3 VSOL 806/2015-B-31
KSOS 33 INS 11805/2011 3 VSOL 806/2015-B-31

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Šárky anonymizovano , anonymizovano , bytem v Metylovicích 105, PSČ 739 49, zastoupené Zdeňkou Lepíkovou, bytem v Metylovicích 105, PSČ 739 49, o splnění oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.6.2015, č.j. KSOS 33 INS 11805/2011-B-21,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnicí Šárkou anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok I.), zprostil funkce insolvenční správkyni Mgr. Evu Budínovou (výrok II.), schválil odměnu insolvenční správkyně ve výši 38.010 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 7.602 Kč včetně DPH s tím, že tyto částky byly již správkyni zálohově uhrazeny (výrok III.), osvobodil dlužnici od placení pohledávek s tím, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu (výrok IV. a V.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že vzal na vědomí splnění oddlužení, když z podání insolvenční správkyně ze dne 7.5.2015 zjistil, že dlužnice v období od listopadu 2011 do dubna 2015 (42 měsíců) uhradila své závazky vůči nezajištěným věřitelům v souladu se splátkovým kalendářem uvedeným v usnesení o schválení oddlužení, tj. v rozsahu 100 %. V souladu s ustanovením § 413 insolvenčního zákona rozhodl soud o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenční správkyně, které náleží dle ustanovení § 3, písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb. odměna ve výši 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 42 měsíců částka ve výši 31.500 Kč navýšená o DPH v celkové výši 6.510 Kč, celkem tedy částka ve výši 38.010 Kč. Náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně byla určena dle ustanovení § 7 vyhlášky č. 313/2007 Sb. v celkové výši 7.602 Kč sestávající z náhrady hotových výdajů ve výši 6.300 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 42 měsíců navýšená o DPH v celkové výši 1.302 Kč.

Proti tomuto usnesení, výslovně pouze proti výroku III., podala dlužnice včasné odvolání, ve kterém upozornila na svou stížnost vůči insolvenční správkyni z 19.2.2015, a dále namítala, že insolvenční správkyně nevykonávala svou funkci řádně, splátky strhávané z jejího starobního důchodu nezasílala věřitelům řádně a včas. I když obdržela od krajského soudu odpověď na svou stížnost, domnívá se, že správkyně pochybila, protože v současné době je stav ve výpise z bankovních účtů od věřitele Komerční banky a.s. a ČSOB a.s. takový, že jistina není stále uhrazena. Z výpisů je zřejmé, že věřitel Komerční banka, a.s., obdržel splátku ve výši 260,05 Kč dne 27.4.2015 a duben 2015 je posledním měsícem pro provádění srážek jejího důchodu, ale zůstatek jistiny uvedený ve výpise z účtu věřitele stále činí neuhrazenou částku jistiny ve výši 4.781,69 Kč. Z výpisu z účtu věřitele ČSOB a.s. za měsíc květen činí zůstatek jistiny ve výši 157,47 Kč, přičemž podle zprávy o plnění oddlužení za období listopad až duben by měly výpisy z účtů u obou věřitelů za měsíc květen 2015 vykazovat nulový zůstatek jistiny, ale není tomu tak. Tvrdí, že jí stále nebyla insolvenční správkyní vrácena částka 1.677,50 Kč, a to zůstatek srážky za měsíc duben. Insolvenční správkyně sice informovala Českou správu sociálního zabezpečení o ukončení srážek, neuvedla však žádné datum pro zastavení srážek, proto byly srážky dále prováděny, a v měsíci červnu již nebyly provedeny jen na základě toho, že na tuto skutečnost Českou správu sociálního zabezpečení upozornila. Podle jejího názoru insolvenční správkyně pochybila a neuvedla ve zprávě datum ukončení srážek. Žádá, aby soud pečlivě zkoumal podání stížnosti ze dne 19.2.2015 a podání opětovné stížnosti ze dne 9.4.2015 spolu s dokumentací a ověřil, zda insolvenční správkyně vykonávala svou funkci řádně. Pokud bude ze strany odvolacího soudu prokázáno pochybení insolvenční správkyně, žádá soud, aby rozhodl tak, aby část odměny byla insolvenční správkyni Mgr. Budínové odebrána a vrácena její osobě. Nesouhlasí rovněž s výší hotových výdajů v celkové částce 7.602 Kč. Podle jejího názoru částku 150 Kč za každý započatý měsíc trvání účinků splátkového kalendáře nebyla insolvenční správkyně schopna vyčerpat pro hotové výdaje určené ve věci jejího oddlužení. Žádá, aby bylo prověřeno, které hotové výdaje byly insolvenční správkyní v jejím případě hrazeny a na základě zjištění stavu výše hotových výdajů, aby byla částka 7.602 Kč upravena a ponížena podle právního stavu věci a poté vrácena její osobě. Z obsahu podaného odvolání lze dovodit, že dlužnice navrhuje, aby usnesení o schválení odměny a hotových výdajů bylo změněno tak, že insolvenční správkyni budou přiznány nižší částky z důvodu toho, že řádně nevykonávala funkci insolvenční správkyně.

Insolvenční správkyně ve svém vyjádření k odvolání dlužnice uvedla, že platby věřitelům probíhaly řádně a včas, což bylo doloženo výpisem z účtu. Poukazuje na to, že v předchozích podáních dlužnice jí naopak vyčítala, že platby odchází brzo, že snad nemohly být ani na účtu. Přijaté i odchozí platby doložila soudu výpisem, ze kterého je zřejmé, jak, kdy a komu bylo placeno. Podle ní dlužnice sama vlastně neví, co jí vytýká. Schválená odměna i náhrada hotových výdajů zcela odpovídají její činnosti i výdajům; k hotovým výdajům uvádí, že vedle dopisů její výdaje obnáší mzdové výdaje, materiál, telefonáty apod. Co se týče České správy sociálního zabezpečení a oznámení, tak ani není její povinností oznamovat ukončení srážek; to si má plátce zjistit z insolvenčního rejstříku, popřípadě je tato skutečnost zřejmá z rozhodnutí o schválení oddlužení. S odvoláním dlužnice nesouhlasí a navrhuje, aby usnesení soudu prvního stupně bylo jako věcně správné potvrzeno.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice důvodné není.

V přezkoumávané věci rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 11.8.2011, č.j. KSOS 33 INS 11805/2011-A-9, o úpadku dlužnice, povolil oddlužení a insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Evu Budínovou. Usnesením ze dne 17.10.2011, č.j. KSOS 33 INS 11805/2011-B-4, bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře a plátci mzdy, tj. České správě sociálního zabezpečení, bylo uloženo, aby počínaje měsícem listopad 2011 po dobu trvání účinků schváleného oddlužení prováděla z příjmů dlužnice srážky ve stejném rozsahu jako při výkonu rozhodnutí, které má zasílat insolvenční správkyni Mgr. Evě Budínové. Insolvenční správkyni pak bylo uloženo, aby každý měsíc v částce sražené dlužnici z jejího důchodu si ponechala částku 900 Kč jako zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů, případně navýšenou o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinna z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Podáním z 7.5.2015 insolvenční správkyně sdělila, že ze strany dlužnice bylo oddlužení splněno, neboť pohledávky všech věřitelů byly uhrazeny v plné výši včetně její odměny. Uvedla, že zůstatek ve výši 1.677,50 Kč bude vrácen po právní moci rozhodnutí o splnění oddlužení dlužnici.

Podle ustanovení § 38 odst. 1 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 38 odst. 3 IZ, vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval.

Podle ustanovení § 3, písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky, insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen platit insolvenčnímu správci zálohově odměnu ve výši 750 Kč a náhradu jeho hotových výdajů ve výši 150 Kč měsíčně, zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li insolvenční správce plátcem této daně. V dané věci byla insolvenční správkyni celá odměna včetně náhrady hotových výdajů a DPH zaplacena v průběhu plnění splátkového kalendáře z částek sražených dlužnicí z jejího příjmu. Ze shora citovaného ustanovení § 38 odst. 3 IZ vyplývá, že důvodem ke snížení odměny insolvenčního správce je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo nenavrhl provedení částečného rozvrhu. Platí, že insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, přičemž je povinen dát přednost společnému zájmu věřitelů při výkonu své funkce před zájmy jiných osob.

Odvolací soud nepřisvědčuje odvolatelce, že v dané věci jsou dány důvody pro snížení odměny insolvenční správkyně. Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční správkyně si své povinnosti plnila řádně, v pravidelných intervalech předkládala zprávy o plnění oddlužení a reagovala na výzvy soudu a žádosti dlužnice. Skutečnosti, které tvrdí odvolatelka v podaném odvolání, nezakládají důvod pro snížení odměny insolvenční správkyně. Pokud jde o tvrzenou stížnost z 19.2.2015, ta byla projednána soudem prvního stupně a shledána jako nedůvodná, jak vyplývá z vyjádření insolvenčního soudu z 11.3.2015, na něž odvolací soud také odkazuje. Ani další podání dlužnice z 9.4.2015 nazvané jako Opětovná stížnost a podnět k prošetření nezakládají důvod pochybovat o tom, že by insolvenční správkyně při výkonu své funkce nepostupovala řádně, tedy že by zejména řádně a včas nezasílala platby věřitelům. To, že dle tvrzení dlužnice na účtech některých z věřitelů jsou stále vykazovány zůstatky jistin, ačkoliv by měl být vykazován nulový zůstatek jistiny, nelze přičítat k tíži insolvenční správkyně. Z přehledu oddlužení zpracovaného insolvenční správkyní z 7.5.2015 vyplývá, že jak pohledávka Komerční banky, a.s., tak také pohledávka ČSOB, a.s. (jako i pohledávky ostatních věřitelů) byly v plném rozsahu uhrazeny, což nakonec také vyústilo v osvobození dlužnice od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Případné nejasnosti ve výpisech z účtů těchto věřitelů si proto bude muset dlužnice vyjasnit s těmito věřiteli sama. Skutečnost, že Česká správa sociálního zabezpečení provedla srážku ještě v měsíci červnu 2015, také nelze přičítat k tíži insolvenční správkyně. V měsíci dubnu 2015 informovala insolvenční správkyně Českou správu sociálního zabezpečení, že v insolvenční věci dlužnice došlo k úhradě 100 % přihlášených pohledávek věřitelů, proto je sdělováno, aby žádné další srážky nebyly již prováděny a celý příjem byl vyplácen přímo dlužnici. I bez uvedení konkrétního data v tomto sdělení je zřejmé, že tyto srážky neměly být prováděny od měsíce následujícího po obdržení sdělení od insolvenční správkyně; případné pochybení v tomto směru nese tedy Česká správa sociálního zabezpečení. Ani tvrzení dlužnice o tom, že neoprávněně přijatou částku 1.677,50 Kč zatím neobdržela, sama o sobě není důvodem pro snížení odměny insolvenční správkyně. Tvrdí-li odvolatelka, že částku 150 Kč měsíčně nemohla insolvenční správkyně vyčerpat pro hotové výdaje, tak k tomu nutno uvést, že náhrada hotových výdajů při oddlužení se platí insolvenčnímu správci v paušální výši, a nikoliv ve výši prokázané, takže insolvenční správce není povinen dokládat, na co konkrétně v daném měsíci byly jeho výdaje vynaloženy.

Soud prvního stupně rozhodl správně, jestliže insolvenční správkyni schválil odměnu ve výši 38.010 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 7.602 Kč včetně DPH s tím, že tyto částky byly již správkyni uhrazeny.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně

prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 18. prosince 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu