3 VSOL 858/2013-A-20
KSOS 33 INS 14497/2013 3 VSOL 858/2013-A-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Tadeáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Bystřice 29, Bystřice nad Olší 29, PSČ 739 95, o insolvenčním návrhu věřitele Ing. Františka anonymizovano , anonymizovano , bytem Kladno, Ukrajinská 2581, PSČ 272 01, zastoupeného Mgr. Petrem Hájkem, advokátem se sídlem Litoměřice, Michalská 4, PSČ 412 01, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.8.2013 č.j. KSOS 33 INS 14497/2013-A-10 takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil věřiteli podle ustanovení § 108 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 IZ uzavřel, že považuje za nezbytné uložit insolvenčnímu navrhovateli zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. V této souvislosti uvedl, že soudu není známo, že by dlužník vlastnil disponibilní prostředky, jimiž by bylo možno pokrýt náklady insolvenčního řízení v jeho počáteční fázi. Z výpisu z katastru nemovitostí, prokazující stav evidovaný ke dni 12.6.2012 sice vyplývá, že dlužník je vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště v Třinci na LV č. 1341 pro obec Bystřice, katastrální území Bystřice nad Olší, soud však nemá dostatek informací o hodnotě těchto nemovitostí a o jejich reálné zpeněžitelnosti. Na uvedených nemovitostech vázne smluvní zástavní právo k zajištění pohledávky ze smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. HY 0359880 ve výši 1.000.000 Kč včetně příslušenství a budoucích jiných pohledávek věřitele GE Money Bank, a.s., dále zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek ve výši 340.000 Kč a 350.000 Kč včetně budoucích pohledávek příslušenství věřitele-navrhovatele, zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 690.000 Kč s příslušenstvím věřitele-navrhovatele, zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 3.459,18 Kč s příslušenstvím věřitele Severomoravská plynárenská, a.s., zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 120.000 Kč s příslušenstvím věřitele Petra Ponczi, zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 10.905 Kč s příslušenstvím věřitele Vodafone Czech Republic a.s., zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 74.190,51 Kč s příslušenstvím věřitele Agren Capital, spol. s r.o., zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 2.074 Kč s příslušenstvím věřitele Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 125.669,30 Kč, zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 965 Kč s příslušenstvím věřitele IES REAL & Consulting spol. s r.o. a zástavní exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 18.678 Kč s příslušenstvím věřitele ATLANTIC DEPOSITARI LLC. Podle ustanovení § 167 IZ by přitom byli v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka z výtěžku zpeněžení těchto nemovitostí uspokojeni zajištění věřitelé, výtěžek zpeněžení zajištěných nemovitostí dlužníka by byl podle ustanovení § 298 IZ zajištěným věřitelům vydán až po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce. Soudu není známo, zda by tak výtěžek zpeněžení postačoval i k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Poté, co soud prvního stupně dále vyložil účel zálohy, uvedl, že vyzval věřitele k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, když minimální výše odměny insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem činí podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, 45.000 Kč, přičemž v průběhu řízení lze důvodně očekávat vznik dalších nákladů (hotové výdaje správce, náklady na znalecké posudky apod.).

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání, v němž namítal, že rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v maximální možné výši stanovené zákonem je nesprávné. Odvolatel poukazoval na to, že povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení lze uložit navrhovateli pouze tehdy, pokud nelze v daném případě předpokládat, že budoucí náklady insolvenčního řízení bude možno uhradit zcela z majetkové podstaty. Jak však v insolvenčním návrhu uvedl a doložil výpisem z katastru nemovitostí, dlužník je vlastníkem nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště v Třinci na LV č. 1341 pro kat. území Bystřice nad Olší, obec Bystřice. I pokud by odměna insolvenčního správce byla určena podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., a odměna insolvenčního správce byla samotným výtěžkem zpeněžení kryta jen částečně, pak je-podle odvolatele-uložení povinnosti k zaplacení zálohy v maximální možné zákonem stanovené výši 50.000 Kč nedůvodné, když odměna insolvenčního správce bude výtěžkem zpeněžení kryta minimálně částečně . S ohledem na výši pohledávek, jež jsou zajištěny smluvním zástavním právem, lze důvodně očekávat, že hodnota nemovitosti bude odpovídat alespoň výši těchto pohledávek (zejména pokud se týká pohledávky věřitele GE Money Bank, a.s. ze smlouvy o hypotečním úvěru), proto podle odvolatele by postačovalo uložení zálohy v částce nižší. Pokud se týká nákladů insolvenčního správce, vynaložených v průběhu řízení před zpeněžením nemovitostí, nelze předpokládat, že budou vysoké. Jedinými náklady nejspíše budou pouze ty náklady, jež jsou spojeny s účastí insolvenčního správce na jednání soudu a na jednání s dlužníkem, a náklady spojené se zpeněžením, když tyto lze předpokládat maximálně ve výši jednotek tisíc korun . Pokud by bylo z jakýchkoliv důvodů nutno určovat odměnu s ohledem na znění § 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., podle odvolatele náklady insolvenčního řízení se částce 50.000 Kč blížit nebudou. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se navrhovateli zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení neukládá, eventuelně aby sám o výši této zálohy rozhodl, případně usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že věřitel se insolvenčním návrhem ze dne 20.5.2013 domáhá zjištění úpadku dlužníka Tadeáše anonymizovano . Podle skutkových tvrzení v návrhu má insolvenční navrhovatel vůči dlužníkovi splatné pohledávky, v návrhu blíže popsané, ze smluv o půjčce ze dne 2.6.2008 a ze dne 4.6.2008, jež jsou vykonatelné, zajištěné zástavním právem zřízeným na základě zástavní smlouvy ze dne 4.6.2008 na nemovitostech ve vlastnictví dlužníka, zapsaných na LV č. 1341 pro katastrální území Bystřice nad Olší, obec Bystřice u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec. Jako další věřitele dlužníka označil insolvenční navrhovatel věřitele NASH FINANCE Ltd, reg. č. 6535852, 4

Larch Green, Douglas Bader Park, NW95G London, UK s pohledávkou ve výši 368.414,50 Kč splatnou nejpozději dne 22.4.2009, věřitele GE Money Bank, a.s. se sídlem Praha 4-Michle, Vyskočilova 1422/1a, identifikační číslo: 25672720 s pohledávkou ve výši 1.016.884 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru, věřitele Petra anonymizovano , anonymizovano , Komorní Lhotka 400, Hnojník s pohledávkou ve výši 120.000 Kč s příslušenstvím splatnou nejpozději dne 24.3.2011, a věřitele Severomoravská plynárenská, a.s. se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, identifikační číslo: 47675748 s pohledávkou z titulu nedoplatku za odběr energií ve výši 3.459,18 Kč s příslušenstvím splatnou nejpozději dne 10.12.2008. U dlužníka jsou tak splněny podmínky úpadku ve smyslu ustanovení § 3 IZ, neboť dlužník má více věřitelů a zároveň má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, neplní je po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Tím je splněna podmínka úpadku podle ustanovení § 3 odst. 1, písm. b) a c) IZ. Dále insolvenční navrhovatel uvedl, že z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že dlužník má minimálně nemovitý majetek, jehož výše postačuje ke krytí nákladů insolvenčního řízení, přičemž lze důvodně předpokládat zpeněžení tohoto majetku v rámci insolvenčního řízení, a tedy dostatečný příjem do majetkové podstaty k úhradě nákladů řízení. V případě dlužníka se jedná o osobu věkem dosud ekonomicky aktivní, takže lze důvodně předpokládat příjem do podstaty alespoň ve formě srážek ze mzdy či jiných příjmů dlužníka. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.6.2013 č.j. KSOS 33 INS 14497/2013-A-4 byl dlužník vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitele, předložil seznamy majetku, závazků, zaměstnanců a aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím o insolvenčním návrhu bez jednání. Na výzvu soudu prvního stupně dlužník nereagoval. Dne 4.7.2013, došlo soudu prvního stupně sdělení Petra Ponczi, že dlužník Tadeáš Szturc mu ke dni podání této zprávy neuhradil peněžité splatné pohledávky ve výši 120.000 Kč. Dne 29.7.2013 pak došlo soudu prvního stupně sdělení společnosti NASH FINANCE Ltd. o existenci pohledávky vůči dlužníkovi ve výši 368.414,50 Kč ze smlouvy o úvěru, uzavřené s právním předchůdcem tohoto věřitele. Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč (odstavec 2).

Je třeba uvést, že účelem institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení je zejména umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce. Pokud průběžně vznikající náklady nebudou moci být pokryty z majetkové podstaty, je nutno ještě před rozhodnutím o insolvenčním návrhu trvat na složení zálohy. Může se tak stát nejen tehdy, pokud dlužník nemá žádný hodnotnější majetek, ale i v případě, kdy sice majetkem disponuje, nemá však dostatek pohotových finančních prostředků k úhradě prvotních nákladů, které insolvenčnímu správci zpravidla po ustanovení do funkce vznikají. Záloha je konečně také i formou záruky úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. Institut zálohy má bránit tomu, aby náklady insolvenčních řízení byly přenášeny na stát (§ 38 odst. 2 IZ).

Zkoumat potřebu složení zálohy na náklady insolvenčního řízení nutno na základě zjištění o předpokládaném rozsahu a skladbě majetkové podstaty dlužníka. Tato činí soud zpravidla z obsahu insolvenčního návrhu, jeho příloh a dalšího obsahu spisu. V případě věřitelského návrhu je určující především dlužníkem k výzvě soudu předkládaný seznam majetku.

V přezkoumávané věci dlužník na výzvu soudu k předložení seznamu majetku nereagoval, přičemž z obsahu spisu jednoznačně nevyplývá, že by dlužník disponoval majetkem, který by postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud věřiteli uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Jediným majetkem dlužníka, jehož existence vyplývá ze spisu, jsou nemovitosti-budova č.p. 29 na parc. č. 3623/1 a pozemky-parc. č. 3590/11, č. 3621/4, č. 3621/5, č. 3622/1, č. 3622/5, č. 3623/1, č. 3624, č. 3625, č. 3808/2, č. 3812, č. 5767/41 a č. 5767/42, zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec na LV č. 1341 pro obec Bystřice, katastrální území Bystřice nad Olší. Tento majetek, jak soud prvního stupně správně zjistil (a správnost těchto zjištění odvolatel nezpochybňoval) je však zatížen jednak smluvním zástavním právem a dále exekutorským zástavním právem. Soudu prvního stupně lze přisvědčit, že z obsahu spisu přitom nevyplývají údaje o reálné zpeněžitelnosti tohoto majetku. Nemůže být proto důvodná námitka odvolatele, že tento majetek bude postačovat k úhradě (všech) nákladů insolvenčního řízení. S ohledem na konstrukci způsobu výpočtu odměny insolvenčního správce v ustanovení § 1 vyhl. č. 313/2007 Sb., kdy minimální odměna správce činí vždy nejméně 45.000 Kč, a s přihlédnutím k tomu, že správce má kromě toho právo na náhradu hotových výdajů, jež mu v průběhu insolvenčního řízení vzniknou, přičemž ve vztahu k možnosti uspokojit tyto nároky z výtěžku zpeněžení se zde uplatní omezení dle § 298 IZ, je plně opodstatněn požadavek na uhrazení zálohy ve výši 50.000 Kč.

S ohledem na absenci informací o výši pohotových finančních prostředků dlužníka je nutno trvat na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení i z důvodu zajištění prostředků k překlenutí počáteční fáze řízení, kdy insolvenční správce nemá z čeho hradit vznikající náklady do doby zpeněžení majetkové podstaty. Po správci nelze spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesl ze svého. Za tyto náklady insolvenčního řízení pak lze považovat hotové výdaje vynaložené na pořízení soupisu majetkové podstaty, její správu a náklady zpeněžování, mezi něž patří především cestovné, náklady na ocenění majetkové podstaty, správní poplatky, inzerce, účetní služby, výdaje spojené s vymáháním pohledávek apod.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a věřiteli se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 16. prosince 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu