3 VSOL 850/2012-A-11
KSBR 37 INS 22900/2012 3 VSOL 850/2012-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Nezvalova 9, PSČ 638 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.10.2012, č.j. KSBR 37 INS 22900/2012-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že dlužnici se ukládá povinnost zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 2.000 Kč.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužnici, aby ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000 Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně tohoto soudu.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že lze předpokládat, že po odečtení pohledávek za majetkovou podstatou (odměna a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 1.080 Kč měsíčně včetně DPH) hodnota plnění, kterou by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude vyšší než 30 % jejich pohledávek. V případě schválení oddlužení však bude ze složené zálohy rovněž určena odměna správce za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení. Nelze dopustit, aby v případě, kdy nebudou postačovat prostředky v majetkové podstatě k úhradě nákladů insolvenčního řízení, hradil tyto náklady stát. S odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), uložil soud dlužnici zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že s ohledem na majetkové, příjmové a především zdravotní poměry nemůže zálohu v uvedené výši zaplatit a žádá o osvobození od této zálohy.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je částečně důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným soudu dne 19.9.2012, domáhá vydání rozhodnutí o úpadku a jako způsob jeho řešení navrhla oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má celkem pět věřitelů a sedm závazků, z toho jeden zajištěný, které není schopna splácet. Pobírá starobní důchod ve výši 9.264 Kč měsíčně, nemá žádnou vyživovací povinnost. Ze seznamu závazků (opatřeného údajem o tom, že tento seznam je úplný a správný, a podpisem dlužnice) plyne, že dlužnice má celkem pět věřitelů, sedm závazků, výše nezajištěných závazků představuje částku 113.331 Kč, závazek zajištěný činí 24.825 Kč, s tím, že jako předmět zajištění tohoto závazku dlužnice uvedla televizor TESLA, mobil NOKIA . Podle seznamu majetku (rovněž opatřeného údajem o jeho úplnosti a správnosti a podpisem dlužnice) dlužnice vlastní pouze movité věci-televizor Tesla a mobil Nokia, nemá žádné pohledávky za třetími osobami.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč (odstavec 2).

Z údajů, uvedených dlužnicí v insolvenčním návrhu, lze předběžně uzavřít, že dlužnice se nachází v úpadku, neboť má závazky vůči více věřitelům, jež jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky vzhledem ke svým příjmům a hodnotě svého majetku není schopna splácet.

Správný je také závěr soudu prvního stupně-jak se z odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí podává-že u dlužnice jsou splněny předpoklady pro povolení oddlužení, neboť s ohledem na doložené příjmy dlužnice a výši jejích závazků by dlužnice zaplatila za pět let svým věřitelům více jak 30 % jejich pohledávek. I pokud by závazek ve výši 24.825 Kč, který označila dlužnice jako zajištěný, byl posouzen jako závazek nezajištěný, a tedy zohledněna celková výše závazků představující částku 138.156 Kč, bylo by v zákonem stanovené lhůtě pěti let uhrazeno po odečtení nároku správce věřitelům, není-li správce plátcem daně z přidané hodnoty, 82.800 Kč, což představuje 59,93 % jejich pohledávek, a je-li správce plátcem daně z přidané hodnoty, částku ve výši 72.000 Kč, což představuje 52,12 % jejich pohledávek.

Nicméně i v případě možného řešení úpadku oddlužením formou plnění splátkového kalendáře je možno požadovat po dlužníkovi zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. V době od ustanovení do funkce do doby předpokládaného schválení oddlužení totiž budou insolvenčnímu správci vznikat náklady, přičemž po správci nelze požadovat, aby tyto náklady nesl ze svého. Proto je nutno, aby byly zajištěny finanční prostředky k jejich úhradě. Protože dlužnice nemá k dispozici žádné pohotové prostředky, je závěr soudu prvního stupně o tom, že na krytí těchto nákladů je zapotřebí složit zálohu správný, neboť prostředky k jejich úhradě nelze zajistit jinak.

Účelem institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a po jeho ustanovení do funkce. Při úvaze o výši zálohy, lze-li předpokládat povolení oddlužení a následné rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je rozhodující především posouzení možné výše nákladů, které v tomto období insolvenčnímu správci vzniknou. Jeho výdaje za dobu po schválení oddlužení (ve výši 150 Kč za každý započatý měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) jsou totiž hrazeny cestou pravidelných měsíčních splátek. Zbývá tedy poměrně krátké období, kdy správci vznikají zpravidla náklady pouze na úhradu poštovného a cestovních výdajů, vzniklých jim v souvislosti s účastí na přezkumném jednání a schůzi věřitelů.

Odvolací soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dovodil, že výše zálohy by v těchto případech měla činit 2.000 Kč (srov. usnesení ze dne 29.10.2009, č.j. KSBR 40 INS 4970/2009, 2 VSOL 264/2009-A-10 či usnesení ze dne 30.10.2009, č.j. KSBR 37 INS 6524/2009, 2 VSOL 347/2009-A-11). Od tohoto závěru se odvolací soud nemá důvod odchylovat, když z okolností plynoucích z obsahu spisu se nepodává, že by v této věci měly správci vzniknout náklady vyšší.

K námitkám odvolatelky je třeba uvést, že důvodem pro neuložení povinnosti k zaplacení zálohy nemůže být skutečnost nepříznivého zdravotního stavu, odvolatelkou namítaná, ani skutečnost, že nemá dostatek finančních prostředků. Záloha na náklady insolvenčního řízení není soudním poplatkem, tudíž nelze dlužnici, jako insolvenční navrhovatelku, od povinnosti k úhradě zálohy osvobodit. Je-li složení zálohy zapotřebí, je nutno na jejím zaplacení trvat.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, jak je uvedeno ve výroku.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu