3 VSOL 791/2013-P18-10
KSBR 28 INS 25729/2012 3 VSOL 791/2013-P18-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Květoslavy Předložilové, nar. 6.5.1951, bytem Na Návsi 114, Uherské Hradiště, o přihlášce pohledávky č. 18 věřitele č. 7 BRE Bank S.A., identifikační číslo REGON 001254524, se sídlem Senatorska 18, Warszawa, Polská republika, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.7.2013 č.j. 28 INS 25729/2012-P18/2 (správně KSBR 28 INS 25729/2012-P18-2)

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky č. 18 věřitele BRE Bank S.A., doručenou soudu dne 23.5.2013, (výrok I.) s tím, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast přihlášeného věřitele v rozsahu přihlášky pohledávky v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. KSBR 28 INS 25729/2012-A-10, ze dne 18. 3. 2013, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne, Krajský soud v Brně zjistil úpadek dlužníka a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění uvedeného usnesení v insolvenčním rejstříku s poučením, že k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží. Dne 23. 5. 2013 byla insolvenčnímu soudu doručena přihláška pohledávky ze dne 4. 4. 2013 v záhlaví tohoto usnesení označeného věřitele, která je insolvenčním soudem evidovaná pod číslem 18. Lhůta k přihlášení pohledávky začala věřiteli běžet dne 18. 3. 2013 a skončila dne 17. 4. 2013. Podle údajů na obálce zásilky, kterou byla přihláška pohledávky doručena, věřitel odevzdal přihlášku pohledávky k doručení poště dne 22. 5. 2013, tedy pozdě. Proto soud podle § 185 insolvenčního zákona přihlášku pohledávky odmítl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Poukázal na to, že podle ustanovení § 426 odst. 1 insolvenčního zákona se insolvenční řízení s evropským mezinárodním prvkem a jeho účinky řídí přímo použitelným předpisem práva Evropských společenství, tj. nařízením Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. 5. 2000 o úpadkovém řízení (dále též jen nařízení ). Organizační složka zahraniční osoby podnikající na území České republiky je vždy součástí této zahraniční osoby a právní způsobilost, tedy i způsobilost být účastníkem řízení, náleží pouze zahraniční osobě, nikoliv její organizační složce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1027/2010 a dále usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 VSPH 1276/2011). Namítl, že je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Polsku, tedy v jednom z členských států Evropské unie, která má zřízenou organizační složku na území České republiky, tato však nemá procesní způsobilost. Z tohoto důvodu měl ve vztahu k němu soud aplikovat uvedené nařízení a postupovat podle ustanovení § 430 insolvenčního zákona, tedy měl být jako věřitel informován o zahájení insolvenčního řízení podle článku 40 nařízení. Protože soud prvního stupně takto nepostupoval, nemohla mu lhůta pro podání přihlášek uplynout, neboť ani nezačala běžet. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že jeho přihláška pohledávky se neodmítá.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a o 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužnice, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, podaným u soudu prvního stupně dne 19.10.2012, kterým se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Dlužnice v návrhu a k němu připojeném seznamu závazků, který opatřila doložkou správnosti a úplnosti, jako svého věřitele s vykonatelnou pohledávkou ve výši 48.573 Kč mimo jiné označila věřitele BRE Bank S.A., organizační složka podniku, se sídlem Jugoslávská 1, 120 00 Praha 2, IČ 27943445. Usnesením č.j. KSBR 28 INS 25729/2012-A-10 ze dne 18.3.2013, zveřejněným téhož dne, byl zjištěn úpadek dlužnice, insolvenčním správcem dlužnice byla ustanovena JUDr. Radka Píšťková Záhorcová a věřitelé dlužnice, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, byli vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku s poučením, že k později podaným přihláškám insolvenční soud nepřihlíží a takto přihlášené pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Usnesení spolu s výzvou dle § 430 odst. 3 IZ, adresovanou BRE Bank S. A., Senatorska 18, 00950 Warszawa, Polsko, bylo dne 25.3.2013 doručeno JUDr. Aleši Rozehnalovi, Ph.D., jehož zmocnění k zastupování neplyne z obsahu spisu a dle telefonického sdělení Krajského soudu v Brně není u tohoto soudu uložena všeobecná plná moc, udělená mu zmocnitelem BRE Bank S. A. Věřitel č. 7 BRE Bank S.A. podal přihlášku pohledávky, evidovanou pod č. 18, k poštovní přepravě doporučenou zásilkou podanou pod č. RR 162729185 CZ, která byla dle telefonického sdělení pošty odvolacímu soudu podána k poštovní přepravě dne 22. 5. 2013. Lhůta pro přihlašování pohledávek věřitelům začala plynout dne 19.3.2013 a její poslední 30. den připadl na středu 17.4.2013, tak, jak správně uzavřel soud prvního stupně. Dne 22.5.2013 byla insolvenčnímu soudu do insolvenčního řízení dlužnice podána přihláška vykonatelné pohledávky věřitele číslo č. 7 BRE Bank S.A. se sídlem Senatorska 18, Warszawa, Polská republika, kterou tento věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice vykonatelnou pohledávku v celkové výši 82.630,60 Kč a jako důvod vzniku uvedl smlouvu o hotovostním úvěru. Poté soud prvního stupně rozhodl nyní napadeným usnesením s odůvodněním, jak výše uvedeno. Podle § 136 odst. 2, písm. d) IZ, insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání. Podle odstavce 3 téhož ustanovení lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců.

Podle § 430 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odstavec 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odstavec 3).

Podle § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Úprava obsažená v ustanovení § 430 IZ stanoví, že známí věřitelé dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, budou insolvenčním soudem vyrozuměni o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku zvláštním doručením těchto rozhodnutí (§ 430 odst. 1 a odst. 2 IZ) a že jim bude zvlášť doručena i výzva k podávání přihlášek, přičemž těmto známým věřitelům v souladu s ustanovením § 74 odst. 2 IZ začíná běžet lhůta k podání přihlášek až ode dne, kdy jim výzva k podání přihlášek bude doručena zvlášť. Potud jde o přizpůsobení insolvenčního zákona i jinak přímo aplikovatelnému nařízení Rady (ES) č. 46/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení, a o respektování zjevného faktu přirozené jazykové bariéry, která věřitelům s místem obvyklého pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie zpravidla brání v účinném využití insolvenčního rejstříku jako zdroje informací o insolvenčním řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČ 4/2008 ze dne 4.9.2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 25/2009).

K výkladu pojmu známý věřitel se Nejvyšší soud České republiky vyjádřil ve svém rozhodnutí sp. zn. KSCB 27 INS 3323/2008, 29 NSČR 13/2010 ze dne 31.5.2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 138/2012 tak, že známým věřitelem dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, je v insolvenčním řízení takový věřitel, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka dozvěděl při obvyklém chodu věcí buď z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu (typicky ze seznamu závazků ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. d/ IZ) nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo (typově u dlužníka, který nemá povinnost vést účetnictví) z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). Dlužník, který nekoná s péčí řádného hospodáře a nevede řádné seznamy o stavu svého majetku a o svých závazcích nebo který nesplní řádně a včas povinnost předložit soudu seznam závazků, nemá právo spoléhat na to, že věřitel (jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám-při obvyklém chodu věcí-alespoň insolvenčnímu správci), přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Nejvyšší soud dále v tomto rozhodnutí uzavřel, že nevyjde-li do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek v insolvenčním řízení o takovém věřiteli ničeho najevo ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, nebude pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka. Tím, že okolnosti rozhodné pro závěr, že jde o známého věřitele dlužníka, vyjdou při obvyklém (řádném) chodu věcí najevo později (po uplynutí propadné přihlašovací lhůty) není insolvenční správce ani insolvenční soud zbaven povinnosti postupovat ohledně takového věřitele ve smyslu ustanovení § 430 IZ, resp. ustanovení článku 40 nařízení Rady (ES) č. 46/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení (plnit vůči němu informační povinnost), zmeškaná lhůta k podání přihlášky se však takovému věřiteli nevrací. Odvolací soud dospěl k závěru, že s věřitelem č. 7 BRE Bank S.A. se sídlem Senatorska 18, Warszawa, Polská republika, je třeba zacházet jako se zahraničním věřitelem uvedeným v § 430 odst. 1 IZ, jemuž lhůta k podání přihlášky běží nikoliv od zveřejnění výzvy dle § 136 odst. 1, písm. d) IZ obsažené v rozhodnutí o úpadku, ale až od okamžiku, kdy je mu zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek dle § 430 odst. 3 IZ. V této souvislosti je nerozhodné, že tento věřitel má organizační složku na území České republiky, protože právní subjektivitu (a tedy i způsobilost být účastníkem řízení) má věřitel pouze jako zahraniční osoba, nikoliv její organizační složka a přestože oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, případně organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku, ve všech záležitostech týkajících se organizační složky zahraniční osoby je vždy nositelem práv a povinností zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1027/2010 ze dne 4.7.2011, dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že soud prvního stupně s přihlášeným věřitelem č. 7 BRE Bank S.A. se sídlem Senatorska 18, Warszawa, Polská republika, jako se známým věřitelem jednal, je jeho rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky tohoto věřitele pro opožděnost předčasné. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ustanovení § 219a odst. 1, písm. a/ a § 221 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.) V další fázi řízení insolvenční soud posoudí, zda vzhledem ke skutečnosti, že dlužnice označila organizační složku věřitele č. 7 BRE Bank S.A. v seznamu závazků jako svého věřitele, se tento věřitel stal (a od kdy) známým věřitelem dlužnice, kterému běží lhůta k podávání přihlášek pohledávek od okamžiku, kdy je mu zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek dle ustanovení § 430 odst. 3 IZ. V závislosti na tom vyhodnotí, zda tomuto věřiteli ke dni 22.5.2013, kdy byla jeho přihláška pohledávky podána k poštovní přepravě, již začala běžet lhůta k podání přihlášky a zda mu tedy mohla i uběhnout. Po té bude moci uzavřít, zda je důvod přihlášku pohledávky odmítnout jako opožděnou.

Poučen í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, věřiteli č. 7, insolvenčnímu správci a věřitelskému orgánu se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 31. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu