3 VSOL 850/2013-B-25
KSBR 27 INS 32270/2012 3 VSOL 850/2013-B-25

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Svatobořice-Mistřín, Nádražní 265/15, PSČ 696 04, o návrhu dlužníka na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.08.2013, č.j. KSBR 27 INS 32270/2012-B-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, neschválil oddlužení dlužníka (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), s tím, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok III.), uvedl, že ten, kdo má u sebe dlužníkův majetek náležející do majetkové podstaty, je povinen to oznámit insolvenčnímu správci a uvést právní důvod, na jehož základě má tento majetek u sebe a na výzvu insolvenčního správce musí umožnit prohlídku tohoto majetku a jeho ocenění (výrok IV.), a uvědomil o tom, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku http://isir.justice.cz a na úřední desce podepsaného soudu (výrok V.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uzavřel, že po povolení oddlužení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení-nepoctivý záměr dlužníka při oddlužení, jeho lehkomyslnost a nedbalost a také skutečnost, že dlužník není ve smyslu trestního práva bezúhonný. V této souvislosti uvedl, že dlužník ve svém insolvenčním návrhu tvrdil méně věřitelů, než se jich skutečně do řízení přihlásilo a zejména tvrdil výrazně nižší objem svých závazků, 527.890 Kč namísto přihlášených 1.409.784,42 Kč. Dlužník neprokázal poctivý záměr v oddlužení, když zcela nedůvodně uvedl v návrhu ohledně svého příjmu částku ve výši 16.400 Kč, jeho prokazatelný příjem však činí pouhých 9.000 Kč. Dlužník se nesnaží o získání zdroje dalšího nebo vyššího příjmu, je ochoten přijmout dar od 75leté důchodkyně ve výši 6.500 Kč, přesto, že dárci zbude na výživu a úhradu osobních a zdravotních potřeb pouze 4.000 Kč. Dlužník rovněž dluží na výživném částku ve výši 72.400 Kč, na běžném výživném má hradit měsíčně 3.100 Kč, přitom si-jak soud prvního stupně dále uvedl-lehkomyslně pořídil další d anonymizovano (např. anonymizovano , ač svou bytovou situaci mohl řešit jinak, rozhodně ne na újmu alimentace svých dvou nezletilých dětí a ke škodě věřitelů). Dlužník nebude schopen splatit věřitelům 30 % jejich pohledávek ze mzdy, když ke splátkování nemá dostatečné příjmy, většina peněžních prostředků by šla z daru, který však soud pro jeho rozpor s dobrými mravy nepovažuje za přijatelný. Dlužník provedl ke zkrácení věřitelů zúžení zákonného rozsahu společného jmění manželů. Dlužník byl také v roce 2012 pravomocně odsouzen za přečin majetkové po anonymizovano (zpronevěra dle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákona) a byl zavázán nahradit poškozené společnosti GIENGER, s.r.o. škodu ve výši 250.538,10 Kč. Dlužník přitom nepředložil soudu žádné potvrzení o zahlazení odsouzení. Soud prvního stupně dovodil, že po povolení oddlužení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení-nepoctivý záměr dlužníka při oddlužení (neuvedení správného příjmu ze zaměstnání, správného počtu věřitelů a správné výše pohledávek), jeho lehkomyslnost a nedbalost (přijetí daru na plnění oddlužení od důchodkyně, které tak zůstanou minimální prostředky, nulová snaha získat vlastní zdroj příjmů, neplacení výživného a navyšování tohoto dluhu, jednání, kdy dlužník si opatří další závazky, aniž dostál předchozím, nezákonné zúžení SJM, ač závazek vůči největšímu věřiteli zůstal, uvedení nesprávných skutečností soudu, že za tento závazek odpovídá pouze manželka dlužníka, apod. ), a skutečnost, že dlužník není ve smyslu trestního práva bezúhonný. Soud proto podle ustanovení § 405 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) neschválil oddlužení dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení, výslovně proti výroku I. a II., podal dlužník odvolání. Ve vztahu k závěru soudu prvního stupně o nepoctivém záměru dlužníka při oddlužení odvolatel namítal, že neuvedl-li závazky vůči věřitelům Modrá pyramida a Red oranges v celkové výši 1.192.361 Kč, nesledoval tím nepoctivý záměr, jednalo se o neúmyslnou anonymizovano , neboť se mylně domníval, že pokud tyto závazky splácela jeho manželka, nemusely být v návrhu na povolení oddlužení uvedeny. Věrohodnost tohoto tvrzení lze dovodit z toho, že do příjmů rozhodných pro povolení oddlužení neuvedl příjmy své manželky ve výši 9.800 Kč měsíčně. Ve vztahu k závěru soudu prvního stupně o lehkomyslném a nedbalém přístupu dlužníka odvolatel poukazoval na to, že z dodatku č. 1 k darovací smlouvě, uzavřené dne 12.08.2013 mezi dlužníkem a jeho tchýní Annou Nedvědovou, jednoznačně vyplývá, že obdarovaný nebude po dobu poskytování daru po dárkyni požadovat žádný příspěvek na úhradu nákladů týkajících se bydlení dárkyně v domě ve vlastnictví obdarovaného, jedná se zejména o náklady za spotřebu elektřiny, plynu a vody. Obdarovaný se zavázal, že po uvedenou dobu také zajistí dárkyni standardní stravování, a to výhradně na své náklady. Podle názoru odvolatele část důchodu, který dárkyni zbude po odpočtu daru, to je 4.000 Kč, je tak dostačující na pokrytí zbývajících potřeb dárkyně (léky, ošacení, další drobná vydání). Odvolatel dále poukázal na to, že na základě pracovní smlouvy ze dne 26.08.2013 získal stálé zaměstnání u zaměstnavatele Pavla Smrčka, Kyjov, Janáčkova 1098, a to na plný úvazek s garantovanou měsíční mzdou 12.950 Kč, a že s ohledem na tuto skutečnost bude od 01.09.2013 zaměstnán u stávajícího zaměstnavatele AUDACIO, s.r.o., se sídlem Brno, Soběšická 507/152 na poloviční pracovní úvazek s garantovanou mzdou 4.200 Kč, která může být navýšena o nenárokovou složku. Podle odvolatele tak projevil maximální snahu o zajištění dalších pravidelných příjmů. Odvolatel namítal, že není pravda, že by se po sjednán anonymizovano úvěru dále výrazně zadlužoval. Hypoteční smlouva byla uzavřena dne 28.02.2011, první dluh vznikl až v říjnu 2011, kdy z důvodu ztráty zaměstnání nebyl schopen platit výživné a následně byl nucen se zadlužit několika vesměs drobnými půjčkami, určenými k překonání životní tísně, způsobené ztrátou zaměstnání. K závěru soudu prvního stupně, že dlužník není ve smyslu trestního práva bezúhonný, odvolatel namítal, že doložil trestní bezúhonnost aktuálním výpisem z rejstříku trestů, který je založen v soudním spisu. Trest mu byl prominut amnestií prezidenta republiky ze dne 01.11.2013. Podle názoru odvolatele splňuje zákonné podmínky pro povolení oddlužení. Jeho celkový pravidelný měsíční příjem činí 23.650 Kč (12.950 Kč hrubá mzda u zaměstnavatele Pavla Smrčka, 4.200 Kč hrubá mzda u zaměstnavatele AUDACIO, s.r.o., 6.500 Kč dar od Anny Nedvědové), pravidelný měsíční příjem manželky odvolatele činí 9.800 Kč (5.000 Kč přídavky na dítě, 8.000 Kč výživné pro nezletilého syna z předchozího manželství, 4.000 Kč splátka půjčky poskytnuté Romanu Žákovi, bytem Zbýšov u Brna, Na Drahách 26-nesplacený zůstatek této půjčky činí 186.000 Kč, hrazeno pravidelně ve dvou měsíčních splátkách po 2.000 Kč), takže celkem činí příjem odvolatele a jeho manželky 33.450 Kč. Z uvedených doložených příjmů vyplývá, že je schopen za dobu pěti let zaplatit svým věřitelům více než 30 % z celkové výše jejich pohledávek 1.409.784 Kč, dále předpokládané náklady na činnost insolvenčního správce a soudem stanovené výživné na děti z předchozího manželství. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že zruší prohlášení konkursu na jeho majetek a povolí mu oddlužení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Z obsahu spisu vyplývá, že v přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Brně dne 20.12.2012 k návrhu dlužníka, který podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dlužník v bodě 06 formulářového návrhu uvedl, že má celkem devět nezajištěných nevykonatelných závazků, a dva závazky nezajištěné vykonatelné, a že všechny závazky jsou více než 30 dní po splatnosti, přičemž v tomto směru dále odkázal na přílohu č. 1-seznam závazků, opatřený podpisem dlužníka s prohlášením o jeho úplnosti a správnosti. V tomto seznamu dlužník označil jako své věřitele věřitele č. 1 TOP REALITY HODONÍN s.r.o., Rohatec, Polní 1236/10, IČ: 25528084, č. 2 Česká spořitelna, a.s., Praha 4, Olbrachtova 1929/62, IČ: 45244782, č. 3 CETELEM ČR, a.s., Praha 5, Karla Engliše 3208/5, IČ: 25085689, č. 4 ESSOX s.r.o., České Budějovice, Senovážné nám. 231/7, IČ: 26764652, č. 5 GE Money Bank, a.s., Praha 4, Vyskočilova 1422/1, IČ: 25672720, č. 6 Home Credit a.s., Brno, Moravské náměstí 249/8, IČ: 26978636, č. 7 DOOR FINANCIAL, Kloboučnická 1697/25, Praha, IČ: 29016126, č. 8 SMART Capital, a.s., Olomouc, Hněvotínská 241/52, IČ: 26865297, č. 9 Provident Financial s.r.o., Praha 4, Olbrachtova 2006/9, IČ: 25621351 (ve vztahu k závazkům vůči těmto věřitelům uvedl údaj o tom, že se jedná o závazky nezajištěné, nevykonatelné), a dále věřitele č. 10 GIENGER spol. s r.o., Napajedla, Kvítkovická 1633, IČ: 44018045 a č. 11 Jana Říhová, Pavlovského 32, Modřice 664 42 (ve vztahu k závazkům vůči těmto věřitelům uvedl údaj o tom, že se jedná o závazky nezajištěné, vykonatelné), s tím, že celková výše všech těchto závazků činí 527.890 Kč. Dlužník v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení dále uvedl, že není podnikatelem, nemá zaměstnance, pracuje na základě pracovní smlouvy u společnosti AUDACIO s.r.o., Brno-sever, Lesná, Soběšická 507/152, IČ: 25549766 s příjmem 16.400 Kč měsíčně. Vyživovací povinnost má k nezletilému Michalovi anonymizovano , anonymizovano , a dále má soudem stanovené výživné pro dcery Adélu a Sabinu Říhovy v celkové výši 3.300 Kč. K návrhu dlužník připojil i seznam majetku (opatřený prohlášením o jeho úplnosti a správnosti a podpisem dlužníka), v němž popsal movité věci a dále označil majetek, který je předmětem zajištění závazků dlužníka, a to podíl v rozsahu id. 1/10 budovy a pozemku v katastrálním území Svatobořice, zapsaných na LV č. 902 s uvedením údaje věřitel: Modrá pyramida, stavební spořitelna, a.s., IČ: 60192852 . O insolvenčním návrhu dlužníka rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne

10.6.2013, č.j. KSBR 27 INS 32270/2012-A-21, jímž zjistil úpadek dlužníka, dlužníkovi povolil oddlužení, insolvenčním správcem ustanovil Ing. Jiřího Mlčocha a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, učinil další výzvy podle insolvenčního zákona, a nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na den 13.8.2013. Dne 5.8.2013 byla soudu doručena zpráva insolvenčního správce ze dne 3.8.2013. Insolvenční správce soudu sdělil, že dne 24.6.2013 se osobně dostavil do místa pobytu dlužníka za účelem získání vysvětlení a doložení tvrzení v insolvenčním návrhu, další schůzka se uskutečnila dne 22.7.2013, spolupráce s dlužníkem se jeví na dobré úrovni, dlužník aktivně reaguje na podněty týkající se insolvenčního řízení a v případě potřeby je k zastižení. Dlužník je ženatý, žije v rodinném domě na adrese: Svatobořice-Mistřín, Nádražní 265/15, tento rodinný dům č.p. 265 včetně příslušných pozemků je aktuálně ve vlastnictví dlužníka (podíl 1/10) a manželky dlužníka Ilony Říhové (podíl 9/10), a je předmětem zajištění pohledávek zajištěného věřitele č. 5 Modrá pyramida, stavební spořitelna, a.s. a č. 11 Red orange s.r.o. Dále sdělil, že k tomuto podílovému spoluvlastnictví došlo na základě smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne 23.8.2012, kterou považuje za neúčinný právní úkon podle § 235 IZ a je připraven podat příslušnou odpůrčí žalobu. Pokud se týká příjmových poměrů, dlužník pobírá mzdu od svého zaměstnavatele AUDACIO s.r.o., výše čisté mzdy však nedosahuje částky 16.400 Kč, z doložených výplatních pásek vyplývá, že čistá mzda se anonymizovano okolo 9.000 Kč, takže při počtu vyživovacích povinností dlužníka by nebylo možno z této mzdy provádět žádné srážky, s ohledem na to se proto dlužník zavázal uzavřít darovací smlouvu, kterou předloží soudu na schůzi věřitelů dne 13.8.2013. Dlužník má vyživovací povinnost vůči synovi Michalovi anonymizovano , vůči dceři Adéle Říhové má soudem stanovené výživné ve výši 1.800 Kč měsíčně a vůči dceři Sabině Říhové ve výši 1.300 Kč měsíčně, na tomto výživném však dlužník dluží celkem 72.400 Kč. Podle dalšího sdělení insolvenčního správce v podané zprávě, pohledávku uplatnila bývalá manželka dlužníka-Jana Říhová dopisem ze dne 4.7.2013 jako pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 IZ. Do insolvenčního řízení se přihlásilo dvanáct věřitelů s pohledávkami celkem ve výši 1.409.784,42 Kč, dva věřitelé jsou zajištěnými věřiteli s pohledávkami ve výši 1.192.361,23 Kč, ostatní věřitelé jsou nezajištění, s pohledávkami ve výši 217.423,19 Kč. Z protokolu o přezkumném jednání (jehož součástí je seznam přihlášených pohledávek) a schůzi věřitelů ze dne 13.8.2013 vyplývá, že byly přezkoumány věřiteli přihlášené pohledávky č. 1 až č. 3 a č. 5 až č. 12 (přihláška pohledávky č. 4 byla vzata zpět), všechny přezkoumané pohledávky byly uznány insolvenčním správcem i dlužníkem v přihlášené výši a v této výši byly také zjištěny. Podle obsahu protokolu o jednání, soud prvního stupně konstatoval, že u přihlášek pohledávky č. 5 věřitele Modrá pyramida stavební spořitelna a u přihlášky pohledávky č. 11 Red orange s.r.o. správce uznává zajištění na 1/10 nemovitostí ve vlastnictví dlužníka, s tím, že vlastnictví dlužníka bylo zúženo dohodou o společném jmění manželů, a v případě úspěchu odpůrčí žaloby (kterou insolvenční správce podá) správce uznává zajištění na celé nemovitosti ve vlastnictví dlužníka. Následně bylo pokračováno schůzí věřitelů, při níž podal insolvenční správce soudu zprávu o své dosavadní činnosti, shodující se s obsahem písemné zprávy ze dne 3.8.2013. Dlužník, který se zúčastnil přezkumného jednání a schůze věřitelů, se vyjádřil k jednotlivým skutečnostem, uváděným ve zprávě insolvenčního správce a k dotazům soudu, předložil soudu notářský zápis, sepsaný dne 23.8.2012 Mgr. Pavlínou Zugárkovou, notářkou, v notářské kanceláři v Kyjově, Jungmannova 24/32 s Ilonou anonymizovano , anonymizovano a Zdeňkem anonymizovano , anonymizovano pod sp.zn. NZ 85/2012, N 137/2012 (smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů podle § 143a odst. 1 občanského zákoníku) a insolvenční správce předložil soudu přípis věřitele Modrá pyramida z 28.6.2013. Soud prvního stupně dále konstatoval, že rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů nebude provedeno, neboť zde není přítomen žádný z věřitelů, potvrdil, že funkci insolvenčního správce bude nadále vykonávat soudem ustanovený insolvenční správce Ing. Jiří Mlčoch, a rozhodl, že funkci věřitelského výboru bude vykonávat soud. Poté, co soud prvního stupně poučil insolvenčního správce podle ustanovení § 403 odst. 1 IZ, insolvenční správce sdělil, že jsou zde okolnosti, které dlužníkův poctivý záměr v oddlužení znehodnocují , přesto však navrhuje schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, protože pohledávky nezajištěných věřitelů nejsou vysoké. Soud prvního stupně dále konstatoval, že věřitelé nevyužili práva hlasovat mimo schůzi věřitelů korespondenčně písemným hlasovacím lístkem, ani práva rozhodovat a hlasovat na schůzi věřitelů, proto o způsobu oddlužení rozhodne podle ustanovení § 402 odst. 5 IZ soud. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 404 IZ, o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 2 a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání.

Podle ustanovení § 405 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2).

Podle ustanovení § 395 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 IZ platí, že insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu a) v posledních 5letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo b) podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské po anonymizovano ; to neplatí, lze-li na základě dlužníkem prokázaných skutečností usuzovat na to, že se o nepoctivý záměr nejedná.

Z výše citovaných zákonných ustanovení plyne, že i v případě, kdy insolvenční soud rozhodne o oddlužení (§ 397 IZ), může následně, vyjdou-li v průběhu insolvenčního řízení najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 395 IZ), rozhodnout o neschválení oddlužení a o řešení dlužníkova úpadku konkursem.

V přezkoumávané věci založil soud prvního stupně své rozhodnutí jednak na závěru, že dlužník svým návrhem na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr, neboť neuvedl svůj příjem ze zaměstnání ve skutečné výši, neuvedl všechny své věřitele a v důsledku toho všechny své závazky, a dále na závěru o lehkomyslném a nedbalém přístupu k oddlužení. Tento závěr přitom váže k té skutečnosti, že dlužník přijal dar ve výši 6.500 Kč od dárkyně, která je důchodkyně s příjmem (důchodem) ve výši 10.500 Kč, k tomu, že dlužník má nulovou snahu získat vlastní zdroj příjmů, že neplatí výživné, a že proto dochází ke zvyšování dluhu na výživném, že si opatřil další závazek, aniž splnil své závazky předchozí, že nezákonně zúžil společné jmění manželů (ač závazek vůči největšímu věřiteli mu zůstal ) a že uvedl nesprávné údaje o tom, že za tento závazek odpovídá manželka.

Podmínka poctivosti záměru sledovaného návrhem dlužníka na povolení oddlužení (§ 395 odst. 1, písm. a/ IZ) a podmínka odpovědného přístupu dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (§ 395 odst. 2, písm. b/ IZ) jsou dvě samostatné podmínky povolení oddlužení.

Podmínka zakotvená v ustanovení § 395 odst. 2, písm. b) IZ má zamezit tomu, aby oddlužení bylo možno povolit i tomu dlužníkovi, který sice nemusí návrhem na povolení oddlužení sledovat nepoctivý záměr, jeho přístup k dosavadnímu řízení však neskýtá záruky odpovědného plnění povinností v rámci realizace oddlužení.

Při zkoumání podmínky zakotvené v ustanovení § 395 odst. 2, písm. b) IZ je tedy nutno vycházet z dosavadních výsledků řízení, mimo jiné, z podání učiněných dlužníkem, jejich úplnosti a včasnosti, z jeho projevu vůči soudu, pokud jde o dodržování lhůt, účast na nutných jednáních apod.

Se zřetelem na shora uvedený výklad je tak zřejmé, že z hlediska závěru o lehkomyslném a nedbalém přístupu dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení důvody, v této souvislosti soudem prvního stupně zvažované-přijetí daru, dluh na výživném, skutečnost, že dlužník na sebe vzal další závazek ze smlouvy o úvěru a že uzavřel smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů-obstát ne anonymizovano .

Ve vztahu k závěru soudu prvního stupně, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, odvolací soud předesílá, že ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ patří k právním normám s relativně neurčito anonymizovano , to je k právním normám, jejich anonymizovano není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sá anonymizovano právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Vedle okolností příkladmo vypočtených (jako ty, z nichž lze usuzovat na dlužníkův nepoctivý záměr při podání návrhu na povolení oddlužení) v ustanovení § 395 odst. 3 IZ, s nimiž je soud povinen se vypořádat (vyjdou-li v insolvenčním řízení najevo) vždy, tak bude závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení. Nepoctivost dlužníkova záměru při podání návrhu na povolení oddlužení se pak nevyčerpává jednáními popsanými v § 395 odst. 3 IZ, nýbrž k úsudku ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ anonymizovano vést různá jednání dlužníka. Může jít například o jednání směřující k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, o zatajování skutečností týkajících se majetkových poměrů dlužníka, apod. (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.7.2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2012).

V usnesení ze dne 28.3.2012 sen. zn. 29 NSČR 32/2011 (jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 112/2012) Nejvyšší soud vyložil, že posouzení, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla před zahájením insolvenčního řízení. Přitom je třeba mít na paměti, že o způsob řešení typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci (nebo hrozící úpadek) přivodily do jisté míry lehkomyslným, marnotratným nebo obecně málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem (například tzv. řetězením úvěrů a půjček), ale v určité fázi života (zpravidla časově úzce propojené dobou zahájení insolvenčního řízení) se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení. Je-li taková proměna opravdová (o čemž by se měl insolvenční soud přesvědčit v insolvenčním řízení ve vazbě na vše, co v něm vyšlo najevo ve fázích rozhodování o návrhu na povolení oddlužení a o schválení oddlužení, a k čemuž v době po povolení oddlužení slouží schůze věřitelů podle § 399 odst. 1 IZ se zdůrazněnou povinností dlužníkovy účasti a odpovědí na dotazy přítomných věřitelů insolvenčního soudu), není důvod vylučovat dlužníka a priori z režimu oddlužení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou správou svého majetku. Přitom není vyloučeno ani to, aby jako dlužníkovy kroky směřující k poctivému vypořádání se s věřiteli zohlednil odvolací soud i takové jednání dlužníka, které může být (až v odvolacím řízení) i reakcí na důvody usnesení, jímž soud prvního stupně neschválil oddlužení.

Se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník sledoval podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, se odvolací soud neztotožňuje.

Je třeba především uvést, že na nepoctivost záměru dlužníka při podání návrhu na povolení oddlužení nelze usuzovat z toho, že dlužník byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 12.4.2012, č.j. 2 T 24/2012-142 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30.5.2012 sp. zn. 3 To 178/2012 pravomocně odsouzen pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku (srov. ustanovení § 395 odst. 3, písm. b/ IZ), neboť dlužník v odvolacím řízení předloženým usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 8.1.2013 č.j. 2 T 24/2012-173 prokázal, že podle ustanovení § 368 trestního řádu byl účasten amnestie prezidenta republiky ze dne 1.1.2013 s tím, že podle čl. IV. odst. 1, písm. b) amnestie prezidenta republiky ze dne 1.1.2013 se mu prominul trest, jenž mu byl uložen, a podle článku IV. odst. 3 amnestie prezidenta republiky ze dne 1.1.2013 se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen.

Ze skutečnosti, že dlužník uvedl ve svém návrhu příjem v částce jiné (vyšší), než jaké skutečně u zaměstnavatele AUDACIO, s.r.o. dosahoval, ani z toho, že ve svém návrhu neuvedl další své dva věřitele s pohledávkami celkem ve výši 1.192.361,23 Kč, závěr, že sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, dovozovat nelze.

Dlužník vysvětlil, že příjem ve výši 16.400 Kč měsíčně uvedl ve svém návrhu proto, že mu příjem v této výši přislíbil jeho zaměstnavatel AUDACIO, s.r.o., s nímž, jak vyplývá z pracovní smlouvy (k návrhu současně připojené), uzavřel pracovní poměr na základě smlouvy ze dne 1.10.2012, to je krátce před podáním návrhu. Vysvětlil také, že další své dva závazky, jež jsou závazky zajištěnými, neuvedl omylem, neboť se domníval, že jsou-li tyto závazky spláceny jeho manželkou, jedná se o závazky manželky. Takové vysvětlení samozřejmě za situace, kdy dlužník měl v době podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení uzavřenu se zaměstnavatelem AUDACIO, s.r.o. písemnou pracovní smlouvu, v níž byla výše odměny za vykonanou práci (v článku V.) sjednána zcela určitým způsobem, a kdy byl účastníkem smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne 23.8.2012, v níž bylo výslovně dohodnuto, že i za závazek vůči věřiteli Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. z titulu úvěrové smlouvy č. 3462961852 (uzavřené v únoru 2011) ve výši 1.100.000 Kč odpovídají oba manželé společně a nerozdílně, obstát nemůže. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že dlužník současně předložil do spisu všechny listiny, dokládající jeho pracovní poměr a výši jeho příjmů, a doložil také řádný seznam majetku, v němž označil movitý a nemovitý majetek, včetně uvedení údaje o tom, že nemovitý majetek je předmětem zajištění závazků dlužníka s tím, že věřitelem je Modrá pyramida stavební spořitelna a.s., takže lze uvěřit tomu, že nesprávné údaje v návrhu uvedl skutečně pouze z neznalosti.

Je zřejmé, že dlužník se snaží i o navýšení svých příjmů, když jednak uzavřel dne 12.8.2013 s Annou Nedvědovou darovací smlouvu, jíž se dárkyně zavázala platit obdarovanému po dobu 60 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nebo po dobu trvání oddlužení podle insolvenčního zákona, bude-li takto stanovená doba kratší 60 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, částku ve výši 6.500 Kč měsíčně. Uvedená smlouva, jež je opatřena úředně ověřenými podpisy obdarovaného a dárkyně, je platným právním úkonem, když má všechny náležitosti tohoto typu právního úkonu podle ustanovení § 628 občanského zákoníku a vyplývá z ní určitý závazek dárce poskytovat dlužníkovi peněžité plnění minimálně po dobu trvání schváleného oddlužení. Skutečnost, že obdarovaná je důchodkyně, a že se zavázala ze svého příjmu ve výši 10.500 Kč poskytovat dárci dar ve výši 6.500 Kč přitom-sama o sobě -k závěru o neplatnosti této smlouvy pro rozpor s dobrými mravy (ustanovení § 39 občanského zákoníku) pouze z tohoto důvodu neopravňuje. Nadto dlužník v odvolacím řízení předložil dodatek ze dne 28.8.2013 ke smlouvě ze dne 12.8.2013, podle něhož se obdarovaný zavázal, že po dobu poskytování daru nebude po dárci požadovat žádný příspěvek na úhradu jeho podílu na nákladech týkajících se bydlení dárce v domě ve spoluvlastnictví obdarovaného, s tím, že se jedná zejména o náklady za spotřebu elektřiny, plynu a vody, a dále se zavázal, že po dobu, po kterou mu bude dar poskytován, zajistí dárci standardní stravování výhradně na náklady obdarovaného. Odvolací soud tak neshledává důvodu, pro který by nebylo možno posuzovat opakující se plnění, k němuž se dárkyně dlužníkovi zavázala, jako pravidelný příjem pro účely oddlužení. Pokud si dlužník vlastní aktivitou zajistil možnost plnění splátek z daru od třetí osoby, odvolací soud v tomto postupu dlužníka nepoctivost jím podaného návrhu na povolení oddlužení neshledává.

V průběhu odvolacího řízení dlužník (který v mezidobí, ke dni 31.8.2013, ukončil pracovní poměr u zaměstnavatele AUDACIO s.r.o.) předložil pracovní smlouvu uzavřenou s novým zaměstnavatelem Pavlem Smrčkem, z níž vyplývá, že jako den nástupu do práce byl sjednán den 26.8.2013, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou tři měsíce, mzda byla sjednána jako časová ve výši 74 Kč na hodinu. Z potvrzení tohoto zaměstnavatele ze dne 29.10.2013 vyplývá, že čistý příjem dlužníka za měsíc srpen činil 2033 Kč a za celý měsíc září 2013 12.862 Kč. Kromě toho dlužník uzavřel dne 11.11.2013 se zaměstnavatelem Radkem Procházkou se sídlem Šardice 733, IČ: 666 29 802 dohodu o provedení práce, jíž bylo sjednáno, že dlužník (pracovník) na základě této dohody provede truhlářské práce podle potřeby zaměstnavatele od 11.11.2013 do 31.12.2013 se stanoveným rozsahem práce maximálně 300 hodin za rok, s tím, že za provedenou práci náleží pracovníkovi odměna ve výši 55 Kč za hodinu, jež mu bude vyplacena v řádném výplatním termínu. Výtka soudu prvního stupně, že dlužník se nesnaží o navýšení svých příjmů, je tedy nedůvodná.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že dlužník u jednání odvolacího soudu předložil ústřižek poštovní poukázky, jíž doložil, že běžné výživné pro nezletilé děti, jež mu bylo stanoveno rozhodnutím soudu, již hradí.

Podle názoru odvolacího soudu v případě dlužníka nelze ani dovodit, že jeho přístup k dosavadnímu řízení neskýtá záruky odpovědného plnění povinností v rámci insolvenčního řízení.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení spolu s povinnými seznamy (to je seznamem závazků, seznamem majetku a seznamem zaměstnanců, jež jsou opatřeny prohlášením o jejich správnosti a úplnosti, a podpisem dlužníka) a předložil i listiny, jež vyžaduje zákon v případě návrhu na povolení oddlužení. Ze správy insolvenčního správce vyplývá, že poté, co byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10.6.2013 zjištěn úpadek dlužníka a povoleno oddlužení, dlužník od samého začátku s ustanoveným insolvenčním správcem spolupracuje, aktivně reaguje na jeho podněty, jež se týkají insolvenčního řízení, v případě potřeby je vždy k zastižení. Dlužník se zúčastnil i schůze věřitelů, reagoval řádně na dotazy soudu.

Za tohoto stavu věci tudíž důvod pro neschválení oddlužení proto, že dlužník svým návrhem na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr, a že dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení, jak soud prvního stupně uzavřel, obstát nemůže.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování

dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 19. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu