3 VSOL 820/2012-A-11
KSBR 26 INS 19601/2012 3 VSOL 820/2012-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Ing. Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Třebíč, Hartamannova 1145, PSČ 674 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.8.2012, č.j. KSBR 26 INS 19601/2012-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka.

Na odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dne 3.8.2012 bylo doručeno insolvenčnímu soudu podání navrhovatele-insolvenčního dlužníka Ing. Petra anonymizovano , které bylo svým obsahem insolvenčním návrhem. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 3 odst. 1, § 103 odst. 2 a § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a uvedl, že insolvenční návrh dlužníka je neprojednatelný, neboť postrádá náležitosti nutné k rozhodnutí o tom, zda je dlužník v úpadku. Soud prvního stupně konstatoval, že dlužník v návrhu netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, které by osvědčovaly jeho úpadek, neboť neuvedl své věřitele jejich řádným označením ani právní důvod, výši a splatnost závazků vůči těmto věřitelům. Dlužník dále netvrdil, které z těchto závazků a vůči kterým věřitelům jsou po lhůtě splatnosti více než 30 dnů a z jakého důvodu není schopen tyto závazky plnit. Rovněž neuvedl, čeho se svým návrhem domáhá. Soud prvního stupně konstatoval, že k návrhu nebyly připojeny žádné listinné důkazy, které by tvrzení dlužníka v návrhu osvědčovaly a dále konstatoval, že dlužník podal insolvenční návrh téhož znění již v minulosti a tento insolvenční návrh byl rovněž odmítnut pro neprojednatelnost. S odkazem na ustanovení § 128 odst. 1 IZ tedy soud prvního stupně insolvenční návrh dlužníka jako neprojednatelný odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, jímž se domáhal jeho zrušení. Dlužník namítal, že soud prvního stupně nepřihlédl k jeho tvrzeným skutečnostem s tím, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném posouzení návrhu a je v rozporu se zákonem a s konstantní judikaturou. Dlužník argumentoval tím, že návrh na zahájení řízení je úplný a obsahuje dostačující informace pro zahájení insolvenčního řízení.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 3.8.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Ing. Petra anonymizovano . Dlužník uvedl, že je fyzickou osobou nepodnikající a po zodpovědném posouzení situace došel k závěru, že narostlou výši závazků a jejich příslušenství již není schopen reálně uspokojovat. Dlužník tvrdil, že je na jeho straně dán stav úpadku ve formě předlužení, neboť jeho závazky převyšují jeho pohledávky. Dlužník dále tvrdil, že má více věřitelů a má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Dlužník v návrhu uvedl, že nedisponuje finančními prostředky, z nichž by mohl hradit náklady insolvenčního řízení. Povinné přílohy insolvenčního návrhu-seznam závazků, seznam majetku, seznam zaměstnanců ani žádné listinné důkazy dlužník k návrhu nepřipojil.

Podle § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 3 odst. 3 IZ, dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospívá odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nutno vyjít ze závěrů, které formuloval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, senátní značka 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky

(vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srovnej § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Nutno souhlasit se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. V insolvenčním návrhu absentují tvrzení, z nichž by bylo možné uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), neboť dlužník pouze obecně uvedl, že má více věřitelů, aniž by alespoň dva věřitele označil obchodní firmou (či jménem a příjmením), sídlem (či bydlištěm) a identifikačním číslem (§ 103 odst. 1 IZ). V insolvenčním návrhu dále zcela absentují tvrzení, z nichž by bylo možné učinit závěr, že závazky alespoň vůči dvěma věřitelům dlužníka jsou po splatnosti alespoň 30 dnů. V insolvenčním návrhu není žádný závazek dlužníka blíže specifikován alespoň důvodem vzniku a výší, chybí údaj o splatnosti kteréhokoliv ze závazků (popřípadě jiný údaj, z něhož lze na to, že pohledávky věřitelů jsou déle než 30 dnů po splatnosti, alespoň usuzovat). Soud prvního stupně rovněž správně uzavřel, že v insolvenčním návrhu chybí jakákoliv tvrzení o tom, že dlužník se nachází v platební neschopnosti, tj. že není schopen své peněžité závazky hradit.

Pro úplnost je třeba uvést, že úpadek ve formě předlužení přichází v úvahu pouze u dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem (§ 3 odst. 3 IZ), přičemž i za této situace musí insolvenční návrh obsahovat konkrétní tvrzení o věřitelích dlužníka (§ 103 odst. 1 IZ), o závazcích dlužníka a o jeho majetku (§ 103 odst. 2 IZ).

Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníka dle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl z důvodu, že neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužníku běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 29. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu