3 VSOL 859/2012-A-10
KSOS 25 INS 19126/2012 3 VSOL 859/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Daniela Bystřického, nar. 6.4.1956, bytem Střítež 51, PSČ 739 59, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.10.2012 č.j. KSOS 25 INS 19126/2012-A-5

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že v daném případě povolení oddlužení, jehož se dlužník domáhal, není možné a jediným možným způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs. Dlužník podnikal do 1.9.2010, přičemž podle jím uvedených údajů v seznamu závazků pochází z podnikání závazek vůči věřiteli ART MEDIA SERVICE s.r.o. ve výši 119.365,48 Kč s příslušenstvím, Okresní správě sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku ve výši 8.684 Kč s příslušenstvím a vůči České průmyslové zdravotní pojišťovně, a.s. ve výši 73.875 Kč s příslušenstvím, s tím, že celková výše závazků z podnikání činí 257.278,48 Kč. Soud prvního stupně dovodil, že závazky z podnikání dlužníka nejsou zanedbatelné, nadto se jedná o závazky relativně nové, vymáhané exekučně. Dlužník sice vlastní nemovitý majetek v katastrálním území Střítež, zapsané na LV č.

74, a je spoluvlastníkem nemovitostí v témže katastrálním území, zapsaných na LV č. 18, jež jsou vedeny v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec, nemovitý majetek zapsaný na LV č. 74 (ve výlučném vlastnictví dlužníka) je však zatížen zástavním právem soudcovským k zajištění pohledávek věřitelů ART MEDIA SERVICE s.r.o. a věřitele Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek, takže výtěžek ze zpeněžení tohoto majetku bude použit především k úhradě pohledávek zajištěných věřitelů a nákladů, které přímo souvisí se zpeněžováním zajištěných věcí a odměny insolvenčního správce související s tímto zpeněžením. Ohledně reálné zpeněžitelnosti nemovitého majetku, zapsaného na LV č. 18 nemá insolvenční soud dostatečné informace, dlužník je spoluvlastníkem podílu v rozsahu jedné poloviny těchto nemovitostí, a tedy jsou důvodné pochybnosti o prodejnosti tohoto majetku. Soud prvního stupně uzavřel, že považuje za nezbytné zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení tak, aby byla zajištěna úhrada nákladů insolvenčního řízení, které se zpeněžováním zástavy nesouvisí. Zálohu na náklady insolvenčního řízení stanovil insolvenční soud ve výši 50.000 Kč, když pouze minimální odměna insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem činí podle vyhl. č. 313/2007 Sb. 45.000 Kč, přičemž v průběhu konkursního řízení lze důvodně očekávat vznik dalších nákladů, jež jsou s konkursem spojeny.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Poukazoval na to, že nemá žádné finanční prostředky, z tohoto důvodu také podal insolvenční návrh, a není proto v jeho možnostech zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v takovém rozsahu, jak soud požaduje. Poukázal na to, že ve svém insolvenčním návrhu uvedl, že aktivně hledá zaměstnání, v současné době jedná s různými možnými zaměstnavateli tak, aby dokázal všechny své dluhy uhradit ve 100% výši a uhradit i odměnu insolvenčnímu správci v postupných splátkách. Zpeněžení nemovitého majetku tak nebude nutné a o reálnosti jeho prodeje nemusí být diskutováno. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč (odstavec 2).

Z obsahu spisu vyplývá, že návrhem, doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 7.8.2012, se dlužník domáhá rozhodnutí o úpadku, přičemž tento insolvenční návrh spojil s návrhem na povolení oddlužení. V návrhu tvrdí, že má sedm závazků u více věřitelů, všechny závazky jsou po splatnosti po dobu delší než 30 dnů a všechny jsou vykonatelné, a tyto závazky není schopen plnit po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Výše exekučně vymáhaných pohledávek převyšuje jeho příjmy. V současné době je evidován u úřadu práce, dlouhodobě není schopen zajistit si vhodné zaměstnání a jediným příjmem jsou příspěvky na bydlení a dávky, které mu byly přiznány. Jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 6.888 Kč a sestává z příspěvku na živobytí ve výši 4.102 Kč a na bydlení ve výši 2.786 Kč. Vyživovací povinnosti dlužník nemá. Podle údajů, uvedených v seznamu závazků (jež je opatřen údajem o tom, že je úplný a správný, a podpisem dlužníka), má dlužník celkem sedm vykonatelných závazků vůči šesti věřitelům-Česká televize, Praha 4-Podolí, Na Hřebenech 11, IČ: 00027383-závazek ve výši 25.911,84 Kč s příslušenstvím, Česká kancelář Pojistitelů se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1724/129, IČ: 70099618-závazek ve výši 7.604,48 Kč s příslušenstvím, Generali Pojišťovna a.s., se sídlem Praha, Bělehradská 132, IČ: 61859869-závazek ve výši 17.665,04 Kč s příslušenstvím, ART MEDIA SERVICE s.r.o. se sídlem Třinec, náměstí Míru 551, IČ: 27794661-závazek ve výši 119.365,48 Kč s příslušenstvím, Okresní správa sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku-závazky ve výši 8.684 Kč s příslušenstvím a ve výši 55.354 Kč s příslušenstvím, a vůči věřiteli Česká průmyslová zdravotní pojišťovna-závazek ve výši 73.875 Kč s příslušenstvím. Jako závazky z podnikatelské činnosti označil dlužník závazky vůči věřitelům ART MEDIA SERVICE s.r.o., Okresní správě sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku a České průmyslové zdravotní pojišťovně. Závazky dlužníka představují částku 308.278,48 Kč s příslušenstvím, z toho závazky z podnikání činí 257.278,48 Kč s příslušenstvím. Podle seznamu majetku (rovněž opatřeného údajem o jeho správnosti a úplnosti, a podpisem dlužníka), vlastní dlužník základní vybavení domácnosti, věci osobní potřeby a oblečení, skříň, lednici, sporák a mikrovlnnou troubu, a dále nemovitý majetek-nemovitosti zapsané na LV č. 74 pro obec a katastrální území Střítež a podíl v rozsahu 1/2 nemovitostí, zapsaných na LV č. 18 pro obec a katastrální území Střítež, jež jsou vedeny v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec. Z údajů, uvedených ve výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že dlužník je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na LV č. 74 pro obec a katastrální území Střítež-rodinného domu č.p. 51 na parc. č. 330 a pozemků-parc. č. 329, č. 330 a č. 331, s tím, že na těchto nemovitostech bylo zřízeno zástavní právo soudcovské k zajištění pohledávky věřitele ART MEDIA SERVICE, s.r.o. ve výši 19.608 Kč a zástavní právo soudcovské k zajištění pohledávek Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek v celkové výši 55.354 Kč. Podle předloženého ocenění vypracovaného Janem Židelem dne 14.10.2009, činila zjištěná cena těchto nemovitostí k tomuto datu 328.520 Kč.

Z výpisu z katastru nemovitostí dále vyplývá, že dlužník je vlastníkem podílu v rozsahu 1/2 nemovitostí, zapsaných na LV č. 18-pozemků parc. č. 327, č. 328, č. 943 a č. 944/1.

S ohledem na skutečnosti, uvedené v insolvenčním návrhu, lze uzavřít, že dlužník je v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, když je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2, písm. b/ IZ).

Se závěrem soudu prvního stupně, že návrhu dlužníka na povolení řešení úpadku oddlužením nelze vyhovět, se odvolací soud ztotožňuje.

Podle ustanovení § 389 odst. 1 IZ platí, že dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením.

V rozhodnutí ze dne 21.4.2009 sen. zn. 29 NSČR 3/2009 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 79/2009), na něž v odůvodnění odvoláním napadeného usnesení soud prvního stupně odkazuje, Nejvyšší soud České republiky formuloval a odůvodnil závěr, že dlužníkem, který není podnikatelem se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 IZ rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. Tamtéž také vysvětlil, že to, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova dřívějšího podnikání, je nutno uvážit vždy s přihlédnutím především k době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, době ukončení dlužníkova podnikání, četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání, výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků a k tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení.

V posuzované věci není pochybnosti o tom, že dlužníka nelze považovat za podnikatele, neboť dlužník od 1.9.2010 již nepodniká. Nutno ovšem zohlednit, že dlužník má závazky vzešlé z jeho předešlé podnikatelské činnosti.

V daném případě celková výše všech závazků dlužníka činí (bez příslušenství) 308.459 Kč, z této částky závazky z předešlé podnikatelské činnosti (bez příslušenství)-do nichž se nezahrnují zajištěné závazky vůči věřitelům ART MEDIA SERVICE, s.r.o. ve výši 19.608 Kč a Okresní správa sociálního zabezpečení Frýdek-Místek ve výši 55.354 Kč-činí 182.316 Kč, což představuje 59,1 % z celkové výše všech dlužníkem uvedených závazků.

S přihlédnutím k době vzniku závazků dlužníka z jeho předešlého podnikání, četnosti těchto neuhrazených závazků z podnikání a také k výši těchto závazků z podnikání v porovnání s celkovou výší všech závazků dlužníka, odvolací soud-ve shodě se soudem prvního stupně-uzavírá, že tyto závazky (dluhy) z podnikání brání dlužníkovi v řešení jeho úpadku oddlužením.

Za tohoto stavu se tak jeví pravděpodobným odmítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 390 odst. 3 IZ) a prohlášení konkursu na majetek dlužníka (§ 396 odst. 1 IZ).

Po vyhodnocení zjištění učiněných z předloženého spisu dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud dlužníkovi uložil povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Je třeba-obecně uvést-že uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno tehdy, kdy úpadek dlužníka bude řešen konkursem (jako v tomto případě) a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky (v hotovosti nebo na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu. Je tomu tak proto, že v konkursu nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Je zřejmé, že dlužník nedisponuje žádnými finančními prostředky. Dlužník sice má ve svém vlastnictví nemovitosti-rodinný dům a pozemky, jejichž tržní cenu dokládal oceněním (ovšem již k datu 14.10.2009) částkou 328.520 Kč, tento majetek je však zatížen zástavními právy ve prospěch zajištěných věřitelů ART MEDIA SERVICE, s.r.o. a Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek. Výtěžek ze zpeněžení těchto nemovitostí proto bude použit primárně k úhradě pohledávek zajištěných věřitelů, nákladů, které přímo souvisí se zpeněžováním, a odměny insolvenčního správce související s tímto zpeněžením (§ 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb.). Výtěžku ze zpeněžení věcí sloužících k zajištění pohledávek lze podle ustanovení § 305 odst. 2, věta druhá, IZ použít k uspokojení pohledávek za podstatou (mezi které náklady insolvenčního řízení patří) teprve po plném uspokojení zajištěných věřitelů. Jak zdůraznil již soud prvního stupně, v této fázi přitom nelze předjímat, zda výtěžek ze zpeněžení nemovitostí bude případně postačovat také k úhradě nákladů insolvenčního řízení, přičemž pokud se týká dalších nemovitostí, jichž je dlužník spoluvlastníkem (v rozsahu podílu 1/2) dlužník žádné údaje o jejich reálné zpeněžitelnosti neposkytl.

Insolvenční soud stanovil správně i výši požadované zálohy na náklady insolvenčního řízení. Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem totiž činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč podle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jeho nutných výdajů. Insolvenčnímu správci také náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Námitka odvolatele, že z finančních důvodů není schopen zálohu ve výši 50.000 Kč zaplatit, neobstojí.

Při rozhodování o povinnosti zaplatit zálohu soud nezvažuje majetkové poměry insolvenčního navrhovatele, nýbrž pouze to, zda je záloha v konkrétní věci nezbytná. Záloha není soudním poplatkem, který lze s ohledem na majetkové a osobní poměry dlužníka prominout, ale slouží k úhradě konkrétních nákladů v případě, že jejich úhradu nelze v souladu s ustanovením § 108 odst. 1 IZ zajistit jinak.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 11. prosince 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu