3 VSOL 816/2013-P6-8
KSOL 16 INS 6125/2009 3 VSOL 816/2013-P6-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Věry anonymizovano , anonymizovano , bytem v Olomouci, Velkomoravská 325/8, o přihlášce pohledávky věřitele číslo 6 Citibank Europe plc. se sídlem v Dublinu, North Wall Quay 1, Irsko, registrovaná v rejstříku společností v Irské republice pod číslem 132781 provozující svou obchodní činnost v České republice prostřednictvím Citibank Europe plc. organizační složky se sídlem Bucharova 2641/14, 158 02 Praha 5, Stodůlky, identifikační číslo: 28198131, zastoupeného Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Týn 1049/3, Praha 1, PSČ 110 00, o odvolání věřitele č. 6 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 7.8.2013 č.j. KSOL 16 INS 6125/2009-P6-2

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalším řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí insolvenční soud odmítl přihlášku věřitele Citibank Europe plc. registrační číslo 132781 (výrok I.) a rozhodl, že právní mocí rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenční řízení končí (výrok II.). V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 22.9.2009, které bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku, rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužnice a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Posledním dnem lhůty pro přihlašování pohledávek byl den 22.10. 2009, přičemž lhůta pro podání přihlášky pohledávky je lhůtou propadnou, při jejímž nedodržení se k přihlášce ze zákona nepřihlíží. Insolvenčnímu soudu bylo až dne 27.7.2013 doručeno podání věřitele Citibank Europe plc., jež obsahovalo přihlášku pohledávky v celkové výši 30.961,12. Kč. Jelikož však posledním dnem lhůty pro přihlašování pohledávek byl den 22.10.2009, vyhodnotil soud přihlášku pohledávky věřitele číslo 6 jako opožděnou a rozhodl o jejím odmítnutí a o tom, že právní mocí účast věřitele v insolvenčním řízení končí. Proti tomuto rozhodnutí podal věřitel včasné odvolání, kterým se domáhá změny napadeného usnesení tak, že jeho přihláška pohledávky odmítnuta nebude. Tvrdí, že je zahraniční právnickou osobou se sídlem Dublinu v Irsku, registrovanou v rejstříku společností v Irské republice pod číslem 132781 a provozující obchodní činnost v České republice prostřednictvím Citibank Europe plc. organizační složky. Poukazuje na to, že se o zahájení insolvenčního řízení nedozvěděl, neboť nebyl ve smyslu § 430 insolvenčního zákona, jakožto známý věřitel, insolvenčním soudem o této skutečnosti vyrozuměn, ačkoliv dlužnice ho jako svého věřitele uvedla v seznamu závazků připojenému k insolvenčnímu návrhu ze dne 15. září 2009. Tvrdí, že postup podle § 430 insolvenčního zákona byl na místě, neboť je zahraniční osobou se sídlem v Irské republice a v insolvenčním řízení tak existuje mezinárodní prvek, v jehož důsledku se použije zvláštní zákonné úpravy § 426 až 430 insolvenčního zákona. Argumentuje tím, že prvoinstanční soud se v odůvodnění usnesení otázkou, zda ho posuzovat jako zahraniční subjekt v režimu nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení vůbec nezabýval. Uvádí s odkazem na ustanovení § 21 obchodního zákoníku, že oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Nositelem práv a povinností ve všech záležitostech týkajících se organizační složky zahraniční osoby je vždy zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Právní způsobilost a tedy i způsobilost být účastníkem řízení náleží ve všech případech pouze zahraniční osobě, nikoliv její organizační složce. Zdůrazňuje, že je tedy zahraniční právnickou osobou se sídlem v Irské republice, tedy v jednom z členských států Evropské unie. Poukazuje na to, že insolvenční soud je povinen neprodleně poté, co se o možnosti existence věřitele se sídlem v některých z členských států Evropské unie dozví, informovat tohoto věřitele o zahájení insolvenčního řízení včetně lhůt pro přihlašování pohledávek, jakož i o dalších skutečnostech uvedených v čl. 40 odst. 2 nařízení. Argumentuje tím, že insolvenční soud takto nepostupoval, když ho neinformoval o zahájeném insolvenčním řízení vůči dlužnici, a poté odmítl i jeho přihlášku pohledávky jako opožděnou. Má za to, že mu bylo upřeno jeho právo přihlásit pohledávku ve smyslu čl. 39 nařízení. Jelikož nebyl informován o zahájení insolvenčního řízení, nemohla mu lhůta pro podání přihlášky plynout, neboť ani nezačala běžet. Domnívá se, že přihlášku pohledávky podal včas.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno dne 15.9.2009 k návrhu dlužnice Věry anonymizovano , která podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 22.9.2009 č.j. KSOL 16 INS 6125/2009-A-4, které bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku, insolvenční soud zjistil úpadek dlužnice, povolil řešení jejího úpadku oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Michala Nováka. Ve výroku IV. vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku s poučením, že nebudou-li přihlášky pohledávky ve stanovené lhůtě podány, insolvenční soud k nim nebude přihlížet a nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že lhůta pro přihlašování pohledávek věřitelům začala plynout dne 23.9.2009 a její poslední 30. den připadl na 22.10.2009. Dne 27.7.2013 byla insolvenčnímu soudu do insolvenčního řízení dlužnice Věry anonymizovano podána přihláška pohledávky věřitele číslo 6 Citibank Europe plc. se sídlem v Dublinu, v Irské republice, kterou tento věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice pohledávku v celkové výši 30.961,12 Kč a jako důvod vzniku uvedl smlouvu o vydání a užití karty uzavřené na základě akceptace Žádosti o Citibank kreditní kartu . Ve své přihlášce pohledávky věřitel uvedl, že se o zahájení insolvenčního řízení nedozvěděl, protože nebyl ve smyslu § 430 IZ jakožto známý věřitel insolvenčním soudem o této skutečnosti vyrozuměn. Poté soud prvního stupně rozhodl nyní napadeným usnesením s odůvodněním, jak výše uvedeno. Podle ustanovení § 136 odst. 2, písm. d) IZ insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě a poučí je o následcích jejího zmeškání. Podle odstavce 4 téhož ustanovení, je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů. Podle ustanovení § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle ustanovení § 430 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odstavec 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odstavec 3). Ačkoliv věřitel ve své přihlášce pohledávky poukázal na to, že je zahraniční osobou se sídlem v Irské republice, což do insolvenčního řízení přináší mezinárodní prvek, v jehož důsledku by měla být aplikována zvláštní zákonná úprava v § 426 až 430 IZ, soud prvního stupně tyto tvrzené skutečnosti zcela pominul a v důvodech svého rozhodnutí se s nimi žádným způsobem nevypořádal. Úprava obsažená v ustanovení § 430 IZ počítá s tím, že známí věřitelé dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, budou insolvenčním soudem vyrozuměni o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku zvláštním doručením těchto rozhodnutí (§ 430 odst. 1 a odst. 2 IZ) a že jim bude zvlášť doručena i výzva k podávání přihlášek, přičemž těmto známým věřitelům v souladu s ustanovením § 74 odst. 2 IZ začíná běžet lhůta k podání přihlášek až ode dne, kdy jim výzva k podání přihlášek bude doručena zvlášť. Potud jde o přizpůsobení insolvenčního zákona i jinak přímo aplikovatelnému nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení, a o respektování zjevného faktu přirozené jazykové bariéry, která věřitelům s místem obvyklého pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie zpravidla brání v účinném využití insolvenčního rejstříku jako zdroje informací o insolvenčním řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4.9.2008 sen. zn. 29 NSČR 4/2008 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 25/2009). K výkladu pojmu známý věřitel se Nejvyšší soud České republiky vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 31.5.2012 sen. zn. 29 NSČR 13/2010, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 138/2012 tak, že známým věřitelem dlužníka, který má obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, je v insolvenčním řízení takový věřitel, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka dozvěděl při obvyklém chodu věci buď z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu (typicky ze seznamu závazků ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1, písm. b/ insolvenčního zákona) nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo (typově u dlužníka, který nemá povinnost vést účetnictví) z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). Dlužník, který (lhostejno zda jde o podnikatele) nekoná s péčí řádného hospodáře a nevede řádné záznamy o stavu svého majetku a o svých závazcích nebo který nesplní řádně a včas povinnost předložit soudu seznam závazků nemá právo spoléhat na to, že věřitel (jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám-při obvyklém chodu věcí-alespoň insolvenčnímu správci), přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Věřitel dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, o kterém však do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení nevyjde v insolvenčním řízení ničeho najevo ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo i jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, není pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka. Tím, že okolnosti rozhodné pro závěr, že jde o známého věřitele dlužníka, vyjdou při obvyklém (řádném) chodu věcí najevo později (po uplynutí propadné přihlašovací lhůty), není insolvenční správce ani insolvenční soud zbaven povinnosti postupovat ohledně takového věřitele ve smyslu ustanovení § 430 insolvenčního zákona, respektive ustanovení článku 40 nařízení (plnit vůči němu informační povinnost), zmeškaná lhůta k podání přihlášky se však takovému věřiteli nevrací. Odvolací soud dospěl k závěru, že s odvolatelem, coby přihlášeným věřitelem č. 6, který má sídlo v Irsku, je třeba zacházet jako se zahraničním věřitelem uvedeným v § 430 odst. 1 IZ, jemuž lhůta k podání přihlášky běží nikoliv od zveřejnění výzvy dle § 136 odst. 1, písm. d) IZ obsažené v rozhodnutí o úpadku, ale až od okamžiku, kdy je mu zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek dle § 430 odst. 3 IZ. V této souvislosti je zcela nerozhodné, že věřitel č. 6 má organizační složku na území České republiky, protože právní subjektivitu (a tedy i způsobilost být účastníkem řízení) má věřitel pouze jako zahraniční osoba, nikoliv její organizační složka. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně zcela zjevně s přihlášeným věřitelem č. 6 jako známým věřitelem nejednal, je jeho rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky tohoto věřitele pro opožděnost předčasné. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ustanovení § 219a odst. 1, písm. a/ a § 221 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.) s tím, že v další fázi řízení insolvenční soud prověří, zda věřitel č. 6 je (a od kdy) známým věřitelem dlužnice ve smyslu zásad formulovaných výše s přihlédnutím k odvolací námitce věřitele, že byl dlužnicí uveden v seznamu jejich závazků připojenému k insolvenčnímu návrhu ze dne 15. září 2009. Teprve poté v závislosti na výsledku svého šetření bude moci uzavřít, zda je důvod přihlášku pohledávky odmítnout jako opožděnou.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, věřiteli č. 6 a insolvenčnímu správci se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 14. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu