3 VSOL 819/2015-A-49
KSBR 38 INS 3130/2014 3 VSOL 819/2015-A-49

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Dalibora anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlín, Lámanisko 5345, PSČ 760 01, o návrhu věřitele ZH invest, spol. s r.o., se sídlem Praha 9, Libeň, Drahobejlova 2215/6, PSČ: 190 00, identifikační číslo osoby: 28422856, zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem Příbram III, Na Flusárně 168, PSČ 261 01, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.6.2015, č.j. KSBR 38 INS 3130/2014-A-33,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e .

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. z r u š u j e a v tomto rozsahu se věc v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zjistil úpadek dlužníka Dalibora anonymizovano (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Sofii Pondikasovou (výrok III.), učinil další výzvy a poučení podle insolvenčního zákona a nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 24. 9. 2015 (výrok IV.-IX.), a dále uložil navrhovateli povinnost zaplatit na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v kolcích na připojeném tiskopise soudní poplatek za návrh na zahájení insolvenčního řízení ve výši 2.000 Kč (výrok X.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že na základě provedeného dokazování má pohledávku insolvenčního navrhovatele vůči dlužníkovi ve výši 1.639.283,70 Kč za osvědčenou. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 11. 2009, č. j. 28 C 238/2009-101 byl dlužník společně a nerozdílně se svou manželkou Martou Blahovou zavázán k povinnosti zaplatit věřiteli Komerční banka, a.s. částku celkem ve výši 1.164.246,10 Kč s příslušenstvím, tento rozsudek nabyl právní moci dne 13. 1. 2010 a je vykonatelný dnem 17. 1. 2010. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2013, uzavřenou mezi Komerční bankou, a.s., jako postupitelem, a společností Teambuilding, s.r.o., jako postupníkem, byla pohledávka za dlužníkem postoupena na věřitele Teambuilding, s.r.o., a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2013, uzavřenou mezi Teambuilding, s.r.o., jako postupitelem, a insolvenčním navrhovatelem, jako postupníkem, na insolvenčního navrhovatele. Jak soud prvního stupně dále zjistil, Statutární město Zlín přihlásilo do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku ve výši 1.500 Kč, jejímž právním důvodem vzniku je nezaplacení místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle obecně závazných vyhlášek č. 4/2011, č. 8/2012 a č. 12/2013, přičemž z toho pohledávka ve výši 500 Kč byla splatná od 15. 5. 2012, další pohledávka ve výši 500 Kč od 15. 5. 2013 a pohledávka ve výši 500 Kč od 15. 5. 2014. Uvedený věřitel listinami připojenými k přihlášce pohledávky doložil, že má vůči dlužníkovi uvedenou pohledávku, přičemž dlužník ani netvrdil a nedoložil, že tuto pohledávku uhradil. Soud prvního stupně uzavřel, že dlužník je v úpadku, neboť má nejméně dva věřitele, a to insolvenčního navrhovatele a Statutární město Zlín, vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Kromě toho dlužník rovněž nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil soud. Soud proto rozhodl o úpadku dlužníka ve smyslu ustanovení § 136 odst. 1 insolvenčního zákona a současně prohlásil na majetek dlužníka konkurs ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť dlužník návrh na povolení reorganizace ani návrh na povolení oddlužení nepodal. Výrok o povinnosti navrhovatele zaplatit soudní poplatek odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 4 odst. 1 písm. e), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s položkou 4 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, přičemž je zřejmé (s ohledem na důvody podaného odvolání), že se jím napadají výroky o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka, to je výroky I. a II. usnesení. Odvolatel namítá, že v současné době bude podepsána smlouva o poskytnutí půjčky, která pokryje pohledávky věřitelů, a pohledávky budou uhrazeny. Podle odvolatele daný způsob více než ostatní vystihuje sanační způsob řešení dlužníkova úpadku. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

Insolvenční navrhovatel ve vyjádření k podanému odvolání uvedl, že se ztotožňuje s usnesením soudu prvního stupně s tím, že dlužník je v úpadku. Podle názoru insolvenčního navrhovatele vyjádření dlužníka ohledně toho, že v současné době bude podepsána smlouva o poskytnutí půjčky, je ryze účelové.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Odvolací soud předesílá, že odvolání dlužníka projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti odvolatele a insolvenčního navrhovatele, neboť předvolání k jednání bylo odvolateli řádně doručeno dne 2. 9. 2015, odvolatel se však k jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavil. Insolvenční navrhovatel omluvil svou nepřítomnost u jednání podáním ze dne 2. 9. 2015.

Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 7. 2. 2014 na základě insolvenčního návrhu věřitele ZH invest, spol. s r.o. ze dne 4. 2. 2014, doplněného dále podáním ze dne 9. 12. 2014. Insolvenční navrhovatel ve vylíčení rozhodujících skutečností uvedl, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne 4. 11. 2013 se společností Teambuilding, s.r.o., IČO: 276 34 400, jako postupitelem, je věřitelem pohledávky vůči dlužníkovi, vyplývající z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 28 C 238/2009, který nabyl právní moci dne 13. 1. 2010. Tímto rozsudkem byli dlužníci-manželé Dalibor Blaha a Marta Blahová zavázáni zaplatit společně a nerozdílně částku ve výši 1.164.246,10 Kč věřiteli Komerční banka, a.s. Smlouvou o postoupení pohledávky, uzavřenou mezi Komerční bankou, a.s., jako postupitelem, a společností Teambuilding, s.r.o., jako postupníkem, byla pohledávka postoupena na společnost Teambuilding, s.r.o., a následně, smlouvou ze dne 4. 11. 2013, na insolvenčního navrhovatele. Uvedená pohledávka je splatná, vykonatelná a zajištěná zástavním právem smluvním na základě smlouvy ze dne 13. 3. 2001, podle níž bylo vloženo zástavní právo do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu práva ke dni 14. 3. 2001. Celkový neuhrazený závazek dlužníků vůči insolvenčnímu navrhovateli představuje částku ve výši 1.164.246,10 Kč (jistina) spolu s úrokem z prodlení ve výši 448.612,60 Kč a náklady řízení ve výši 26.425 Kč. Jako dalšího věřitele dlužníka označil insolvenční navrhovatel věřitele Česká kancelář pojistitelů se sídlem Praha 4, Nusle, Na Pankráci 1724/129 s pohledávkami ve výši 2.090 Kč a 5.314 Kč s příslušenstvím, jež jsou exekučně vymáhány a dále věřitele Total Brokers a.s. s pohledávkou vyplývající z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. 38 EC 14/2010 ve výši 490.555 Kč s příslušenstvím, to je celkem ve výši 744.040,20 Kč, s tím, že tato pohledávka je zajištěná a splatná-ve výši 207.454 Kč od 7. 8. 2009 a ve výši 283.101 Kč od 3. 5. 2010, věřitele O2 Czech Republic a.s. se sídlem Praha 4-Michle, Za Brumlovkou 266/2 s pohledávkou ve výši 2.507,16 Kč z titulu dosud neuhrazených poskytnutých služeb elektronických komunikací na základě uzavřeného smluvního vztahu, splatnou ve výši 625,50 Kč od 29. 9. 2014 a ve výši 1.944,66 Kč od 30. 10. 2014, věřitele RWE Energie, s.r.o. (dříve Jihomoravská plynárenská, a.s.) s pohledávkou ve výši 17.684 Kč, vyplývající z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 10. 2010, sp. zn. 38 EC 171/2010, který nabyl právní moci dne 30. 11. 2010 a pohledávka se stala splatnou dne 4. 12. 2010, věřitele Statutární město Zlín s pohledávkou celkem ve výši 1.500 Kč z titulu obecně závazné vyhlášky č. 4/2011, č. 8/2012 a č. 12/2013, o komunálním, odpadu, s tím, že pohledávka ve výši 500 Kč je splatná ke dni 15. 5. 2012, další pohledávka ve výši 500 Kč ke dni 15. 5. 2013 a pohledávka ve výši 500 Kč ke dni 15. 5. 2014, a věřitele Finanční úřad ve Zlíně s pohledávkami ve výši 69.946 Kč a 75.626,74 Kč, jež jsou zajištěny zástavním právem z rozhodnutí správního orgánu. Dlužník je tak v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Usnesením ze dne 25. 2. 2014, č. j. KSBR 38 INS 3130/2014-A-5 Krajský soud v Brně vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil písemné vyjádření k insolvenčnímu návrhu věřitele a k tomuto vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává. Součástí poučení v uvedeném usnesení je i poučení dlužníka o tom, že podá-li insolvenční návrh na dlužníka jiná osoba, může dlužník podat návrh na povolení oddlužení nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku (§ 390 odst. 1 insolvenčního zákona). Na základě výzvy soudu se dlužník vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitele podáním ze dne 28. 3. 2014, došlým soudu dne 1. 4. 2014, v němž ve vztahu ke své schopnosti plnit závazky uvedl, že v současné době je vyřizována hypotéka na zaplacení navrhovatele , jelikož se jedná o postoupenou pohledávku a on osobně musel zažádat o vyčíslení přesné částky. Dále uvedl, že závazky vůči dalším věřitelům Česká kancelář pojistitelů, Telefónica Czech Republic, a.s. a Jihomoravská plynárenská a.s. jsou již uhrazeny včetně nákladů , pokud se týká závazku vůči Mgr. Kateřině Šimkové ve výši 48.833 Kč, zablokována na účtu dlužníka a přeposláno exekutorovi , a závazek vůči věřiteli První Zlínská realitní spol. s r.o. ve výši 150.000 Kč bude uhrazen z úvěru, stejně jako závazek vůči věřiteli Total Brokers s.r.o. ve výši 490.555 Kč. Dalším usnesením ze dne 1. 4. 2014, č. j. KSBR 38 INS 3130/2014-A-7 byla dlužníkovi uložena povinnost, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil soudu seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků

(seznam majetku), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků) a seznam svých zaměstnanců, a to spolu s poučením, jaké údaje musí seznam majetku a seznam závazků obsahovat, s tím, že nemá-li dlužník žádné zaměstnance, uvede to v seznamech výslovně, a s poučením, že seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců musí dlužník podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný. Současně byl dlužník poučen, mimo jiné, o tom, že nesplní-li povinnost předložit uvedené seznamy, má se za to, že není schopen plnit své peněžité závazky (§ 3 odst. 2 písm. d) IZ). Podle obsahu spisu bylo usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2014, č. j. KSBR 38 INS 3130/2014-A-7 doručeno dlužníkovi dne 8. 4. 2014, na tuto výzvu soudu prvního stupně k předložení seznamu majetku, seznamu závazků a seznamu zaměstnanců však dlužník nereagoval. K projednání insolvenčního návrhu věřitele nařídil soud prvního stupně jednání na den 28. 5. 2015, k němuž se dlužník, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. U tohoto jednání provedl soud prvního stupně dokazování listinami-přihláškou pohledávky insolvenčního navrhovatele ze dne 4. 2. 2014, rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 28 C 238/2009, zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 066000600491 ze dne 13. 3. 2001, výpisem z katastru nemovitostí-LV č. 7816 pro obec a k.ú. Zlín, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2013, včetně přílohy ze dne 28. 11. 2013, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 11. 2013, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2013, včetně přílohy ze dne 29. 11. 2013 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2013, včetně dodejek. Dále soud prvního stupně provedl dokazování sdělením obsahu přípisu věřitele Total Brokers a.s. ze dne 12. 8. 2014, přípisu RWE Energie, s.r.o. ze dne 19. 8. 2014, přípisu O2 Czech Republic a.s. ze dne 19. 8. 2014 a dále přihlášky pohledávky č. 2. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Odvolací soud doplnil dokazování a z přihlášky pohledávky, evidované pod č. P6 věřitele Česká Televize se sídlem Praha 4, Podolí, Na Hřebenech II 1132/4, identifikační číslo: 00027383, zjistil, že tento věřitel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 5.270,39 Kč, sestávající z jistiny ve výši 4.320 Kč a příslušenství (úroku z prodlení a nákladů nalézacího řízení) ve výši 950,39 Kč, tuto pohledávku, ve vztahu k níž jako důvod vzniku uvedl, že se jedná o neuhrazené TV poplatky podle zákona č. 348/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přihlásil jako pohledávku vykonatelnou na základě rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 15. 1. 2014, č. j. 36 C 355/2013-19, který nabyl právní moci dne 17. 2. 2014-uvedený rozsudek tento věřitel připojil k přihlášce pohledávky.

Z přihlášky pohledávky, evidované pod č. P7 věřitele T-Mobile Czech Republic a.s se sídlem Praha 4-Chodov, Tomíčkova 2144/1, identifikační číslo: 64949681 odvolací soud zjistil, že tento věřitel přihlásil do insolvenčního řízení-mimo jiné-jako pohledávku č. 1 pohledávku celkem ve výši 11.931,30 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10.479 Kč a úroku z prodlení ve výši 1.452,30 Kč, ve vztahu k níž jako právní důvod vzniku této pohledávky uvedl, že na základě účastnických smluv č. 7722080,

6706356 a 9553154, uzavřených mezi dlužníkem a věřitelem, poskytoval telekomunikační služby, přičemž provedl vyúčtování za období od 6. 7. 2013 do 5. 8. 2013, za období od 6. 8. 2013 do 5. 9. 2013, za období od 6. 9. 2013 do 5. 10. 2013 a za období od 6. 10. 2013 do 5. 11. 2013, s tím, že podle daňového dokladu č. 5352363213 byla částka ve výši 4.016 Kč splatná od 26. 8. 2013, podle daňového dokladu č. 3095933313 částka 2.209 Kč splatná od 24. 9. 2013, podle daňového dokladu č. 5511503413 částka 3.068 Kč splatná dne 24. 10. 2013 a podle daňového dokladu č. 5309503513 částka 1.186 Kč splatná dne 25. 11. 2013. K této přihlášce pohledávky doložil věřitel uvedené daňové doklady, a dále listinu -Všeobecné podmínky společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., a v přihlášce pohledávky blíže označené účastnické smlouvy, uzavřené mezi věřitelem a Daliborem Blahou.

Z přihlášky pohledávky, evidované pod č. P8 věřitele Slavia pojišťovna a.s. se sídlem Praha 1, Revoluční 1/665, identifikační číslo: 601 97 501 odvolací soud zjistil, že uvedený věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku ve výši 828 Kč, sestávající z jistiny ve výši 724 Kč a úroku z prodlení ve výši 104 Kč, ve vztahu k níž jako právní důvod vzniku označil pojistnou smlouvu č. 1001049509 ze dne 7. 3. 2013 s tím, že dlužník neuhradil pojistné splatné dne 8. 9. 2013, proto jej věřitel vyzval k úhradě. Částka ve výši 724 Kč je splatná od 8. 9. 2013. K přihlášce pohledávek připojil věřitel listiny-pojistnou smlouvu o pojištění vozidla, číslo pojistné smlouvy 1001049509, uzavřenou dne 7. 3. 2013 mezi tímto věřitelem a dlužníkem.

Z přihlášky pohledávky evidované pod č. P11 věřitele E.ON Energie, a.s. se sídlem České Budějovice, F. A. Gerstnera 2151, identifikační číslo: 260 78 201 odvolací soud zjistil, že uvedený věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dvě pohledávky. Jako pohledávku č. 1 označil pohledávku ve výši 69.945 Kč, splatnou od 30. 10. 2013, ve vztahu k níž jako právní důvod vzniku označil smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. 9550054622, uzavřenou mezi věřitelem a dlužníkem dne 12. 10. 2011, pro odběrné místo Zlín, Lámanisko 5345 s tím, že za dodávku elektřiny v období od 18. 5. 2013 do 30. 9. 2013 byl fakturou VS 6361034007-daňový doklad 9104181999 vyúčtován nedoplatek 13.159 Kč a za období od 10. 5. 2012 do 17. 5. 2013 fakturou VS 6361034007-daňový doklad 9104154953 nedoplatek 56.786 Kč. Jako pohledávku č. 2 přihlásil pohledávku ve výši 17.046 Kč, s tím, že jako důvod vzniku této pohledávky je označena smlouva o dodávce elektřiny č. OM 8090848, uzavřená mezi právním předchůdcem věřitele a dlužníkem dne 20. 5. 1999 pro odběrné místo Zlín, Lámanisko-stavba, fakturou VS 6300811064-daňový doklad 9101372031 byl vyfakturován nedoplatek ve výši 274 Kč za dodávku elektřiny v období od 10. 5. 2012 do 23. 10. 2012 a fakturou VS 6300811064-daňový doklad 9104083949 byl vyfakturován nedoplatek ve výši 16.772 Kč za dodávku elektřiny v období od 5. 5. 2011 do 9. 5. 2012. K přihlášce pohledávek tento věřitel doložil listiny-smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí pro zákazníky kategorie D, uzavřenou se zákazníkem

Daliborem Blahou, naroz anonymizovano , bytem Lámanisko 5345, Zlín dne 12. 10. 2011, a dále v přihlášce pohledávky označené faktury.

Podle ustanovení § 105 IZ, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Doložením splatné pohledávky insolvenční navrhovatel prokazuje své oprávnění podat insolvenční návrh (srov. § 97 IZ), tedy aktivní legitimaci, a současně zčásti naplňuje základní předpoklad podmiňující vydání rozhodnutí o úpadku, neboť zjištění existence splatné pohledávky má význam jakožto jedno ze zjištění, potřebných k osvědčení úpadku dlužníka.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že navrhující věřitel prokázal svoji aktivní věcnou legitimaci, když doložil, že má vůči dlužníku splatnou pohledávku ve výši minimálně 1.164.246,10 Kč, s tím, že aktuální výše této pohledávky však není v této fázi insolvenčního řízení právně významná.

Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že byla osvědčena i existence dalšího věřitele dlužníka-věřitele Statutární město Zlín s pohledávkami, jež jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a jež dlužník neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. K tomu odvolací soud dodává, že v odvolacím řízení bylo dále zjištěno, že dalšími věřiteli dlužníka s pohledávkami, jež byly ke dni zahájení insolvenčního řízení více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a jež dlužník ke dni zahájení insolvenčního řízení neplnil po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, jsou věřitel Česká Televize, který přihlásil vykonatelnou pohledávku, jež byla (podle odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 15. 1. 2014, č. j. 36 C 355/2013-19) splatná v období od října 2010 do května 2013, věřitel T-Mobile Czech Republic a.s. s pohledávkou, jež byla v rozsahu částky 11.931,30 Kč splatná v období od srpna do listopadu 2013, věřitel Slavia pojišťovna a.s. s pohledávkou, jež byla v částce 724 Kč splatná od 8. 9. 2013 a věřitel E.ON Energie, a.s., jehož pohledávka minimálně ve výši 13.159 Kč, představující nedoplatek ceny za dodávku elektřiny v období od 18. 5. 2013 do 30. 9. 2013, byla splatná od 30. 10. 2013.

Odvolací soud tak shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že v řízení bylo osvědčeno naplnění všech znaků úpadku dlužníka ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ. Byla doložena mnohost věřitelů a existence pohledávek déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky se předpokládá, neboť doložené závazky vůči svým věřitelům dlužník neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), a dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud (§ 3 odst. 2 písm. d/ IZ).

Nutno uvést, že v posuzované věci odvolatel v podaném odvolání ani netvrdil, že úpadek nebyl osvědčen a netvrdil, že jsou zde překážky bránící v rozhodnutí o úpadku, pouze namítal, že dluh vůči insolvenčnímu navrhovateli a vůči dalším věřitelům uhradí z úvěru, který si pro tento účel vyřizuje. Odvolatel tedy ani netvrdil, natož osvědčil či prokázal, že je schopen uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené, takže domněnku své platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 IZ nevyvrátil.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. o zjištění úpadku, jako věcně správné, potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Naproti tomu rozhodnutí soudu prvního stupně o prohlášení konkursu na majetek dlužníka považuje odvolací soud za předčasné.

Podle ustanovení § 390 odst. 1 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Z dikce ustanovení § 390 odst. 1, věty druhé části za středníkem insolvenčního zákona, podle něhož musí být dlužník, jenž není insolvenčním navrhovatelem, při doručení insolvenčního návrhu poučen o možnosti navrhnout řešení svého úpadku oddlužením, vyplývá, že lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení počíná běžet za současného splnění dvou předpokladů; věřitelem podaný insolvenční návrh byl doručen dlužníku a dlužníku se dostalo poučení, že v zákonem určené třicetidenní lhůtě (v poučení uvedené) může podat návrh na povolení oddlužení.

Jinak řečeno, dlužníku, jemuž se dostalo řádného poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení ještě před doručením věřitelského insolvenčního návrhu, začne běžet třicetidenní lhůta k tomuto úkonu určená zákonem až ode dne doručení insolvenčního návrhu. Dlužníku, jemuž byl doručen věřitelský insolvenční návrh, aniž se mu současně dostalo řádného poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, pak začne běžet třicetidenní lhůta k tomuto úkonu určená zákonem až ode dne, kdy se mu dostane řádného poučení. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 6. 2012, sen. zn. KSPL 27 INS 5504/2011 29 NSČR 39/2012-B-27 (uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 98/2013), ve kterém Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, že povinnost insolvenčního soudu poskytnout dlužníku, který není insolvenčním navrhovatelem, při doručení věřitelského insolvenčního návrhu poučení o možnosti podat v zákonem stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení není splněna pouhou citací ustanovení § 390 odst. 1 insolvenčního zákona, obsaženou mezi jinými ustanoveními insolvenčního zákona v odůvodnění výzvy k předložení seznamů dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ a k vyjádření k insolvenčnímu návrhu. Povinnost poskytnout dlužníku, který není insolvenčním navrhovatelem, poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, lze splnit např. poučením, podle kterého: Dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 a násl. insolvenčního zákona, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, návrh na povolení oddlužení. Později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne . Současně v tomto rozhodnutí odkázal na usnesení Nejvyšší soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněné pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen "R 110/2011"), ve kterém formuloval a odůvodnil závěr, že opravný prostředek (odvolání, dovolání, žaloba pro zmatečnost) směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu o prohlášení konkursu na majetek dlužníka může uspět jen tehdy, jsou-li jeho prostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závěr, že dlužníkův úpadek nelze řešit některým ze sanačních způsobů (reorganizací či oddlužením), případně závěr, že namísto přijetí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu § 4 odst. 2 IZ) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku (§ 158 IZ).

Promítnuto na poměry projednávané věci odvolací soud uzavírá, že dlužník nebyl řádně poučen o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, neboť soud prvního stupně v usnesení ze dne 25. 2. 2014, č. j. KSBR 38 INS 3130/2014-A-5 dlužníkovi-mimo jiné-poskytl pouze obecné poučení o tom, že podá-li insolvenční návrh na dlužníka jiná osoba, může dlužník podat návrh na povolení oddlužení nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku (§ 390 odst. 1 IZ). Toto poučení však není řádným poučením ve smyslu ustanovení § 390 odst. 1 IZ o možnosti podat návrh na povolení oddlužení-jak shora vyloženo-a dlužníkovi tak lhůta k podání tohoto návrhu ještě ani nezačala běžet.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém bude třeba, aby při poučování dlužníka o možnosti podat návrh na povolení oddlužení soud prvního stupně postupoval v souladu se závěry Nejvyššího soudu, vyjádřenými ve shora citovaném rozhodnutí ze dne 26. 6. 2012, sen. zn. 29 NSČR 39/2012.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a insolvenčnímu navrhovateli se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení tohoto usnesení.

Olomouc 22. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu