3 VSOL 854/2014-A-11
KSOS 40 INS 12609/2014 3 VSOL 854/2014-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužnice Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem Havířov-Město, Svornosti 86/2, PSČ: 736 01, (adresa pro doručování: E. Krásnohorské 1286/15, Havířov-Podlesí, PSČ: 736 01), o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.5.2014, č.j. KSOS 40 INS 12609/2014-A-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. Na odůvodnění uvedl, že insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení bylo dne 6.5.2014 zahájeno insolvenční řízení. Dlužnice v bodě 07 návrhu pouze obecně uvedla, že s manželem měli několik úvěrů, avšak manžel v roce 2012 zemřel a nezůstal po něm žádný majetek s tím, že situace je nyní neúnosná. V bodě 19 návrhu dlužnice označila své věřitele. Žádné informace o splatnosti jednotlivých závazků však dlužnice v insolvenčním návrhu neuvedla a seznam závazků k němu nepřipojila. Proto soud uzavřel, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností o jejím úpadku a s odkazem na ust. § 103 odst. 2 a § 128 odst. 1 a rovněž s odkazem na závěr formulovaný v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008 dovodil, že její insolvenční návrh je třeba odmítnout pro vady.

Proti usnesení soudu prvního stupně podala dlužnice odvolání. Namítala, že v návrhu vysvětlila, že její dluhy jsou vykonávány v rámci exekuce a již z toho podle ní vyplývá, že jsou starší 30 dnů . Nevyloučila, že seznam závazků omylem jako přílohu k insolvenčnímu návrhu nepřipojila, proto tak činí spolu s odvoláním. K odvolání dlužnice připojila seznam svých závazků, a dále kopie části svého insolvenčního návrhu (bodů 17 až 20). V odvolacím řízení žádala změnu napadeného usnesení tak, aby v řízení o jejím insolvenčním návrhu bylo dále pokračováno.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Údaje o obsahu insolvenčního návrhu dlužnice, spojeného s návrhem na povolení oddlužení, který byl soudu doručen dne 6.5.2014, jsou správné, odpovídají jeho obsahu, odvolací soud se s nimi ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Správný je i závěr, že dlužnice k návrhu nepřipojila seznam svých závazků.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podle § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu podávaném dlužníkem dále uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek a označeny důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil. Podle odstavce 4, o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Dlužník, který tvrdí svůj úpadek, popřípadě hrozící úpadek, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu.

V přezkoumávané věci dlužnice podala insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení na příslušném formuláři, v jehož bodu 07 jen obecně tvrdila, že je v prodlení s platbami a některé závazky jsou vymáhány v exekuci. Rovněž z bodu 19 návrhu, z něhož vyplývá spisová značka exekučního řízení, v němž jsou závazky vymáhány, nelze dovodit nic konkrétního o jejich splatnosti a nelze souhlasit s názorem dlužnice v odvolání, že z důvodu výkonu jejích závazků v exekuci lze učinit závěr, že jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Protože z insolvenčního návrhu dlužnice neplyne nic o splatnosti jejích závazků, nelze dovodit znak úpadku dlužnice pro platební neschopnost, vymezený v ust. § 3 odst. 1, písm. b) a c) IZ, a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat (insolvenční návrh nemůže být věcně projednán), neboť v něm nejsou vymezeny skutečnosti, kterými by se soud měl zabývat (k náležitostem insolvenčního návrhu dlužníka, který není podnikatelem, viz závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 88/2010, na které správně odkazuje soud prvního stupně). S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Ve vztahu k doplnění insolvenčního návrhu o seznam závazků, připojený k odvolání, je třeba uvést, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 odst. 1 IZ (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. března 2008, sen. zn. 1 VSPH 5/2008, publikované pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu v České republiky). Proto se odvolací soud jeho obsahem nezabýval. Pro úplnost však odvolací soud uvádí, že seznam závazků, který dlužník připojí ke svému insolvenčnímu návrhu, musí podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ obsahovat údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků.

Napadené usnesení soudu prvního stupně je správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 25. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu