3 VSOL 826/2012-A-9
KSBR 40 INS 22468/2012 3 VSOL 826/2012-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Jaroslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem v Hroznové Lhotě, Tasově 118, PSČ 696 63, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.9.2012 č.j. KSBR 40 INS 22468/2012-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice pro neurčitost a dále proto, že podaný insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti ve smyslu příslušných ustanovení insolvenčního zákona, protože v něm nejsou dostatečně popsány rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice a z návrhu není patrno, čeho se dlužnice dovolává a nejsou v něm ani označeny důkazy, kterých se dlužnice dovolává. Přes poučení, jaké náležitosti musí obsahovat insolvenční návrh, kterého se dostalo dlužnici v odůvodněních usnesení insolvenčních soudů ze dne 24.10.2011, 13.3.2012 a 23.7.2012 a následně v odůvodněních usnesení Vrchního soudu v Olomouci, dlužnice nesplnila svou povinnost tvrdit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti. V insolvenčním návrhu opětovně chybí konkrétní označení věřitelů (alespoň dvou), vůči kterým dlužnice má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, dále zde chybí specifikace těchto závazků, jakož i tvrzení o platební neschopnosti dlužnice. Tvrzení dlužnice o její předluženosti je nesrozumitelné vzhledem k tomu, že sama dlužnice tvrdí, že je fyzickou osobou-nepodnikatelem. Nedostatky insolvenčního návrhu způsobují vadnost insolvenčního návrhu a brání pokračování v řízení, soud proto rozhodl podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ o odmítnutí insolvenčního návrhu.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání ve kterém pouze uvedla, že návrh na zahájení insolvenčního řízení je úplný a dostačující.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh a ve svém návrhu pouze uvedla, že je fyzickou osobou-nepodnikatelem, a že po zodpovědném posouzení situace dospěla k závěru, že narostlou výši závazků a jejich příslušenství již není schopna reálně uspokojovat. Dále uvedla, že stav úpadku ve formě předlužení je zjevný, protože její závazky převyšují její pohledávky. Dlužnice má více věřitelů a má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 3 odst. 3 IZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily o existenci jejího úpadku.

Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 27.1.2010 sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (jež bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 88/2010), na něž v odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje i soud prvního stupně, vyložil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétně dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Nutno zdůraznit, že k tomu, aby bylo možné z údajů obsažených v insolvenčním návrhu uzavřít, že dlužnice má nejméně dva věřitele s pohledávkami, které jsou alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti, chybí v insolvenčním návrhu-jak soud prvního stupně správně dovodil-konkrétní označení alespoň dvou věřitelů dlužnice a uvedení výše jejich pohledávek, dále zde chybí údaj o splatnosti závazků dlužnice tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů, a v návrhu také absentuje jakékoliv konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky splácet které by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ. Soud prvního stupně správně také poukázal na to, že insolvenční návrh je i nesrozumitelný, a to vzhledem k tvrzení dlužnice o její předluženosti, když sama dlužnice tvrdí, že je fyzickou osobou-nepodnikatelem; forma úpadku ve formě předlužení se však týká pouze dlužníků, kteří jsou podnikatelé. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, protože tento insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán.

Z uvedených důvodů odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 30. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu