3 VSOL 823/2012-A-10
KSOS 34 INS 20371/2012 3 VSOL 823/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Michaela anonymizovano , anonymizovano , bytem Raduň, Zámecká 45, PSČ 747 61, IČ: 66172705, zastoupeného JUDr. Evou Fajtlovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Muglinov, Mojžíškové 738/4, PSČ 712 00, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.9.2012 č.j. KSOS 34 INS 20371/2012-A-5

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uzavřel, že je nezbytné uložit dlužníkovi zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť je to nutné ke krytí budoucích nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. V této souvislosti uvedl, že podle údajů uvedených dlužníkem nemá dlužník žádné pohotové finanční prostředky k dispozici, je vlastníkem nemovitostí, jež ocenil částkou ve výši 4.180.000 Kč s tím, že znalecký posudek, jímž by byla stanovena cena těchto nemovitostí, soudu nedoložil. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že nemovitosti, jichž je dlužník vlastníkem, jsou zastaveny zástavními právy, takže z výtěžku zpeněžení těchto nemovitostí se budou uspokojovat právě zajištění věřitelé, a teprve v případě, budou-li zajištění věřitelé uspokojeni v plné výši, budou se hradit i pohledávky podle ustanovení § 305 odst. 2 IZ, mezi něž patří přednostně hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, poté pohledávky stanovené v § 305 odst. 2 IZ a následně i náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení. Soud nadto v této počáteční fázi řízení nemá dostatek informací o reálné zpeněžitelnosti tohoto majetku. Dlužník tedy sice není nemajetný, nemá ovšem žádné pohotové finanční prostředky, které by bylo možno okamžitě použít k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že žádnými finančními prostředky nedisponuje, neboť ty, které ještě měl, byly odňaty exekutory a dalšími věřiteli. Podle názoru odvolatele by byla pro první úkony správce postačující částka nižší než 50.000 Kč, neboť v ostatním budou náklady zcela jistě hrazeny z prodeje nemovitostí. Dále poukázal na to, že znalecký posudek, jímž byla stanovena cena nemovitostí, podával ke svému předešlému návrhu, který byl soudem zamítnut pro vady (v řízení vedeném pod sp. zn. KSOS 34 INS 3004/2012). Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužníkovi ukládá záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč (odstavec 2).

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem, došlým soudu dne 21.8.2012, domáhá zjištění úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu uvedl, že již delší dobu nepodniká, nemá žádné zaměstnance, jeho snahou bylo uhradit co nejvíce závazků, tudíž nemá již žádné finanční prostředky. Podle údajů, uvedených v seznamu závazků (který je opatřen údajem o tom, že tento seznam je úplný a správný a podpisem dlužníka), má dlužník závazky (splatné již v období roku 2008 až 2010) vůči celkem dvaceti věřitelům v celkové výši 5.209.979,18 Kč. Ze seznamu majetku, pohledávek a zaměstnanců (opatřených údajem o tom, že se jedná o seznamy úplné a správné, a podpisem dlužníka), plyne, že dlužník nemá žádný movitý majetek, žádné pohledávky. Je vlastníkem nemovitostí, a to nemovitosti v katastrálním území Stará Plesná, zapsané na LV č. 560 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, a dále nemovitosti v katastrálním území Raduň, zapsané na LV č. 549 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava, cenu těchto nemovitostí uvedl ve výši 4.100.000 Kč-nemovitosti zapsané na LV č. 560 a ve výši 80.000 Kč-nemovitost zapsaná na LV č. 549. Podle seznamu zaměstnanců nemá dlužník žádné zaměstnance.

Na základě údajů, uvedených dlužníkem v insolvenčním návrhu lze předběžně uzavřít, že dlužník se nachází v úpadku.

Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně, že složení zálohy na krytí nákladů insolvenčního řízení je v daném případě nezbytné.

Je zřejmé, že dlužník nedisponuje žádnými finančními prostředky. Dlužník, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, vedeného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, je vlastníkem, nemovitosti zapsané na LV č. 560 pro obec Ostrava, katastrální území Stará Plesná-budovy č.p. 72-jiná st., jejíž cenu uvedl dlužník ve výši 4.100.000 Kč, ovšem tento majetek je zatížen zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ve výši 1.200.000 Kč s příslušenstvím věřitele Czech Platina Invest a.s., IČ: 27845125, zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ve výši 2.109.697,50 Kč věřitele RAPA TRADING, s.r.o., IČ: 26833522, zástavním právem soudcovským k zajištění pohledávky ve výši 279.055 Kč věřitele Ing. Romana Václavíka, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky ve výši 299.270,40 Kč s příslušenstvím věřitele Bc. Türke Martina, zástavním právem soudcovským k zajištění pohledávky ve výši 361.686 Kč s příslušenstvím věřitele Okresní správy sociálního zabezpečení Opava, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky ve výši 23.642 Kč s příslušenstvím věřitele Společenství Zámecká 45, Raduň, IČ: 27853161, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky ve výši 93.667 Kč s příslušenstvím věřitele Richarda Havla, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky ve výši 53.533 Kč s příslušenstvím věřitele RD STYL a.s., IČ: 25821130, zástavním právem z rozhodnutí správního orgánu k zajištění daňových pohledávek ve výši 26.731 Kč s příslušenstvím Finančního úřadu v Opavě, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávek ve výši 433.431 Kč s příslušenstvím věřitele UniCredit Leasing CZ, a.s., IČ: 15886492, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky ve výši 2.152 Kč s příslušenstvím Generali Pojišťovna a.s., IČ: 61859869 a zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky ve výši 219.427 Kč s příslušenstvím věřitele Tomáše Kresty. Dále dlužník se svou manželkou mají ve společném jmění manželů podíl v rozsahu id. 1/9 nemovitosti, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava na LV č. 549 pro obec a katastrální území Raduň-garáže č. jednotky 45/10 v budově č.p. 45, jejíž cenu dlužník uvedl ve výši 80.000 Kč. I tento majetek je zatížen zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky věřitele Ing. Romana Václavíka, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky věřitele Společenství Zámecká 45, Raduň, IČ: 27853161, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky Richarda Havla, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky věřitele RD STYL a.s., IČ: 25821130, zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ve výši 2.500.000 Kč věřitele Reiffeisenbank, a.s., IČ: 49240901, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávek ve výši 433.431 Kč s příslušenstvím věřitele UniCredit Leasing CZ, a.s., IČ: 15886492, zástavním právem z rozhodnutí správního orgánu-Finančního úřadu v Opavě, zástavním právem soudcovským k zajištění pohledávky ve výši 341.471 Kč věřitele Okresní správa sociálního zabezpečení Opava, zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky Generali Pojišťovna a.s., IČ: 61859869 a zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky Tomáše Kresty. Výtěžek ze zpeněžení těchto nemovitostí proto bude (jak správně dovodil i soud prvního stupně) použit primárně k úhradě pohledávek zajištěných věřitelů, nákladů, které přímo souvisí se zpeněžováním, a odměny insolvenčního správce související s tímto zpeněžením (§1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb.). Výtěžku ze zpeněžení věcí sloužících k zajištění pohledávek lze podle ustanovení § 305 odst. 2, věta druhá, IZ použít k uspokojení pohledávek za podstatou (mezi které náklady insolvenčního řízení patří) teprve po plném uspokojení zajištěných věřitelů. V této fázi řízení přitom skutečně nelze předjímat, zda výtěžek ze zpeněžení nemovitostí bude použit na úhradu zajištěných pohledávek či zda případně bude postačovat také k úhradě nákladů insolvenčního řízení, které se zpeněžením zástavy nesouvisí.

V případě, že by výtěžek ze zpeněžení zastavených nemovitostí nebylo možno použít také pro úhradu nákladů insolvenčního řízení, které se zpeněžením zástavy nesouvisí, podle ustanovení § 38 odst. 2 IZ by nároky správce (jeho odměnu a hotové výdaje) hradil stát, čemuž má předejít právě institut zálohy na náklady insolvenčního řízení. V tomto je možno odkázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části týkající se ustanovení § 144 IZ zákonodárce výslovně uvedl, že obavám, že náklady vynaložené na další vedení insolvenčního řízení, u kterého je od počátku zřejmé, že zde není dostatečný majetek, bude zatěžován stát, lze předejít poukazem na institut zálohy na náklady insolvenčního řízení, z nějž plyne, že až na zákonem odůvodněné výjimky (jež nejsou nikterak četné a statisticky významné) postihuje případná povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení každého insolvenčního navrhovatele.

Námitka odvolatele, že z finančních důvodů není schopen zálohu ve výši 50.000 Kč zaplatit, neobstojí.

Při rozhodování o povinnosti zaplatit zálohu soud nezvažuje majetkové poměry insolvenčního navrhovatele, nýbrž pouze to, zda je záloha v konkrétní věci nezbytná.

Insolvenční soud správně stanovil i výši požadované zálohy na náklady insolvenčního řízení. Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem totiž činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč podle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Insolvenčnímu správci také náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však také doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 22. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu