3 VSOL 801/2012-A-9
KSBR 40 INS 21830/2012 3 VSOL 801/2012-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlíalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Jaroslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Tasov 118, Hroznová Lhota, PSČ 696 63, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.9.2012 č.j. KSBR 40 INS 21830/2012-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužnice, doručený insolvenčnímu soudu dne 28.06.2012.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční návrh dlužnice je neurčitý, neobsahuje všechny náležitosti ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ), neboť v něm nejsou dostatečně popsány rozhodující skutečnosti, osvědčující úpadek dlužnice. Z návrhu není patrno, čeho se dlužnice dovolává a nejsou v něm označeny důkazy, jichž se dovolává. V insolvenčním návrhu chybí konkrétní označení věřitelů (alespoň dvou), vůči kterým má dlužnice peněžité závazky po dobu delší 30dnů po lhůtě splatnosti, specifikace těchto závazků (výše závazků, údaje o splatnosti závazků) a tvrzení o platební neschopnosti dlužnice (zda je či není schopna své závazky plnit). Tvrzení dlužnice o její předluženosti je nesrozumitelné s ohledem na tvrzení, že je fyzickou osobou-nepodnikatelem, neboť tato forma úpadku se týká toliko dlužníků, kteří jsou podnikateli. Tyto nedostatky brání pokračování v insolvenčním řízení, insolvenční soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že podání návrhu na zahájení řízení je úplné a dostačující k zahájení insolvenčního řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh, v němž pouze uvedla, že je fyzickou osobou- nepodnikatelem , a že po zodpovědném posouzení situace došla k závěru, že narostlou výši závazků a jejich příslušenství již není schopna reálně uspokojovat, stav úpadku ve formě předlužení je zjevný, neboť její závazky převyšují její pohledávky, dlužnice má více věřitelů a má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle odstavce 2 uvedeného zákonného ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže: a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že dlužnice ve svém insolvenčním návrhu neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily o existenci jejího úpadku.

Ze shora citovaného ustanovení § 3 odst. 1 IZ vyplývá, že stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to mnohostí věřitelů (nejméně dvou), existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po splatnosti, a objektivní neschopností dlužníka své závazky splácet. Čtyři vyvratitelné domněnky dlužníkovy platební neschopnosti jsou pak konstruovány v ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nutno zdůraznit, že pokud se týká náležitostí insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, již soud prvního stupně v tomto směru odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.10.2010, sen. zn. 29 NSŘ 1/2008 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010), v němž Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). V otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) přitom může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), a nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ).

Námitky odvolatelky, že insolvenční návrh je úplný důvodné nejsou.

K tomu, aby bylo možno z údajů obsažených v insolvenčním návrhu uzavřít, že dlužnice má nejméně dva věřitele s pohledávkami, které jsou alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti, totiž chybí v insolvenčním návrhu-jak správně uzavřel i soud prvního stupně-konkrétní označení alespoň dvou věřitelů dlužnice a uvedení výše jejích pohledávek, dále zde chybí údaj o splatnosti závazků dlužnice tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30dnů a v návrhu také chybí jakékoli konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky splácet, které by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, neboť tento insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, jako věcně správné, potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 22. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu