3 VSOL 839/2014-B-23
KSBR 33 INS 1961/2014 3 VSOL 839/2014-B-23

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Ludmily anonymizovano , anonymizovano , bytem Hostišová 154, PSČ: 763 01, zastoupené JUDr. Vladislavem Ševčíkem, advokátem se sídlem Zlín, Sadová 6, PSČ: 760 01, o způsobu řešení úpadku, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.6.2014, č.j. KSBR 33 INS 1961/2014-B-17,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje .

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, neschválil oddlužení dlužnice Ludmily anonymizovano (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.), s tím, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (výrok III.) a vyslovil, že usnesení je účinné od okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok IV.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že po povolení oddlužení vyšly najevo okolnosti, které by-pokud by tyto okolnosti nastaly již před povolením oddlužení-odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, a to nepoctivé jednání dlužnice, která poté, co byl zjištěn úpadek, dne 12.5.2014 vyvedla z majetkové podstaty obchodní podíl převodem na třetí osobu. V uvedeném nakládání s majetkovým podílem dlužnice spatřuje nepředvídatelné, nespolehlivé a zkracující jednání dlužnice vůči věřitelům, kteří již při schválení oddlužení neměli na výběr, zda oddlužení má být plněno splátkovým kalendářem, či zpeněžením převáděného majetku. Soud prvního stupně dále shledal nedbalý přístup dlužnice k plnění povinností po zahájení insolvenčního řízení, konkrétně povinností, vyplývajících z ustanovení § 111 insolvenčního zákona, které takové dispozice s majetkem dlužníkovi zapovídá. Okolnosti, jež vedly dlužnici k prodeji obchodního podílu, jsou bez významu, a neobstojí ani námitky odvolatelky, o bezcennosti podílu. Soud proto podle ustanovení § 405 insolvenčního zákona oddlužení dlužnice neschválil a na majetek dlužnice prohlásil konkurs s tím, že vzhledem k tomu, že dlužnice je fyzickou osobou, která není podnikatelem, jedná se o konkurs nepatrný.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, přičemž podle obsahu odvolání je zřejmé, že se jím napadají výroky I. a II., jimiž soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužnice a na majetek dlužnice prohlásil konkurs. Odvolatelka namítala, že k převodu obchodního podílu ve společnosti GOVAK, spol. s r.o. na třetí subjekt za částku 1.000 Kč ji nevedl nepoctivý záměr ani snaha o vědomé snižování hodnoty majetku, když obchodní podíl v uvedené společnosti je bezcenný. Poukázala na to, že není odborníkem v této oblasti, věc projednávala s osobou, která jí připravovala návrh na povolení oddlužení, a bylo jí sděleno, že by to neměl být problém. Převodem obchodního podílu ve společnosti GOVAK, spol. s r.o. nedošlo k více jak zanedbatelnému snížení majetku, jak předpokládá ustanovení § 111 insolvenčního zákona, neboť uvedená společnost je nečinná. Z tohoto důvodu také bude dlužnice žádat souhlas soudu se změnou zaměstnání, při zachování podmínky přijmu 15.000 Kč měsíčně. Odvolatelka rovněž poukázala na to, že pro ni a celou její rodinu je celá situace svízelná, převod obchodního podílu byl učiněn z neznalosti insolvenčního řízení , dlužnice je přesvědčena, že svým závazkům v oddlužení může dostát. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části zrušil.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že v přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Brně dne 27.1.2014 k návrhu dlužnice, která podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V návrhu uvedla, že má celkem pět závazků vůči pěti věřitelům, výše těchto závazků činí 1.980.957 Kč, z toho nezajištěné závazky jsou ve výši 84.037 Kč. Všechny závazky jsou po splatnosti více jak třicet dnů a tyto není schopna plnit. Ke svým poměrům uvedla, že je vdaná, má vyživovací povinnost k manželovi Aloisi anonymizovano a ke svým dětem Adamu anonymizovano , nar. 1.10.1997, Lukáši anonymizovano , nar. 5.6.2002 a Denise anonymizovano , nar. 18.1.2008. Od února 2014 očekává vyšší příjem od zaměstnavatele GOVAK, spol. s r.o. se sídlem Zlín, Nábřeží 599, identifikační číslo 15549101 ve výši 15.000 Kč. S ohledem na výši nezajištěných závazků je tak za dobu pěti let, po odečtení odměny insolvenčního správce, schopna zaplatit svým věřitelům minimálně 47 % jejich pohledávek. K návrhu dlužnice připojila seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, opatřené údajem o jejich úplnosti a správnosti a podpisem dlužnice. V seznamu majetku dlužnice označila jednak věci movité, které nejsou předmětem zajišťovacích práv-osobní automobil Mazda CG 12 T, PC sestava, automatická pračka LG, televize Panasonic, sedací souprava, mrazák, lednička, komoda, vysavač Hyunday, Notebook a ostatní běžné vybavení domácnosti, dále věci movité, které jsou předmětem zajišťovacích práv-Notebook Acer a tiskárna Samsung s údajem zabaveno a odvezeno , nemovitosti, které jsou předmětem zajišťovacích práv-nemovitosti označené jako RD Hostišová č.p. 154, parc. st. 201-zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 300/5-orná půda, LV č. 374, obec a k.ú. Hostišová, okres Zlín, s údajem vlastnictví 1/1-smlouva o zúžení SJM ze dne 22.6.2006 . Podle dalších údajů uvedených v seznamu majetku nemá dlužnice žádné peněžní prostředky mimo životního minima , nemá žádné dlužníky, nevlastní žádné vkladové knížky, vkladové listy, akcie, směnky, šeky, cenné papíry, obchodní podíly. O návrhu rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 3.3.2014, č.j. KSBR 33 INS 1961/2014-A-12, jímž zjistil úpadek dlužnice, povolil oddlužení, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Tomáše Truschingera, poskytl obvyklé poučení a učinil výzvy podle insolvenčního zákona a nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na den 25.4.2014. Dne 18.4.2014 byla insolvenčnímu soudu doručena zpráva ustanoveného insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti, v níž insolvenční správce sdělil soudu, že dlužnice vlastní zpeněžitelný movitý majetek, který je tvořen obvyklým vybavením domácnosti a věcmi osobní potřeby, prodejní cena je však velmi nízká, a dále bylo zjištěno, že dlužnice je vlastníkem osobního automobilu Mazda 6 CG reg. zn. 4Z6 4952 v hodnotě asi 50.000 Kč. Podle dalších údajů ve zprávě dlužnice vlastní nemovitosti zapsané na LV č. 374 pro k.ú. Hostišová, tento nemovitý majetek má hodnotu 3.500.000 Kč, přičemž tyto nemovitosti jsou předmětem zajištění, a zajištěné pohledávky představují hodnotu majetku. V této své zprávě insolvenční správce dále sdělil, že bylo zjištěno, že dlužnice vlastní obchodní podíl v obchodní společnosti GOVAK, spol. s r.o., se sídlem Zlín, Nábřeží 599, identifikační číslo 15549101, ve vztahu k němuž uvedla, že uvedená společnost je bez majetku a obchodní podíl bez hodnoty, s tím, že byla dlužnice vyzvána k předložení daňového přiznání této obchodní společnosti. Podle dalších údajů ve zprávě činí průměrný čistý měsíční příjem dlužnice 15.000 Kč měsíčně, jedná se o mzdu vyplácenou zaměstnavatelem GOVAK, spol. s r.o., identifikační číslo 15549101, v níž je dlužnice jediným společníkem a jednatelem. Ve své zprávě insolvenční správce upozornil, že zjistil skutečnosti, jež by mohly odůvodňovat zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Podle insolvenčního správce je jednak otázkou, jak bude přezkoumána přihláška pohledávky č. 4, resp. jak bude tato přihláška pohledávky doplněna, když byla přihlášena částečně jako zajištěná ve výši 4.583.000 Kč a částečně ve výši 770.697 Kč-úroky-jako nezajištěná, bude-li přezkoumána jako nezajištěná v celé výši, pak by příjmy dlužnice byly nedostatečné, stejně jako hodnota nezajištěného majetku. Další okolností je to, že dlužnice je společnicí a jednatelkou obchodní společnosti GOVAK, spol. s r.o., s níž uzavřela pracovní smlouvu (jedná se o jejího zaměstnavatele), takže může podle svého uvážení volně disponovat se svou mzdou, což podle názoru insolvenčního správce nemusí svědčit o jejím poctivém záměru. Na základě žádosti dlužnice bylo nařízené přezkumné jednání a schůze věřitelů několikrát odročeno, a konalo se dne 13.6.2014. U přezkumného jednání byly přezkoumány přihlášené pohledávky č. 1 až 6, přihlášené pohledávky byly správcem v plném rozsahu uznány, přičemž pohledávka přihlášená přihláškou pohledávky č. 4 byla přezkoumána jako zajištěná. Dlužnice popřela pohledávku přihlášenou přihláškou pohledávky č. 4 a přihláškou pohledávky č. 6. Po skončení přezkumného jednání byla zahájena schůze věřitelů. Soud prvního stupně konstatoval, že na schůzi se nedostavil žádný věřitel, proto funkci věřitelského orgánu bude vykonávat insolvenční soud. Insolvenční správce pak odkázal na svou písemnou zprávu ze dne 17.4.2014, a dále doplnil, že dlužnice převedla dne 12.5.2014 obchodní podíl ve společnosti GOVAK, spol. s r.o. na společnost EMMKO sport s.r.o., a za tento převod obdržela 1.000 Kč. K této uvedené skutečnosti se dlužnice vyjádřila tak, že společnost GOVAK, spol. s r.o. byla v době převodu ztrátová , chyběly peníze na platby za materiál, muselo být vráceno i vozidlo leasingové společnosti, pracovní poměr však zůstal zachován a týká se administrativy, příjem činí 15.000 Kč. Ve spise je dále založena smlouva o převodu obchodního podílu, z níž vyplývá, že tato byla uzavřena dne 12.5.2004 mezi Ludmilou anonymizovano ( převodce ) a obchodní společností EMMKO sport s.r.o., se sídlem Lukov, Bělovodská 424, identifikační číslo 25548476 ( nabyvatel ). V článku I. této smlouvy se deklaruje, že převodci náleží podíl ve výši 100 % v obchodní společnosti GOVAK, spol. s r.o. se sídlem Zlín, Nábřeží 599, identifikační číslo 15549101, výše základního kapitálu společnosti činí 120.000 Kč, splacený vklad převodce do základního kapitálu činí 120.000 Kč. Podle ujednání v článku II. převodce převádí na nabyvatele svůj obchodní podíl, v článku I. uvedený, za dohodnutou úplatu ve výši 1.000 Kč, kterou, jak se dále deklaruje v článku III. smlouvy, zaplatil nabyvatel převodci ještě před podepsáním této smlouvy. Článek IV. smlouvy obsahuje prohlášení převodce o tom, že převáděný obchodní podíl není zatížen zástavním právem, a že není omezen při disponování s tímto podílem exekucí, výkonem rozhodnutí, insolvenčním řízením ani jiným způsobem, a že ohledně tohoto podílu není veden soudní spor.

Podle ustanovení § 404 IZ, o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 2 a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání.

Podle ustanovení § 405 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnost, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2).

Podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. a), odst. 2 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr. Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Z výše citovaných zákonných ustanovení plyne, že i v případě, že insolvenční soud rozhodne (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli) o povolení oddlužení, může následně, vyjdou-li v průběhu insolvenčního řízení najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 395 IZ), rozhodnout o neschválení oddlužení a o řešení dlužníkova úpadku konkursem.

V přezkoumávané věci-jak se z odůvodnění napadeného usnesení podává-založil soud prvního stupně své rozhodnutí jednak na závěru, že dlužnice svým návrhem na povolení oddlužení sledovala nepoctivý záměr a dále, že výsledky řízení dokládají její lehkomyslný a nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podmínka poctivosti záměru sledovaného návrhem dlužníka na povolení oddlužení (§ 395 odst. 1, písm. a/ IZ) a podmínka odpovědného přístupu dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (§ 395 odst. 2 IZ) jsou dvě samostatné podmínky pro povolení oddlužení, přičemž dlužník je povinen chovat se poctivě a vyhnout se lehkomyslnému a nedbalému plnění svých povinností po celou dobu trvání insolvenčního řízení.

Ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ, jež zakotvuje podmínku poctivosti záměru sledovaného návrhem dlužníka na povolení oddlužení, patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to je k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Nepoctivost dlužníkova záměru při podání návrhu na povolení oddlužení lze dovozovat z různých jednání dlužníka. Může jít například o jednání směřující k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, o zatajování skutečností týkajících se majetkových poměrů dlužníka a podobně (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.7.2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2012). Vzorovým příkladem toho, že dlužník sledoval oddlužením nepoctivý záměr, je pak také to, že dlužník v seznamu svého majetku neoznačil část svého majetku (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.4.2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 86/2013).

V přezkoumávané věci není pochybnosti o tom, že dlužnice nejen, že v rozporu s ustanovením § 111 IZ disponovala po zahájení insolvenčního řízení svým majetkem, to je obchodním podílem ve společnosti GOVAK, spol. s r.o., nýbrž-jak z údajů, uvedených dlužnicí v seznamu majetku plyne-tento majetek i zatajila, dokonce prohlásila výslovně, že obchodní podíl v žádné společnosti nevlastní. Již toto konkrétní jednání dlužnice tedy vede k úsudku soudu o nepoctivosti jejího záměru při podání návrhu na povolení oddlužení.

Námitky odvolatelky ohledně bezcennosti uvedeného obchodního podílu jsou přitom bez významu. Z ustanovení § 104 odst. 2 IZ jednoznačně vyplývá, že dlužník je povinen uvést v seznamu majetku veškerý svůj majetek. Hodnocení, zda jde o majetek zpeněžitelný v insolvenčním řízení, není na dlužníku. Dlužníkova subjektivní představa, že určitý majetek, jenž je obecně (druhově) vnímán jako majetek hodnotný, má nulovou hodnotu, se může promítnout právě v seznamu majetku, a to v údaji o dlužníkem odhadované hodnotě majetku, nikoliv však v tom, že tento majetek v seznamu majetku pomine.

Ve smyslu shora citovaného ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ představuje požadavek dlužníkova poctivého záměru základní podmínku oddlužení. Absentuje-li již tato podmínka, je to důvodem pro postup § 405 odst. 1 IZ.

Za tohoto stavu soud prvního stupně postupoval správně, pokud podle ustanovení § 405 odst. 1 IZ oddlužení dlužnice neschválil a správně podle ustanovení § 405 odst. 2 IZ rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, to je ve výrocích I. a II., jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 24. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová , v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu