3 VSOL 799/2016-A-19
KSOS 14 INS 5526/2016 3 VSOL 799/2016-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužníků a) Milana anonymizovano , anonymizovano , b) Daniely anonymizovano , anonymizovano , obou bytem Topolová 188, Třinec-Dolní Líštná, PSČ 739 61, o insolvenčním návrhu dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.5.2016, č.j. KSOS 14 INS 5526/2016-A-10,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužníkům se záloha na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníkům, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na označený účet Krajského soudu v Ostravě (dále též jen insolvenční soud ). Na odůvodnění uvedl, že insolvenčním návrhem dlužníků bylo dne 8.3.2016 zahájeno insolvenční řízení, v němž dlužníci žádali o zjištění úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedli, že mají vůči třiceti sedmi věřitelům čtyřicet šest závazků celkem ve výši 1.410.909 Kč, přičemž se jedná o závazky vůči nezajištěným věřitelům. Dlužník a) má příjem 16.665 Kč měsíčně čistého a dlužnice b) 8.359 Kč měsíčně čistého. K osobním poměrům sdělili, že dlužník a) má vedle dvou vyživovacích povinností (vůči dlužnici b/ a nezletilému dítěti) soudem stanovenou vyživovací povinnost k dalším třem nezletilým dětem ve výši celkem 4.700 Kč, dlužnice b) má vyživovací povinnost vůči dlužníku a) a nezletilému dítěti a dále má soudem stanovenou vyživovací povinnost k dalším dvěma nezletilým dětem ve výši celkem 1.300 Kč měsíčně. Soud prvního stupně usnesením ze dne 29.3.2016 dlužníky vyzval k doplnění návrhu o výpisy z rejstříku trestů a doložení zvýšení svého měsíčního příjmu, v případě uzavření isir.justi ce.cz darovací smlouvy rovněž k doložení prohlášení dárce, v němž budou uvedeny a doloženy jeho příjmy za poslední tři měsíce včetně jeho pravidelných měsíčních výdajů. Dlužníci reagovali podáním doručeným soudu 5.4.2016, k němuž připojili smlouvu o důchodu uzavřenou dne 7.3.2016 mezi dlužnicí b) a blíže označenou poskytovatelkou Vlastou Gogolkovou, kterou se zavázala poskytovat pravidelný měsíční důchod ve výši 3.500 Kč . Dále doplnili seznam závazků a prohlásili, že další listiny prokazující zvýšení svého měsíčního příjmu doloží ve lhůtě 30 dnů. K podání, doručenému soudu dne 15.4.2016, dlužníci připojili výpisy z rejstříku trestů. Soud po prostudování návrhu , jeho doplnění a připojených příloh dospěl k závěru, že návrh na povolení oddlužení nebyl přes výzvu soudu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat, neboť se zřetelem ke všem dlužníky tvrzeným a jimi doloženým skutečnostem nelze učinit závěr, jaká by byla hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé (zda by byla nižší či vyšší než 30 % jejich pohledávek). Dlužníci, kteří byli vyzváni k doložení zvýšení svého měsíčního příjmu, předložili pouze darovací smlouvu ze dne 7.3.2013 a čestná prohlášení, že ve lhůtě třiceti dnů doloží další listiny. Ty však, stejně jako prohlášení plátce důchodu o jeho příjmech a pravidelných měsíčních výdajích, nedoložili. S odkazem na ustanovení § 393 odst. 3 a § 395 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona soud dovodil, že návrh na povolení oddlužení nebyl přes výzvu soudu řádně doplněn, v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat a bude jej třeba odmítnout. Jediným možným řešením úpadku dlužníků je proto prohlášení konkursu na jejich majetek (ustanovení § 396 IZ). Soud z obsahu spisu zjistil, že krytí budoucích nákladů řízení je nutno zajistit zálohou, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Postupoval proto podle ustanovení § 108 insolvenčního zákona a uložil dlužníkům, aby v určené lhůtě zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení. Výši zálohy určil částkou 50.000 Kč, když v řízení nebylo prokázáno, že dlužníci vlastní majetek takové hodnoty, který by postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, jejichž výše jen na odměně insolvenčního správce činí minimálně 45.000 Kč.

Proti usnesení soudu prvního stupně podali dlužníci odvolání, v němž namítají, že dne 5.4.2016 doručili soudu žádost o prodloužení lhůty k dodání dalších podkladů o 30 dnů. Tuto lhůtu dodrželi, neboť soudu doručili návrh na snížení výživného, což považují za doklad o navýšení svého příjmu. K odvolání připojují smlouvu o důchodu na částku 9.800 Kč měsíčně a navrhují, aby bylo napadené usnesení zrušeno.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále též jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že napadené usnesení je nutno změnit, byť z jiných, než v odvolání uvedených důvodů.

Odvolací soud odkazuje na zjištění soudu prvního stupně o dosavadním průběhu insolvenčního řízení, o počtu závazků dlužníků vůči nezajištěným věřitelům a o příjmové situaci dlužníků a jejich osobních poměrech, která jsou správná.

Z insolvenčního spisu, a to seznamu závazků zpracovaného ke dni 4.4.2016, který dlužníci připojili k návrhu, vyplývá, že souhrn nezajištěných závazků dlužníků činí 1.171.090 Kč, jako věřitel s nezajištěnou vykonatelnou pohledávkou ve výši 26.222 Kč, splatnou dne 4.3.2014, je v něm označen věřitel ČPP pojišťovna a.s. , identifikační číslo osoby: 63998530, se sídlem Pobřežní 665/23, Praha 8. K návrhu je také připojen exekuční příkaz vydaný dne 4.2.2014 Mgr. Janem Peroutkou, soudním exekutorem se sídlem Revoluční 48, Chomutov, v exekučním řízení sp. zn. 135 EX 7055/13, podle kterého byla nařízena exekuce srážkami ze mzdy dlužníka a) k návrhu oprávněného České podnikatelské pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, identifikační číslo osoby: 63998530, se sídlem Pobřežní 23/665, Praha-Karlín k vymožení povinnosti zaplatit pohledávku ve výši 2.154 Kč, náhradu nákladů nalézacího řízení 6.934 Kč, náklady oprávněného v exekučním řízení v předpokládané výši 9.075 Kč a povinnosti povinného zaplatit náklady exekuce v předpokládané výši 7.925,50 Kč. Dne 15.4.2016 byly soudu na základě jeho výzvy doručeny výpisy z rejstříku trestů obou dlužníků, zpracované dne 11.4.2016, z nichž vyplývá, že dlužník a) má v rejstříku 10 záznamů, přičemž dle záznamu č. 8 byl dne 6.3.2013 odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově za trestný čin dle ustanovení § 234 odst. 1 trestního zákoníku, a to se zkušební dobou do 6.3.2015, která byla prodloužena do 6.11.2015 (jedná se o trestný čin nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení). Dle záznamu č. 9 byl dne 12.7.2013 odsouzen Okresním soudem v Karviné-pobočka v Havířově za trestný čin dle ustanovení § 205 odst. 2 trestního zákoníku (krádež) a dle záznamu č. 10 byl dne 23.10.2014 odsouzen týmž soudem za trestný čin dle ustanovení § 211 odst. 1 trestního zákoníku (úvěrový podvod). Usnesením ze dne 29.3.2016 č.j. KSOS 14 INS 5526/2016-A-6 soud vyzval dlužníky, aby ve stanovené lhůtě doplnili insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, že doloží výpis z rejstříku trestů, doloží zvýšení svého měsíčního příjmu tak, že z návrhu bude zřejmé, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude minimálně 30 % jejich pohledávek, v případě uzavření darovací smlouvy doloží prohlášení dárce, ve kterém dárce uvede a doloží všechny své příjmy za poslední tři měsíce a uvede

údaje o všech svých příjmech, které očekává v následujících pěti letech (jejich vyčíslením), a dále uvede výši svých pravidelných měsíčních výdajů, přičemž případné vykonatelné závazky, pro které je nařízen soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce, uvede samostatně. Dlužníci byli poučeni, že nebude-li návrh na povolení oddlužení ve stanovené lhůtě řádně doplněn a soud nebude moci pro tento nedostatek pokračovat v řízení, návrh na povolení oddlužení odmítne dle ustanovení § 393 odst. 3 IZ a současně rozhodne o řešení úpadku konkurzem. Dne 9.5.2016 dlužníci doručili soudu další listiny, a to dohodu o výživném uzavřenou mezi dlužníkem a) a označenou matkou nezletilého Sebastiana Eduarda, v níž se její strany dohodly na výživném pro nezletilého ve výši 500 Kč měsíčně. Dále předložili dodatek k pracovní smlouvě uzavřený dne 14.4.2016 mezi zaměstnavatelem Strojírny a stavby Třinec, a.s., identifikační číslo osoby: 47674539 a zaměstnancem-dlužníkem a), z níž vyplývá, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou ke dni 2.11.2015 se od 1.5.2016 prodlužuje na dobu neurčitou. Rovněž předložili návrh dlužnice b) na snížení výživného pro nezletilé děti Tomáše a Filipa, adresovaný Okresnímu soudu v Karviné-pobočka v Havířově a návrh dlužníka a) na snížení výživného pro nezletilého Jakuba, adresovaný rovněž Okresnímu soudu v Karviné-pobočka v Havířově.

Po vydání napadeného usnesení, dne 17.5.2016, dlužníci doložili doklady o výši příjmu dlužníka a) za období od ledna do dubna 2016 a dne 19.5.2016 předložili soudu smlouvu o důchodu uzavřenou mezi blíže označenou plátkyní Vlastou Gogolkovou a dlužnicí b), podle jejíhož článku I. je předmětem smlouvy o důchodu pravidelný měsíční důchod ve výši 9.800 Kč, který se plátkyně zavazuje poskytovat dlužnici b) po dobu 60 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nebo po dobu trvání oddlužení splátkovým kalendářem dle insolvenčního zákona, a to formou hotovostní platby vždy ke 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž bylo schváleno oddlužení splátkovým kalendářem příjemce. Smlouva obsahuje podpis plátkyně opatřený doložkou pro legalizaci, podle které smlouvu podepsala dne 14.5.2016; současně předložili doklady o příjmu plátkyně na mzdě za měsíce leden, únor a březen 2016.

Podle ustanovení § 392 odst. 1 IZ, k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky.

Podle ustanovení § 393 IZ, neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odstavec 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odstavec 3).

Podle ustanovení § 24 vyhlášky č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen vyhláška ), přílohami návrhu na povolení oddlužení jsou a) listiny dokládající existenci dlužníka-právnické osoby, pokud nelze tuto skutečnost ověřit podle zákona o základních registrech v příslušném registru, b) seznam majetku, v němž se označí jednotlivě veškerý dlužníkův majetek, který je předmětem zajišťovacích práv sloužících k uspokojení věřitelů, a veškerý jeho ostatní majetek; majetek, který je předmětem zajišťovacích práv sloužících k uspokojení věřitelů se uvádí zvlášť, c) seznam závazků, v němž se označí jednotlivě veškeré závazky dlužníka vůči věřitelům, kteří mají právo na uspokojení ze zajištění, a veškeré jeho ostatní závazky. Pokud je některý ze závazků vykonatelný, vyznačí se tato skutečnost v seznamu závazků a přiloží se příslušné rozhodnutí či notářský nebo exekutorský zápis. U každého závazku vůči věřiteli, který má právo na uspokojení ze zajištění, se označí odkazem na příslušnou položku seznamu majetku, popř. odkazem na údaj o očekávaných příjmech, majetek sloužící k zajištění příslušné pohledávky, d) listiny dokládající dlužníkovy příjmy za poslední 3 roky, například kopie potvrzení o příjmech z pracovního poměru, kopie daňových přiznání, výpisy z bankovních účtů, e) výpis z rejstříku trestů dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu, ne starší než 3 měsíce, nebo obdobný doklad členského státu, v němž dlužník v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, f) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky. Zároveň musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl; podpis věřitele musí být úředně ověřen, g) listiny, kterých se návrh na povolení oddlužení dovolává, a listiny, které prokazují v návrhu na povolení oddlužení tvrzené skutečnosti, h) listiny, z nichž vyplývá spoludlužnictví nebo ručení osob, které spolupodepisují návrh na povolení oddlužení, i) pokud je dlužník zastoupen na základě plné moci, musí být k návrhu na povolení oddlužení přiložena plná moc udělená dlužníkem zmocněnci, j) pokud je podáván společný návrh manželů na povolení oddlužení, přikládá se k návrhu na povolení oddlužení kopie oddacího listu manželů a prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny.

V této věci soud prvního stupně uzavřel, že vzhledem k tomu, že návrh dlužníků na povolení oddlužení nebyl přes výzvu soudu řádně doplněn o listiny prokazující zvýšení příjmů dlužníků a o prohlášení plátkyně důchodu o svých příjmech a výši pravidelných měsíčních výdajů, nelze pro tyto nedostatky v řízení o něm pokračovat a návrh dlužníků na povolení oddlužení bude třeba odmítnout postupem podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ, takže jediným v úvahu přicházejícím způsobem řešení úpadku dlužníků je konkurs (ustanovení § 396 IZ).

S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje.

Jak vyplývá z ustanovení § 392 odst. 1 IZ, zákon dlužníku neukládá, aby k návrhu na povolení oddlužení připojil jako přílohu listiny prokazující zvýšení svých příjmů či prohlášení plátce důchodu o svých příjmech a výši pravidelných měsíčních výdajů . Takový požadavek neplyne ani z ustanovení § 24 vyhlášky, jak citován shora. Soudu sice žádné ustanovení zákona nebrání, aby po předběžném posouzení věci vyzval dlužníky k navýšení svých příjmů (případně k doložení bonity dárců či poskytovatelů dalšího příjmu), ovšem pokud ti takové výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyhoví, nelze návrh na povolení oddlužení z tohoto důvodu odmítnout, neboť se nejedná o zákonem požadovanou přílohu ve smyslu ustanovení § 393 odst. 3 IZ. V takové situaci je třeba při předběžné úvaze o možném způsobu řešení úpadku dlužníků vyjít z dlužníky doložených skutečností o jejich ekonomické nabídce nezajištěným věřitelům.

Soud prvního stupně, vzhledem ke svému nesprávnému právnímu závěru, se však návrhem dlužníků na povolení oddlužení z hlediska splnění limitu dle ustanovení § 395 odst. 1, písm. b) IZ, ani jinými zákonnými předpoklady pro vyhovění návrhu na povolení oddlužení, nezabýval, a jeho rozhodnutí je tudíž předčasné.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že dlužníkům se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

V dalším řízení se soud prvního stupně bude návrhem dlužníků na povolení oddlužení opětovně zabývat, a to nejprve otázkou subjektivní legitimace dlužníků k jeho podání. Dlužníky bude třeba vyzvat k doplnění seznamu závazků o sdělení, zda některé z jejich závazků vznikly v souvislosti s (dřívější) podnikatelskou činností (když dlužníci v seznamu závazků označili také závazek vůči věřiteli Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, a z výpisu z rejstříku trestů dlužníka a/ plyne, že byl odsouzen za trestný čin nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení). Pokud soud dovodí, že dlužníci, kteří se po dobu trvání insolvenčního řízení o společném návrhu na povolení oddlužení považují za jednoho dlužníka (ustanovení § 394a odst. 3 IZ), jsou oprávněni k podání návrhu na povolení oddlužení, bude nutno se zabývat tím, zda jejich doložené příjmy postačují k dosažení minimálního limitu plnění pohledávek nezajištěných věřitelů ve výši 30%, jak stanoví § 395 odst. 1, písm. b) IZ. Soud přitom vyhodnotí také listiny, které dlužníci doložili soudu (případně ještě doloží) a z nichž dovozují zvýšení své ekonomické nabídky. S ohledem na údaje, jak se z obsahu spisu podávají, se soud prvního stupně bude zabývat i skutečnostmi, vyplývajícími z výpisu z rejstříku trestů dlužníka a), a to z hledisek dle ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ.

V závislosti na tom, jaký předběžný závěr o možném způsobu řešení případného úpadku dlužníků soud prvního stupně učiní, pak opětovně posoudí, zda krytí nákladů insolvenčního řízení lze zajistit jinak než z prostředků zálohy na náklady insolvenčního řízení (ustanovení § 108 odst. 1 IZ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se doručuje prostřednictvím insolvenčního rejstříku, dlužníku a) a dlužnici b) se však doručuje také zvláštním způsobem.

Olomouc 21. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu