3 VSOL 837/2015-A-13
KSBR 33 INS 12150/2015 3 VSOL 837/2015-A-13

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Trade Brno services s.r.o., se sídlem Kaštanová 639/143, Brno-Horní Heršpice, PSČ: 617 00, identifikační číslo osoby: 29304385, zastoupeného Mgr. Václavem Černým, advokátem se sídlem v Brně, Jakubské náměstí 109/1, PSČ 602 00, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. května 2015, č. j. KSBR 33 INS 12150/2015-A-6,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odův odně ní:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. Na odůvodnění uvedl, že dlužník podal dne 11. 5. 2015 u soudu insolvenční návrh, kterým žádal rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení prohlášením konkursu. Insolvenční návrh neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek, neboť tvrzení dlužníka o úpadku pro předlužení popsaná pouze údaji o neuhrazených ztrátách z minulých let a údaji o základním kapitálu nenaplňují zákonnou definici úpadku dle ustanovení § 3 odst. 3 insolvenčního zákona. Pokud odkázal na rozvahu ke dni 31. 12. 2014, kterou připojil k návrhu jako přílohu číslo 2, nenahradil tím údaje, které byl povinen uvést přímo v insolvenčním návrhu, neboť ta není jeho součástí. K úpadku pro platební neschopnost v návrhu chybí konkrétní tvrzení o splatnosti závazků dlužníka vůči označeným věřitelům, kteří navíc nejsou označeni bydlištěm (sídlem), případně identifikačním číslem. Z tvrzení v návrhu proto nelze dovodit, že závazky dlužníka jsou déle než 30 dnů po splatnosti a že je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Protože dlužník k návrhu nepřipojil seznam závazků dle ustanovení § 104 insolvenčního zákona, nelze ani z něj zjistit chybějící údaje. Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh dlužníka odmítl, neboť v řízení o něm nelze pokračovat.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání, v němž neuvedl žádný odvolací důvod.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Odvolací soud odkazuje na zjištění o dosavadním průběhu insolvenčního řízení, uvedená v odůvodnění napadeného usnesení, s nimiž se ztotožňuje. Dále z obsahu insolvenčního návrhu vyplývá, že v bodě II. dlužník uvedl, že jeho podnikatelská činnost probíhala v letech 2012-2015, nyní již fakticky ukončil své podnikání a jeho předlužení je zřejmé z připojené rozvahy ke dni 31. 12. 2014, dle které výše neuhrazené ztráty z minulých let činí 881.847,63 Kč, jeho základní kapitál činí-1.418 Kč a vlastní kapitál 467 Kč. Dlužník nemá žádný zpeněžitelný majetek a peněžní prostředky dle rozvahy ke dni 31.12.2014 byly použity na úhradu nákladů . Dále dlužník v návrhu označil pouze obchodní firmou (jménem a příjmením) svých 5 věřitelů (Dial Telecom, a.s., IMP real s.r.o., Kostřicová Vladimíra, notářka, O 2 Czech Republic a.s., Profesia CZ, spol. s.r.o.), u každého uvedl výši jeho pohledávky a právní důvod, nikoli však splatnost. Celková částka závazků dlužníka činí 95.414,91 Kč. V návrhu dlužník dále odkázal také na přílohy, a to seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců, rozvahu a výkaz zisku a ztráty k datu 31. 12. 2014, které jsou součástí spisu vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 47 Nc 8049/2015. Odkazované přílohy jsou v insolvenčním spise založeny. Listina-účetní výkaz zpracovaný počítačovým programem-označená jako Faktury přijaté podle věřitelů obsahuje označení věřitelů (včetně sídla a identifikačního čísla), výši jednotlivých závazků i jejich splatnost. Dle dalšího připojeného účetního výstupu, označeného jako Přehled dlouhodobého majetku , je v majetku dlužníka evidován osobní automobil Škoda Superb v zůstatkové ceně 328.457 Kč. Výstup, označený jako Přehled pracovních poměrů se mzdovým listem za období 2015 , obsahuje jména a příjmení sedmi osob, včetně údajů o vzniku a (u některých) zániku pracovního poměru. Žádná z těchto listin neobsahuje doložku správnosti a úplnosti a podpis dlužníka.

Podle ustanovení § 3 odst. 1, 2,3 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou -podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu nepřipojil (řádné) zákonem předepsané přílohy dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ (seznam závazků, seznam majetku a seznam zaměstnanců), neboť k návrhu (prostřednictvím odkazu) připojené účetní výstupy neobsahují doložku správnosti a úplnosti a nesplňují zákonem požadovanou náležitost dle ustanovení § 104 odst. 4 IZ. K údajům obsaženým v těchto listinách nelze přihlížet; stejně tak nelze z hlediska vylíčení rozhodujících tvrzení o úpadku dlužníka přihlížet k údajům obsaženým v dalších k návrhu připojeným listinám (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009 sen. zn. 29 NSČR 7/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.5.2009 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011).

Ve vztahu k vylíčení rozhodujících skutečností o úpadku pro platební neschopnost nelze z bodu 2 insolvenčního návrhu, v němž dlužník označil svých 5 věřitelů, dovodit, s výjimkou obecně známé společnosti O2 Czech Republic a.s., kdo jsou jeho věřitelé, neboť ti jsou označeni jen jejich obchodní firmou (jménem a příjmením), nikoli však dalšími identifikačními znaky dle ust. § 103 odst. 1 IZ. Vzhledem k chybějícímu tvrzení o dvou konkrétních věřitelích dlužníka a splatnosti závazků vůči nim z insolvenčního návrhu nelze odvodit, že dlužník má více věřitelů, vůči nimž má závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Odvolací soud se proto ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že z návrhu neplynou tvrzení o úpadku dlužníka pro platební neschopnost dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a/, b/ IZ.

Úpadek pro předlužení z návrhu nelze dovodit již proto, že, jak vysvětleno výše, z návrhu neplyne, že dlužník má nejméně dva konkrétní věřitele, tedy více věřitelů, jak požaduje ustanovení § 3 odst. 3, věta druhá IZ. Návrh tak postrádá vylíčení rozhodujících skutečností o úpadku pro předlužení, byť z tvrzení dlužníka, že jeho vlastní kapitál činí 467 Kč a výše jeho závazků 95.414,91 Kč vyplývá, že majetek dlužníka představuje (z hlediska bilanční rovnice) zápornou hodnotu. Přitom dlužník současně tvrdí, že již fakticky ukončil své podnikání. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že vzhledem k tomu, že připojený účetní výstup, označený jako Přehled dlouhodobého majetku neobsahuje doložku správnosti a úplnosti a podpis dlužníka, nelze z něj o stavu majetku dlužníka činit žádné závěry.

Odvolací soud se z výše uvedených důvodů ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka postrádá vylíčení rozhodujících tvrzení o úpadku dlužníka pro platební neschopnost a rovněž vylíčení rozhodujících tvrzení o úpadku dlužníka pro předlužení. Tyto nedostatky brání dalšímu pokračování v insolvenčním řízení, neboť z návrhu nevyplývají konkrétní skutečnosti, jejichž osvědčením by se měl soud v dalším řízení zabývat. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud dle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužníka odmítl a odvolací soud přezkoumávané usnesení podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 18. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu