3 VSOL 859/2016-A-42
KSBR 26 INS 10054/2015 3 VSOL 859/2016-A-42

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Mgr. Miroslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem v Uherském Hradišti-Mařaticích, Příčná I. 911, PSČ 686 01, identifikační číslo osoby: 46174087, zastoupené Mgr. Mojmírem Ohnoutkou, advokátem se sídlem v Uherském Hradišti, Jiřího z Poděbrad 1212, PSČ 686 01, o insolvenčním návrhu věřitelů a) RM Investiční družstvo, se sídlem Ublo č.p. 121, PSČ 763 12, identifikační číslo osoby: 26949067, zastoupeného Mgr. Martinem Zvoníčkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Lešetín VI 671, PSČ 760 01, a b) AGIRA-CREDIT s.r.o., se sídlem v Ostravě, Mariánské Hory a Hulváky, 28. října 854/258, PSČ 709 00, identifikační číslo osoby: 26862182, zastoupeného JUDr. Pavlem Nastisem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 21, PSČ 702 00, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31.3.2016, č.j. KSBR 26 INS 10054/2015-A-25

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zjistil úpadek dlužnice Mgr. Miroslavy anonymizovano (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.), insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Davida Gregora, se sídlem isir.justi ce.cz v Brně, Rašínova 2, identifikační číslo osoby: 70460060 (výrok III.), ve výrocích IV. až VIII. učinil výzvy a oznámení podle ust. § 136 odst. 2, písm. d) až písm. f) insolvenčního zákona, insolvenčnímu správci uložil, aby nejpozději do 7.6.2016 předložil insolvenčnímu soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek tak, aby jej insolvenční soud mohl zveřejnit nejpozději 15 dnů před dnem konání přezkumného jednání (výrok IX.), insolvenčnímu správci dále uložil, aby nejpozději do 15.6.2016 předložil insolvenčnímu soudu zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu (výrok X.), dlužníku uložil, aby do 10 dnů od doručení usnesení sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (výrok XI.), deklaroval, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku a účinky usnesení nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výroky XII. a XIII.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení na účet soudu prvního stupně (výrok XIV.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že se zabýval nejdříve aktivní legitimací navrhovatelů k podání insolvenčního návrhu, přičemž jejich aktivní věcnou legitimaci považuje za prokázanou. Navrhovatel a) listinami doložil, že má vůči dlužnici pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi Českou spořitelnou, a.s. a manželem dlužnice Petrem Krausem; po několikerém postoupení této pohledávky se stal jejím věřitelem insolvenční navrhovatel a). Tato skutečnost byla zjištěna v předcházejících rozhodnutích Okresního soudu v Uherském Hradišti a Krajského soudu v Brně, čímž byla i vyvrácena námitka dlužnice, že pohledávka je promlčena, což vyvrací i další rozhodnutí vydána v rámci exekuce, neboť exekuce nebyla rozhodnutím soudu zastavena. Jedná se o vykonatelnou pohledávku na základě platebního rozkazu Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 3.2.1994, sp. zn. 7 Ro 403/93. K vymožení pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí, ze sdělení soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky ze dne 8.3.2016 vyplynulo, že pohledávka navrhovatele a) byla v exekuci uspokojena ve výši 2.483.512,05 Kč, neuhrazena zůstala ve výši 3.728.927,19 Kč, zůstatek finančních prostředků v exekuci činí 413.700 Kč a bude vydán po rozhodnutí o úpadku do insolvenčního řízení. Zcela nepochybně byl prokázán právní důvod této pohledávky s tím, že její přesná výše bude zjištěna insolvenčním správcem na přezkumném jednání. Rovněž tak pohledávka navrhovatele b) je řádně doložena, právním důvodem této pohledávky je nezaplacení kupní ceny za dodané zboží, pohledávka byla přiznána platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Uherském Hradišti dne 9.12.1992, sp. zn. 7 C 18/92, který nabyl právní moci dne 14.1.1993. Původní dlužník tohoto závazku Petr Kraus zemřel dne 4.7.2009 a dluh přešel na dlužnici, která odpovídá výlučně sama za dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. K námitce dlužnice, že věřitel si má částku odpovídající výši jeho pohledávky vyzvednout ze soudní úschovy, soud uvedl, že v soudní úschově je uložena pouze částka

3.498.467,97 Kč, na které se má podílet kromě dlužnice 13 příjemců, jejichž celková výše pohledávek byla vyčíslena v rozhodnutí o dědictví částkou cca 21.000.000 Kč. I kdyby došlo ke snížení této celkové částky úhradou některé z pohledávek v exekuci, stále bude aktuální dlužná částka vysoce převyšovat částku uloženou v soudní úschově. Je tedy nereálné, aby bez souhlasu ostatních příjemců byl plně vyplacen pouze jeden z nich, uvedená částka bude po prohlášení konkursu vydána do majetkové podstaty dlužnice a věřitelé budou uspokojeni v rámci insolvenčního řízení. Soud dále uvedl, že i známý věřitel RWE Energie s.r.o. řádně doložil, že má za dlužnicí pohledávku ve výši 183.286,71 Kč s příslušenstvím, která je více než 30 dnů po splatnosti, a rovněž věřitel Okresní soud v Uherském Hradišti přihláškou pohledávky doložil, že má vůči dlužnici pohledávku ve výši 26.535 Kč, která byla splatná již v roce 2011. Dlužnice se sice vyjádřila k insolvenčnímu návrhu, avšak požadované seznamy svého majetku závazků a zaměstnanců nepředložila a nepodala též návrh na povolení oddlužení. Úpadek dlužnice má soud za osvědčený v podobě platební neschopnosti, dlužnice má více věřitelů, kteří vůči ní mají dlouhodobě splatné pohledávky, a dlužnice není schopna tyto pohledávky plnit, současně je naplněna i domněnka platební neschopnosti dle ust. § 3 odst. 2, písm. d) insolvenčního zákona, neboť dlužnice nesplnila povinnost předložit seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, kterou jí uložil insolvenční soud. S rozhodnutím o úpadku soud spojil též rozhodnutí o povolení oddlužení, protože dlužnice ve stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení nepodala a v řízení nevyšlo najevo, že by dlužnice provozovala podnik, který by mohla reorganizovat.

Proti tomuto usnesení, výrokům I. a II., podala dlužnice včasné odvolání, v němž uvedla, že insolvenční navrhovatel a) podal návrh na zahájení insolvenčního řízení zcela účelově. Tvrdí, že na pohledávku insolvenčního navrhovatele a) v rámci exekuce bylo dosud vymoženo 866.670,54 Kč, tato částka byla vyplacena věřiteli v rámci vypořádání provedeného u konkursního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 K 4/2005, kdy dlužníkem byl ještě manžel dlužnice. Poukazuje na to, že insolvenční navrhovatel navíc přihlásil pohledávku č. 2, která byla předmětem exekuce, jež byla zastavena z důvodu promlčení pohledávky-k tomu předkládá usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 12.11.2015, č.j. Nc 3387/2004-445, proti kterému si věřitel podal odvolání a o němž nebylo doposud rozhodnuto. Namítá, že není v úpadku ve smyslu ust. § 3 insolvenčního zákona, neboť by mohla věřitelům průběžně jejich pohledávky hradit, pokud by nebyla neustále ze strany věřitele a navrhovatele v jedné osobě vystavována exekučním a insolvenčním řízením. Tvrdí, že nalézací soud nezjistil řádně její majetkové poměry, je patrno, že hodnota majetku je vyšší než pohledávky věřitelů, pokud by byla vyloučena pohledávka č. 2 insolvenčního navrhovatele a). Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, kterým byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs na její majetek, zrušil.

Insolvenční navrhovatel a) navrhl, aby usnesení soudu prvního stupně bylo jako věcně správné potvrzeno, když v insolvenčním řízení byly osvědčeny pohledávky obou insolvenčních navrhovatelů. Tvrdí, že ohledně jeho pohledávky, ze které dovozoval aktivní věcnou legitimaci k podání insolvenčního návrhu, nedošlo k zastavení exekučního řízení; toto exekuční řízení bylo zastaveno ohledně pohledávky č. 2, kterou též přihlásil do insolvenčního řízení. S tímto rozhodnutím však nesouhlasí. Vedle toho, že soud prvního stupně správně zjistil existenci pohledávek obou insolvenčních navrhovatelů, správně také uzavřel, že dlužnice je v úpadku. Domněnky, na základě kterých soud prvního stupně rozhodoval, ze strany dlužnice nebyly v řízení vyvráceny.

Insolvenční navrhovatel b) navrhl rovněž potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně, neboť soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a učinil odpovídající závěry po stránce právní. Uvedl, že ve vztahu k jeho pohledávce dlužnice v podaném odvolání žádné námitky neuvádí.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice důvodné není.

V projednávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno insolvenčním návrhem navrhovatele a), který tvrdil, že má vůči dlužnici pohledávku z nesplaceného úvěru mezi původním věřitelem Českou spořitelnou, a.s. a zůstavitelem Dr. Krausem ze smlouvy č. 16657-728 ze dne 21.5.1991 a z nesplaceného příslušenství úroků z prodlení 13,5 % od 1.12.1993. Po několikerém postoupení byla tato pohledávka postoupena na jeho osobu, pohledávka je vykonatelná podle platebního rozkazu Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 3.2.1994, sp. zn. 7 Ro 403/93. Na základě vykonatelného rozhodnutí byla nařízena exekuce, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Martin Růžička. Ke dni podání návrhu nesplacená částka jistiny úvěru činí 1.099.201,06 Kč a nesplacený úrok z prodlení 13,5 % ročně z jistiny od 1.12.1993 do 16.4.2015 činí 2.496.783,13 Kč. Navrhovatel uvedl, že původní dlužník PaedDr. Petr Kraus zemřel, v rámci dědického řízení bylo usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 21.11.2014,

č.j. 21 D 1268/2009-1564 rozhodnuto tak, že majetek zůstavitele nabývá do svého výlučného vlastnictví dlužnice, která také odpovídá za dluhy, které jsou uvedeny v usnesení o dědictví. Z usnesení dědického soudu pak vyplývá, že dlužnice dle ust. § 470 obč. zákoníku odpovídá pouze do výše ceny nabytého dědictví výlučně sama za dluhy zůstavitele, které tvoří mimo jiné dluh vůči společnosti RM Investiční družstvo, se sídlem ve Zlíně z titulu neuhrazené pohledávky dle platebního rozkazu sp. zn. 7 Ro 403/93 vydaného Okresním soudem v Uherském Hradišti a dále dle rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 14 Cm 695/94-94 v celkové výši 19.031.098,15 Kč. Usnesením ze dne 11.5.2015, č.j. KSBR 26 INS 10054/2015-A-5 byla dlužnice vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřila k insolvenčnímu návrhu, dále, aby předložila seznam svého majetku s poučením, jaké náležitosti tento seznam majetku musí obsahovat, dále seznam svých závazků a seznam zaměstnanců. Dlužnice současně byla poučena o tom, že za podmínek vyplývajících z ust. § 389 a násl. insolvenčního zákona může podat do 30 dnů od doručení usnesení na předepsaném formuláři návrh na povolení oddlužení s tím, že později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne dle § 390 insolvenčního zákona. Toto usnesení spolu s insolvenčním návrhem bylo dlužnici doručeno do vlastních rukou 14.5.2015. Dlužnice se k insolvenčnímu návrhu vyjádřila, ve svém vyjádření uvedla, že ze strany insolvenčního navrhovatele se jedná o podvod, kterým se snaží získat lukrativní nemovitosti v jejím vlastnictví v Uherském Hradišti. Seznamy majetku, závazků a zaměstnanců ze strany dlužnice předloženy nebyly. Podáním doručeným Krajskému soudu v Brně 16.11.2015 přistoupil k insolvenčnímu řízení podle ust. § 107 IZ navrhovatel b) AGIRA-CREDIT s.r.o., který tvrdil a dokládal svou pohledávku vůči dlužnici, jedná se o pohledávku společnosti Jihomoravské pekárny, státní podnik v likvidaci, kterou vydražil v dobrovolné dražbě konané dne 27.4.2010. Tato pohledávka byla původně za dlužníkem PaedDr. Petrem Krausem, z důvodu jeho úmrtí pohledávka přešla na dlužnici a pohledávka byla přiznána platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Uherském Hradišti dne 9.12.1992, sp. zn. 7 C 18/92, který nabyl právní moci dne 14.1.1993. Pohledávka činí 50.941 Kč s příslušenstvím, které tvoří poplatek z prodlení, respektive úrok z prodlení. Pohledávka je vymáhána exekučně, na tuto pohledávku nebylo ničeho vymoženo, pohledávka je splatná, a to nejméně od 9.12.1992, kdy byl vydán platební rozkaz. Z vyjádření známého věřitele RWE Energie s.r.o. pak vyplývá, že tento věřitel má vůči dlužnici nezajištěnou vykonatelnou pohledávku dle rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 6.10.2009, č.j. 7 C 276/2008-65, v právní moci od 4.11.2010 a dle rozsudku ze dne 2.9.2010, č.j. 60 Co 252/2010-119, v právní moci od 4.11.2010. Jedná se o nedoplatek za odebraný zemní plyn na základě uzavřené smlouvy o sdružených dodávkách plynu ve výši 183.286,71 Kč s příslušenstvím a dále sestávající z nákladů řízení ve výši 56.332 Kč a nákladů odvolacího řízení ve výši 23.436 Kč. Součástí spisu je též rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 3.9.2015, č.j. 100 Sd 283/2015-57, kterým Městský soud v Brně přijal od složitele České spořitelny, a.s. do své úschovy finanční částku ve výši 3.498.467,97 Kč představující vypořádání zůstatku na účtu vedeného na základě smlouvy o vkladovém účtu s obnovováním (revolvingem) ze dne 25.7.2005 majitele PaedDr. Petra Krause, která byla složena na účet soudu, neboť složitel má odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem. Jako příjemci této částky jsou uvedeni v usnesení dlužnice Miroslava anonymizovano , město Uherské Hradiště, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, E.ON Energie a.s., Exekutorský úřad Brno-město, Mgr. Jaroslav Homola, Povážské mlýny a cestovinárne spol. s r.o. v konkursu, Česká spořitelna, a.s., Exekutorský úřad soudního exekutora Mgr. Pavla Hanáčka, se sídlem v Uherském Hradišti, AGIRA-CREDIT s.r.o., BRADDOCK FINANCE & CAPITAL LTD., RM Investiční družstvo, RWE Energie s.r.o., Jednota spotřební družstvo v Hodoníně a Exekutorský úřad JUDr. Martina Růžičky, se sídlem ve Zlíně.

Podle ust. § 105 IZ, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203.

Doložením splatné pohledávky insolvenční navrhovatel prokazuje ve smyslu § 97 odst. 5 IZ své oprávnění podat insolvenční návrh (aktivní legitimaci) a současně zčásti naplňuje základní předpoklad podmiňující vydání rozhodnutí o úpadku, neboť zjištění existence splatné pohledávky navrhovatele má význam jakožto jedno ze zjištění, potřebných k osvědčení úpadku dlužníka.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční navrhovatel a) osvědčil svou aktivní věcnou legitimaci k podání insolvenčního návrhu, když doložil, že má vůči dlužnici splatnou pohledávku. Předloženými listinami bylo osvědčeno, že se jedná o pohledávku ze smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi původním věřitelem Českou spořitelnou, a.s. a původním dlužníkem PaedDr. Petrem Krausem, na základě několikerého postoupení byla postoupena na insolvenčního navrhovatele a) a z důvodu úmrtí původního dlužníka PaedDr. Petra Krause přešla na dlužnici, která na základě rozhodnutí o dědictví po zůstaviteli PaedDr. Petru anonymizovano do výše ceny nabytého dědictví výlučně sama odpovídá za dluhy zůstavitele, který tvoří i dluh vůči společnosti insolvenčního navrhovatele a). Navrhovatel a) osvědčil, že se jedná o pohledávku vykonatelnou, a to na základě platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Uherském Hradišti dne 3.2.1994, sp. zn. 7 Ro 403/93. V řízení nebylo osvědčeno tvrzení dlužnice, že pohledávka je promlčena, z její strany nebylo předloženo žádné rozhodnutí, které by tuto skutečnost potvrzovalo. Pokud v rámci podaného odvolání dlužnice poukazuje na to, že nepravomocným usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 12.11.2015 bylo rozhodnuto o zastavení exekučního řízení z důvodu promlčení, tak k tomu nutno uvést, že toto nepravomocné usnesení se týká pohledávky č. 2, kterou insolvenční navrhovatel a) přihlásil také do insolvenčního řízení; nevztahuje se však k pohledávce č. 1, kterou insolvenční navrhovatel tvrdí v podaném insolvenčním návrhu a z níž také dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci k podání insolvenčního návrhu. Odvolací soud rovněž tak nepřisvědčuje dlužnici, že tato pohledávka byla v rámci exekučního řízení insolvenčnímu navrhovateli a) zaplacena. V řízení před soudem prvního stupně bylo předloženo vyjádření soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky, který byl pověřen exekucí, a z jeho vyjádření vyplynulo, že celkový nárok oprávněného činil 6.212.439,24 Kč, uhrazeno bylo 2.483.512,05 Kč, nerozděleno zůstalo 413.700 Kč, a rovněž tak nebyla doposud uhrazena odměna soudního exekutora. Pohledávka insolvenčního navrhovatele a) v rámci exekučního řízení byla tedy uspokojena pouze z části, k jejímu úplnému uhrazení nedošlo. Odvolací soud se také ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že v řízení byla osvědčena i aktivní věcná legitimace insolvenčního navrhovatele b), který má vůči dlužnici vykonatelnou pohledávku, a to pohledávku přiznanou platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Uherském Hradišti dne 9.12.1992, sp. zn. 7 C 18/92, který nabyl právní moci dne 4.1.1993. I v tomto případě se jednalo původně o závazek manžela dlužnice PaedDr. Petra Krause, z důvodu jeho úmrtí i za dluh PaedDr. Petra Krause na základě rozhodnutí dědického soudu odpovídá dlužnice do výše ceny nabytého dědictví. Existenci této vykonatelné pohledávky insolvenční navrhovatel b) doložil příslušnými listinami. V rámci podaného odvolání dlužnice pohledávku insolvenčního navrhovatele b) nezpochybňuje žádnými argumenty. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně má tedy aktivní věcnou legitimaci obou insolvenčních navrhovatelů za osvědčenou. Nad rámec považuje za nutné uvést, že i kdyby insolvenční navrhovatel a) řádně nedoložil svou splatnou pohledávku vůči dlužnici, nebylo by to důvodem pro změnu rozhodnutí o úpadku, jestliže by i tak bylo možné uzavřít (ve vazbě na osvědčené pohledávky dalších dlužníkových věřitelů, kteří se nestali insolvenčními navrhovateli), že dlužník je v úpadku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2010, sen. zn. 29 NSČR 17/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2011).

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 148 odst. 1 IZ, insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

Vedle obou insolvenčních navrhovatelů je prokázána existence dalších dvou věřitelů dlužnice se splatnými pohledávkami, a to věřitele RWE Energie s.r.o., který doložil, že má za dlužnicí taktéž vykonatelnou pohledávku ve výši 183.286,71 Kč s příslušenstvím na základě rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 6.10.2009, č.j. 7 C 276/2008-65, který nabyl právní moci dne 4.11.2010, a dále se jedná o věřitele Okresní soud v Uherském Hradišti, který se přihlásil do insolvenčního řízení a z jehož přihlášky pohledávky insolvenční soud zjistil, že má pohledávku ve výši 26.535 Kč splatnou již v roce 2011.

Soud prvního stupně, správně dospěl k závěru, že dlužnice se nachází v úpadku, protože má více věřitelů, tj. nejméně 4 věřitele, vůči nimž má závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopna plnit, protože své závazky (s ohledem na jejich datum splatnosti) neplní po dobu delší 3 měsíců po splatnosti, není možné dosáhnout uspokojení peněžitých závazků exekucí a nadto dlužnice nesplnila povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou jí uložil insolvenční soud. K námitce odvolatelky, že soud prvního stupně nezjistil řádně její majetkové poměry, odvolací soud uvádí, že není povinností insolvenčního soudu zkoumat z úřední povinnosti majetkové poměry dlužníka ve fázi při rozhodování o insolvenčních návrzích věřitelů. Naopak bylo povinností dlužnice, aby na výzvu insolvenčního soudu předložila mimo jiné také seznam majetku, v němž měla označit veškerý svůj majetek. O tom v průběhu řízení před soudem prvního stupně byla dlužnice dokonce 2x poučena, tj. 2x byla vyzvána k předložení seznamu majetku, dlužnice však na výzvy insolvenčního soudu nijak nereagovala. Pokud jde o její majetkové poměry, které vyplývají z obsahu spisu, tak v průběhu řízení před soudem prvního stupně vyšlo najevo, že v soudní úschově je uložena částka 3.498.467,97 Kč, jak však správně zjistil soud prvního stupně, na této částce se má podílet kromě dlužnice dalších 13 příjemců-věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili do dědického řízení a jejichž celková výše byla vyčíslena v rozhodnutí o dědictví částkou cca 21.000.000 Kč. Tyto finanční prostředky v současné době nemůžou být vydány pouze dlužnici bez souhlasu ostatních věřitelů; dlužnice tudíž nemůže tyto finanční prostředky použít na úhradu pohledávek věřitelů, které jsou v insolvenčním řízení osvědčeny.

Soud prvního stupně také správně rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužnice jako způsobu řešení jejího úpadku. Dlužnice návrh na povolení oddlužení nepodala, ač o této možnosti byla rovněž insolvenčním soudem řádně poučena. Dlužnice je fyzická osoba, skutečnosti vyšlé najevo v řízení nikterak nenasvědčují tomu, že by dlužnice provozovala podnik, který by mohla reorganizovat, a tudíž ani reorganizace jako způsob řešení jejího úpadku nepřichází do úvahy.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčním navrhovatelům, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 30. srpna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu