3 VSOL 84/2011-A-35
KSOS 34 INS 4942/2009 3 VSOL 84/2011-A-35

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Lubomíra anonymizovano , anonymizovano , bytem náměstí 9. května 4, Moravský Beroun, PSČ 793 05, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 34 INS 4942/2009-A-30 ze dne 3.2.2011

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník se svým insolvenčním návrhem domáhá rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení splátkovým kalendářem. Usnesením č.j. KSOS 34 INS 494/2010-A-21 ze dne 15.7.2010 byl dlužník insolvenčním soudem vyzván k zaplacení zálohy na náklady řízení, proti kterému dlužník podal odvolání. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 15.11.2010 rozhodnutí insolvenční soudu potvrdil. Rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady řízení nabylo právní moci dne 15.11.2010, lhůta ke splnění povinnosti uložené dlužníku uplynula dnem 22.11.2010. Podle sdělení účtárny insolvenčního soudu ze dne 24.1.2011 nebyla záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč ke dni 21.1.2011 na účet soudu složena. Dlužník soudem uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nesplnil, insolvenční soud proto postupoval v souladu s ust. § 108 odst. 3 IZ a insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že s ohledem na svou finanční situaci žádá o zrušení pozastavení insolvenčního řízení a zrušení povinnosti zaplatit zálohu 50.000,-Kč. Poukázal na to, že své závazky bude splácet v souladu s rozhodnutím soudu.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 108 odst. 1, odst. 2, věty první a odst. 3 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal dne 3.8.2009 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 34 INS 4942/2019-A-11 ze dne 15.10.2009 byl dlužník vyzván k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č.j. KSOS 34 INS 4942/2009, 3 VSOL 369/2009-A-18 ze dne 4.2.2010 bylo toto rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 34 INS 4942/2009-A-21 ze dne 15.7.2010 soud prvního stupně uložil dlužníku, aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč na účet Krajského soudu v Ostravě specifikovaný ve výroku tohoto rozhodnutí. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č.j. KSOS 34 INS 4942/2009, 3 VSOL 328/2010-A-26 ze dne 15.11.2010 bylo toto usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, rozhodnutí odvolacího soudu bylo dlužníku doručeno dne 20.12.2010. Podle sdělení účtárny soudu prvního stupně ze dne 24.1.2001 dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení ke dni 21.1.2001 nezaplatil. V usnesení č.j. KSOS 34 INS 4942/2009-A-11 ze dne 15.10.2009 i usnesení č.j. KSOS 34 INS 4942/2009-A-21 ze dne 15.7.2010 (kterými byl dlužník vyzýván k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení) byl dlužník vždy poučen, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud insolvenční řízení zastavit nebo přistoupit k jejímu vymáhání (§ 108 odst. 3 IZ).

Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, č.j. KSOS 34 INS 4942/2009-A-21 ze dne 15.7.2010 je (s ohledem na skutečnost, že toto rozhodnutí bylo Vrchním soudem v Olomouci jako odvolacím soudem potvrzeno rozhodnutím č.j. KSOS 34 INS 4942/2009, 3 VSOL 328/2010-A-26 ze dne 15.11.2010) pravomocné dnem 20.12.2010 (doručením rozhodnutí odvolacího soudu dle § 46 odst. 6 o.s.ř.). Dnem právní moci usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu začala dlužníkovi běžet sedmidenní lhůta k zaplacení zálohy, jejím marným uplynutím (dne 27.12.2010) insolvenčnímu soudu vzniklo právo insolvenční řízení zastavit v souladu s ust. § 108 odst. 3 IZ.

Na základě shora uvedeného odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně postupoval v souladu s citovaným ust. § 108 odst. 3 IZ, když insolvenční řízení zastavil z důvodu, že dlužník ve lhůtě zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč nezaplatil, ačkoliv byl o následcích jejího nezaplacení insolvenčním soudem poučen. Odvolací námitka dlužníka, že jeho finanční situace mu neumožňuje zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, je odvolací námitkou směřující výlučně proti důvodům uložení zálohy, tedy proti rozhodnutí, jímž mu byla povinnost zaplacení zálohy uložena. Vzhledem k tomu, že odvolací námitky, včetně této námitky, dlužníka proti rozhodnutí o uložení povinnosti zaplacení zálohy byly již přezkoumány v rámci řízení o odvolání dlužníka proti takovému rozhodnutí a odvolací soud o nich pravomocně rozhodl, nelze již v tomto odvolacím řízení se uvedenou námitkou dlužníka zabývat. Odvolací soud se v tomto řízení zabýval pouze tím, zda záloha byla zaplacena přes řádné poučení o následcích jejího nezaplacení dle ust. § 108 odst. 3 IZ.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto postupem podle ust. § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 29. března 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu