvolací námitkou dlužnice nelze souhlasit.

Pokud se týče výše odměny, tu je třeba určit dle úpravy účinné do 31.12.2013, neboť o způsobu řešení úpadku dlužnice bylo rozhodnuto dne 14.3.2013, kdy bylo povoleno oddlužení dlužnice (srov. ustanovení § 4 odst. 2, písm. c/ IZ, čl. II. vyhlášky č. 398/2013 Sb.). V tomto směru se odvolací soud ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně.

Odvolací soud se však neztotožnil se soudem prvního stupně v tom, jakým způsobem je třeba určit výši odměny insolvenčního správce (respektive obou správců, kteří mají právo na podíl na jedné odměně). Ze shora citovaného ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky vyplývá, že odměna insolvenčního správce je tvořena součtem jejích částí , vypočtených z výtěžku připadajícího na zajištěného věřitele a výtěžku určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Výtěžek zpeněžení připadající na zajištěného věřitele je roven částce určené k vydání tomuto věřiteli (ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky), aniž by bylo se třeba zabývat výtěžkem zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění (v této souvislosti odvolací soud uvádí, že v odůvodnění přezkoumávaného usnesení soud prvního stupně nesprávně cituje předmětné ustanovení ve znění účinném od 1.1.2014, to je ve znění vyhlášky č. 398/2013 Sb.). Výtěžek připadající na zajištěného věřitele Daniela Prepsla je 615.070,66 Kč a odměna ve výši 9% z této částky činí 55.356,36 Kč. Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele je 15% z částky 506.680,35 Kč, což činí 76.002,05 Kč. Součet těchto částek po zaokrouhlení činí 131.358 Kč, což je výše odměny obou v insolvenčním řízení dlužnice činných insolvenčních správců Ing. Víta Baštána a Mgr. Lukáše Stočka. V tomto směru nelze upřít důvodnost odvolací námitce dlužnice, která zpochybňovala výši soudem prvního stupně určené odměny.

Odvolací námitku dlužnice, která zpochybňovala podíl insolvenčního správce Ing. Víta Baštána na odměně v částce 5.000 Kč, odvolací soud hodnotí jako nedůvodnou, neboť je nepochybné, že ten v insolvenčním řízení vykonával činnosti uvedené v odůvodnění přezkoumávaného usnesení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně jeho podíl na odměně v dané výši pokládá za přiměřený a odkazuje na důvody uvedené v přezkoumávaném usnesení.

Vzhledem k tomu, že odvolací soud určil výši odměny insolvenčních správců v jiné výši než soud prvního stupně, bylo třeba napadené usnesení ve výroku I. bod b. změnit tak, že podíl Mgr. Lukáše Stočka na odměně činí 126.358 Kč. K této částce insolvenčnímu správci náleží náhrada DPH ve výši 21%, to je částka 26.535, 20 Kč (ustanovení § 38 odst. 1 IZ, § 6 vyhlášky, § 220 odst. 1 o.s.ř.).

Ing. Vít Baštán dle obsahu spisu není plátcem DPH, proto odvolací soud změnil výrok I. bod d. usnesení jen tak, že podíl Ing. Víta Baštána na odměně činí 5.000 (ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř.).

K výši odměny insolvenčních správců odvolací soud uvádí, že neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 38 odst. 3 IZ, když námitky dlužnice proti způsobu výkonu činnosti Ing. Lukáše Stočka nejsou důvodné. Srážky z příjmu dlužnice pro účely splátek do oddlužení byly prováděny k tomu příslušným státním orgánem (Českou správou sociálního zabezpečení) a k námitce dlužnice, že nedosahovaly částky životního minima , je třeba uvést jen to, že výši tzv. nezabavitelné částky stanoví právní předpis (§ 278 a § 299 o.s.ř., nařízení vlády č. 595/2006 Sb.) a nelze ji ztotožňovat s částkou životního minima (ustanovení § 3 zákona č.110/2006 Sb.). Ostatně podle propočtu odvolacího soudu byly tyto srážky v letech 2014 a 2015 prováděny ve správné výši. Z obsahu spisu rovněž plyne, že námitka dlužnice, že insolvenční správce nečinil opatření ke zjištění hodnoty jejího nemovitého majetku neodpovídá skutečnosti (viz zpráva správce č. dokumentu B-14).

Odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně také ve výroku I., body c. a e., byť výše hotových výdajů každého ze správců nebyla v řízení zpochybněna. Soud prvního stupně však hotové výdaje insolvenčního správce Mgr. Lukáše Stočka vyčíslil částkou 4.328 Kč, aniž by k ní připočetl náhradu za daň z přidané hodnoty (přestože ve výroku I. bod c. tuto skutečnost deklaruje), na kterou má tento správce právo (ustanovení § 38 odst. 1 IZ). Odvolací soud proto změnil uvedenou část výroku a určil částku náhrady DPH, kterou je insolvenční správce Mgr. Lukáš Stoček z přiznané náhrady hotových výdajů povinen odvést (4.328 x 21% činí po zaokrouhlení 908,90 Kč). Vzhledem k tomu, že insolvenční správce Ing. Vít Baštán nedoložil, že je plátcem DPH, bylo změněno rozhodnutí v bodu e. výroku I. tak, že částka náhrady hotových výdajů 1.650 Kč nezahrnuje náhradu DPH (ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř.).

Výše uvedené změny však nemají žádný dopad na vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, to je na částku 1.121.751,01 Kč, přičemž přihlášení věřitelé budou uspokojeni v rozsahu 100% svých pohledávek. Jak vysvětleno výše, správná je i částka výsledku zpeněžení 1.379.336 Kč. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně v bodech a. a f. výroku I. podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Závěrem odvolací soud uvádí, že odvolací námitka dlužnice, která nesouhlasí s tím, aby insolvenční správce předkládal návrh na rozvrhové usnesení bez toho, aby bylo rozhodnuto o jejím návrhu na zproštění funkce, je pro posouzení správnosti napadeného usnesení právně nevýznamná.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci a zástupci

věřitelů se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 18. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu