3 VSOL 800/2014-A-20
KSBR 39 INS 27573/2013 3 VSOL 800/2014-A-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužnice Boženy anonymizovano , anonymizovano , bytem Štěpánská č. 310/4, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1.7.2014, č.j. KSBR 39 INS 27573/2013-A-15,

t a k t o:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl návrh dlužnice na zahájení insolvenčního řízení. Na odůvodnění uvedl, že dlužnice dne 4.10.2013 soudu doručila insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 9.5.2014 byla dlužnice vyzvána, aby v určené lhůtě insolvenční návrh doplnila o přílohy, prokazující existenci závazku dlužnice v čitelné podobě, neboť dlužnice takové přílohy k insolvenčnímu návrhu patrně připojila, ovšem v nečitelné podobě. Proto nedoložila své tvrzení v návrhu, že má závazky vůči více než jednomu věřiteli. Dále byla soudem vyzvána, aby k návrhu doplnila jako přílohu seznam svých zaměstnanců. Dlužnice byla poučena o náležitostech seznamů včetně toho, že pokud nemá žádné zaměstnance nebo dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Na výzvu soudu k doplnění insolvenčního návrhu nereagovala. Proto soud podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti usnesení soudu prvního stupně podala včasné odvolání dlužnice. Tvrdila, že k návrhu připojila veškeré potřebné doklady, a to seznam závazků, seznam majetku a seznam zaměstnanců. Tyto seznamy podle dlužnice obsahovaly zákonné náležitosti, uvedla údaje o výši závazku a údaj o poslední splátce vůči věřitelům, protože skutečnou splatnost jednotlivých závazků nezná, neboť vzhledem k její špatné platební morálce byly lhůty splatnosti závazků prodlužovány. Podle dlužnice, která v závěru odvolání opakovala, že splatnost svých jednotlivých závazků bohužel už neznám , je však její insolvenční návrh úplný, nevykazuje žádné nedostatky, proto dlužnice žádá, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že soud bude dále v řízení o něm pokračovat.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice dne 4.10.2013 doručila soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení splátkovým kalendářem, v jehož bodu 06 tvrdila, že má pět závazků vůči třem věřitelům ve výši 682.976 Kč, z nichž jsou čtyři závazky nezajištěné a nevykonatelné a jeden závazek zajištěný a vykonatelný. Závazkům odpovídající pohledávky jsou již delší dobu po splatnosti a zvyšují se o příslušenství a ze svých příjmů není schopna závazky v plném rozsahu uhradit. Dlužnice označila své závazky jejich důvodem, výší, označením věřitele a u každého ze závazků uvedla splatnost poslední splátky 31.8.2012 . V bodě 18 návrhu označila nevykonatelné nezajištěné závazky jejich důvodem, výší a označením věřitele, v bodě 20 návrhu uvedla jeden vykonatelný nezajištěný závazek označený věřitelem, výší a číslem rozhodnutí vydaného v exekučním řízení. Shodné závazky uvedla i v seznamu závazků (označeném jako výčet mých závazků ), opatřeném doložkou správnosti a úplnosti. U každého ze závazků v seznamu uvedla splatnost poslední splátky 31.8.2012 .

K insolvenčnímu návrhu dlužnice připojila listinu, ve které čestně prohlašuje, že závazky vůči věřitelům nepodléhají a nevznikly za dobu podnikání, protože nikdy nepodnikala, a také nikdy neměla žádného zaměstnance. Toto prohlášení opatřila doložkou Čestně prohlašuji, že tento seznam je úplný, pravdivý a správný , datem 17.září 2013 a svým podpisem. K insolvenčnímu návrhu připojila kopii listiny, z níž lze dovodit, že se jedná o kopii dohody o provedení práce, uzavřené mezi dlužnicí a společností Omega Brno s.r.o., další údaje z ní nelze dovodit pro nečitelnost kopie, stejně tak nelze pro nečitelnost dovodit konkrétní skutečnosti z dalších k návrhu připojených kopií listin, z nichž vyplývá pouze to, se jedná o kopie listin vydaných v rámci (blíže neurčitelných) exekučních řízení. K návrhu je připojena též (čitelná) kopie potvrzení o změně místa trvalého pobytu (na adresu Štěpánská 310/4b, Brno), kopie občanského průkazu a (originály) listin dokládající výplatu důchodu za září 2013 a výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob. Usnesením ze dne 9.5.2014, č.j. KSBR 39 INS 27573/2013-A-14, ve kterém soud citoval § 104 odst. 1 a § 104 odst. 4 IZ, soud dlužnici vyzval, aby v určené lhůtě doplnila přílohy prokazující existenci jejích závazků v čitelné podobě s tím, že k insolvenčnímu návrhu připojila přílohy, avšak jedná se o jejich fotokopie ve špatné kvalitě, nelze určit jejich obsah, ani co jimi dlužnice dokládá. Dále byla dlužnice vyzvána, aby doplnila insolvenční návrh o seznam zaměstnanců, který dle soudu k návrhu nepřipojila. Dlužnice byla poučena o tom, že pokud nebude insolvenční návrh v určené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Výzva byla dlužnici doručena dne 5.6.2014, dlužnice však na výzvu do doby vydání napadeného usnesení nereagovala.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podle § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu podávaném dlužníkem dále uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek a označeny důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po době splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil. Podle odstavce 4, o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Dle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Dle ust. § 104 odst. 4 IZ nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Dle ust. § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej odmítne.

Po zhodnocení obsahu předloženého spisu dospěl odvolací soud k závěru, že důvod pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice spočívající v tom, že dlužnice přes výzvu soudu k insolvenčnímu návrhu nepřipojila seznam svých zaměstnanců, v této věci dán není. (Čestné) prohlášení dlužnice, že nikdy neměla žádného zaměstnance, opatřené doložkou správnosti seznamu hodnotí odvolací soud dle jeho obsahu jako seznam zaměstnanců ve smyslu § 104 odst. 1 písm. c) IZ. S názorem soudu prvního stupně, že nepředložení seznamu zaměstnanců je důvodem pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice dle § 128 odst. 2 IZ, proto odvolací soud nesouhlasí.

Druhým důvodem, pro který soud prvního stupně insolvenční návrh dlužnice odmítl, je to, že dlužnice k němu nepřipojila listiny, dokládající její úpadek. Jak vyplývá ze shora uvedené rekapitulace spisu, dlužnice k insolvenčnímu návrhu připojila nečitelné kopie listin, které jako listiny dokládající její úpadek, jež jsou zákonnou přílohou insolvenčního návrhu (§ 104 odst., 1, písm. d/ IZ), vyhodnotit nelze, protože pro svou nečitelnost nemohou osvědčit žádné tvrzení dlužnice. Dlužnice byla soudem řádně vyzvána k připojení těchto listin (jejich čitelných kopií), byla poučena o tom, proč jí připojené listiny jako řádné listiny ve smyslu § 104 odst. 1 písm. d) IZ nelze posuzovat a byla poučena o následcích, pokud kopie těchto listin v čitelné formě nepředloží. Dlužnice však na výzvu soudu nereagovala, proto je správný závěr soudu prvního stupně, že ve věci je třeba postupovat podle § 128 odst. 2 IZ.

Podle názoru odvolacího soudu však v této věci nebylo třeba dlužnici k doplnění insolvenčního návrhu o listiny dokládající její úpadek vyzývat, protože i pokud by tyto byly doloženy, nebylo by o jejím insolvenčním návrhu možno věcně rozhodnout, protože insolvenční návrh dlužnice postrádá vylíčení rozhodujících skutečností o jejím úpadku (srv. závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 88/2010).

Jak vyplývá ze shora uvedené rekapitulace obsahu insolvenčního návrhu a seznamu závazků, dlužnice v nich neuvedla konkrétní tvrzení o splatnosti žádného ze svých závazků. Tvrdila sice, kdy uhradila poslední splátku na své dluhy, aniž by uvedla její výši a to, zda se jednalo o splátky měsíční či s jinou frekvencí tak, aby bylo možno dovodit, od kdy a jakou výši (kolika) splátek jednotlivého závazku kterému z věřitelů dluží. Proto z tvrzení v návrhu a údajů v seznamu závazků nelze dovodit znak úpadku dlužnice dle § 3 odst. 1, písm. b/ IZ a pro tuto vadu nelze v řízení o něm pokračovat, protože z něj neplynou konkrétní skutečnosti, kterými by se měl soud v řízení o úpadku dlužnice zabývat.

Odvolací soud, který z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že napadené usnesení soudu prvního stupně je ve výroku věcně správné, je proto podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 25. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu