3 VSOL 829/2017-B-187
č. j. KSOS 25 INS 16228/2011 3 VSOL 829/2017-B-187

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci

dlužníka: SMART TRADING COMPANY s.r.o., IČO: 25894242 sídlem U Statku 218, 717 00 Ostrava, Bartovice zastoupeného advokátem Mgr. Radimem Struminským sídlem Svornosti 2, 736 01 Havířov-Město

o určení nároků insolvenčního správce

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2017, č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B-178,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. v části, v níž byla určena odměna insolvenčního správce JUDr. Josefa Cupky, ve výroku IV. a výroku V. potvrzuje.

II. Ve zbylé části výroku I. a ve výroku III. se usnesení soudu prvního stupně mění takto:

Soud určuje odměnu bývalé insolvenční správkyně JUDr. Kateřiny Martínkové částkou 1.201.074,40 Kč, včetně DPH, a náhradu jejích hotových výdajů částkou 4.632 Kč, včetně DPH.

Insolvenční správce JUDr. Josef Cupka je povinen zaplatit bývalé insolvenční správkyni JUDr. Kateřině Martínkové ze zálohy uhrazené dlužníkem na odměnu insolvenčního správce částku 899.784,40 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

Dlužník je povinen zaplatit bývalé insolvenční správkyni JUDr. Kateřině Martínkové na její podíl na odměně insolvenčního správce částku 2.490 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně schválil odměnu insolvenčního správce JUDr. Josefa Cupky, ve výši 7.206.445,60 Kč, včetně DPH, s tím, že částku 2.142 Kč je správce povinen vrátit dlužníku do tří dnů od právní moci usnesení, a neschválil jeho odměnu za měsíc červen roku 2014 ve výši 301.290 Kč, včetně DPH (výroky I., II.). Odměnu bývalé insolvenční správkyně JUDr. Kateřiny Martínkové schválil ve výši 1. 201.074,20 Kč, včetně DPH, s tím, že její dosud neuhrazená část ve výši 897.642,20 Kč jí bude uhrazena správcem JUDr. Josefem Cupkou do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III.). Odměnu odděleného správce JUDr. Petra Chyly schválil ve výši 1.210 Kč, včetně DPH, přičemž ta mu bude uhrazena správcem JUDr. Josefem Cupkou do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV.). Celkovou výši odměny všech v řízení činných insolvenčních správců soud schválil ve výši 8.408.730 Kč (výrok V.).

2. Na odůvodnění soud uvedl, že svým usnesením ze dne 18. 1. 2012 č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B-34 povolil reorganizaci dlužníka a potvrdil usnesení schůze věřitelů ze dne 6. 1. 2012, kterým byla insolvenční správkyně JUDr. Kateřina Martínková odvolána z funkce a novým insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Josef Cupka. Usnesením ze dne 15. 11. 2012, č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B-109 soud schválil reorganizační plán dlužníka a usnesením ze dne 17. 6. 2014, č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B-158 vzal na vědomí splnění reorganizačního plánu dlužníkem.

3. Insolvenční správce JUDr. Josef Cupka (dále též jen správce) vyúčtoval svou odměnu částkou 8.107.440 Kč (za rok 2012 odměnu celkem 3.286.800 Kč/za měsíce únor až prosinec ve výši 2.739.000 Kč plus DPH ve výši 547.800 Kč/ za rok 2013 odměnu za měsíce leden až prosinec celkem 3.615.480 Kč /2.988.000 Kč plus DPH ve výši 627.480 Kč/ za rok 2014 odměnu celkem 1.807.740 Kč /za měsíce leden až červen ve výši 1.494.000 Kč plus DPH ve výši 313.740 Kč/). Náklady a hotové výdaje nenárokoval. Potvrdil, že odměnu za období do dubna 2014 ve výši 8.107.440 Kč dlužník řádně uhradil.

4. Bývalá insolvenční správkyně JUDr. Kateřina Martínková (dále též jen bývalá správkyně) v podání ze dne 27. 2. 2012 požádala o zálohu na odměnu ve výši 249.000 Kč, zálohu na hotové výdaje ve výši 3.860 Kč a náhradu DPH ve výši 50.572 Kč, celkem požadovala zálohu 303.432 Kč. O schválení této zálohy soud rozhodl usnesením ze dne 12. 3. 2012 č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B-44 a dlužníkovi uložil tuto zálohu uhradit.

5. Oddělený insolvenční správce JUDr. Petr Chyla u jednání dne 23. 5. 2017 na své odměně vyúčtoval částku 1.000 Kč plus 21 % DPH.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

6. Při určení výše odměny soud vyšel z toho, odměnu je třeba určit za období od února 2012 do května 2014, tedy celkem za 28 měsíců (za měsíc červen 2014 soud odměnu nepřiznal, neboť v červnu 2014 již správce žádnou činnost nevykonával). Měsíční výši odměny soud stanovil částkou 249.000 Kč podle ustanovení § 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále též jen vyhláška ), ve znění účinném do 31. 12. 2012, na základě obratu dlužníka za účetní období roku 2010 zjištěného z výkazu zisku a ztrát, který činil 569.483 Kč . Za 11 měsíců roku 2012 odměna činí celkem 3.286.800 Kč (odměna 2.739.000 Kč plus 20 % DPH ve výši 547.800 Kč, za 12 měsíců roku 2013 činí odměna celkem 3.615.480 Kč (2.988.000 Kč plus 21 % DPH ve výši 627.480 Kč), za 5 měsíců roku 2014 činí odměna celkem 1.506.450 Kč (1.245.000 Kč plus 21 % DPH ve výši 261.450 Kč). Odměna za 28 měsíců představuje částku 8.408.730 Kč.

7. Odměnu odděleného insolvenčního správce JUDr. Petra Chyly soud určil částkou 1.210 Kč (odměna za přezkoumání jedné přihlášky pohledávky ve výši 1.000 Kč plus 21 % DPH).

8. Část odměny 8.407.520 Kč rozdělil dle dohody správce a bývalé správkyně u jednání soudu dne 23. 5. 2017 tak, že odměna za 4 měsíce činnosti ve výši celkem 1.201.074,20 Kč náleží bývalé správkyni a odměna za 24 měsíců činnosti ve výši celkem 7.206.445,60 Kč náleží správci (odměnu za 1 měsíc činnosti vypočetl průměrem 300.268,57 Kč včetně DPH).

9. Dlužník dle obsahu spisu dosud uhradil správci na zálohách částku 8.107.440 Kč a na záloze bývalé správkyni částku 303.432 Kč, celkem na zálohách na odměnu uhradil 8.410.872 Kč, to je o 2.142 Kč více, než činí určená odměna 8.408.730 Kč. Soud proto zavázal správce, aby částku 2.142 Kč vrátil dlužníku, kterého současně zavázal k vyplacení dosud neuhrazené části odměny ve výši 897.642,20 Kč bývalé správkyni z prostředků dlužníkem zaplacených záloh; shodně rozhodl i o způsobu úhrady odměny odděleného insolvenčního správce JUDr. Petra Chyly.

10. Dlužník namítl, že správcem vyúčtovaná odměna je nepřiměřená, a navrhl její snížení vzhledem ke skutečnému rozsahu jeho činnosti, když správce neměl dispoziční oprávnění k dlužníkovu majetku, nebyl doplňován soupis majetkové podstaty, o činnostech správce byl soud informován pouze ze schůzí věřitelů, pravidelné zprávy v intervalu tří měsíců správce nepodával a provoz podniku zajišťoval dlužník. Rovněž namítl, že jeho obrat v roce 2010 ve skutečnosti činil 486.344.000 Kč a měsíční odměna správce by měla činit 166.000 Kč plus DPH. I takto vyčíslená odměna je však nepřiměřená, neboť reorganizační plán sestavoval dlužník a zajišťoval provoz podniku, jednání s obchodními partnery, zpracování účetnictví a daňové agendy. Zdůraznil, že rok 2010 byl rokem extrémních výkonů, kterých v dalších letech již nebylo dosaženo (pohybovaly se na cca 55 % výnosů z roku 2010) a argumentoval novelizací vyhlášky, která upravuje výši odměny insolvenčního správce v dalších letech trvání reorganizace tak, aby lépe kopírovala ekonomický vývoj dlužníka. Soud by dle dlužníka měl k této úpravě rovněž přihlédnout.

11. Správce s námitkami dlužníka nesouhlasil a poukázal na to, že v průběhu řízení vykonával své činnosti řádně, soudem ani účastníky nebyl vyzván k doplnění své činnosti , v průběhu insolvenčního řízení řádně komunikoval s dlužníkem, scházel se s bývalým statutárním zástupcem dlužníka panem Bílkem, jednal s JUDr. Plášilem, pověřeným vedením exekučních řízení na majetek dlužníka, a opakovaně se scházel i se současným vlastníkem dlužníka panem Fucimanem.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

Zdůraznil, že dlužník do ukončení reorganizace činnost správce nezpochybňoval a neměl k ní výhrady, zálohy na odměnu řádně hradil. Bývalá správkyně ve svém vyjádření sdělila, že dlužník uváděl svůj čistý obrat v daňovém přiznání za rok 2010 v částce 569.000.000 Kč.

12. Dle vyjádření členů věřitelského výboru na základě výzvy soudu, založených ve spise na č.d. B-165 a č.d. B-167 spisu, správce se členy věřitelského výboru nekomunikoval, na provozu dlužníkova podniku se v zásadě nepodílel, zprávy o činnosti jim nezasílal a jím účtovaná odměna neodpovídá rozsahu vykonané práce. U jednání dne 23. 5. 2017 člen věřitelského výboru Ing. Závadský potvrdil, že tržby za rok 2010 byly nejvyšší v historii společnosti, tento výsledek však nebyl schválen auditem. Podle jeho informací bývalý statutární orgán dlužníka pan Bílek dvakrát účtoval skladové zásoby ve výši 60.000.000 Kč, což učinil z důvodu získání bankovních úvěrů a vylepšení výsledků hospodaření.

13. Soud uzavřel, že při výpočtu výše měsíční odměny insolvenčního správce je nutno vycházet z termínu obrat dle zákona o účetnictví. Součet řádků výkazu zisku a ztrát za rok 2010 v daném případě činí 569.483.000 Kč, přičemž dlužník na počátku insolvenčního řízení sdělil bývalé správkyni tuto částku, z totožných údajů vycházel i správce. Dlužník v průběhu reorganizace proti účtovaným zálohám na odměnu, které řádně hradil, nic nenamítal a její výši zpochybnil až po rozhodnutí o splnění reorganizačního plánu. Jeho námitky lze považovat za účelové, nemající oporu v účetních dokladech. Soud určil odměnu ve výši 249.000 Kč měsíčně plus DPH, přičemž k novelizované úpravě, vzhledem k přechodným ustanovením vyhlášky, nepřihlédl.

14. Důvod pro snížení odměny soud neshledal, neboť proces reorganizace proběhl hladce a bez komplikací, dlužník plnil veškeré své povinnosti v souladu s reorganizačním plánem, což lze přičíst k jeho dobru. To, že správce se nepodílel na sestavení reorganizačního plánu a to, že v průběhu reorganizace neřídil dlužníkův podnik, není důvodem pro snížení odměny. Insolvenční správce v reorganizaci vykonává funkci, s níž je spojená určitá zodpovědnost, a teprve v případě, že dlužník neplní své povinnosti dle reorganizačního plánu, nastává jeho aktivní role tak, aby zákonnými prostředky dlužníka přiměl k nápravě stavu, informoval soud o zjištěných nedostatcích a požádal jej o dohled nad činností dlužníka, případně aby správce navrhl řešení situace. Jeho odměna je proto založena na měsíčním principu. V daném případě takový zásah správce činit nemusel. Soud správce nehodlá sankcionovat za to, že nepředkládal zprávy o činnosti v souladu s ust. § 354 odst. 2 IZ, neboť i pokud by byly podávány, jejich obsahem by bylo sdělení, že reorganizační plán je plněn. Z úřední činnosti je soudu známo, že v jiných probíhajících insolvenčních řízeních z tohoto důvodu nedochází ke snížení odměny, pokud je reorganizační plán splněn. Soud proto určil odměnu v účtované výši, o níž je přesvědčen, že odpovídá odměně dle citovaných právních předpisů.

15. Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání, kterým napadl jeho výroky I., III., IV. a V. Namítl, že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť přiznaná odměna správce neodpovídá rozsahu, náročnosti a kvalitě jeho činnosti a nezohledňuje to, že porušil svou povinnost dle ust. § 354 odst. 2 insolvenčního zákona. Soud dle něj paušálně vyšel z textu vyhlášky č. 313/2007 Sb., v rozhodném znění, která je podzákonným předpisem, aniž využil možnosti odměnu správce přiměřeně snížit (po projednání s věřitelským výborem), přičemž bagatelizoval pochybení správce, který neplnil svou zákonnou povinnost předkládat soudu a věřitelskému výboru zprávy o činnosti, vysvětlením, že pokud žádné zprávy

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. nepodával, svědčí to nejspíše o tom, že dlužník své povinnosti řádně plnil a obsahem jeho zpráv by bylo jen to, že reorganizační plán je plněn. Členové věřitelského výboru AL INVEST Břidličná, a.s. a International Trading, spol. s r.o. shodně a jednoznačně popsali, že insolvenční správce JUDr. Josef Cupka s nimi nekomunikoval a zprávy o činnosti jim nepředkládal, jednání věřitelského orgánu se neúčastnil, druhý ze jmenovaných členů věřitelského výboru soudu výslovně sdělil, že správcem účtovaná odměna je neúměrně vysoká. Tato sdělení však vliv na rozhodnutí soudu neměla. Porušení informační povinnosti přitom Vrchní soud v Olomouci ve svém rozhodnutí ze dne 29. 4. 2016 ve věci sp. zn. 3 VSOL 1227/2015 vyhodnotil jako jeden z důvodů pro zproštění insolvenčního správce jeho funkce. Argumentace soudu, že v jiných insolvenčních řízeních správci vždy nepředkládají příslušné zprávy, neobstojí a nespokojenost členů věřitelského orgánu s nečinností správce je paradoxně odůvodňována řádným chováním dlužníka, který je však v konečném důsledku automaticky zavázán platit bez dalšího velmi citelnou odměnu. U jednání soudu dne 23. 5. 2017 dlužník konkretizoval rozsah činností správce, kterou správce nepopřel a které neodpovídají účtované odměně. Dlužník nesouhlasí se závěrem soudu, že role insolvenčního správce v reorganizaci v případě, kdy dlužník své povinnosti plní, provozuje podnik a vede účetnictví, může být pouze formální. Ze slovního spojení, že při řešení úpadku reorganizací je nárok správce na odměnu založen na měsíčním principu za výkon funkce podle něj vyplývá, že insolvenční správce něco koná, a odměna mu náleží za konkrétní činnost. Minimem jeho činnosti by mělo být plnění informační povinnosti. Úkolem dlužníka není dohlížet na činnost insolvenčního správce a je pochopitelné, že racionálně uvažující dlužník nechce předem se správcem vyvolávat konflikty. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je podle něj rozporné, když soud správci nepřiznal odměnu za měsíc červen 2014 proto, že žádnou činnost nevykonával, z čehož vyplývá, že správce má být odměňován za činnost , přesto argumentuje měsíčním principem . Poukazoval na ust. § 38 odst. 3 insolvenčního zákona, které soudu umožňuje snížení odměny a na to, že soud měl k dispozici argumenty svědčící o porušení povinnosti správce. Opakoval svůj argument aktuálním zněním vyhlášky, které bere v úvahu nutnost kopírování výše odměny insolvenčního správce v reorganizaci reálným ekonomickým vývojem dlužníka, stejně jako námitku, že soud při určení měsíční výše odměny vyšel z obratu dlužníka 569. 000. 000 Kč v daňovém přiznání za rok 2010, avšak podle současných poznatků dlužníka je tento údaj chybný, neboť podle aktuálních poznatků výše obratu dlužníka v daném roce nepřekročila částku 500.000.000 Kč. Dlužník navrhl, aby odměna insolvenčního správce byla určena částkou 4.000.000 Kč včetně DPH, a odvolací soud nově rozhodl o poměrném rozdělení této snížené odměny mezi jednotlivé insolvenční správce, přičemž výše odměny bývalé správkyně JUDr. Kateřiny Martínkové by měla být vyšší, než dosud určená odměna. V doplnění odvolání, učiněném podáním ze dne 15.8.2017, dlužník sdělil, že kontrolou účetnictví bylo zjištěno, že údaj o obratu dlužníka za rok 2010 ve výši 569.483.000 Kč je zkreslený a chybný, neboť na konci roku 2010 byly nesprávně a v rozporu s účetními postupy zaúčtovány faktury ve výši celkem 28.021.483,79 Kč, vystavené na italského odběratele, zboží však bylo vyrobeno a odběrateli dodáno až v roce 2011. Dále byly dlužníkem nesprávně účetně evidovány zásoby z vlastní činnosti, když mezi nedokončenou výrobu byly zařazovány i již dokončené zakázky. Takto byly nesprávně účtovány položky ve výši 15.306.151,41 Kč a mimo to nebyly některé dokončené zakázky vyřazovány z kategorie nedokončená výroba. Tyto skutečnosti vedly k navýšení stavu zásob o cca 65.000.000 Kč. Vykazování stavu zásob v částce 87.941.499,70 Kč je nereálné i proto, že v uváděném objemu by takové zásoby pro nedostatek prostor nebylo možno skladovat. Obrat dlužníka v roce 2010 nedosahoval částky 500.000.000 Kč a odměna správce by měla činit 166.000 Kč měsíčně. Podle dlužníka by měl soud při určení výše odměny správce

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. hodnotit také to, že insolvence dlužníka byla zapříčiněna jeho předchozím vlastníkem a jednatelem. Současný majitel a jednatel společnosti s rizikem vstoupil do insolvenčního řízení dlužníka, několik let pracoval na jeho záchraně, včetně záchrany více než 300 pracovních míst, s námahou, investičními náklady a velkým rizikem splnil reorganizační plán a zajistil splacení závazků dlužníka, kterého úspěšně provedl reorganizací. Cítí proto potřebu spravedlivosti ve stanovení výše odměny insolvenčního správce, když má za to, že odměna je poskytována minimálně za taxativně určenou práci insolvenčního správce, kterou však správce v dané věci nevykonával. Navrhl, aby odvolací soud věc projednal při jednání, odměnu insolvenčního správce určil částkou 166.000 Kč měsíčně bez DPH, a to v případě, že by nedošlo ke snížení její výše podle ust. § 38 odst. 3 insolvenčního zákona.

16. Správce JUDr. Josef Cupka se k odvolání vyjádřil tak, že dlužník před vstupem do reorganizace znal výši odměny insolvenčního správce, po celou dobu reorganizace nenamítal ničeho proti činnosti správce, nepožadoval po něm činnosti, které by správce neprovedl nebo odmítl provést, po dobu reorganizace hradil zálohy na odměnu, aniž by cokoliv namítal nebo sporoval. Sám oznámil bývalé správkyni výši svého měsíčního obratu v roce předcházejícím reorganizaci a proti vypočítané výši zálohy ničeho nenamítal. Zdůraznil, že odměna insolvenčního správce v reorganizaci je stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti České republiky při zohlednění veškerých specifik výkonu jeho funkce jako měsíční paušál proto, že postihuje nejen veškeré činnosti insolvenčního správce, ale rovněž jeho zodpovědnost za proces reorganizace. Správce nevyjmenovává všechny své právní úkony či faktické kroky, které v reorganizaci činil, neboť takový postup nepředpokládá zákon ani prováděcí předpis. Důvodem pro stanovení paušální měsíční odměny je to, že jinak nelze ocenit čas, po který insolvenční správce studuje dokumenty, sleduje insolvenční rejstřík, přezkoumává přihlášky pohledávek, vede incidenční spory, kontroluje daňové povinnosti, v pozici valné hromady přezkoumává účetní závěrku dlužníka a rozhoduje o jejím schválení. Pokud dlužník odkazuje na jiné řízení, ve kterém byl správce zproštěn funkce, jedná se o nepřípadný a účelový odkaz, neboť v předmětném řízení byl řešen jiný právní problém a nepodání zprávy v pravidelném intervalu bylo zcela marginálním pochybením, které nemělo žádné dopady do stanovení výše odměny správce. Dlužníkem navržené snížení odměny by vedlo ke zkrácení věřitelů, proto je takový postup nepřijatelný. Schválený reorganizační plán předpokládal hrazení odměny správce v měsíční výši 299.000 Kč včetně DPH (jak vyplývá ze strany 13 zprávy o reorganizačním plánu ze dne 7. 9. 2012, založené na č.d. B-64 spisu) a věřitelé s tímto nákladem na reorganizaci vyslovili souhlas. Pokud by nyní byly zálohy hrazené na odměnu částečně vráceny dlužníku, byl by tak nejen zpochybněn přijatý reorganizační plán, ale věřitelům by fakticky bylo vyplaceno méně. Dlužník při návrhu na reorganizaci s tímto nákladem kalkuloval a teprve poté, co soud vzal usnesením ze dne 17. 6. 2014 na vědomí splnění reorganizačního plánu, začal vznášet námitky proti výši odměny insolvenčního správce a jeho činnosti. V současnosti dlužníka ovládají dva z přihlášených věřitelů, kteří by vrácením odměny byli v rozporu s principy reorganizace oproti ostatním věřitelům zvýhodněni. Správce navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

17. Odvolací soud při projednání a rozhodnutí o odvolání dlužníka postupoval podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 64/2017 Sb. kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen IZ ), s tím,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

že právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány (srov. čl. II. zákona č. 64/2017 Sb.).

18. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

19. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti opodstatněné, byť z jiných důvodů, než uvádí odvolatel.

20. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník dne 13. 9. 2011 doručil soudu insolvenční návrh (přistoupení k návrhu insolvenčního navrhovatele Sp-Tech, s.r.o., IČO: 25659081, sídlem Zvěřínek, Hořátev 74, 289 13 Nymburk), spojený s návrhem na povolení reorganizace, a současně sdělil, že na náklady insolvenčního řízení uhradil zálohu 50.000 Kč, což dokládal pokladní složenkou ze dne 13. 9. 2011 o vložení této částky na příslušný účet. Ze záznamu účtárny soudu ze dne 14. 9. 2011 vyplývá, že dne 13. 9. 2011 byla složena od neuvedeného plátce částka 50.000 Kč jako záloha na náklady insolvenčního řízení sp. zn. 25 INS 16228/2011 . K žádosti bývalé správkyně soud usnesením ze dne 10. 10. 2011, č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B-9 rozhodl o vydání této částky, která byla podle záznamu o vydání bývalé správkyni vydána dne 18. 10. 2011. Na základě žádosti bývalé insolvenční správkyně ze dne 27. 2. 2012 o povolení jednorázové zálohy na odměnu a hotové výdaje ve výši 303.432 Kč soud usnesením ze dne 12. 3. 2012, č.j. KSOS 25 INS 16228/2011-B-44 rozhodl o povinnosti dlužníka uhradit bývalé správkyni zálohu ve výši 302.432 Kč, včetně DPH; tato částka sestává z jednorázové zálohy na odměnu ve výši 249.000 Kč, počítané z obratu dlužníka v období předcházejícím insolvenčnímu návrhu ve výši 569.483 Kč, zálohy na hotové výdaje ve výši 3.860 Kč a částky 50.572 Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty (osvědčení o registraci plátce DPH je založeno u Krajského soudu v Ostravě pod Spr. 2029/2010). Hotové výdaje, vyúčtované bývalou správkyní, sestávají z částky poštovného ve výši 1.572 Kč, poplatků ve výši 367 Kč a cestovních výdajů ve výši 1.921 Kč s tím, že tyto výdaje doložila kopiemi příslušných dokladů, které předala správci. Ze Zprávy o reorganizačním plánu dlužníka ze dne 7. 9. 2012, a to jejího bodu 6.2 popisujícího finanční situaci dlužníka během insolvenčního řízení, vyplývá, že hospodářské výsledky roku 2011 byly ovlivněny administrativní chybou při evidenci nedokončené výroby z konce roku 2010 a tvorbou opravné položky na pohledávku. Dlužník hradí pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené řádně a včas, náklady spojené s insolvenčním řízením představují měsíční odměny insolvenčního správce, to je odměnu insolvenčního správce JUDr. Cupky za období od 6. 1. 2012 do současnosti ve výši 299.000 Kč, včetně DPH. Ke dni 1. 8. 2012 dlužník z tohoto titulu uhradil celkem 2,1 mil. Kč, včetně DPH. Bývalá správkyně JUDr. Martínková inkasovala odměnu za období od 19. 9. 2011 do 5. 1. 2012 ve výši cca 300.000, Kč včetně DPH. Dále jsou hrazeny náklady spojené s vypracováním reorganizačního plánu a náklady na znalecký posudek zpracovaný v průběhu insolvenčního řízení dle rozhodnutí soudu. Dlužník se v podání ze dne 14. 8. 2014 (č.d. B-162) vyjádřil o odměně vyúčtované správcem JUDr. Josefem Cupkou v jeho podání ze dne 6. 8. 2014 ve výši 8.107.440 Kč, včetně DPH, tak, že zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. hodnoty ve svém ust. § 6 stanoví termín obrat jako výnosy za uskutečněná zdanitelná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozena bez nároku na odpočet. Podle této definice obrat dlužníka za rok 2010 činí 486.344.000 Kč (součet řádků 01 + 05 + 19 výkazu zisků a ztrát). Ke svému podání dlužník připojil přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1. 1. do 31. 12. 2010, z něhož vyplývá, že dlužník v tomto účetním období vykázal roční úhrn čistého obratu v částce 569.381.908 Kč (viz Formulář daňového přiznání, písm. K-vybrané ukazatele hospodaření, řádek 1). Z výkazu zisků a ztrát za stejné období, které dlužník ke svému podání rovněž připojil, vyplývá, že tržby za prodej zboží činily 23.939.000 Kč, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb činily 460.413.000 Kč, změna stavu zásob vlastní činnosti představuje 74.478.000 Kč, tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu činí 1.992.000 Kč, ostatní provozní výnosy 5.727.000 Kč, výnosové úroky 438.000 Kč a ostatní finanční výnosy 2.496.000 Kč. Součet těchto položek představuje celkem 569.483.000 Kč.

21. Podle ustanovení § 38 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1, věta první a čtvrtá). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4).

22. Podle ustanovení § 331 IZ insolvenční správce vykonává dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními, pokračuje ve zjišťování majetkové podstaty a jejím soupisu, vede incidenční spory, sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru. Kromě toho plní i další úkoly a provádí další činnosti, které mu uložil insolvenční soud.

23. Podle ustanovení § 354 IZ, insolvenční správce zajistí, aby byly provedeny procesní úkony spojené s účinností reorganizačního plánu. Dlužníku s dispozičními oprávněními předá zprávu o své dosavadní činnosti a provede další úkony potřebné k tomu, aby dlužník s dispozičními oprávněními mohl vykonávat svá oprávnění (odst. 1). V průběhu provádění reorganizačního plánu vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. Zaměřuje se na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka s dispozičními oprávněními. O výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce, informuje insolvenční soud a věřitelský výbor (odst. 2). Dlužník s dispozičními oprávněními je povinen informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu. Zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podává souhrnně za časové úseky, stanovené reorganizačním plánem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu (odst. 3).

24. Podle ustanovení § 364 IZ, v průběhu provádění reorganizačního plánu insolvenční soud bere na vědomí nebo projedná zprávy insolvenčního správce a věřitelského výboru o jeho plnění. Jiná opatření, zejména opatření k zajištění dodržování reorganizačního plánu, provádí jen tehdy, jsou-li navrhována (odst. 1). Po skončení reorganizace rozhodne insolvenční soud o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech (odst. 4).

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

25. Podle ustanovení § 364 IZ, v průběhu provádění reorganizačního plánu insolvenční soud bere na vědomí nebo projedná zprávy insolvenčního správce a věřitelského výboru o jeho plnění. Jiná opatření, zejména opatření k zajištění dodržování reorganizačního plánu, provádí jen tehdy, jsou-li navrhována (odst. 1). Po skončení reorganizace rozhodne insolvenční soud o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech (odst. 4).

26. Podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku reorganizace, náleží insolvenčnímu správci za každý započatý měsíc po rozhodnutí o povolení reorganizace odměna, která je stanovena z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu; při obratu od 500 mil. do 750 mil. činí 249 000 Kč.

27. Odvolací soud se nejprve zabýval posouzením správnosti určené výše měsíční odměny insolvenčního správce, provedené soudem prvního stupně, který správně postupoval podle úpravy § 2 vyhlášky ve znění účinném do 31. 12. 2012. Z něj vyplývá, že odměnu je třeba stanovit z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu. Z použitého pojmu účetní období je zřejmé, že termín obrat je třeba vykládat ve smyslu ustanovení § 1d odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví (do 30. 6. 2012 dle ust. § 22a odst. 1, písm. b/ tohoto zákona), nikoli ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Soud prvního stupně proto správně vyšel z údajů uvedených dlužníkem v účetní závěrce za rok 2010, respektive ve výkazu zisku a ztrát za toto období. Jeho závěr, že podle uvedených údajů činí dvanáctinásobek průměrného měsíčního obratu částku 569.483.000 Kč, tedy částku přesahující 500 mil. Kč, a výši měsíční odměny je třeba určit částkou 249.000 Kč, je správný.

28. K námitce dlužníka o nesprávnosti údaje v řádku 06 výkazu zisku a ztrát o tom, že změna stavu zásob vlastní činnosti představuje 74.478.000 Kč, a jeho argumentům v doplnění odvolání proč je tento údaj zkreslený a chybný, odvolací soud uvádí, že je povinností účetní jednotky vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (ust. § 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví). Údaj o obratu dlužníka přesahujícím 500 mil. Kč vyplývá i z daňového přiznání dlužníka za rok 2010. Pokud noví majitelé dlužníka následně zjistili nesprávnost tohoto údaje, což ostatně lze dovodit i z bodu 6.2. Zprávy o reorganizačním plánu dlužníka ze dne 7. 9. 2012, aniž by učinili tomu odpovídající opatření, včetně řešení výše zálohy na odměnu insolvenčního správce, která dle této zprávy činila 299.000 Kč, nelze po ukončení reorganizace tyto námitky posuzovat jako opodstatněné. Námitku odvolatele, že paušální měsíční částka odměny insolvenčního správce měla být určena částkou 166.000 Kč bez DPH, odvolací soud hodnotí jako nedůvodnou.

29. Dlužník dále namítl, že v dané věci jsou dány důvody pro snížení odměny insolvenčního správce, spočívající v porušení informační povinnosti dle ustanovení § 354 odst. 2, věta třetí IZ a v rozsahu a náročnosti jeho činnosti.

30. Jak vyplývá z insolvenčního spisu a z vyjádření členů věřitelského výboru k výzvě soudu (v době doručení výzvy již bývalých), správce JUDr. Josef Cupka svou informační povinnost neplnil, čímž porušil svou povinnost dle ustanovení § 331 a § 354 odst. 2 IZ. Jako podstatnou okolnost odvolací soud hodnotí to, že věřitelským výborem, ani žádným z jeho členů, nebyl

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. k jejímu plnění vyzván; stejně tak nebyl k plnění této povinnosti vyzván soudem. Pokud nebylo neplnění této povinnosti správci, kterému byly řádně hrazeny zálohy na jeho odměnu, vytčeno v průběhu řízení a učiněna opatření k nápravě, přičemž reorganizační plán byl řádně splněn (což, jak správně zdůraznil soud prvního stupně, lze přičítat k dobru dlužníka), nelze toto pochybení správce podle odvolacího soudu vzít jako následný důvod pro snížení jeho odměny.

31. K námitce o rozsahu a náročnosti činnosti insolvenčního správce v daném řízení odvolací soud uvádí, že při řešení úpadku dlužníka reorganizací spočívá činnost insolvenčního správce především v kontrolní a evidenční činnosti (ust. § 331 a § 354 odst. 2 IZ), která tak představuje obsah výkonu jeho funkce. V řízení nebylo tvrzeno a z obsahu spisu se nepodává, že správce JUDr. Josef Cupka tyto své povinnosti neplnil, a odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně v závěru, že aktivní role insolvenčního správce při reorganizaci nastává v případě, že ta neprobíhá řádně, respektive že reorganizační plán není plněn, k čemuž v této věci nedošlo. Výčet aktivních činností insolvenčního správce tvrzených dlužníkem, podle něhož jejich rozsah neodpovídá výši odměny, je z uvedeného důvodu pro posouzení přiměřenosti výše odměny bez významu. Skutečnost, že dlužník takovou námitku proti výši odměny insolvenčního správce vznáší až po ukončení reorganizace, ačkoli v průběhu řízení hradil příslušné zálohy a proti tvrzené nečinnosti správce nebrojil, svědčí podle odvolacího soudu spíše o účelovosti této námitky, když i v odvolání sám uvádí, že racionální dlužník nechce se správcem vyvolávat konflikty.

32. Důvodnost nelze přičítat ani argumentaci dlužníka změnou úpravy výše odměny insolvenčního správce v reorganizaci, k níž došlo od 1. 1. 2014 vyhláškou č. 398/2013, neboť jak správně uvedl soud prvního stupně, tuto úpravu nelze na daný případ aplikovat. V této souvislosti odvolací soud odkazuje rovněž na výkladové stanovisko č. 5/2011 ze zasedání Expertní pracovní skupiny Ministerstva spravedlnosti České republiky pro insolvenční právo ze dne 22. února 2011 (dostupné na webových stránkách ministerstva), týkající se snížení odměny insolvenčního správce v tzv. "malé" reorganizaci (tj. reorganizaci, kdy dlužník nesplňuje velikostní kritéria dle ustanovení § 316 odst. 4 IZ), což však není případ dlužníka v této věci.

33. Námitce dlužníka, že při určení výše odměny insolvenčního správce by mělo být přihlédnuto také k tomu, že jeho insolvence byla způsobena předchozím majitelem a jednatelem, přičemž současný majitel, jehož role při záchraně dlužníka byla klíčová, v průběhu insolvenčního řízení dlužníka úspěšně provedl reorganizací, nelze přičítat důvodnost již proto, že uváděné skutečnosti nejsou kriteriem pro určení výše odměny insolvenčního správce. Lze sice souhlasit s názorem, že při plnění reorganizačního plánu sehrál jeho management zásadní roli a že noví majitelé dlužníka z řad přihlášených věřitelů (jejich nástupců) podstoupili značné podnikatelské riziko. Ovšem o ekonomickém stavu dlužníka měli podstatné informace a nelze důvodně usuzovat, že do něj vstupovali s jiným záměrem, než po provedené sanaci dosahovat provozem podniku dlužníka zisku.

34. Odvolací soud uzavírá, že námitky dlužníka proti rozhodnutí o výši odměny insolvenčního správce, určené soudem prvního stupně v částce 8.408.730 Kč, neobstojí. Proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku V. podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

35. Správné je i rozhodnutí o určení podílu odděleného insolvenčního správce JUDr. Petra Chyly na odměně ve výši 1.210 Kč a odvolací soud pro stručnost v této části odkazuje na odůvodnění přezkoumávaného usnesení, které ve výroku IV. rovněž potvrdil (ust. § 219 o.s.ř.).

36. Odvolací soud nevidí důvod pro nerespektování dohody bývalé insolvenční správkyně JUDr. Kateřiny Martínkové a věřiteli ustanoveného správce JUDr. Josefa Cupky o jejich podílech na odměně, proto hodnotí podíl JUDr. Josefa Cupky na odměně v částce 7.206.445,60 Kč (odměna za 24 měsíců po rozhodnutí o povolení reorganizace) jako správný a v části o určení odměny správce přezkoumávané rozhodnutí ve výroku I. podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

37. Podíl bývalé insolvenční správkyně JUDr. Kateřiny Martínkové na odměně za 4 měsíce po rozhodnutí o povolení soud prvního stupně určil částkou 1.201.074,20 Kč, z takto určené odměny však byla ze zálohy zaplacené dlužníkem v částce 303.432 Kč na odměnu bývalé správkyně zaplacena částka 298.800 Kč (249.000 Kč + DPH 49.800 Kč). Jak vyplývá ze žádosti bývalé správkyně o poskytnutí zálohy, na kterou ohledně vyúčtování svých nároků zcela odkázala při jednání soudu dne 23. 5. 2017, vyúčtovala v ní rovněž své hotové výdaje ve výši 3.860 Kč a k nim příslušející DPH 772 Kč, které jí byly dlužníkem v částce 4.632 Kč zálohově uhrazeny. Odvolací soud tudíž uzavírá, že z určené odměny v částce 1.201.074,20 Kč bylo bývalé správkyni zálohově uhrazeno 298.800 Kč a zbývá tak uhradit částku o 4.632 Kč vyšší, než určil soud prvního stupně.

38. Odvolací soud proto výrok I. přezkoumávaného usnesení v části, ve které soud zavázal správce JUDr. Josefa Cupku k zaplacení částky 2.142 Kč dlužníkovi, a jeho výrok III. podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že určil podíl bývalé insolvenční správkyně JUDr. Kateřiny Martínkové na odměně ve výši 1.201.074,40 Kč (zvýšení o 20 haléřů je odůvodněno zaokrouhlením jejího podílu), určil výši jejích hotových výdajů v částce 4.632 Kč, které již byly dlužníkem zcela zálohově uhrazeny, zavázal správce JUDr. Josefa Cupku k zaplacení přeplatku na jeho odměně v částce 899.784,40 Kč bývalé insolvenční správkyni a dlužníkovi uložil, aby jí uhradil nedoplatek odměny ve výši 2.490 Kč. Pro splnění těchto povinností odvolací soud určil lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.

39. Odvolací soud o odvolání dlužníka rozhodl bez jednání, neboť podstatné okolnosti pro určení výše odměny insolvenčního správce plynou z obsahu insolvenčního spisu a dlužník v odvolání neuplatnil jiné důvody, než proti výši odměny vznášel již v řízení před soudem prvního stupně, přičemž otázka nesprávností ve vedení účetnictví dlužníka není v této věci právně významná.

40. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že nepřehlédl, že podle obsahu insolvenčního spisu byla v průběhu insolvenčního řízení na účet soudu dlužníkem složena částka 50.000 Kč jako záloha na náklady insolvenčního řízení (srov. záznam účtárny soudu ze dne 14. 9. 2011), aniž mu byla tato povinnost soudem uložena. Tato částka byla čerpána bývalou správkyní JUDr. Kateřinou Martínkovou, která ji dosud nevyúčtovala. Bude proto na soudu prvního stupně, aby vyzval bývalou správkyni k vrácení této zálohy, která není ve Zprávě o reorganizačním plánu ze dne 7. 9. 2012 uvedena jako náklad spojený s insolvenčním řízením (případně k jejímu vyúčtování a vrácení nečerpané částky). Následně bude třeba částku zálohy vydat dlužníkovi, který nebyl k její úhradě povinen (ust. § 168 odst. 1, písm. d/ IZ a contrario ).

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci JUDr. Josefu Cupkovi, bývalé insolvenční správkyni JUDr. Kateřině Martínkové a oddělenému insolvenčnímu správci JUDr. Petru Chylovi se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 24. ledna 2018

JUDr. Radka Panáčková v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.